Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Deník Dagmar Ruščákové o zvířatech a lidech
Vydavatel: Ing Dagmar Ruščáková
ISSN 1805-0107
Vychází ve všední dny.
Šéfredaktor
Dagmar Ruščáková
(Dede)
Redaktor a webmaster:
Andrej Ruščák
(andrej.ruscak@outlook.com)
Loga:
Marek Ruščák
(marek.ruscak@outlook.com)
Všechna práva vyhrazena, použití článků či jakéhokoliv zde publikovaného textu či jeho části je možné pouze se souhlasem redakce a autora, vždy s uvedením zdroje.
Copyright © DeDeník, 2014

To, že barevný podzim si tu neužiju už jsem psala minule, nebudu se opakovat. Jen doplním, že jsem narozená v říjnu,asi jsem tu lásku k pozdimní přírodě dostala lásku do vínku 🙂
Ale přidám ještě ke včerejšímu článku pochvalu nejen ochránce Rexe ale i na krásné fotky z lesa a vřesu, který též miluji.
Dede, Rex je krasavec, radost pohledět.
Já jsem předevčírem dost dlouho odtahovala větve, které manžel seřezával ze stromů a keřů. Asi jsem to přehnala a včera to na mne dodatečně padlo. Krátce po se ozvalo tělo a musela jsem si jít lehnout. Přilehla jsem ke kočce Woody, která zrovna spala na mé posteli a přesunula k mému boku. Okamžitě jsem upadla do tvrdého spánku, probudila jsem se po 3 hodinách a…a Woody ležela stále ke mne přitisknutá (spím opravdu klidně), musela tedy celou tu dobu takhle se mnou spát. Skoro jakoby na mě dohlížela 🙂
Mám ráda barevný veselý podzim. Nesnáším plískanice, větrno a mokro. A čas špinavých psů. Moje kamarádka říkávala: “čarokrásný podzim” . Tak snad takový letos bude.
Jak bych milovala podzim, kdyby nenásledovala zima. Jsem člověk tří ročních období – zimu bych transformovala do jediného měsíce a to prosince (miluju vánoční čas) – prvního ledna by mělo nastat jaro!!!
Pravda, čím víc se blížím zimě i svou životní poutí, tím méně mi vadí, ba si ji i sem tam užívám – asi si už zvykám na skutečnost, že nakonec mne pohltí 😉 , tak abych nebyla nasraná po zbytek věků.
A ještě k tomu podzimu – poslední roky bývá u nás dlouhý a barevný. Pamatuju, kdy na Dušičky jsme zmrzala na hřbitově, zababušená v kabátě a teplých botech a včil klidně vyrazím bez ponožek a ve svetříku a zima mi není.
Ygo, s tou zimou souhlasím. Podzim beru, kolikrát je moc hezký, ale zima by měla skončit po Novém roce. Advent, Vánoce a šlus. Protože teprve po Vánocích nastane ta otravná tma, která se sice zkracuje, ale zatraceně pomalu a bude jí to ještě tři měsíce trvat, než se to zlepší.
Takže podzim rozhodně, to je vítězství, úroda, barvy 🙂
Ygo, tvůj přístup k zimě nemá chybu 🙂
Ano, miluju podzim! Ten, co mu předchází pozdní léto a následuje barevné listí a ovoce a jeřabiny. Folionautika, jedna z nejoblíbenějších činností na podzim ( brouzdání ve spadaném listí), bazén ještě do půlky října dost vyhřátý na to, aby se dalo odpoledne plavat…
Koláče s ovocem, zavařování džemů a otvírání letních zavařených okurek. Čas na pletení a zatápění v krbových kamnech. No a ta spousta podzimních květin! Chryzulky, astry,venkovní bramboříky!
A čaj, ovocný, bylinkový. A pořád se něco děje, v Pardubicích to na podzim žije o 107 🙂
Ó ano, chryzule a astřičky jsou moje oblíbené.
Taky se na ně těším.
„V té zemi se stále rok blíží ke sklonku. V té zemi se kopce halí do mraků a nad řekami se válí mlhy, v té zemi je poledne pryč v okamžení, svítání a soumrak otálí a půlnoc je nekonečná. V té zemi žijí jen podzimní lidé, jen lidé s podzimními myšlenkami. A jejich kroky po nočních opuštěných cestách znějí jako padající kapky deště.“ Ray Bradbury 🙂
Jako kus poezie je to fajn, ale žít v podzimním světě bych nechtěla. Ale ani v zimním, jarním nebo letním. V pořádku je to střídání 😀
Ostatně já jsem člověk, který změny k životu potřebuje. Nevydržím ani u stále stejné snídaně, jako třeba můj nejdražší:))
Ostatně stále se měnící barva mých vlasů také o něčem hovoří:)) A není to tím, že bych nemohla najít tu pravou 🙂
Modrá, zelená, fialová? 😀
Ehm, tak zrovna tyhle jediné ne 🙂 Jsem dost zelená i bez nich! 😀
Tohle není svět pro mne…když už, tak jarní zemi s ustavičnými přísliby rozkvětu. Ale co se sliby, které nikdy nedojdou naplnění? To také ne. Jaro, léto podzim a zima, každý měsíc jeden z nás berlu v ruce třímá. Tak pravilo 12 měsíčků a tak je to správně 🙂
Mám, dělá mi strašně dobře příroda kde svítí chladné slunce do barevného listí. A ty pozdější mlhy a deště mají pro mne také své kouzlo
Baty říká, že pozdní podzim je fajn pro kardiaky, konečně se prý uklidní skoky v barometrickém tlaku 🙂
To naštěstí nemohu posoudit, ale věřím.
Tak já zkusím nahodit téma.
Máte rádi podzim ?
Já narozená na jaře mám ráda jaro, ale i podzim, když se povede, mě oslovuje.
Minulý týden jsme byli s manželem na léčebnědovolenkovém týdenním pobytu v Marianských Lázních. Mariánky jsou naše srdcovka.
Počasí bylo krásné.
Sluníčko hřálo, listí na stromech zlátlo.
Marianské Lázně to je vlastně město v parku.
Apropo běhaly jste jako malé v listí ?
Já to milovala.
Podzim má milé i nemilé tváře 🙂 Což nepřekvapí, platí to o každém roční období.
letos mi jeho příchod nezvykle vadí proto, že mám pocit, že jsem se v létě moc neohřála a já se poslední dobou ohřívám ráda 😀
Miluju hromady spadaného listí“ Jak toho šustivého, tak vůni toho mokrého.
Máš pravdu, Míšo, je na co se těšit.
I když už vidím, jak si to vysvětluju v druhé půlce listopadu 😛
Podzim nádherně v téhle pohádce opěvuje Meluzína /E.Vitanovská/, je z roku 1980 a kromě ní,je tam skvělý i Jan Přeučil….
https://www.csfd.cz/film/277909-meluzina/prehled/
Tu pasáž si někde najděte a pusťte…třeba Vás to hodně osloví….