Netopýří drabblata vzniklá v rámci Duben měsíc drabble 2025. Vypravěči jsou různí netopýři. Budečská parta a M+J mají vlastní série

Na parket!

Téma: Jeden z nejlepších tanečníků disco

Varování: roztomilost

My netopýři toho o tanci víme více, než by lidé čekali.

Vždyť tanec je přece elegance sama! Netopýří elegence je bez diskuze.

Dokonalá koordinace částí těla? Splněno.

Dokonale hladký vzhled? Křídla jsou hladká jako lidské oční víčko.

Uhlazený oblek? Netopýr rezavý hlásí splněno.

Labutěnka? Splněno hlásí všechny dlouhosrsté druhy.

Piruety? Stačí zavěsit se na jednu nožku.

Aerodance? Pole dance? Akrobatická čísla? Kam se lidé hrabou na obyčejné čištění křídel ve visu! Lidé nám můžou poskytnout ruku jako větev. Tak na deset patnáct minut.*)

Devadesátkový disco brejkdénc? No problem!

Goth club chill dance? Sem s tím!

Exotika? Všechno zvládneme!

Balet? Samozřejmě!

Závěrečná poznámka: *) Netopýr by zvládl i čtyřicet minut, ale člověku by mezitím ta ruka upadla.

Správným směrem!

Téma: Masážní techniky

Pohladit netopýra je docela věda.

V prvním přiblížení si povíme o problematice velikosti hlazeného. Netopýr hvízdavý má tři gramy a velikosti článku lidského prstu. Pozor! Musíte správně rozeznat čenich od stočeného ocásku a ouška od složených nožiček. *) Proti srsti to opravdu nemáme rádi.

Máte zvládnutou velikost a orientaci, není ještě vyhráno. Musíte se taky vizuálně ujistit o konsentu. **)

Do třetice. Nelechtat! Nemačkat! Masírovat tak akorát. Když jsme v zimovací kondici, je to velmi příjemný, měkký, hřejivý sametový dotek.

Když máte opravdu štěstí, přidává se i jemné předení. Zastavte se na chvíli uprostřed netopýřích zad. Přesně tam, kde vycítíte vrnivé centrum.

Závěrečná poznámka:

*) I odborníkům se někdy stane, že se tlamka otevře na jiné straně, než čekali.

**) Myslím, že vyceněné zuby a viditelná světlá žláza v tlamě jsou velmi výmluvný signál.

Teď vážně – hlaďte pouze netopýry ochočené, u kterých je to povoleno. Ne všichni se chtějí hladit, a některé druhy umí otočit hlavu do nečekaných úhlů a kousnout.

Podzim

Téma: Volavka

Netopýří kluci se každý podzim mění ve volavky. Zpívají o sto šest. Čím výkonnější hlasivky, tím větší zájem ze strany holek, které si vybírají jako na tržišti. Mnohé si vyberou vícekrát.

My tři si jednou vybraly zajímavě.

Musely jsme se protáhnout úzkou mezírkou a popoletět k… dřevěné budce s pootevřenými dvířky. Hihi.

Horší bylo, když jsme chtěly zase odletět. Kolem mezírky samé kluzké sklo!

Odchytili nás lidé. Nakrmili a vypustili. Hmmm…

Na zimu jsme zkusily přiletět znovu.

Nakrmili nás, oťapali něčím, po čem nám odpadaly blechy, ubytovali na zimu, na jaře nakrmili a vypustili.

Příští rok jsme přivedly celou kolonii.

Závěrečná poznámka: Pootevřená budka je pochopitelně básnická licence.

Diverzita

Téma: Tichý společník

My netopýři jsme různě hlasití. Lidé nám podle toho dokonce dávají přezdívky.

Pískavá za každé jídlo poděkovala písknutím.

Uječenou asi není třeba vysvětlovat.

Uječenci byli nejuřvanější netopýří parta, jakou kdy člověk doma měla.

Jeden letošní zimní host zvládl šestatřicet hodin v kuse drápkem rýt do zavírání boxu, což znělo jako pokusy o prokousání se plastem. Protože se mu jednou povedlo dvířka otevřít a utéct, dostal přezdívku Copperfield a ne Plastožrout.

Naopak předloňský host, který zvládl utéct potichu a dva týdny spokojeně zimoval v dece na balkoně, byl tak stealth, že ani žádnou přezdívku nedostal.

My mu tajně říkáme Tichá voda.

Ohřev

Téma: Sluneční paprsek

Netopýr je v mnohém jako kočka. Kupříkladu umí příst, stráví nemalou část dne čištěním a hodně velkou spaním. Také má svoji hlavu, nálady a speciální zvuky určené pro člověka.

V mnohém se naopak velmi liší. Kupříkladu kočky nemají křídla a rády se nechají hladit slunečními paprsky.

Netopýr visící v boxu na veřejné akci si teoreticky sluníčko taky užít může. Většinou mu svítí na ocásek, zadeček a nožičky.

Slunce taky hřeje, ale radši máme teplou jeskyňku z lidské ruky. Když jste nakrmení, v akorát tak těsném úkrytu a přítmí, pod lidskou ochranou a v teple, to se to přede jedna báseň!

Závěrečná poznámka: Většina druhů netopýrů má ráda těsné úkryty. Teplo lidské ruky jim navíc může připomínat pobyt pod křídlem mámy, kde strávili první dny života. I někteří divocí netopýři po krmení rádi vyhledávají úkryt v lidské dlani nebo pod ní.

Upozornění: Netopýři na veřejných akcích za sebou mají spoustu let péče a pozitivních zkušeností s lidmi. Na divoké netopýry ani odborníci a pečovatelé nesahají holýma rukama, místo předení byste se totiž mohli dočkat kousance.

Návnada

Téma: Tok

Vodní toky milujeme. Vodní plochy taky.

Ve vodě se totiž líhne hmyz. Okolo vodstva pak poletuje spousta jídla. Proletíte rojem hmyzu a ani se nemusíte moc snažit. Lidem se to stává taky a někteří kvůli tomu běhají a jezdí na kole okolo řeky s kuckáním nebo šátkem přes nos a ústa.

Jiní zase sedí na zadnicích a loví na hmyz ryby.

My netopýři naopak lovíme na lidi. Ti se totiž můžou snadno dostat na dno potravního řetězce.

Když vám tedy za setmění poletuje okolo hlavy drobný netopýr, pak vězte, že si pochutnává na hmyzu, který si chtěl pochutnat na vás.

Klimatická změna JE problém

Téma: Manipulační jízda

Varování: tohle není veselé

Loňské léto bylo nečekaně horké. Některá lidská města prý měla historicky první vlny veder a pak týdny větrala přehřáté budovy.

Problémy to dělá i nám netopýřím matkám. Mláďata mají třetinu naší váhy, už když se rodí. Pak rostou rychle a za pár týdnů jsou skoro stejně velká jako my. Jenže ještě nedokážou lítat. Protahují si křídla a připravují se na svůj první velký let.

Co dělat, když začne půda být příliš horká?

Loni jsme ještě zvládly naložit mláďata na záda a přeletět do chladnějšího úkrytu.

Jiné prý takové štěstí neměly. Musely nechat nelétavá mláďata v kolonii a zachránit aspoň sebe.

Závěrečná poznámka: Na přednášce o netopýrech velkých od odborníků z Německa jsem se loni na podzim bohužel doslechla o nálezech opuštěných kolonií s mláďaty zemřelými na přehřátí. Netopýři velcí mají větší kolonie, kde se scházejí matky z celé místní oblasti. Pokud se takové kolonii něco stane, ubyde zničehonic v ekosystému oblasti neviditelná, ale důležitá část.

U vrápenců byl naopak pozorován případ, kdy samice dokázaly z kolonie přenést poměrně velká mláďata na jiné místo. Nikdo je u toho přímo neviděl a neví se, jak přesně je přenesly.

Vulcanops jennyworthyae

Téma: Fosílie

Před 18 milióny let existovala na světě všelijaká děsivá fauna, která by člověka slupla k svačině.

Představte si, že existovali i obří netopýři!

Přesněji řečeno, takzvaní hrabaví letouni. Obratně běhali po zemi, dokázali si vyhrabat noru nebo vykousat doupě v kmeni stromu. Byli to všežravci, jedli hlavně rostliny, také hmyz a obratlovce.

Jejich současní žijící příbuzní mystaciny novozélandské jsou asi třikrát menší. Létají nerady a jen nízko, spíš obratně kličkují v podrostu, podobně jako upíři rudí plížící se ke kořisti (nebo s plným břichem od kořisti).

Dávný obří netopýr vážil omračujících 40 gramů.

Dobře vykrmený netopýr rezavý zvládne i 50.

Závěrečná poznámka:

Další příbuzný Listonos žabožravý (Trachops cirrhosus)

Upír na běžeckém pásu

Opravářova bota

Téma: Bota robota

Byly mi tehdy dva měsíce. Našel jsem jeskyni!

Zavolal jsem kluky a holky z party, ale nebyli v doslechu.

Jeskyně měla úzký vchod. Takovým se predátoři neprotáhnou! Bingo! Super objev!

Protáhl jsem se dovnitř a proecholokoval. Kvádrovitá jeskyně. Zajímavé. Nějaké dřevěné hranaté věci. Co to asi je?

Mámy říkaly něco o lidech. Prý jim nemáme lítat do bytů.

A sakra!

Vchod je úzký a cesta k němu klouže.

Hledám jiný východ. Nic.

Ale je tady hodně úkrytů!

Jeden je zajímavý. Uvnitř jiného úkrytu. Smrdí olejem a kovem.

Vzbudila mě šátrající lidská noha a vykviknutí.

Pak jsem byl vytažen zvířecími záchranáři.

Závěrečná poznámka: Netopýří úkryty jsou někdy vskutku kuriózní. Není nad to, zjistit po ránu, že ve vaší pracovní botě něco je, a má to křídla a pěkně to syčí 🙂

Dědictví

Téma: Pro někoho odpad pro jiného poklad

Když jsme se nastěhovali k naší člověk, zdědili jsme voliérku po netopýrech rezavých. Měla celkem zajímavou historii.

Začalo to na jaře, když se u lidí nečekaně narodila rezavá netopýří holčička. Zkraje byla pochopitelně u mámy pod křídlem, ale jak odrostla, začala si procvičovat let a echolokaci.

Netopýrům rezavým se špatně manévruje na malém prostoru a holčička byla navíc nezkušená. Člověk na Instagramu našla voliérku z dětské ohrádky a dostala nápad. Sežene jednu takovou za odvoz.

Povedlo se jí to do večera druhého dne.

Holčička se rozcvičila, nakonec i s mámou odletěla a zakrátko jsme se do ohrádky stěhovali my dva.

Závěrečná poznámka: Netopýři rezaví mají úzká křídla a jejich silueta může trochu připomínat jiřičku. Létají spíš vysoko a na větším prostoru, úzké prostory nejsou jejich parketa.

Vážně?

Téma: Hon na vejce

„… a kolik snáší vajíček?“

„Jé, tohle se ti doma vylíhlo?“

Vážně?

Copak to tu visí za ptáka?

Za ptáka tu visí netopýr…

Netopýr je letoun od slova létat, ale taky savec od slova sát. Rodí a kojí. Rodí jedno až dvě mláďata ročně, přibližně tři čtvrtě roku po páření. Novorozeně, které má třetinu její váhy, zachytí do ocasní blány a zabalí do křídla. Mládě se ostrými dětskými zoubky se zakousne do bradavky a prvních pár dní života na ní nepřetržitě visí. Matky se ale pořádně nevyspí ani potom. Mimino potřebuje teplo.

Kam se na nás hrabou nějací ptáci! Nebo lidé…

Závěrečná poznámka: Netopýři se páří na konci léta a začátku podzimu a rodí v červnu a červenci. Jejich těhotenství ale ve skutečnosti trvá něco kolem dvou měsíců; přes zimu totiž hibernují se spermiemi v děloze. K ovulaci a oplození pak dojde, když je samice na jaře v plné síle. Být matkou je honička.

Voiceover

Téma: Nemoc šílených dětí

Úvodní poznámka: Pokus o netopýří voiceover k tomuto videu

Ahoj lidičky!

Jsem energické netopýří miminko. Už umím jíst sama červy! Zatím jen ty světlé svlečené, ale už se moc moc moc těším na jídlo!

Protože! Bude jídlo! Když nás všechny vytáhnou, znamená to, že bude jídlo!

A já mám veliký hlad! Tákhle veliký! Veliký jako moje zuby, které mají celou půlku milimetru!

Ale teď přese mě leze moje sousedka z boxu, která mi chce určitě sníst jídlo, přestože jí červy jen namixované ze stříkačky! Kuš! Já vím, o co ti jde! Odstrčím tě a hup na zahřívací kámen.

A jé, on to není kámen, ale ruka. Ale hřeje taky.

Odchyty do sítí

Téma: Chiméra

Úvodní poznámka: Vítejte mě zde! Jsem ostřílený český vrápenec. Lidštinu jsem dal do ostrých závorek.

Letíte na lov, za dveřmi flákáte echolokaci a najednou lup, jste v netopýrařské síti a šup s vámi do boxu.

Přibyla ke mně mladá vrápenka.

„Už to znám. Chvíli budou dělat humbuk a pak nás pustí,“ řekl jsem jí.

„To je hezká představa,“ fňukla. „Sežerou nás!“

Dorazila lidská mláďata a začala na nás agresivně vejrat.

<„Jsou to kluk a holka,“> řekla naše držitelka.

<„Jé, jak poznám chlapečka?“>

Ani omylem! Otočil jsem se bříškem k perlince.

„Copak, tenhle humbuk se ti nelíbí?“ rýpla si vrápenka.

Lidské mládě fňukalo, že chce vidět, jaký jsem chlapeček.

Něco jsem zavrčel a vypadl, jakmile mi otevřeli dvířka.

Holka zaváhala, ale za chvíli se připojila.

Závěrečná poznámka: Odchyty se obvykle dělají za účelem monitoringu, ale proč to nespojit s popularizací 🙂

Zářivě zrzavá netopýrka rezavá