Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Z Blízkého Východu
BTW
Nová knížka
Doporučujeme
Náš Zvířetník - DeDeník © 2014
VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN
Tak ani nevím, co bych napsala. Internet je super vynález, ale poslední dobou mi připadá, že se nechá velmi lehce zneužít vlastně k čemukoliv. Diskuse pod články nečtu, ale někdy mi to nedá a je to děs běs, co lidi v anonymitě dokážou vyplodit.
Sociální sítě typu FB a pod. nemám a mít nebudu. Prostě nemám tu potřebu. Občas prohodím pár slov na Zvířetníku a tady, je to, podle mého, velmi slušná společnost, nakonec se „známe“ řadu let. Své přítele a známé v reálném světě 🙂 znám a vím, čemu se případně vyhnout. Ale vesměs docela souzníme.
O JKR úplně mluvit nechci, ale samozřejmě, že tohle se stává skoro běžně. Já to tak mám v hudbě s Rogerem Watersem. Muzikant od pánaboha ale mluvit bych s ním raději nikdy nechtěl. Dali bychom si do zubů. U blízkých lidí se prostě sporným tématům snažím vyhýbat, nicméně pokud to nejde, nebojím se svůj názor říct a protějšek ať se s tím srovná jak je mu libo. Já se také musím srovnávat s tím jeho postojem.
Roger je v názorech taky dobrý vejlupek. 🙂 Jak píše Eva, je to salonní levičák, ale když by se mu sáhlo na tantiemy, tak levicové názory ´mizí do dáli. 🙂
Souhlas…
Sociální sítě jsou plné silných slov, která by při přímém kontaktu s oponenty dříve lidé z úst ani nevypustili.
Hlavní problém sociálních sítí je v tom, že uživatele uzavírají do vlastních bublin, posilují notování si a utvrzování se ve vlastních názorech a jejich vlastní pravdě. Následně pak dochází k radikalizaci, kdy jednotliví nejsou schopni ani přijmout názor druhého.
Co se týče J.K.R. a podobných, tak za mne jsou to žabomyší války vyhajpované do absurních rozměrů a nemá smysl řešit, co kdo napsal, protože je to celé jen plné doměnek, vlastních názorů a podobně.
Bubliny asi byly vždycky, pamatuji se, jak jsme se „my z gymplu“ nebavili s těma „z průmky“ 😀 Ale je to teď jakési zradikalizované nebo co. A ano, anonymita u klávesnice…
Ono, jasně bubliny byly, ale v hospodě a tam se ty bubliny docela pomíchaly, takže se ty názory tolik neradikalizovaly. Přeci jen v hospodě to bylo z oka do oka a moc dnešních internetových hrdinů by si tehdy nelajzlo hospodskou konfrontaci. Přes internet nikdo jikomuá přes hubu nedá. 🙂
Jo tak tohle téma mi jde trochu z duše. Mám dva sobě blízké lidi, se kterými se v určitém okruhu názorů silně neshoduji. Snažím se sporná témata vynechat z naší konverzace, u jednoho to jakžtakž jde, u druhého jsem rezignovala před lety. Protože jsou to jinak lidé mě blízcí, říkám si, že každý jsme holt jiný a svět kolem sebe vidíme každý ze svého periskopu.
Já se také snažím obklopovat lidmi, se kterými názorově souzním. A s těmi s kterými nesouzním, nenahazuji sporná témata.
Mám to podobně. Šlo mi spíš o ten virtuální svět, lidi, které potkávám v diskuzích, anebo, jak přidala Dede, číst knihy autora, jehož lidské názory neakceptuji?
No, nedokážu se srovnat s názory ubližujícícmi lidem a zvířatům stejně jako Dede. výkřiky ignoruju, pokud se s tím člověkem musím setkávat, ale aktivně ji/ho nevyhledávám.
Milá Klokanice, jsem toho názoru, že na Dedeník patří cokoliv kromě politiky ( a ta sem nepatří proto, že většina z nás určitě nehodlá zanášet Dedeník plevelem a projevy nemoudrých osob, shodou okolností zvolených do různobarevných stran).
Když vezmu tvůj konkrétní případ, stejně bych popírači předhodila pár argumentů, protože militantní odmítání může klidně pramenit z lenosti a pocitu “ ono to někdo udělá za mne“.
V momentu, kdy zjistím, že zloba, lenost a nesnášenlivost jsou pravou podstatou osoby a jen navenek má nátěr okouzlujících projevů, jede na ignor-list lehce a splavně. 🙂
Zkusím nadhodit téma, které mi už chvíli vrtá hlavou. Přesněji od okamžiku, když jsem v turistické skupině na facebooku narazila na jeden profil, shodou okolnosí osobu zmiňovanou v článcích na vedlejší stránce (nikoliv autora článku), kde se jevila veskrze sympatická. Na profil jsem zvědavě klikla a nestačila se divit.
Abych na Dedeník netahala politiku, zkusím to tedy popsat jinak. Jsem nadšený třídič a recyklátor, ve svém domovském městě jsem stála u počátku třídění a opravdu mi na třídění a nakládání s odpady záleží. Řekněme, že mám internetového kamaráda z nějaké té zvířátkové nebo zahradní skupiny. Jenže jak je ten internet propletený, zjistím, že se zároveň jedná o militantního netřídiče, tedy nikoliv člověka, který netřídí z pohodlnosti a nezájmu a kterému bych možná zkusila v přátelském duchu předložit pár argumentů pro-třídění, ale takového toho odmítače a popírače, asi chápete.
Zajímalo by mě, jak v sobě takovýto rozpor, kdy se sympatická osoba projevuje jinde krajně nesympaticky, řešíte.
(Pokud máte pocit, že toto na Dedeník nepatří, klidně mě ignorujte 🙂 )
Myslím, že vím, co myslíš. Jak moc lze osobu oddělit od jejích názorů? Nebo řekněme určité sekce názorů?
To je stejně obtížná otázka, jako jak oddělit autora a jeho dílo od jeho (pro mě) nepřijatelných názorů.
Já fakt nevím.
Pokud jsou ony nepřijatelné názory v rodině nebo v pracovním kolektivu, tedy na místech, ze kterých se nedá jen tak odejít, je podle mě možné existovat v jakémsi souladu, pokud se obě strany rozhodnou spornému tématu ve vzájemné konverzaci nevěnovat. Tím se zachová aspoň zdánlivý mír.
Pokud ovšem ona druhá osoba má pocit, že musí své názory aktivně šířit, je to průšvih.
Jsou názory, se kterými nesouhlasím, ale mohu je tolerovat.
Pak jsou názory, které ve svých důsledcích ubližují jiným lidem nebo zvířatům. Takové názory tolerovat nedokážu. Navíc, diskuze a snaha nositele těchto názorů přesvědčit, velmi často selhává. Hlavně v případech, když ony názory přijmou fakticky jako formu svojí identity.
Lidem, kteří ubližující názory prosazují nebo obhajují, nevěřím, snažím se jim vyhýbat.
Pokud jde o autory, pak moje vnoučata například nemají knížky o Harrym Potterovi. Nemohu tolerovat autorku, která opakovaně a úmyslně útočí na trans lidi. Zneužívá svoji popularitu na to, aby útočila na bezbranné lidi, jejím jediným „proviněním“ je to, že si s nimi příroda ošklivě zahrála a oni se snaží žít nejlépe, jak mohou. Tu jsem za sebe odepsala – a že se objevila mezi Epstainovými kontakty mě zase moc nepřekvapilo.
Promiň, Dede, ale myslím, že by sis měla zjistit podrobně, jaké názory prezentuje J.K.R. Rozhodně mi nepřipadá, že by útočila na trans a celkově jiné osoby – vždyť svět Harryho Pottera je plný odlišností. Já to vnímám tak, že se silně ohrazuje proti způsobu, jakým jsou odlišní lidé s jinou orientací nebo tělesnou stavbou v poslední době představováni světu, což mi připadá spíš jako uměle vyvolaná hysterie, takovým lidem škodící. Mám několik přátel, kteří nespadají do běžné kategorie ( muži/ženy) a nic jiného si nepřejí, než aby je ostatní vnímali zkrátka jen jako lidi a neřešili, kdo je kdo, jakou má orientaci atd.
Je stará zásada: neškoď nikomu, ani sobě samotnému. kdyby se každý toho držel, bylo by na světě o hodně líp.
Nejde o svět Harryho Pottera. Jde o ni. Ano, trans lidé by byli nejradši, aby byli ponecháni sami sobě a měli občanská práva se vypořádat se svým problém způsobem, který jim nejlépe vyhovuje. Ano, speciálně v anglosaských zemích jim udělala woke úderka opravdu špatnou službu. Jenže v poslední době se z trans komunity stává zcela cíleně cíl šikany. Je to bezbranná skupina lidí, na které si MAGA systém v Americe zkoušel, kolik jim toho projde – než se pustí do ostatních. Tažení proti trans lidem a jejich démonizace je součástí ruské propagandy – a Rowlingová se toho aktivně účastní. Aktivně! A vůbec by nemusela. Svůj fenomenální úspěch má. A přesto ubližuje.
V tom případě víš víc než jsem četla já…
Vím. Sleduju to – nerada, ale sleduju. Právě pro ten její dosah mi to přijde echt nefér.
Bohužel znalost Harryho Pottera je dneska ve školství předpokládaná stejně jako byla za nás znalost pohádek Erbena a Němcové nebo Babičky. Nevyhneš se tomu.
Vida, tento příklad mě nenapadl – skvělé knihy kontra názory jejich autorů. Totéž vlastně v hudbě, napadá mě Pink Floyd a někdejší člen Roger Waters.
A jak píšeš, v rodině, v práci se člověk ožehavému tématu oboustranně vyhýbá, u kamarádů už často stojí před dilematem.
Roger Waters je „salonní komunista“. Kdyby se narodil a žil v Čechách před rokem 1989 nebo v Rusku či kdekoliv jinde v nedemokratické zemi, pochybuji značně, že by hlásal názory, jaké hlásá :-/
Jelikož Pink Floyd sice uznávám, ale není to rozhodně hudba mého srdce, rozpor se nedostavuje. Byla bych velice smutná, kdyby takovým byl např. Mike Oldfield, což naštěstí nehrozí.
Těžko nesu padoušství Neila Gaimana…
jak jsem stará, tak trans chápu. A mám několik lidí kolem s tímto osudem. Jsou to většinou skromní a velice slušní lidé. Měli jsme lékaře / dříve holčinu znala jsem ji od malička//, byl vynikající, jen měl tu smůlu, že byl z blízkého okolí a nechápaví lidé ho, jak se říká vypíchali. Dnes žije jinde, má rodinu a snad je spokojený. Mohla bych pokračovat s výčtem dál ale bylo by to na dlouho. Vadí jen trochu ty pochody.