Bezva čtení o vaší různé recyklaci (Pů mlýnek ze lžic, JJ šikovné dětičky).
Náš dřevník na chatě byl také plný různých věcí, které byla škoda vyhodit a velmi často opravdu dost toho přišlo časem vhod. Jasně jsem tuhle „vlastnost“ podědila a dokonce jí nakazila manžela :). Naše garáž je plná různých zbytků dřeva, pletiva, trubek, hadiček, květináčů… Takže ač garáž na dvě auta, vejde se tam jen jedno. Ale na našich dvou zahradách se opravdu často něco „z garáže“ hodí.
Také jsem kdysi různě přešívala, třeba větší kus látky (prostěradlo na polštáře),dnes už stroj používám velmi vyjimečně (halvě na zkrácení kalhot, jak se lety zcvrkvám 🙂 ).
Ale našla jsem pro sebe nové využité starých ponožek a prázdných plastových lahví. Od ponožek (těch sportovních, silnějších) před vyhozením ustřihnu vrchní koncové lemy patentu (tak 1cm šíře) a navlékám si je při práci na vykasané rukávy mikiny. Ty mi jinak furt kloužou a i velká gumička časem škrtí – pérový patent od ponožky nikdy a když se zašpiní nebo vytahá, vyhodím ho, mám v zásobě další. No a plastické lahve (samozřejmě ne každou 🙂 ) využívám dokonce na 2x. Z vrchní části lahve (kupujeme hlavně velikost 1.5 litru, 2 litry a petky na vodu),nůžkami odstříhnu tak třetinu a získám hluboké „trychtýře“, spodní části pak využiji různě. V litrové jsou např vedle dveří ven při ruce malé baterky, když jdu za tmy na zahradu, ve větší jsou vedle tf. tužky a rozstříhané zbytky papiru na rychlé zápisky. Moc si tyhle lahvové trychtýře pochvaluji, hlavně proto, že mají širší „hrdlo nálevky“ (jako nálevky při zavařování) a ne jen ty úzké „tunýlky“ u kupovaných i když samotný trychtýř je velký.

Můj tchán byl mistrem recyklace. Nic se nesmělo vyhazovat, všechno se bude jednou hodit. Je fakt, že spoustu různých věcí opravdu využil, např desky z nábytku na police, motor nevím z čeho na vrátek apod. Ale taky jsme potom vyhazovali plný kontejner všeho z kůlny a garáže (kde nebylo k hnutí). Moje mamka zase hodně přešívala různé oblečení. Bylo jí líto kvalitních látek, tak vždy něco vymyslela.

Občas něco zrecykluju. Třeba ze starých dveří do špajzu v paneláku jsem udělal pojízdný stoleček na přezimování můškátů, aby se mohlo na baráku v hale do skříně a mrazáku. A podobné blbiny. 🙂

Velkým recyklátorem byl Bimbův dědeček, ten opravdu využil všechno na cokoli. Nakonec nedostatek financí a zdrojů za minulé éry tomu jen přispíval.
Když zemřela moje teta, našli jsme větší množství úplně nových teplých kalhotek. Takové ty zimní s vlasem, hodně vysoké. Dětem jsem z nich ušila parádní mikyny.