Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Z Blízkého Východu
BTW
Nová knížka
Doporučujeme
Náš Zvířetník - DeDeník © 2014
VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN
Já jsem prožila několik zim v „teplé, slunné“ Itálii. Nic není vzdálenější tomuto eufemismu, jako je zima v Itálii, konkrétně v mém případě v oblasti Udine. Tam se totiž sráží vzduch z hor a od moře, a všechno spadne právě tam. Výsledkem je hnusná mokrá vlezlá zima. Vlastně horší bylo oblečení na „doma“ než na ven. Italové jsou asi nějací horkokrevní, nebo prostě jen šetří. Takže u mé kamarádky bylo v kuchyni vedro na padnutí – čili reálně cca 18 C – no vedro na plavky, že? V obýváku příjemných 15 C. „Hele je tu fajn, máme 15 C, to je dobrý, tady mám deku, vem si“. V mé ložnici tak možná 10 – 12 C. To jsem sbírala odvahu si svléknout kabát. DO postele jsem si nejdříve oblékla teplé kraftové spodní prádlo s dlouhými rukávy, na to pořádné flanelové pyžamo. Dále na nohy termo ponožky vhodné do polárních krajů. Na hlavu čelenka nebo pořádná čepice. PAk jsem se zabalila do flísové deky a takto zaplula do postele pod pořádnou peřinu. Ještě jsem musela schovat nos, protože vzduch byl tak ledový, že se nedalo spát.
V jiném bytě jsem měla spolubydlící Luciu. To také stálo za to. Vy bytě bylo okolo 12, někdy i 14 C. Když jsem řekla, že je zima a zatopila jsem, vytáhla jsem tak za půl hodiny teplotu právě na těch 14 C. Načež Lucia přišla s tím, že už je teplo a topení vypla. Za půl hodiny tam bylo zpátky tech 12 C. Když jsem se chtěla osprchovat, zapla jsem topení tak o 20 minut dříve, koupelna totiž byla ledová. Ve chvíli, kdy jsem do koupelny vešla, Lucia opět topení okamžitě vypla. Prostě, chodila jsem tam akorát přespat, a pokud to šlo, byla jsem s kamarády někde po hospodách. Takových zážitků bylo samozřejmě více. Z první dva roky jsem vystřídala asi 8 bytů.
Absolutně chápu. Zažila jsem zimu na Taiwanu. Mokrou, lezavou, zničující. Fakticky bylo málokdy pod 10 stupňů – venku. Navíc tam zima obvykle trvala jen asi měsíc a půl. Takže nebyla žádná infrastruktura nejen pro zachování tepla, ale ani pro jeho získání. Chodili jsme se zahřívat do obchodních center 🙂
Jo, jo, na Jihu Itálie také často není vůbec žádné topení. Pak tam díky klimatické změně nasněží a oni se diví. Tady sice topení bylo, ale používalo se extrémně úsporně.
Pokud jde o Luciu, tak to byl případ sám pro sebe. „Úspěšně“ studovala již osmým rokem VŠ, obor kulturní památky. Dokonce se „už“ dostala k diplomce. Studium je přitom plánováno na 5 let. Což o to, ale tenkrát tam byly parlamentní volby a ona hlasovala pro Rifondazione Communista, což tedy nebyli žádní umírnění komunisti, ale to nejtvrdší možné jádro se vším, co k tomu patří. Já to se svou vlastní zkušeností vůbec nechápala. Tak mi začala vysvětlovat, že spolu sní jsou celkem 4 sourozenci, maminka je v domácnosti a tatínek nebohý dělník s platem 1,4 milionů lir/ měsíc. To bylo na tehdejší dobu opravdu hodně málo, z toho i jeden žil dost špatně. Nevím, zda tam nebyly nějaké sociální dávky nebo něco podobného, ale o tom nemluvila. Co jsem ale nechápala, že při takovém příjmu jednoho člověka, který tím krmil dalších 5 lidí, si ona dovolila studovat 8 let! Přitom jsem ji neviděla chodit na žádné brigády. Ale mohli za to jiní… Tak holt volila tu nejhorší svoloč, kterou mohla. A to byla doba Berlusconiho.
Jo, je zima. Zamrzla nám Jizera, ale organizátoři dělají co můžou, abychom si v sobotu mohli zaplavat.
Boty – neřeším. Celoročně běžecké + kvalitní ponožky. Kdybych se někdy dostala k vysokému sněhu, najdu svoje návleky, které „prodlouží“ ty botičky až ke kolenům.
Jako slušnější boty mám jedny kotníkáče, k tomu klidně dlouhou sukni a jsem za přijetelně oblečenou.
Oblečení – mnoho vrstev, merino. Nohy vydržej hodně, důležitý je (cca v tomto pořadí) střed těla, chodidla, krk, ruce, hlava. Mráz není problém. Problém je vítr. A mokro. Což ovšem taky znamená se nezpotit! Takže oblékat s rozumem, nebát se vrstvy odkládat. Tělo spíš snese lehké prochladnutí, než zpocení a následné pořádné promrznutí, bo mokré věci moc nehřejou.
Jak teď už dlouho nebyla v zimě zima, tak jsem nějak zanedbala nákup teplých bot. Mám jedny spíš trekové, skvělé tak do -3 a pak jedny teploučké bačkůrky, které nejsou o moc lepší. A kozačky, ale v těch chodit na ledu (bývalý sníh na chodnících) si netroufám.
Furt to stačilo!
Tak teď už nestačí. Pořád se ukecávám, abych se šla podívat po něčem fakt teplém, protože zima na nohy mi bývá nejdřív z celého člověka, ale když mě se do těch krámů tak nechce…
Když se člověk venku pohybuje, zahřeje se. Nejvíc mi zatím byla zima, když jsme s pěveckým sborem vystupovali v ledovém kostele. Hodinu stát na místě je horší než při pohybu. A to jsem ze zkušenosti opravdu navlečená, mám kozačky s vysokou podrážkou a beránkem a ještě si nosím vlastní kobereček. A jak trpí nástroje (, příčná flétna).
Obléct se do přírody není problém, bunda, palčáky, pořádné boty a nově taková ta péřová sukýnka přes kalhoty. Horší je to ve městě, zvlášť když je třeba různě čekat na zastávkách a nádražích.
Jako nejlepší varianta jsou pro mě kozačky s tlustou podrážkou, jezdecké podkolenky 😀 přes silonky a dlouhá manšestrová sukně. A jestli to tak bude pokračovat, dojde i na můj starý králičí kožíšek. A sním o rukávníku.
Rukávník není nesplnitelný sen – jestli bys ho opravdu chtěla, máme kamaráda kožešníka, pravého, vyučeného v oboru – klasická stará škola.
Díky, znamenám si.
Já mám totiž kromě svého králíka ještě 4 zděděné a opečovávané luxusní kožichy, jenže je moc nevyužiji. Nositelný by snad byl beránek s chlupy dovnitř, kdyby šel upravit na mě.
Pro ostatní už jsem našla kdesi v Chrudimi kožešnictví, které dělá za starých kožichů různé doplňky (protože přece jen ta stará kůže už se nedá dobře zpracovat na oblečení), ale ještě jsem se nerozhoupala.
tak to s Chrudimí ještě počkej, tento náš kožešník též renovuje staré kousky. máš na mě mail? nebo písni sem – rozstříhat kožíšky na drobnosti by bylo přece jen škoda.
Evo, můžu poprosit o zprávu na messengeru na Klokanice Púová?
Na delší výlet v takovém počasí: Zateplené kalhoty, kotníkové zimní boty Rieker, firemní zimní bunda (fakt úžasná, teplá až moc, tu si beru při teplotách od mínus 5 dolů) a skvělé zimní rukavice Engelbert-Strauss. Čepice s bambulí a modrá pletená šála. V batohu dva chemické polštářky pro nutnost akutního zahřátí a outdoorová termoska s horkým obsahem.
Ehm… kapsáče. Když se chci rozmazlovat nebo fouká, tak merinové spodky. Běžecké boty. No a vrch podle toho jestli jdu sama a tudíž rychle = víc tenkých vrstev, zejména z merina, tenká čepice. Jdu-li s mužem a tedy pomalu, pak přibude svrchní teplá mikina a teplá ušanka. Co je společné je nákrčník a dvoje rukavice, ideálně když se dají zkombinovat, protože ruce jsou u mne problém.
Termosky jsou klasika, i když pokud jdu sama a není to zrovna padesátka, klidně nechám čaj na doma. Alu-podsedáky, ať si s tím čajem můžem sednout.
Chemické polštářky používám po plavání, ale to je trochu jiná liga.
Zimu nesnáším ! Nosím hlavně pořádně teplou šálu a háčkovanou teplou čepici, takovou tu „spadlou“, teplou bundu a teplý vlněný rukavice, prstový. Kožený jsou na nic, nehřejí, a palčáky mi vadí. Ponožky froťáky a pevný kožený kotníkový zimní boty s kožíškem vevnitř. Nejvíc mi vadí, když je mi zima na krk, záda- resp. ramena a ruce.
No a v létě budu zase hudrat, že je vedro 😀
Na spaní nosím ponožky, jsem-li sama doma, aspoň tenké bavlněné. Jakmile jsou nohy v teple, je v teple celý člověk 🙂
Na spaní nosím noční košili, tenkou, ale musí mít alespoň krátký rukáv. Nahaté nohy mi obvykle čouhají z pod deky 😀 a to spím blíž k oknu, které je pootevřené alespoň na mikro. Mít pyžamo, natož flanelové a ponožky natož teplé, tak mě klepne 🙂
v ložnici potřebuji chladno, jen ty nohy musí být v ponožkách 🙂 na postavu si různě polehají kočky 🙂
A to je zajímavé. Jak nesnáším ponožky (doma je nenosim celoročně), tak když jdu spát, dám si na nožky spací bačkůrky (v zimě péřové, na jaře a podzim pletené). Je teda pravda, že celoročně spím pouze pod povlakem na deku (v chladnějších ročních období flanelový, v teplejších plátěný) s během noci si je ve spánku vyzuju.
Ale co jsem zjistila, v poslední době musím mít zadek v teple, tudíž i pod noční košili nosím spací šortky. Holt v mém věku už nechci mít holou prd.el. 🙂
Ygo, ty ses měla narodit jako Eskymák!
Jen čtu, tak je mi zima.
Yga je Eskymák žijící v exilu. 😀
přesně jsi to vystihl 😀
No, vono dost záleží v jakém prostředí spíš. Já si teda radši pořádně vyvětrám a klidně si k přikrývce vezmu ještě deku, než abych spala v teplé místnosti. Přes silvestra jsme byli 5 dní na půjčené chalupě, Petra jsem nechala spát v hlavní místnosti u kamen, všechny noci si poctivě přikládal. Já spala v ložnici, měla jsem svůj spacáček a teplota +3 byla vlastně ideální, spalo se nádherně.
Tak tři stupně nemáme, ale asi tak devatenáct. Já bych brala i méně, ale Jeník, zabalený až po uši v zimní dece prodloužené délky, protestuje.
že je opravdu zima jsem uznala i já a vytáhla zimní péřovku..a to je teprvá -10°C ..botičky mám zimní wibram a v nich stačí zatím obyč.ponožka, ale kdybych někde měla venku stepovat a čekat, tak vlněnou neb pletenou ponožkou nepohrdnu..i když ty termovložky do bot také nejsou k zahození….
roláky nemusím, mám přes hlavu takovou pletenou širší rouru-nákrčník s umělým beranem..to hřeje dost..a na rukách palčáčky..prstové rukavice nehřejí,pokud nejsou podšité kožešinou, ale v takových se zas neohnou pořádně prsty 😀
a čepici? Tu ještě neee, takovej mráz ještě není….
Kašmír…nepatří Pákistánu, nepatří Indii. Kašmír náleží Led Zeppelin a v zimě na tělo v podobě heboučkého svetru/ dlouhých svetrových šatů 🙂
Mně je na nohy zima pořád, tak nosím teplejší boty a bavlněné termo ponožky. Efekt jakž takž, nejhorší je, že starší ponožky téhož druhu už mě nehřejí. Doma nosím termo ponožky, co jsem si koupila v Anglii- s těmi je mi teplo 🙂
Tak já dneska vyběhla se psy v položkách po mamce, pletených ze starých svetrů, a nízkých trekách a měla jsem nožky jak v pokojíčku. Akorát jsem si nevzala rukavice, což jsem trochu podcenila, protože mínus deset je mínus deset. Ale ještě nedozrál čas na dlouhé gatě, pořád je mi dobře v tří čtvrtkách 🙂 !
Za dámu půjdu až za týden do divadla, tak uvidím, čím se cestou šalinou zahřeju. Ale třebas už mrazy nebudou.
Ygo! Už ponožky? 😉 Co budeš dělat, až bude těch avizovaných -17? Konečně si vezmeš dlouhé gatě? ❤️
Dnes napadl dotaz mě 🙂 Krásně nám mrzne, nicméně to znamená, že pokud je člověk dlouho venku, nebo musí mít oficiánější oblečení, může být fakt zima, hlavně při čekání venku. Tak by mě zajímalo, jestli máte nějaké vychytávky, jak si s mrazem poradit?
Když jsem mrzla v Brně, bylo to botami – měla jsem normální podzimní, protože se zimními jsem měla problém (shrnovala se mi ta chlupatá vložka). No a vyřešil to nákup vlněných ponožek – sundala jsem provlhlé ledové bavlněné a vlna udělala až neuvěřitelný rozdíl.
Teď mám zimní boty a s chutí nosím přímo na těle trička z merina. Prostě mrzne, beru vlnu 🙂 Co vy?