V tomto výběru se podíváme do fandomu Zlámaljelitovi. Zatímco loni se drabblata ve výběru z tohoto fandomu točila okolo jinocha Zdirada, letos tento ustupuje do pozadí. A naopak se dostává na jiné členy rodiny.

Letní idylka

Psáno na téma Sluneční paprsek.

Drabble:

Paprsek vycházejícího sluníčka pronikl škvírou mezi závěsem a rámem okna do chaty a pošimral Pankráce. Pankrác se probudil a protáhl. Vyhrabav se z postele, vylezl jen v trenýrkách a bos ven z chaty.

Ranní rosa v trávě jej mírně studila, on toho ale nedbal a vyrazil směrem k potoku. Vstoupiv po kotníky do vody, opláchl studenou vodu většinu svého těla. Pocítil, jak se mu rozproudila krev.

Paprsky sluníčka prodírající se mezi stromy příjemně působily na jeho tělo. Pankrác se zamyslel. Je to opravdu idylka, tady v jeho alternativním přírodním sídle. Ale Jenovéfu kvůli tomu budit nebude, ta chce ještě spát.

Letní idylka 2

Psáno na téma Tok.

Úvodní poznámka:

Volně navazuje na drabble Letní idylka, inspirováno jedním komentářem k tomuto.

Varování:

Smyslné, pro někoho možná až příliš.

Drabble:

První ranní paprsky tentokrát vzbudily dříve Jenovéfu. Povstavši z manželského lože, kde zanechala spáče Pankráce, shodila noční košilku. Vzala do ruky kalhotky a podprsenku, zamyslela se však, prádlo odložila a lehce se obalila osuškou.

Vyšla z chaty a přeběhla k potoku. Odhodivši osušku, vstoupila do vody a ponořila tam celé své nahé tělo. Chladná voda ji obtékala, studila ji, Jenovéfa se přesto cítila blaženě.

Připadala si jako nymfa, či lesní žínka, případně jiná obdobná éterická bytost. Bylo jí srdečně jedno, zda ji tam spatří nějaký časný houbař. A zda by se Pankráci líbilo její potenciální nudistické producírování před náhodnými kolemjdoucími.

Stejně jako u Šoustka, Šuka a Tydlitáta, i v tomto fandomu se mi letos podařilo napsat triádu drabblat iniciovanou tématem bonusového (tedy speciálního) typu.

Prokletí rodu Zlámaljelitů

Psáno na téma Začarovaná partie – Rodinná sága.

Úvodní poznámka:

Při náhodném probírání starých rodinných fotek Pankrác komentuje rodovou historii.

Drabble:

„To je, Zdirade, bratr tvého prapradědečka se svou snoubenkou, slečnou Weitlingerovou. Jeden byli druhému partií k pohledání. Bohužel vypukla první světová, on musel na frontu a padl.“

„To je smutné.“

„To je teprve pouhý začátek. I pradědeček měl bratra. A ten měl též známost se slečnou Weitlingerovu, neteří té první. Ve druhé světové byl totálně nasazen a zahynul při bombardování. A katastrofa do třetice. Též dědečkův bratr se zamiloval do dívky z rodu Weitlingerů. Vyboural se na motorce a nepřežil to.“

„To je přímo šílené!“

„Proto dědeček mě a strýce Ignáce již v útlém mládí varoval před příslušnicemi tohoto rodu.“

Závěrečná poznámka:

Fandomu znalým čtenářům nemusím dodávat, že Pankrác s bratrem se toho drželi a ani Zdiradovi by akutně nemělo nebezpečí hrozit.

Zamilovaný Záviš

Psáno na téma Lamač srdcí.

Úvodní poznámka:

Navazuje na drabble Prokletí rodu Zlámaljelitů.

Pokračování jsem psal na přání své největší fanynky.

Drabble:

„Máme v rodině novinku,“ referuje Zdirad Tabitě. „Bratránek Záviš, dosavadní lamač dívčích srdcí, prohlásil, že konečně potkal tu pravou, a chce ji požádat o ruku.“

„To je skvělé! Určitě jste všichni rádi.“

„Bohužel to má háček. Přímo hák. Jeho vyvolená Kunhuta je Weitlingerová.“

„No a?“

„Již tři Zlámaljelitové se ucházeli o nevěstu z rodu Weitlingerů. A žádný z nich se nedožil svatby, každý nějak bídně zhynul.“

Zdirad převyprávěl Tabitě rodinnou historii, jak ji slyšel od táty Pankráce.

„To je tedy hrůzostrašná historie,“ konstatuje Tabita. „Ale jestli Záviš Kunhutu opravdu miluje, tak do toho bez ohledu na rodové prokletí nebojácně půjde.“

Prokletí zlomeno

Psáno na téma Cibule.

Úvodní poznámka:

Navazuje na drabble Zamilovaný Záviš.

Drabble:

„Pane oddávající, dovolte, abych vám představila snoubence. Ženichem je pan Záviš Zlámaljelito, nevěstou je slečna Kunhuta Weitlingerová…“

Vše proběhlo dle obvyklého scénáře, až k prohlášení manželství za uzavřené.

Na svatební hostině přítelkyně Závišových bratrů netrpělivě čekají na rituál házení kytice. Záviš je však překvapí:

„Vážení hosté, kytici házet nebudeme, čeká ji jiný osud. Půlku zítra dáme na hrob Kunhutiny praprapratety. A jedouce na svatební cestu do Benátek, zastavíme se na Piavě, kde odpočívá můj prapraprastrýc. Tam dáme druhou půlku kytice.“

Jediné dámské oko v sále nezůstalo suché. I někteří tvrdí chlapi uronili slzu dojetím.

Jakoby tam někdo rozkrojil obří cibuli.

Ve třetím, posledním výběru zabrousíme do fandomů obecných.