31 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Co se týká prvního tématu, přidávám se k MLP, těším se, dožiji-li se. Synové by s tím opravdu neměli spěchat na plození by se měli dát až v čase přiměřeném.
    Druhé téma – šperky, Dede správně podotýká, že i hodinky mohou být šperkem. Ty své švýcarské mám od MLP, od prvních narozenin po svatbě. Není to pochopitelně Rolex ani Patek Philip, ale přece jen vyšší kategorie, než obyčejný chronometr, proto je za šperk považuji. A kromě toho standardně nosím snubní prstýnek. 🙂

  2. Vnoučata mi nesmírně obohacují život, navíc se s nimi cítím o mnoho mladší, než ve skutečnosti jsem. 🙂 Ale i já jsem pro ně – skromnost stranou 😀 – přínosem. Byla jsem hlídací babičkou, kdykoliv bylo potřeba, každý rok s námi jezdí na dovolenou, za covidu, když byly zavřené školy, se u nás po týdnu všichni tři střídali (poté, co se pohádali, kdo přijede jako první 🙂 ). A mě to bavilo a pořád baví! Jen ten čas utíká strašně rychle a nejstarší vnučka už vylétla z hnízda na dalekou cestu a přistála až v Kanadě, na gymnáziu. Ale pořád jsme ve spojení, jen naše dlouhé hovory teď probíhají nad oceánem. A prostřední a nejmladší jsou už natolik velcí, že k nám klidně přijedou sami, když se to nehodí jejich rodičům.

  3. Vnoučata mám dvě. Skoro 12ti letou Aničku (12.12. 🙂 ), chodí do 6. třídy a je to už teď krásná dívčina. V páté měla vysvědčení dvě dvojky, tak jsem zvědavá, jak to dopadne letos. Do lidušky chodí na sólový zpěv a dramaťák, baví jí to. Chtěla by na atletiku, myslím, že běh přes překážky by jí seděl ( nohy až do nebe), ale to by musel mít týden víc dní 😀
    Druhé vnouče, Matěj, čerstvý prvňáček, zatím do školy chodí rád a baví ho to. Začal chodit na házenou, to ho taky baví. Je to věrná kopie táty – mého syna, někdo říká, že dokonce klon 😀 . Je pravda, že když se dívám na fotky syna, tak kdybych podle oblečení a místu, kde je to focené, nevěděla 100%, že to je Marek, váhala bych 🙂
    Co se šperků týče, teď nenosím nic. Já nosila náušnice, řetízky, prstýnky a náramky ven a do práce, bez nich jsem byla jako nahá. Ale jakmile jsem přišla domů, moje první cesta vedla k malé šperkovnici a všechno šlo dolů. No a protože do práce (zaplat pánbůh) nechodím, doma to nesnesu, jsou ve šperkovnici už asi natrvalo 😀

  4. Vnoučata nemá každý, takže mě napadlo jiné téma – šperky. není to jen ženské téma, mužské šperky existují také, a konec konců, hodinky mohou být také vlastně šperk (pokud to nejsou ty chytré:))
    Znám dost žen, které šperky nosí jen málokdy nebo vůbec. Jiné bez nich nevykročí z domu.
    Co pro nás znamenají?
    Já mám šperky ráda, hodně pro mě znamenají. Hlavně, pokud jsou dárkem od milované osoby. Volím je podle denní nálady 🙂
    Náušnice a řetízek nosím celý den, prstýnky jen když jdu „do města“. Jak doma nechci nic na rukách mít, tak ve společnosti nesnáším mít holé ruce:))
    Jo a nosím jen stříbro. nebo bílé zlato. Se žlutým zlatem se už mnoho let necítím dobře 🙂

    1. Moje přítelkyně nenosí naprosto nic (myslím šperky). Je to dáno sportem, který aktivně provozuje, musela by si to neustále sundavat a nandavat a to ji přeukrutně nebaví.

    2. Dede 🙂 Přede mnou nahoď téma šperky a můžeme si povídat hodiny 🙂
      Dnes mám na sobě tu sukni s velkými květy, cos viděla při minulém brainstormingu a k tomu patří růženín od Lenky Bláži. Byl by celý rozladěný, kdybych ho k ní nevzala 😀 Odvaha nosit velké šperky mne s věkem neopustila, naopak – ať se každý podívá, co doma nemá – a nemá, protože Lenka Blaza vyrábí jen originály 🙂
      Něžné šperčíky ze stříbra s neopracovanými kameny mám taky, pro změnu od Terezky Bajnarové, zlatnice z Prahy. Ona má zvláštní čich na kameny a obrovskou fantazii. Ty nosím občas, když mám jemnou náladu. To taky občas nastane, kupodivu!

    3. Nosím náušnice i větší, ale musím si je většinou na noc sundávat. Prstýnky vezmu na milost občas, nosila jsme je hodně, ale od dob karate skoro nenosím- sundávala jsem je na každý trénink. Teď je sundávám v práci, když musím sáhnout do kuřat. Hodně nosím šperky na krku, náhrdelníky, řetízky i delší. A skoro samé stříbro nebo autorskou bižuterii.

    4. Prsteny nosím, sem tam občas nějakou brož. K avalonskému mám i čelenku. 🙂

      Jinak z nenositelných nějaké kameny. 🙂

    5. Já mám výhodu, že mám šperkařku v rodině, dceru. Dělá moc hezké věci, přesně podle mého vkusu.

  5. Vypadá to, že vnouče bude. Tak uvidíme, z dětí jsem málem vykvetla a musela je držet v lati 🙂

    1. Blahopřeju! ❤️
      Je to fakt jiné a moc krásné. Já si nikdy nenechám děti skákat po hlavě, ale pořád je tu velký prostor ke spokojenému rozmazlování 🙂

      1. A když tě Andy nebo Marek naštvou tak můžeš pohrozit, že vnoučatům dáš k narozeninám trumpetku a bubínek. 😀 Ale to funguje jen dokud jsou vnoučata malá. 😀

        1. Souhlas 😀 Můj syn dostal kdysi, to mu bylo tak tři roky, od někoho dětskou tahací harmoniku. Vydrželi jsme to tak asi dva dny, pak se záhadně ztratila :-))))) Vrzal na to strašným způsobem a pes, tenkrát Dag, k tomu vyl. Takže Marek popadl harmoniku zavelel Dagi špívej a spustili koncert. Já se bála, že nás snad vystěhujou :)))))

          1. Měli jste to nahrát, třeba by to bylo považováno za hodnotné. Takový Anton Webern je dneska slavný a přitom ta jeho hudba by se od toho moc nelišila.

              1. P.S. Naposloucháno mám víc dost, to nemá vliv na to, co snesu, spíš naopak, snižuje mi to práh tolerance. 😀

    2. Jůůů držíme tlapky, to by bylo krásné! A elegantní kavalírku ke kočárku už mají, to je taky důležité. Naše mladá kamarádka, lékařka, si pořídila nejdříve pesa a pak obě děti. Následně vyhodnotila, že RR je ideální pes k dětskému kočárku. A že mít psa ke kočáru je velice důležité!

      1. Dana (ta co bude malovat obálku) si pořídila takovou tu tříkolku pro dospělé a venčí s ní jejich psa, šedesátikilový halama rasy…nevím, nejspíš mamut bez chobotu. brzy zjistila, že nemusí šlapat, pes ji s nadšením tahá. Pravda, kolemjdoucí prý občas vrhají prapodivné pohledy.

  6. Jo, vnoučata… Jak se správně říká, odměna za to, že člověk v pubertě nezahlušil vlastní děti:))
    Láska jako hrom, určitě. trochu jiná než u dětí.
    Hodně legrace, protože výchovu už člověk může hodit na rodiče. Vlčet je člověk nenechá, ale rozmazlovat je může:))

    1. Pokud se nějakých vnoučat dožiji, tak se na ně těším. Momentálně přemýšlím, jestli tvrzení Pánbůh vám to odplatí na dětech není spíš skrytá výhrůžka. 🙂

      1. 😀
        Je, určitě! Ale dvojsmyslná:)) Když přežiješ jejich dospívání, získáš v dětech navíc i přátele. To se taky počítá:))

  7. Navrhuji téma vnoučata.
    Mému vnukovi bylo v září 15 let.
    Teď o víkendu to budeme u nás doma slavit.
    Mám jen jednoho vnuka, ale zcela neskromně říkám, že se nám povedl.
    Jeho rodiče sice spolu nežijí, ale pravidelně se stýkáme a máme hezký vztah. A já si toho opravdu moc vážím.
    V tomto věku se s ním moc dobře povídá, má to v hlavě chlapec moc dobře srovnané. Letos si bude vybírat povolání a já mu držím palce, ať si dobře vybere.

    A ještě perličku na závěr :
    Tuhle jsme se bavili o tom, že v naší rodině máme v ženské linii prababičky. Já jsem měla až do dospělosti prababičku, moji synové také a vnuk Samík jí má též, moji maminku. Je to tím, že jsme ty děti měli brzo, po 20 roce života.
    Samík na mě s úsměvem mrkl a řekl : “ Babičko neboj já z tebe také udělám prababičku. Od 15 ti už můžu. “
    Tak jsem mu řekla, že na to zase tak nespěchám, že to fakt počká. Ale musela jsem se smát.

    1. Míšo, moc k Samíkovi blahopřeju! Je to milý a moc hezký kluk – co jsem viděla fotky 🙂

    2. Míšo, blahopřeju! Je to šikovný a chytrý mladý pán – s určitě z tebe udělá prababičku tak akorát – ne brzy ne pozdě 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN