Dede: Když hrábnu do šuplíku textů naší milé JJ, mám vždy jednu jistotu – tahle literatura bude plná dalších vědních oborů! A pak druhou – budu se bavit:)) Takže se dnes bavte také! Jinak JJ vynalezla a na DMD pravidelně přispívá ve fandomu Věda ve sto slovech

Humánní inovace úloh o pohybu

Varování:

fyzika
matematika
trocha černého humoru

Drabble:

Úloha o pohybu
řešení má zřejmé,
dva vlaky se setkají
v místě, co je stejné.
Z budu A do bodu B
už jede vlak zase,
v místě C se setkají
v jednom jistém čase.
Z bodu B do bodu A
jede ten vlak druhý,
náraz bude surový
a strojvůdce tuhý.

Při té děsné představě
já se celá klepu,
nechám vlaky raději
odpočívat v depu.

Tragédie krvavá
snad na jindy počká,
pokud nejdřív proběhne
průsečíkem kočka
a později místem týmž
vesele myš drandí,
strojvůdce má naději,
mimo příklad randí.

Epilog:
Zda se rande povede,
zadání neříká,
lásce velí málokdy
exaktní fyzika.

Závěrečná poznámka:

Příklad:
https://reseneulohy.cz/107/mys-a-kocka,
podívejte se na animaci na konci.

Děkuji vám všem za organizování, čtení, psaní, komentování a těším se zase za rok na shledanou v dubnu.

Téma:

DMD č. 30. pro 30. 4. 2025. Téma: Myš dobré naděje

Vzplanutí v prvním okamžiku

Úvodní poznámka:

Rychlé rande prý má trvat pět až deset minut. Hm… proč tak dlouho?

Varování:

fyzika

Drabble:

Nač deset minut? Není čas ztrácet čas. Raději rovnou na věc, hned od prvního kontaktu. Sympatie nesympatie, rychlost je přednější.

A tak se na sebe vrhli – dusíkové plazma a grafen oxidová tableta. Vzplanula v jeho objetí a za chvíli hořela jako troud. Výsledek kontaktu se dostavil okamžitě – grafen oxidová tableta se zredukovala na redukovaný grafen oxid se čtvrtinovým obsahem kyslíku. Z kvalitního izolantu se stal výborný vodič, z kvalitně upěchovaného materiálu lehoučkého tak, že neohne ani pampeliškové chmýří, vznikl nadýchaný černý polštářek plný tenoučkých grafenových lístečků a mezer mezi nimi.

Fyzikové si zamnuli ruce. To bude článek! I s videem.

Závěrečná poznámka:

Přidávám grafický abstrakt k tomu článku https://cdn.muni.cz/media/3442639/nakres.png?mode=crop&center=0.5,0.5&rn…
a video navrch: https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S2452262722000708-mmc2.mp4

Téma:

DMD č. 29. pro 29. 4. 2025. Téma: Speed dating

Někdo má chiméry, jiný kompozity

Úvodní poznámka:

Biologové říkají, že chiméra je jedinec skládající se z částí, z nichž každá má jinou genetickou informaci.
A co na to fyzik s dlouhým lukem?

Varování:

fyzika

Drabble:

„Fyzikové mají místo chiméry kompozit. Materiál složený z více různých materiálů tak, aby výsledek předčil vlastnosti jednotlivých složek.
Víte, mě zajímá nejen fyzika lukostřelby, ale i ochrany proti ní. Co myslíte, dokáže sportovní šíp prorazit brnění?“
Fyzik odstoupí, namíří, tětiva zadrnčí. Špice šípu projde hluboko skrz plech.
„A dřevo?“
Dřevěná deska se po zásahu rozštípne, šíp zůstane lehce zabodnut v podkladu. Fyzik se ni pátravě zahledí.
„Dřevo je kompozit sám o sobě. Vidíte? V jednom směru má viditelně vyšší houževnatost než v druhém.“
Položí luk a vítězoslavně prohlásí: „Takže, když chcete zvýšit pravděpodobnost, že štít vydrží, zkombinujete kov a dřevo.“

Závěrečná poznámka:

No, takhle to vypadá, když si vzpomenete na nezapomenutelnou demonstraci na popularizační přednášce – přesněji, ten luk je sportovní, ale praotcem luků sportovních byl luk dlouhý. Akce nastává cca v šesté minutě v obráceném pořadí: https://www.youtube.com/watch?v=yml6qbqCYDg.
Dřevo je sám o sobě kompozitní materiál – má v různých směrech různou houževnatost, odolnost proti dynamickému působení silou. Zajímavé povídaní je tady: https://www.doitpoms.ac.uk/tlplib/wood/engr_mater.php

Téma:

DMD č. 28. pro 28. 4. 2025. Téma: Chiméra

Sci-fi? Co je vlastně fiction?

Úvodní poznámka:

Požádala jsem o pomoc pány z vědeckého nebe. Po vysvětlení, co je to science fiction, se rozpoutal velmi intenzivní brainstorming.

Varování:

fyzika
více fyziky, než je zdrávo

Drabble:

„O vědě diskutovat nemusíme,“ uvažoval Chrličan, „ale fikce? Včera fikce, dneska realita. Tvrdili, že nelze překonat rychlost zvuku, a přitom měli řešení v hlavni. Já vyfotil letící střelu, víte?“
„Víme, kmotře,“ pronesl Spavec. „Já spočítal neutrino a za čtvrt století ho opravdu ulovili.“
„Také dílo Boží,“ kývl Kněz. „Existuje nekonečně mnoho světů, nekonečně mnoho sluncí a kolem nich krouží planety, další obydlené světy…“
„Exoplanet známe sedm tisíc, obyvatelných tak dvacet,“ pronesl Spisovatel. „Ha! Kontakt s mimozemšťany nemáme! Vlastně ani vesmírný výtah, který jsem předpověděl.“
„Problémy s výtahem jsou jen technické,“ zívl Spavec. „Pojďme se podívat, jestli už je kolegové odstranili.“

Závěrečná poznámka:

Psát ve Vědě o sci-fi je docela výzva. Něco si vymyslíte a zjistíte, že už ten nápad někdo realizoval. Takže jsem povolala několik vizionářů (v nejlepším slova smyslu) – poznali jste je?

Chrličan: Ernst Mach, kmotr Spavce, muž, který spočítal, jak se chovají tělesa při nadzvukových rychlostech (Machův kužel), a také vyfotil letící kulku – ta letí rychleji než zvuk, takže kolem ní ten kužel vzniká, což onen snímek prokázal.

Spavec: Wolfgang Pauli, noční tvor a teoretický fyzik, znalec speciální teorie relativity, autor představy, že existují neutrina, částice vzniklé při rozpadu neutronu na proton a elektron – byly detekovány o čtvrt století později.

Kněz: Giordano Bruno, díky své kosmologii má ve vědeckém nebi místo jisté.

Spisovatel: Arthur Ch. Clarke, fyzik a spisovatel, autor ideí kosmického výtahu a knih o setkáních s mimozemskými civilizacemi. S vesmírným výtahem (https://science.howstuffworks.com/space-elevator.htm) je potíž, stále se hledá materiál pro lano. Nicméně, všichni tvůrci grafenu ještě žijí, takže naděje na nanotrubku od povrchu Země až za geostacionární dráhu tu pořád je (https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2024/cislo-2/20-let-grafene…).

Téma:

DMD Bonus č. 07 pro 27. 4. 2025. Téma: Sci-fi

Země zelená a chromoxid tupý

Varování:

fyzika
elektronová mikroskopie

Drabble:

„S vámi restaurátory je radost pracovat,“ libovala si mikroskopička, zatímco mikroskop čerpal komoru, „pokaždé se dozvím něco nového. Copak mě naučíte dneska?“
„Zeleně,“ odpověděla restaurátorka. „Podle ultrafialové fotografie jsou na tomhle obrazu vidět zatmelené praskliny. Už ho někdo opravoval, potřebuji vědět, čím.“
Na obrazovce počítače se začaly objevovat spektrální čáry a mikroskopička kontrolovala jejich automatickou identifikaci. „Železo, kyslík, hořčík, draslík, křemík, možná i vodík…“
„Samozřejmě, země zelená. Česká nebo veronská?“
„Poetické názvy.“
„Proč? Aha. Takže: je tam hliník?“
„Ne.“
„Jasně, česká, glaukonit.“
„Tady je ještě… moment… chróm.“
„Určitě?“
„Ano. Jsem si jistá. Co to znamená?“
„Použil k opravě chromoxid. Amatér.“

Závěrečná poznámka:

Názvosloví zelených barev je samá poezie: země zelená česká je jemně mletý glaukonit, země zelená veronská jemně mletý seladonit, tyto pigmenty jsou rozetřené s olejem, nejlépe lněným. Další zelený pigment je třeba malachit (mletý minerál obsahující měď) anebo je známá svinibrodská zeleň (stačí říct arsen a je jasné, jaký je to podárek). K zeleným pigmentům patří i chromové, jsou to oxidy a mají poetické přívlastky: tupý a ohnivý.

Cti dbalý restaurátor použije k opravě pokud možno totožný pigment.

Mikroskopička řekla „možná i vodík“, protože tento prvek je nesmírně těžké detekovat. Nejběžnější technika prvkové analýzy, EDX (energiově disperzní spektrometrie) vodík nevidí.

Další detaily o pigmentech například zde: https://web.archive.org/web/20200604032918/http://old.avu.cz/~mica/digib…

Téma:

DMD č. 27. pro 27. 4. 2025. Téma: Zelenáč

Balada strašlivá o zeleném barvivu, co vyděsilo nádivu

Úvodní poznámka:

Tak se snažím dneska nastudovat, čím je zajímavý chlorofyl, kromě toho, že se dá detekovat pomocí purpurové (červené plus modré) fluorescence. Den Země je už zítra…

Varování:

fyzika, a co hůř, biochemie

Drabble:

Zeptal se jelen jeleně,
proč vidí listí zeleně.
Jelen mu hbitě odpoví,
křoví ti možná napoví,
podívej se mu na listí,
to ti odpověď zajistí.
Abys to lépe pochopil,
v tom listí ukryt chlorofyl.
Jak testy vědců prokáží,
málo zeleně odráží,
pohltí modrou, červenou,
a ignoruje zelenou.
Totiž pro toho ničemu
zelená není k ničemu,
fotosyntézou když žije,
třeba mu více energie,
než mají fotony zelené,
vezme proto dva červené
anebo jeden modrý, pro
syntézu je dobrý.
Nezvedej oči, nádivo,
chlorofyl, to je barvivo,
abychom měli pointu,
přidává se do absintu…
Nežli všechno jelen dopoví,
ten druhý mizí do… křoví.

Závěrečná poznámka:

Vzhledem k pokročilému dubnu a pozdní večerní hodině vzdávám snahu pochopit, jak přesně funguje fotosyntéza. Fakt je, že zelené rostliny ignorují z bílého světla právě zelenou oblast a když na ně posvítíte UV zářením anebo modrým světlem hodně blízkým UV, získáte zpátky purpurový odraz. Nejlépe je vidět fluorescence chlorofylu, pokud ho extrahujete, tj. zelené listy rozdrtíte a přilijete ethanol. Vznikne tmavozelený výluh, ve kterém dochází právě k purpurové či červené fluorescenci, podle zdroje dopadajícího záření. (Některé prameny doporučují přimíchat i benzín, abyste oddělili i jiná listová barviva, anebo je možné udělat chromatogram – do roztoku namočit proužek filtračního papíru, na něm se objeví barevné pásky oddělených barviv.)
Chlorofyl je jedno z „éček“, E 140, barví se s ním například těstoviny. Jeho podíl na barvě „zelené víly“, absintu, je zase jiná historie.

Téma:

DMD č. 26. pro 26. 4. 2025. Téma: Křoví