Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Zcela nedobrovolně pokračuju s moribundem za krkem i do dalšího týdne, bude tedy tříchatníkový:)) Věřím, že si vymyslíte lepší témata, než na jaká bych se momentálně zmohla já (mám dojem, že mi kašlou i oči 😛 )
vzdálenou zemí je mi pro dnešek Dedeník, neb je pondělí wellmi pracovité 🙂 pěkné téma to je, tak si ho všichni užijte 🙂
tady máte dárek: https://www.youtube.com/watch?v=99_JSkfJrT0
Někdy u nás v lese potkám pána, který venčí na ruce dravce. Ptáček klidně sedí, pán k němu občas tiše promlouvá. Je to nějaký menší druh dravce, ale přesně nevím, držím se raději dál, aby se pes náhodou nešel osobně seznámit.
A taky tu máme pána, který venčí papoušky, dokonce je nechává volně proletět. Vypadá to hezky. No ale když si jednou mě se psem letěl opravdu velký papoušek prohlédnout zblízka a já měla pocit, že mi chce přistát na hlavě, necítila jsem se právě příjemně. 🙂
Velkého papouška bych se taky lekla. Oni mají v těch zobácích hodně velkou sílu!
viděla jsem hyacyntového aru rozštípat na třísky polínko..byl by doébrej, kdyby štípal třísky na zátop, ale bylo to strašidelný..a porcoval to poleno,jakoby se nic nedělo..s naprostým stoickým klidem… ošetřovatel říkal,že když nemá polínko, likviduje jim okenní rámy…
Netradiční venčení. Před pár lety jsem v Riegráku potkala dva mladé pány a ti venčili malé prasátko. Kdo zná, ví, že v Riegráku se venčí spousta psů. Byla jsem zvědavá, co psi na čuníka, ale oni (Pražáci) na něj pohlíželi nedůvěřivě a někteří se ho i báli. A čuchnout si k čuníkovi nešel pro jistotu ani jeden pes. A čuník si vesele vykračoval a psů se vůbec nebál. A jeho majitelé si užívali pozornost všech kolemjdoucích.
Jinak Dede přeji co nejrychlejší uzdravení. Nemáš nakonec chřipku? Pořád řádí.
Tak prasátko bych chtěla potkat! 🙂 Já tu občas vídám taková ochočená, ale jsou poměrně velká. Ne úplně na ňuňání 🙂
Úplněk je krásný, pozorovala jsem ho zrovna dnes po 5 hodině ráno cestou do práce.
Netradiční venčení jsme zažívali předloni s naší kobylkou, která kvůli zraněné šlaše měla naordinován „řízený pohyb na ruce“, což znamenalo, že ji manžel vodil na procházky, ona se táhla jako smrad, místo co by pěkně vykračovala, aby šlacha správně rehabilitovala. Situace se rázem obrátila, když jsem se přidala se seniorem valachem. Ten chodí zásadně v čele a pěkně rázným krokem, takže kobylka se přizpůsobila. Nešťastný byl manžel, ten rychlé procházky nerad 😀
😀 Táhla se jak smrad… O tom něco vím. Nemluvíš náhodou o Ari jdoucí na vodítku? 😀
Jo, příklad táhne. Jenže pak táhne i ten kůň 😀
Ale Ari má nárok, bolí ji nožičky!
Když jsem ji vodila já, tak jsem někdy i běžela a přiměla ji klusat. Pak jse jí to zalíbilo, zrychlovala, zrychlovala, až to vypadalo, že si kůň na vodítku pouští draka – mě 😀
Dede, přeji, ať už tě kašel opustí. Snad ty současné teplé dny pomůžou.
Děkuju. Zítra to bude už týden, co jsem nemocná, takže už by bylo nějaké zlepšení na místě…
Dede, držím palce, ať je líp. Letošní chcípy jsou fakt bytelný, taky mám (snad) už jeden za sebou – furt to není 100%, ale už se s tím dá žít. Tak ať se ti to taky povede co nejdřív!
Děkuju moc!
Podle doktorky je to prostě viróza, dokonce ani žádný z těch obtížných (covid, chřipka, RS). Nicméně kašel je šílenej a celkově se to těžko snáší, no. To nemluvím o tom, že bych měla dokončit rukopis do tiskárny (fejetony:)) a místo mozku mám něco jako krupicovou kaši 😛
tymiánová mast na prsa funguje..a eucasol od Justa..
Vzdálená země je pro mě všechno mimo Evropu a ještě vzdálenější všechno s jinou, než angloamerickou kulturou. Omlouvám se, jsem nemístně konzervativní. Ale nemyslím to nepřátelsky, spíš mě to, tak nějak… neláká poznat blíže.
A co se aktuálního dění týče, četla jsem od Jamese Clavella Smršť a často jsem k ní v posledních měsících v myšlenkách vracela.
Je už to dlouho, když jsme ještě měli Darka, Čerťu a její dceru Pepinu. Na podzim a v zimě, když byla brzo tma, jsme poslední venčení šli jen takové malé kolečko kolem hřbitova. Jsou tady dost mlhy, jsme v takovém dolíku a musel na nás být úžasný pohled, když se z mlhy vynořil velký bílý pes, potom bába s dědkem a za nimi dvě černý kočky 😀 . Ve dne s námi kočky nechodily, byl venku dost provoz – děti, lidi a to neměly rády.
Alimo, to musel být kouzelný pohled! Možná i trochu strašidelný, pokud si pozorovatel pustil fantazii na špacír.
To mi povídej 😀
Teď, když jdeme na večerní procházku, bohužel už dlouho bez psa, musím dbát na to, kde jsou Líza a Kája. Ti jsou totiž schopni jít s námi a to já nechci, protože v každé zahradě je pes a oni (teda hlavně Kája) se jich bojí. A nechci, aby se někam zaběhli, i když oni to tu znají asi líp než já 🙂
A držím palce na zahnání chcípa, já už ho teda zahnala, ale pořád pokašlávám.
JJ:
Úplňku si všímám vždy, Měsíc je nádherný, doma mám na stěně Rüklovu mapu Měsíce, která se obecně považuje za nejlepší na světě mimo zdroje NASA. Rovněž jedno svítidlo v předsíni je „Měsíc“.
Co se netradičního venčení týče tak to proběhlo zrovna tento víkend, my máme kočku, ta venčení nežádá, nicméně přítelkyně občas chodí na koníky. (Já ne, já jdu pěšky jinudy. 😀 ) Takže ona koně a já dva psy jejichž majitel byl nemocný. Měl jsem z toho obavy, ale byli skvělí.
Alča:
vzdálená země je pro mě spíš nehmotný pojem. Nemusí být nutně daleko na kilometry, může to být i synonymum pro něco, co je vzdálené mému myšlení. Pokud bychom to ale měli omezit na reálnou vzdálenost, tak jsou to pro mě jiné světy ve vesmíru.
Občas jsem sama netradičně venčila dva psy a kočku- venčivá koč byla Maceška. Zato Adéla se dokázala sama ztratit v lánu obilí tak, že jsem ji tam šla hledat podle jekotu- poznáte ječení své kočky?
Úplněk jsem viděla- byl zvláštně oranžový.
Bezpečně. Ona ječí zřídka, to už musí být fest naštvaná z nějaký náš prohřešek. Tuhle mermomocí chtěla do skříně, tak jsme ji tam pustili, zapomněli na to a omylem ji tam později zavřeli. Málem vyvrátila posuvné dveře, medúza jedna praštěná a ječela u toho jak okružní pila.
Nemám kočku. Počítá se rozpoznávání štěkotu? 🙂 Své psy jsem vždy po hlase rozeznala 🙂
Psy od sebe bezpečně poznám, ale ten kočičí jekot šel z pole, kde jsme opravdu kočku nečekala, natož že by se tam ztratila 🙂
Zejména v důsledku dění v posledních dnech mi vytáhnul na mysli pojem “ vzdálená země“. Pro mě to bylo vždy zámoří (asi tím vodním dělítkem), takže určitě Afrika, ale nikoliv dálný východ.
Jak to máte vy?
Se omlouvám, na můj příspěvek nemusíte reagovat.
Pro mě je vzdálená země cokoli mimo Evropu.
Zeměpisně asi JV Asie, Austrálie, Nový Zéland, Polynésie a tak.
Myšlenkově stačí zabrousit kousek na východ, že… a dnes i na západ za oceán. Pravda, pokud se naší současné vládě podaří, o co se snaží, může pro mě být vzdálená země i ta naše :/
Dede, to je děs běs, vyžeň tu potvoru a ať se už nevrací, bude jaro, neměla by mít nárok.
K tématům:
1. Je úplněk, fakt krásný – všimli jste si?
2. Včera jsem si mohla podrbat lamu a potkala jsem zajímavou trojici – pán jel na koni a na volno za ním běžela oslice. 🙂 Jaképak jste zažili netradiční venčení? 😀
Ráda bych se toho zbavila, ale zatím pro kašel nemůžu ani spát – s codeinem.
Úplněk je úžasný! Opět mám fotku styl notová osnova 😀 To je to vedení velmi vysokého napětí u nás na poli (v pohledu na vycházející měsíc:))
Venčící skupiny potkávám jen ty tradiční 🙂 Psi, sem tam kůň, občas plus kočka 🙂