Milí čtenáři, přeju vám krásný sváteční den! Dnes slavíme lásku a práci… z toho by se dalo vytěžit spousta nosných témat pro diskuzi. Co myslíte?
Láska samotná – jako něco, co si nenaplánujete:)) Je to cit, který k vám musí přijít. Ať už je to jako rána do hlavy (po které se vám nádherně zatmí, aspoň na čas:)), nebo přichází pomalu a nenápadně, až vám ukradne srdce.
Práce? Něco, čemu se nevyhneme. Člověk si jen přeje, aby ho ta, co ho živí, aspoň trochu bavila. Nejlepší je, když se člověk do své denní práce těší. Někdy se těší jen na chvíli, kdy ta práce skončí – pak je nejvyšší čas uvažovat o změně.
Láska k práci – existuje! 😀 Jen to musí být ta pravá (práce:))
Práce na lásce – měla by existovat. I ta původně nejvášnivější láska se bez péče ze stran obou aktérů neobejde. Bez práce a podpory časem zahyne. Takže je třeba přidat péči, pozornost a něhu. Minimálně 🙂
Vítám jakékoliv postřehy na sváteční téma… co vaše práce? Máte ji rádi? (Abychom nebyli rovnou moc osobní:))
Pokud jedete někam na výlet, dodejte inspiraci i nám ostatním 🙂
Užijte si všichni krásný sváteční den!
Zdravím opožděně, včerejšek jsem strávila lezením 🙂 a dnešek prací na bytě, aby zůstal domovem a ne skladištěm nepořádku 😀
Taky jsem měla štěstí na lásku i na práci. Láska trvá už skoro 40 let (36 v manželství). Do práce se sice netěším, ale pořád je aspoň různorodá a jsou tam fajn lidi. Měnit už ji nebudu, snad to tam do důchodu doklepu.
Parafrazovano s nadhledem. 🙂
Byl první květen
Lásky čas
A já tu jak kretén
Makám zas.
Tedy ne ze by to dnes platilo. 🙂 Opraveno cerpadlo ze studny, poridil jsem novy gril, protoze uz mne nabavilo kupovat ty tenke nerezove rosty, ktere byly za chvili rezave. 🙂
Měla jsem a mám kliku na lásku, jsme spolu už přes 50 let, to asi o něčem vypovídá 🙂
Na práci/e jsem měla štěstí taky. Nejdřív jsem 11 let dělala to, co jsem vystudovala – v laborce v cukrovaru. Nejdřív směnový chemik, posledních 6 (?) let vedoucí laboratoře. Ta práce mě ohromně bavila a naplňovala. No ale potom jsme se přestěhovali a tam cukrovar nebyl. Shodou náhod jsem začala pracovat na úřadě, tenkrát MNV, motala jsem se kolem dopravy. Potom na Okresním úřadě , tam taky doprava a když k nám přehodili agendy řidičáků a dopravních přestupků, tak jsem to vyfásla. Když okresy zrušili, nechala jsem se s celou agendou delimitovat do Litvínova, kde jsem byla až do důchodu. Nejdřív nenáviděná práce v kanceláři mě začala bavit, byla to práce s lidmi, a do práce jsem se v podstatě vždycky těšila, nemalý podíl na tom měl výborný kolektiv. S velkou částí toho posledního kolektivu jsem ve styku dodnes, i když už spíš po telefonu nebo mejlu.
Na práci jsem měl vždycky kliku. Nemohu říct, že bych z té současné byl v nějaké extázi, řekněme, že mne celkem baví a poměrně dobře živí. No a co se týče té druhé věci, jdem hledat třešni. Když nenajdeme, bude stačit sakkura, těch je plné město a je to také druh třešně.
Eh, taky použijeme sakuru – třešeň už odkvetla! 🙂
My včera na zahradě inspirováni Jiřím Padevětem a jeho paní (viz FB) použili třešňový kompot, všechny naše třešně i višně už odkvetly.
A teď se pomalu začínáme chystat do divadla, jdeme na Janáčkův Osud v režii Roberta Carsena, je jedna z posledních možností to vidět, na podzim bude derniéra: https://www.ndbrno.cz/program/osud-2/
Moje práce mě baví, když dělám spoustu věcí okolo- ale jak dojde na tabulky… Obvykle mě ani nevytáčí lidi na telefonu, dokud nedojde na úplné hlupáky. Obvykle středního věku, kteří si myslí, že zemědělství funguje jako supermarket. Stařenky, co chtějí pět kuřátek, nás sice jako firmu nespasí, ale jsou obvykle fajn.
Musela jsem ráno zalít přesazené kytky, jaké tu je sucho. Jelikož jsme taktak dotáhli přestavbu ložnice, je mírná předělávka zahrady jen něčím, k čemu si tu a tam odskočíme 🙂
Mám v životě ohromnou kliku – na lásku i na práci.
Bavily mě dokonce i všechny ty práce, co jsem dělala, když byly děti malé a já brala cokoliv, k čemu byl zkrácený úvazek. Ostatně, komu se podaří jet na služební cestu až nahoru na Lomnický štít? (V kostýmu a lodičkách v lanovce bez dveří?:)))
Na meteorologickou observatoř? 😀
Tuhle historku nepřebiju, ale běžet v kostýmku a lodičkách na poslední parník po šutrácích na Zouvalce bylo taky dost výživné! (Dávno, pradávno, jsem chodila na praxi oblečená odpovídajícně tomu, že jsme po výuce šůrovali sto let nemyté sbírky. I bylo mi to vytknuto, tak jsem se vyfikla – a vedoucí mě poslala mimo město na soustředění nadějných matematiků. 😀 )
Moje práce je už delší dobu něco jako doktor Jekyll a pan Hyde – dělám něco, co mě baví, a něco, co mi to platí. Hyda bych nyní s chutí zaškrtila, ale bohužel to nejde. 🙁
Tak veseleji: Dnes budou v brněnské zoo čvachtat mokřady a řádit chemici – přijďte se podívat: https://www.zoobrno.cz/den-prirodnich-ved – taky si jdu užít, jak dělají popularizaci jiní. 😀
Podle mě bys potřebovala naklonovat 😛 Tvoje druhé já by pracovalo s panem Hydem a ty by ses bavila s doktorem Jekyllem 😀
Ad pozvánka – potřebovala bych, abych měla do Brna nějakou tu červí díru 😀 I když je to od nás teoreticky ne úplně daleko, tak provoz na silnici 35 je tak děsný (včera jsme s Danou popojížděly z Vysokého Mýta do Litomyšle víc než hodinu!!! A to jsme jely přes poledne…), že je to cesta jen pro otrlé:))
Au, některé silnice jsou za trest. 🙁
Jinak akce byla moc fajn, například chemická šou probíhala za napjaté pozornosti publika i našich dvou nových ledních medvědic, které si dřeply na kejtičky do první řady v parkové části hlediště. 😀