Zůstáváme na vlně zadumané lyriky, tentokrát v podání britské legendární kapely. Protože slov bylo více, než se vešlo do melodie originálu, čtete (Ne)Hádanku. Chcete-li, můžete hádat… 🙂
Za ruku tě držím
A najednou jsi pryč
Potichu tu dřímám
Slyším v zámku klíč?
Pověz, jak mám prázdno v duši vyplnit?
Bez lásky, jak dá se žít?
Každý, kdo nás spolu potkával,
Přísahá, že ladnější pár nepoznal
Nikdy jsem netoužil být takto sám
Svého odrazu v zrcadle se ptám
Zmizí někdy průrva, co v srdci mám?
Jak dlouho se může zdát,
že sen neskončil napořád?
Kolik času mám si dát
Než odhodlám se nechat tě jít
Ke vzpomínkám
Jak dlouhou cestu před sebou mám
Než ponechám tě jen ve snech a vzpomínkách?
Před vzpomínkou úniku není
Na ulicích se otáčím za stínem tvým
Smíchem a vůní tvou,
Co v sobě vetkané mám.
V každém davu dívá se na mne někdo s tvojí tváří
Ptám se, kdy se konečně pozapomenout zadaří…
Jak dlouho se může zdát,
že sen neskončil napořád?
Jak dlouho potrvá,
Než odhodlám se nechat tě jít
ke vzpomínkám
Jak dlouhou cestu před sebou mám
Než odhodlám se
Říci sbohem všemu, co o nás dvou jsem znal.
Přeju ti všechno dobré, ač jiného teď vedle sebe máš
Věřím, že i ty na mne v dobrém vzpomínáš
I když jsem tak dlouho sám
Stále na lásku přísahám
Vím, že osud ji pošle
Snů se nevzdávám
Přijde čas, já půjdu dál
Dlouhá je, dlouhá, cesta
Od konce lásky k nové
K citu, co v ohni neshoří
V dešti nerozpustí se
Dlouhá je, dlouhá, cesta
Ještě se nevzdávám…
Naději nevzdávám
Nápověda: Je dlouhá cesta ke štěstí, ale naděje odchází poslední.
Řešení:
Def Leppard – Long Long Way To Go
Videoklip – https://youtu.be/N9tt8d132BM?si=vqp9AFhISulGL3g2
Text – https://genius.com/Def-leppard-long-long-way-to-go-lyrics
Děcka, já se asi ze soutěže odhlašuju. Samo, že vím, jaké je řešení, ale nějak mě to přestalo bavit. Moc a moc se omlouvám, nezlobte se, to není nic proti vám osobně, ani v nejmenším, problém mám já (už mě vážně štve celý internet). Evo a Davide, děkuju za velkou snahu, úsilí a nápady, jste fakt skvělí. Mějte se co nejlíp!
To plně chápu. Velmi dlouho si vybírám, co budu číst a sledovat. Občas to chce delší půst od internetu.
Jednou jsem to na chatu udělal asi na 3 roky, pak jsem se na chat vrátil. No a poznal jsem tam Evu. 🙂
Také se měj, co nejlíp.
Dvanáctá hodina odbila, čas na další nápovědu:
Kapela byla založena v Sheffieldu a svůj první koncert pořádala pro šest přátel a zahrála na něm šest písní.
O zpěvákovi se říká, že má lví oči…
Deset hodin dopoledne, čas na nápovědu:
Píseň je zařazena na albu kapely z kouzelného roku 2002 a aby se to nepletlo, v názvu má též číslici, kterou ovšem možno posuzovat i jako písmenko…
Skvělé. 🙂
Odchod druhého
těžce se hojí.
Dlouho, předlouho,
pak srdce bolí.
Přijde-li čas
a někdo nový,
lásku přinese zas,
pak rána se zhojí.
Tak jest…děkuji za pochvalu 🙂 Odchod ten, kdy láska skončila nebo se změnila ve lhostejnost nebo vyšuměla jen do vlažného kamarádského vztahu, se dá přežít. Člověk jen nesmí ztratit naději a přestat věřit 🙂 Hlavně sám sobě…
děkuji za chválu oběma…píseň v podání Václava Neckáře znám a je krásná, moje oblíbená také 🙂
Vaška jsem ji nikdy zpívat neslyšel, tu si zpíval Ota sám, je na albu Super robot
Vidíš, jí měla v uchu ten Vaškův hlas…
Oni mívali podobný hlas a protože se o Otovi moc nemluvilo jako o samostatném umělci (zpěvákovi) o Vaškovi více, tak se lehce daly Otovy písně přiřknout Vaškovi.
Tím spíš, že to byl spolu s Honzou jeden z jeho kmenových autorů.
P.S. Podobnost hlasů ovšem shledávám spíš mezi bratry Vaškem a Honzou, Honza samozřejmě svůj hlas vždycky upozaďoval, leaderem ve zpěvu byl v Bacilech jednoznačně Vašek. Nicméně doporučuji třeba k poslechu nesmírně zajímavé album „Sluneční věk“ což není album Václava Neckáře ale čistě album skupiny Bacily. A Honza tam v několika písních předvádí opravdu úžasné výšky a já od té doby tvrdím, že NENÍ horším zpěvákem než Vašek.
Jo, láska, která odešla, umí udělat díru v srdci. Dikybohu ta samá láska ji umí opět vyplnit, když se najde někdo, kdo s ní přichází.
Nepříjemné je, že taková věc se prostě nedá naplánovat, v tu se musí doufat 🙂
Moc pěkný text!
Písničku netuším. Ale budou-li vhodné nápovědy… 😉
Ano, je třeba doufat, věřit a nevzdávat naději..a v ton moment, kdy nikoho nehledáš, jen se spokojeně díváš do budoucna a jsi svojí nejlepší kamarádkou/kamarádem, přijde to, co přijít má. Znenadání, nečekané a wellmi zvané.
Čím je člověk starší a má víc zkušeností, tím je opatrnější skočit do vztahu rovnýma nohama – jak to zpívá jiná moje oblíbená kapela:
I’m taking the dive, cause
I’ve never felt just so alive“
Ale zase má vyvinutější instinkty na to, aby nevěnoval city nesprávnému člověku 🙂
Výsledky vidím v několika spokojených verzích kolem sebe… nakonec i při pohledu do zrcadla 🙂
Krásně a přesně řečeno.
díky, Dede 🙂
Znám to, příteli, znám, ale poslechni slova této písně:
Ještě jednou někdo přijde,
ještě jednou Slunce vyjde
ještě jednou jedno přání
vyplní se pak znenadání
(c) Ota Petřina
Dobrá píseň.
Ota měl skvělé texty a byl dobrý muzikant. 🙂
Jeden z našich nejlepších kytaristů a skladatelů. Zvuk jeho hraní byl nezaměnitelný. Je ho strašná škoda. Mezi komponisty ho ve svém soukromém žebříčku řadím do TOP 10 v Čechách.