Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Deník Dagmar Ruščákové o zvířatech a lidech
Vydavatel: Ing Dagmar Ruščáková
ISSN 1805-0107
Vychází ve všední dny.
Šéfredaktor
Dagmar Ruščáková
(Dede)
Redaktor a webmaster:
Andrej Ruščák
(andrej.ruscak@outlook.com)
Loga:
Marek Ruščák
(marek.ruscak@outlook.com)
Všechna práva vyhrazena, použití článků či jakéhokoliv zde publikovaného textu či jeho části je možné pouze se souhlasem redakce a autora, vždy s uvedením zdroje.
Copyright © DeDeník, 2014

Nedlouho po přestěhování na severovýchod jsem si (rozhodně ne poprvé připadala jako osoba alternativně inteligentní.
Brávala jsem si občas obědy z bistra v domě. Jednou nabízel jídelní lístek „Placky z blachy“. Vyjmenované doplňky, hlavně zakysaná smetana, mě nalákaly, jen jsem celý den bádala, z jakého materiálu že ty placky jsou – co to je ten blach.
Ten, kdo si ze souvislosti s tématem tipne, že to byly bramboráky, má sto bodou.
Až po obědě mi došla podobnost slova „blacha“ (ani ten rod jsem jako hladová nerozklíčovala) a českého plech.
Zmátla mě i ta zakysanka, tu jsem nikdy předtím k bramborákům neměla.
Osvětlím: ta blacha, je to vlastně plotna klasických kámen na vaření. Placek se skutečně pekl přímo na plotně. A původ opravdu z němčiny.
Jen pozor, bramborák je něco jiného, ten je ze syrových brambor. Placek je z vařených ve slupce.
Blacha neboli tál? 🙂 Tak se tomu zase říká u nás:))
Jo, tálek. 🙂
U nás na jihu Čech máme obyčejné brambory, škrábeme je, ale děláme z nich cmundu. 🙂
Zapomněla jsem na pokračování, takže: bramborák ze syrových brambor je v rodném kraji stryk, z vařených ve šlupce a pečený na tálku placek. Tady v Brně prostě bramborák a placka.
V mém rodném kraji v nářečí (foneticky) žimjoki a šupa/šupka, od toho pak ošupať žimjoki.
V současné domovině (už 40 let) brambory/slupka/šlupka/oloupat.
Kde se říká žimjoki? Tipovala bych někam k hranicím s Polskem a Slovenskem, zní to jako po našimu. Hantec negóme. 🙂
Pozdě, ale snad nakoukneš: přesně, po našimu. Narodila jsem se kilometr od polské hranice.
Nakukuji, díky. 🙂
Mám tam kamarádku kousek od Třince a už vím, že místní řeči příliš nerozumím. 😀
Ohledně toho názvosloví – zkuste Český jazykový atlas, je to úžasná a poměrně zábavná záležitost, jen se v tom trochu obtížněji hledá. Konktrétně brambory a spol. jsou kolem mapy č. 269, musíte si s tím hledáním trošku pohrát. https://cja.ujc.cas.cz/CJA3/l-obsah.html#
Tady je asi trochu lepší odkaz: https://cja.ujc.cas.cz/e-cja/heslo/3/111
A o tom, co je ten atlas vlastně zač, píšou třeba na wiki: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_jazykov%C3%BD_atlas
Brambory, brambory, to jsou Boží dary! 🙂
Pocházím ze Středočeského kraje, tam jsou to brambory a slupka/šlupka/šlupička. Doma jsou to brambory, brambůrky nebo Ďamby (převzato od kamarádky). Z literatury znám též označení zemčata ( staré pohádky) nebo zemská jablka – to má zjevnou návaznost na jejich název ve francouzštině “ pommes de terre“.
včera jsem poletovala mezi auditem a vlastním počítačem, nebyl čas se zapojit do skvělého bramborového povídání, napravuji aspoň teď 🙂
Tak nejen francouzština, die Erde + der Apfel = erteple. 😀
To by mohla být další část kvízu – říkáte bramborákům bramborák nebo máte i jiné názvy? Viz moje zmínka o sejkorách? 🙂
Nám říkali harrachovští, že sejkory dělají ze směsky strouhaných vařených a syrových brambor.
Jinak u nás nudně ze syrových bramboráky, z vařených bramborové placky. 🙂
a myslím, že sejkory jsou ještě něco mezi, ne bramborák a ne placka 🙂
a z vařených bramborové knedlíky 🙂 nastal čas zase navařit pár šišek knedlíčků a naskládat do mrazáku, dokud jsou pozdní brambory. z raných to nejde.
U nás nudně brambory a slupky 🙂 Dokonce si nepamatuju, že by se taťka snažil uplatňovat krkonošské nářečí 😀
Jo, občas na nás zkoušel sejkory:)) Akorát jsem si nikdy nebyla jistá jestli tím myslí bramboráky (spíš ano) nebo bramborové placky. Ale vsadila bych spíš na ty bramboráky, kterým normálně říkal bramoráky 🙂
Nejběžnější byly zemáky, občas i erteple, zřídka brambory. Ze všech se okrajovaly nebo krúžlaly (díky, Davide, za připomenutí) šupky, ty se balily do Rudého práva a pálily v kamnech, neboť prý se takto trochu čistila kamna od sazí.
RP bylo výhodnější než jiné noviny – psaly všechny stejně a za ty peníze toho bylo víc na podpálku a balení.
RP bylo výživné co do tiskařské černi 🙂 a taky ty velikánské stránky byly vhodné na vytváření střihů na oblečení.
Já znám okróžlat 🙂
Normálně, brambory. Jinak zemáky apod. je obrozenecký název, slovo brambory je odvozeno od Brandenburska, přes které ta rostlina přišla sem z Jižní Ameriky.
Bramborovým knedlíkům se u nás říká zkráceně bramknedlíky. (Obdobně by asi byly housknedlíky ale ty nejíme, takže to je jen teoretický výraz.)
U nás ještě úsporněji … brkn :o)
není to náhodou Braniborsko?
Je.
Zemáky nebo zemský jabka (Haná)
U nás se říká brambory a slupka.
Ale mám hezkou příhodu, kterou mi vyprávěl známý.
Byla to slovensko česká rodina. Máma Slovenka a otec Čech.
V rodině se mluvilo slovensky i česky.
A jednou přistihli svoje děti, jak se baví.
Dcera říkala bratrovi : “ Mama povedala zemiaky.“
A on jí odpověděl : “ Ocko říkal brambory. “
A dohadovali se, jak se to vlastně říká.
Tak u nás to byly erteple, zemáky, zemňáky, kobzole a nebo brambory, podle toho u které části rodiny jsme byli. 🙂
Brambory, ale tchýně říká zemáky. A je to šupka.
Přeji všem hezký den.
Když byla včera řeč o bramborách, jak se jim u vás doma říká? A jak slupce z brambory?
Vykopávám slova erteple a šupka. 🙂
A samozřejmě, krumple (kdo nezná, může hádat, jestli je to celý brambor nebo jen slupka 🙂 ).
Vidím sukni. Krumplovanou!
V té sukni je jeho důstojnost arcibiskup Arnošt z Pardubic.
Ale že by ji měl pošitou brambory??? 😀
to je na tom záhadné 😀
Ne, sukně byla z bramborových šupek 🙂 Nebo tím, že brambora je okopanina, byla sukně okopaná.
😀 chudák Jeho důstojnost arcibiskup 😀
😀 Vy jste ale úně! 😀
K službám, Dede. 😀
❤️