Přeju všem krásný a laskavý sváteční den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Z Blízkého Východu
BTW
Nová knížka
Doporučujeme
Náš Zvířetník - DeDeník © 2014
VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN
Já si každý rok kupuji diář A5.
Poctivě si do něho zapisuji nejen lékaře, ale i co kdy mám v plánu udělat. Samozřejmě schůzky i narozeniny svých nejbližších.
Na konci mám zapsaná hesla do internetových e-schopu a telefonní čísla na lékaře.
Tak moje data si za mne pamatuje manžel. Dostáváme různé kalendáře a diáře od charit a choť se mě vždy snaží přesvědčit, ať si jeden vyberu a zapisuji svoje povinnosti! Zkouší to i když už po letech ví, že je to se mnou marné. Opakovaně mu odpovídám, proč si psát diář, když do ně stejně denně nekoukám. Zato on má jeden každý rok u PC a zapisuje vše za nás oba a také denně kontroluje (fakt ho v tom obdivuji!). Takže když se třeba vrátím z jedné kontroly u lékaře s kartičkou na příští kontrolu, automaticky ji předávám choti, on si to zapíše do svého diáře a pak mě poctivě včas (tedy den předem) tu kterou kontrolu připomene. Sice nám tu nejen lékaři tf. den, dva předem připomínají, kde a kdy máme být, já jsem ale schopná to zapomenout. Manžel si některá „trvalá“ data vždy přepisuje ze starého diáře do nového. Patří k nim i úmrtí našich koček a Trixie. Přestože některá tahle smutná data mám vrytá do paměti, u několika ne (sice rok, měsíc, ale ne den) a to mu pak vždy za připomenutí extra poděkuji.
Maričko, přesně jsi vystihla, proč mi žádný z papírových kalendářů nefunguje 🙂 I kdybych si vzpomněla do něj něco zapsat, určitě bych se tam zapomněla kouknout. Samozřejmě jsem je roky používala, když nebylo nic jiného – ale mělo to daleko do dokonalosti 🙂 Mám pocit, že jsem začala používat kalendář v mobilu v okamžiku, kdy jsem dostala svůj první 🙂
Na čestném místě v obýváku, na polici nad televizí, právě ve výši očí, trůní nejdůležitější dokument naší domácnosti – rodinný stolní týdenní kalendář. Zapisujeme sem všechny události uskutečněné, plánované, očekávané i pravděpodobné. Dohodli jsme se tak hned po svatbě, takže v jedné krabici máme uloženo 45 kalendářů a dosti často se k nim vracíme, protože už hodně zapomínáme a ony jsou vlastně naše kronika.
Alčo, to je tuze krásné!
Alčo, to je fakt nádhera…
Kalendář v mobilu. Má tu výhodu, že si pamatuje i opakované záležitosti, byť mají různou frekvenci. Upozorní mě, když se něco blíží – jsem zvyklá si nastavovat i dvoje upozornění, pokud jde o něco fakt důležitého (nebo daleko:))
Zrcadlí se mi i v počítači, spolupracuje s mailem i poznámkami. Upomínky se mi zobrazí i na hodinkách 🙂
Pokud i tak něco prošvihnu, byl osud silnější než já 😀
Všechny termíny a důležitá data si píšu do mini diáře. který nosím stále v kabelce. Tedy stále, až na jeden případ, kdy jsem diář zapomněla u klienta, samozřejmě v jiném městě. Musela jsem pak volat, aby mi přečetli můj program na aktuální týden, nebyla jsem schopná dát ho dohromady. 🙂
Používám papírový kalendář v práci, tam mám všechno; horší je, když tam pár dní nejsem, pak všechno zapomenu.
Příští záznam je 2. 12. 18:00 Alcina Janáčkovo divadlo. Jedna z posledních repríz (už jsme byli několikrát), teď mimořádně s Magdalenou Koženou, jsem na její provedení fakt zvědavá. Bude se to bohužel stahovat, i když je to velmi úspěšná a stále vyprodaná inscenace, je taky dost finančně náročná, sólisti jsou až na malé brněnské výjimky z celého světa.
No a pak tam mám 11. 12. zubní hygiena, snad na to nezapomenu.
Všechny pracovní věci i soukromé schůzky apod. Si zapisuji do stolního kalendáře v práci. Bez něj bych byla namydlená. Ještě hodně používám funkci upomínek v mobilu. To když si na něco vzpomenu v práci, ale vyřídit to musím až doma – nebo obráceně .
No, vidím, že jsme tady sklerotičtí lautr všichni. 😀
Kdo má ty nepotřebné informace držet v hlavě.
Stačí, že si jeden pamatuje, že by mohl nakouknout na dedeník. 😀 😀
To je pravda, neustále dumáme o vyšších pravdách o smyslu existence. tak kde brát čas na nějaké termíny. 😀
Tak pravil…no, Zarathustra to nebyl. Pravili Pů a David 😀
a skleroza je matka turistiky, jak pravil jeden klient ve spořitelně, právě se vrátiv podruhé pro jakýsi dokument, zapomenutý u přepážky. 😀
Jsou tyto strašlivé, naštěstí nenakažlivé nemoci současného věku: HOSIPA LAHOSIPA LAHOSIPAIDYSIPI
Na požádání dodám překlad 🙂
Za mne – papírový kalendář, papírky, magnety na ledničce a velký sešit na pracovním stole na denní playlist 🙂 Jinak, když mi kolega/kamarád od fochu měl volat o pracovní věci podle dohody ve čtyři odpoledne a nakonec zavolal s omluvou v osm večer, vyhodnotila jsem to tak, že osm je dvakrát čtyři, tak co? 😀
Ano, papírový sešit A4 na měsíční rozvrh líhnutí, kam si dělám poznámky typu SPZ auta, speciální požadavky a pak dopisuju čísla vývozních certifikátů a jestli jsou zaplacené, páč musí být předem… kdybych to měla na lístečlách, jsem, ztracená. Ovšem ten sešit s oslíma ušima už zachránil mnohé 🙂
přesně tak – a najdou se i prastaré a staré úkoly a poznámky, jakož i pozapomenutá hesla 🙂
Bez kalendáře v mobilu ztracená v časoprostoru. 😀
Beznadějně. Akce proměnné si nepamatuji a pravidelně se opakující mám tendeci zapomínat. Je to se mnou marný, je to marný,… atd.
Co si nenapíšu, to nevím 🙂 , teď jsem si zrovna psala do kalendáře, že mám být 15.12. v 10:00 na očkování na tetanus.
Teď píšu do kalendáře v mobilu, když jsem byla v práci, měla jsem klasický papírový diář a vždycky jsem říkala, že kdyby mi ho ukradli, můžou mě rovnou vyhodit, bez něj jsem byla ztracená 😀
Jo a do špajzu chodím taky dvakrát – nejméně 😀
Já to mám trochu přeházený. Nepamatuji si, pro co jdu dolů do sklepa, ale vím zcela přesně, že za tři měsíce v 10:41 mám být u zubaře. Spíše bych potřebovala diář, který by vyťukával, že jdu dolů pro vajíčka. Leč všechno zlé je k něčemu dobré, mám extra pohyb, pánčto musím jít dolů dvakrát. 🙂
Já a dělám to odjakživa. Musím to prostě mít v diáři. A jsem konzerva takže mám papírový psací. U pracovních je to jinak, ty se mi automaticky cpou do kalendáře v počítači a upozornění vyskakují sama a já už jsem zvyklý se do toho denně dívat.
Data schůzek nejsou nejhorší, ale musím si to psát- píšu si to v práci do kalendáře. Když se na to padesátkrát podívám, tak si i tu hodinu obvykle zapamatuju…
Mám dotaz. Je tu ještě někdo, kdo si plete hodiny, popřípadě i datumy domluvených schůzek? Například dneska sedím už hodinu u zubaře naštvaná, že mne nebere… Aby mi paní recepční laskavě řekla, že nejsem objednaná na čtvrt na devět alebrž na čtvrt na deset 🙂
8,15 nebo 9,15 je vcelku tradiční omyl. 😀 Horší by to bylo obráceně.
P.S.: Ygo, ta tohle téma se mi povedla taky pěkná bota, jak objednávám u zubaře sebe a kluky, tak jsem si nenapsala, kdo má přijít. A v SMS upomínce bylo, že se mám dostavit já… jenže to měli být kluci, automatický systém holt nevzal jméno oběti, ale obětovatele. 😀
Ano Ege, bez papírového diáře a kalendáře s posouvacím červeným okýnkem, jsem v pérdeli…