Princ Deliades, vnuk známého korintského krále Sysifa, musel uprchnout z Korinthu po vraždě jistého mocného a nepoctivého obchodníka Bellera, se kterým se nepohodl. Tento čin mu vynesl přezdívku Bellerofontes.
Uchýlil se nejdřív, coby prosebník, do Tirynthu, ale tam se dostal do dalších problémů. Zamilovala se do něho žena tirynthského krále, a když její návrhy cudně odmítal, nařkla ho z pokusu o znásilnění. Král historce bohužel uvěřil a chtěl Bellerofonta sprovodit ze světa, ale vraždou žadatele o azyl by riskoval zájem Erinyí, bohyní pomsty, proto ho zbaběle poslal s dopisem ke svému tchánovi, králi Lýkie, Iobatovi.
V dopise stálo cosi v tom smyslu, aby Iobates nechal doručitele popravit, protože se pokusil znásilnit Iobatovu dceru. Iobates ovšem nechtěl Bellerofonta jen tak nechat zabít, přesně z těch samých důvodů – bál se Erinyí. Proto se rozhodl Bellerofonta využít k pokusu zbavit se nestvůry zvané Chimaira, která terorizovala jeho zemi. Jednalo se jakýsi o sen šíleného genového inženýra – o nestvůru se lví hlavou, kozím tělem a hadím ocasem, čerti vědí kde se to tam vzalo.
Bellerofontes chtěl hostiteli vyhovět a lámal si hlavu, jak nad nestvůrou zvítězit. Bohyně Athéna se na jeho trable už nemohla dál dívat, jednoho večera se mu zjevila a poradila mu, aby chytil okřídleného koně Pegasa, protože z jeho hřbetu se mu bude s obludou lépe bojovat. Rovnou mu i darovala zlatou uzdu*, protože s jakoukoliv obyčejnou by prý měl Pegasos problém.
Bellerofontes skutečně potom na Pegasovi podnikal na Chimairu nálety, střílel do ní šíp za šípem a nakonec, protože si správně všiml jejího ohnivého dechu, hodil jí do tlamy hroudu olova. Olovo se roztavilo, steklo Chimaiře do krku a propálilo jí útroby, čímž chcípla.
Král Iobates ovšem odmítal Bellerofonta za jeho hrdinství po zásluze odměnit, namísto toho na něj poslal palácové stráže, aby ho vyhnaly, což bylo k vzteku. Bellerofontes se proto pomodlil k Poseidónovi, bohu moří, a vydal se do královského paláce. Poseidón ho vyslyšel a jak Bellerofontes postupoval k městu, v patách se mu valila tsunami. A nenechal se ničím přesvědčit a odradit od toho, aby do města vešel a nechal ho zaplavit.
Iobates už si nevěděl rady, nakonec ale dostal spásný nápad – vzpomněl si, že v Tirynthu má Bellerofontes pověst svůdníka, takže nechal zorganizovat všechny místní ženy, které proti Bellerofontovi vyběhly a o překot se mu nabízely. To teprve zabralo, cudný Bellerofontes si zakryl oči a v hrůze prchl.
S ním poklesla i vlna tsunami. Krále Iobata to přesvědčilo, že Bellerofontova pověst bude zřejmě nezasloužená, pořádně se vyptal, co se tehdy v Tirynthu vlastně stalo a Bellerofontovi odpustil, jmenoval ho dědicem trůnu a dal mu za manželku svou dceru.
Ten nával štěstí ovšem Bellerofontovi stoupl do hlavy, myslel si, že je snad roven bohům a pokusil se doletět na Pegasovi až na Olymp, k samotným bohům na kus řeči, nebo co. Vládce Olympu Zeus ale Bellerofonta srazil z Pegasa bleskem**. Pegasos uletěl, Bellerofontes spadl do kamenné pustiny, ve které bloudil, zraněný a slepý, dokud ho nezastihla smrt.
Štěstí a sláva umí rychle stoupnout do hlavy, ale pýcha předchází pád.
*Apollodóros
**Homér
Kouzelné podání napínavé legendy! Zpupnost se zpravidla nevyplácí, dojde svojí odplaty a jaká škoda potom! Jak si mohl Bellerophontes skvěle žít, nenosit nos nahoru, až do něj prší…
Bavila jsem se báječně, díky moc!
Mission Impossible se dost povedla a příjemně mne překvapilo, že tvůrci znají řeckou legendu v jejím pravém slova smyslu 🙂
Díky. 🙂
Celá ta pověst je fakticky snůška pomýlených předpokladů s katastrofálními následky! 🙂 Potíž je v tom, že když odečtu Pegase a tsunami na přání, je to opět v podstatě realistické.
Díky Pů, tyhle bleskové pověsti mě baví! Zjišťuju, že vytáhnou vše podstatné a ten příběh je najednou mnohem čistší – a lépe se chápe. Za mě jednička s hvězdičkou:))
A pokračuj, bude-li se ti chtít 🙂
Díky moc. 🙂 Vypouštím různou omáčku, osekávám dějové odbočky a z možných verzí, (kterých jsou kolikrát nižší desítky!!!) vyberu vždycky jednu a označím hvězdičkou čí je.
Pěkně zpracovaná báje, z toho by mohl být velkofilm.
Díky. 🙂 Tak je pravdou že tu a tam je nějaká báje zfilmována, s kolísavou úrovní ovšem.
za mne jednoznačně vede starý Souboj Titánů z roku 1981. Reálie, dialogy, výprava, všechno krásné. I ty z dnešního pohledu prosté triky čaroděje Raye Harryhausena jsou okouzlující.
Ten je podařený. Takový Odysseus má alespoň deset filmových verzí. O jednom zpracování báje vím i z Československé televize (Prométheus).
Milý Pů, děkuji za další pěkně, stručné a úderné zpracování řeckých bájí. Přiznám se, že jsem netušila, že Bellerofontes je přezdívka, ne jméno.
Jinak představa muže vedoucího tsunami do města je taková epicky apokalyptická.
Díky. 🙂 Jinak takových případů je v antických bájích víc, z těch známějších třeba Iásón, uvidíme, třeba na něj přijde řada. 🙂
Díky za osvěžení paměti. 🙂
Krátké přiblížení je i v Mission impossible 2, kde Chiméra je uměle vytvořený smrtící virus a Bellerofont je jediná účinná látka proti viru.
Díky, to jsem netušil. Tyhle akční filmy nějak jdou mimo mě.
Nejmenovaná se tak jedna loď že Star Treku? To potom teda není zrovna šťastné jméno.
USS Bellerophontes, lehký křižník třídy Intrepid (jako USS Voyager). 😀 Vezla lidi na jakousi konferenci na Romulus, už si nevzpomínám přesně.
Ještě doplnění.
USS Bellerophon byla pojmenována po HMS Bellerophon, která byla jednou z lodí ve flotile britského admirála Nelsona.
No, není…možná to bylo bráno tak, že Bellerophontes byl statečný, obratný, skvělý bojovník a navíc se ( až do neblahého rozhodnutí) těšil přízni bohů 🙂 Tedy pro vesmírnou loď šťastné jméno – pokud si kapitán dá pozor na svá rozhodnutí.