Zahořeli k sobě vášnivou láskou, ale jak vášeň upadala, odcházel i její zájem o něj. A po čase zjistil, že na ten cit, zůstal jen on sám.Nechci ti lásku dát,
tak nech mě být.
Péči o mne neměj,
tak prosím, nech mne jít.
Nechci tě více znát,
nemáš lásku mou.
Nemám ti ji proč dát,
když nechceš byt se mnou.
Vždy, když dívám se na telefon,
vím, že nestojím ti ani za hovor.
Nechci tě více znát,
nech mne žít.
Neměl jsem ti srdce dát,
tak nech mne být.
Nechceš mne více znát,
přesto mne nenecháš jít.
Odhodila jsi mne jako odpadek,
naši lásku máš za přežitek.
Nemáš mou lásku znát,
nech mne jít.
Nemám, kam bych šel,
stále jsem omámen.
A tak dál bohužel,
stále jsem ve vleku tvém.
Já srdce ti dal,
dál mne nezkoušej,
Lásku čas vzal,
šťastný již dál nejsem.
Co tohle mohlo způsobit,
že už pro tebe nejsem vůbec nic.
Nechci tě dál znát,
nech mne jít.
Nemám, kam bych šel,
stále jsem omámen.
A tak dál bohužel,
stále jsem ve vleku tvém.
Já srdce ti dal,
dál mne nezkoušej,
Lásku čas vzal,
šťastný již dál nejsem.
Co tohle mohlo způsobit,
že už pro tebe nejsem vůbec nic.
Nechci tě dál znát,
nech mne žít.
Omlouvám se za pozdní přidání, právě jsem dorazil z práce domů. 🙂
Řešení předělávka:
Joe Cocker – Unchain my heart
Text – https://genius.com/Joe-cocker-unchain-my-heart-lyrics
Videoklip – https://youtu.be/ZtFUX4Y2U84?si=FtyoZx1xpQrMRQhT
Bezva (neumím přidat smajlík palce).
Jinak Joe a Jarvis prý příbuzní nejsou, ale rodiny se znaly a Joe Jarvise jako malého prý občas hlídal.
Hurá, trefila jsem se! 🙂
Blahopřeji. 🙂
Řešení:
Ray Charles – Unchain my heart
Text – https://genius.com/Ray-charles-unchain-my-heart-lyrics
Videoklip – https://youtu.be/PVA1SguDM-g?si=QDoiYDXsO4miFv75
Zcela OT, omlouvám se. Zemřela Marjane Satrapi, to je mi opravdu líto. Ročník 69. Prý smutkem po smrti manžela. 🙁
Jj… 🙁 Persepolis. To bylo hodně dobré.
Jj. Já když u nás občas vidím nějaké ty týpky z divných stran (a jak se projevují), tak si vzpomenu, jak v tom filmu říkala její babička: „A ten nám myl okna.“
Dnes jsem – zcela výjimečně 🙂 – uhodla interpreta po první nápovědě, viděla jsem totiž ten film. Je to silný příběh, na který člověk jen tak nezapomene.
Nápověda č. 3:
Interpret originálu jako své umělecké jméno používal obě křestní jména.
Příjmení interpreta, i když jej v uměleckém světě nepoužíval, je stejné jako křestní jméno literární postavy, jejíž úhlavním kamarádem byl zítřejší den. 🙂
Interpret získal 16 cen Grammy. Poslední v roce 2004, tedy ve stejném roce, kdy vyšel i film, a také bohužel zesnul.
Díky této nápovědě tedy znám občanské příjmení interpreta, ale musela jsem si poposednout.
Super. 🙂
Tak ono by to nebyla zábava/hádanka, kdybych to tam napsal rovnou. 🙂
Opravdu text plný emocí. Pokud jde o obsah, nečte se moc dobře.
Samozřejmě interprety neznám a počkám si na řešení.
Určitě to znáš, jen o tom nevíš. Originální text má malinko jiné vyznění.
Je to těžké a smutné, když se dva lidé do sebe zamilují, chemie mezi nimi by mohla téměř konkurovat laboratoři šíleného vynálezce – a pak se jeden z nich rozhodne toho druhého úplně odstrčit na ignor-list beze slova vysvětlení, bez nějakého výrazného důvodu či okolostojičnosti. A ten druhý hádá, tápe, přemýšlí, zda udělal něco špatně nebo neudělal něco, co měl udělat. Nebo co vůbec.
A pak se dostaví rezignace a po čase i zlost. Špatné je, když si člověk tu negaci přenáší na jiné lidi okolo sebe, kteří vůbec o ničem nevědí a jjen se diví…
Námět na povídku, ale poněkud neveselou, že?
Krásné a dojemné a smutné taky…Jsem ráda, že ses po čase vrátil k hudebním hádankám, protože to nadšení a cit pro text tam spaly a čekaly na svou příležitost 🙂
Co říkáš, bude rovná stovka Hádanek?
Píseň je řazena do stylu jazzz, R&B.
V roce 1961-62 se umístila na první pozici žebříčku US Hot R&B/Hip-Hop Songs a na devátém místě US Billboard Hot 100.
Nápověda č. 2:
Písnička byla mnohokrát předělána, ale v současné době je podle mne nejznámější verze z roku 1987 od britského jazového/rockového zpěváka a skladatele, který byl znám svými skvělými předělávkami světových hitů.
Tento interpret zemřel 10 let po úmrtí původního interpreta. Byl také znám pod přezdívkou Mad dog.
Tak tohle se mi už podařilo najít – myslím 🙂 není to typ hudby, který bych poslouchala, ale přesto vím, že pro mě ta písnička není nová 🙂
Já zas R&B a soul poslouchám moc ráda a docela ujíždím na něčem, čemu se říká Southern Soul (což je vlastně kombinace výše uvedeného), to je prý je v GB stále dost oblíbené.
Ale stejně tak mám ráda jmenovce interpreta té nejznámější zmiňované coververze (dokonce jsou ze stejného města), ráda bych ho někdy viděla naživo, kdoví, třeba to časem vyjde.
Teda ale musím se přiznat, že si občas pletu Jarvise (to je ten jmenovec, jestli to už můžu prozradit) a Damona, frontmany dvou devadesátkových kapel Pulp a Blur. Obě byly skvělé, měla jsem je moc ráda. Damon má už pár let takovou sranda kapelu Gorillaz, možná to znáte? Ti budou letos na Pohodě, tak uvidíme.
Jojo, Gorillaz i Blur jsou dobří, poslouchal jsem je víc než Pulp.
Můžu svou nejoblíbenější?
https://www.youtube.com/watch?v=NC42DqhQC6U
Tak to jsem zvědavá na nápovědy. Pokud tam jsou vedle autorů i předělávky, bude hledání zábavnější 😛
Ten text… jo, člověk ho i lituje. Jenže co nadělá – cit se nedá nařídit a zaměnit ho za akt dočasné lítosti z její strany… to by se mu stejně nelíbilo.
Člověk ho chápe a doufá, že nepůjde svoji frustraci řešit nějakým tím ublížením na tele nebo dokonce vraždou. Kterou by samozřejmě nespáchal, kdyby si ona nezačala 😛
🙂 Omlouvám se za dramatickou poznámku, ale ono to v tom textu fakt může být! 🙂 Protože ono „Nechci tě dál znát, nech mne žít“ to přehození viny na ni prostě naznačuje.
Písničku tradičně netuším, text je smutný, hořký až trochu zlostný, ten člověk se motá v kruhu a neví jak z toho. U silných neopětovaných citů to tak bývá.
Máš pravdu. Neopětované silné city mohou vést nejen k zahořklosti, ale občas i ke špatným až zlým koncům.
Ale i o tom je bohužel život.
No jo, kytara – nejlepší terapie. Hezky se ze splínu vyhrát, vyzpívat nebo vyřvat, podle nátury.
Umělci to tak mají, Peter Nagy to udělal s „Kristýnkou“, po letech z něho vypadlo, že ta holka žije. 😀
Proboha!!! To je samozřejmě dobře, jen by mne zajímalo, jak se ona na to tvářila, když o ní zpíval jako o andělovi, který odešel???
Těžko říct. Byl u toho tehdy mladý Brzobohatý a jak ho nemám moc rád, tak jeho komentář byl dost výstižný, tehdy řekl, že si připadá jako kdyby si Stevie Wonder najednou sundal brejle a řekl, že si jen dělal srandu.
Hurá, tak už devadesátá druhá hádanka (a po devadesáté první nevím 🙂 ). Dotáhnete to, Davide a Evo, na stovku? 🙂
Přeji všem krásný den, teď už je svět venku z mlhy venku, ale ráno jsem vstávala uprostřed bandasky se smetanou. 🙂
Uvidíme. Devadesátá první byla bratránkova svatební. (Iggy Pop – Passenger) — https://www.dedenik.cz/2025/11/07/host-dedeniku-davidl-hudebni-hadanky-91/
JJ byl ten úmysl…a pak, až bude stovka, jsem Davidovi slíbila knížku 🙂 Ty sis nenapsala, jestli chceš Sen s otiskem tlapky Rutherforda 😀 Včera se mne ptal 😉
Nápověda č. 1:
Originál písně je z roku 1961. Originál nahrál a nazpíval známý černošský hudebník, který zemřel stejného roku, kdy o něm byl vyšel životopisný film.