Když se nad tím člověk zamyslí, ani si neuvědomuje, jak dlouho potkává známé věci. Ale když si uvědomíte, že ve vašem životě hrají ne nepodstatnou roli, zamyslíte se?
Já ano.

Povím vám o jedné budově – kdysi dávno by mne ani nenapadlo, že tady v té obrovské škole – tehdy Hornickém učilišti, někdy na čas zakotvím.
Ty vzpomínky jsou jako listy v deníčku, ohmataném a odloženém do poličky.

Trošku starší kamarádka

Drabble:

Máme toho společného víc než jen razítko na zápočtovém listu.
Při našem prvním setkání měla spoustu kluků a já bázlivě vstupovala na její území, abych se na zdejším bazéně naučila plavat – pátá třída.
Ti kluci jsou tu pořád a vzadu na zahradě rostou u plotu topoly. Je tam sluníčko a ptáci a Honza. První pusa – osmá třída.
Kluky smetla revoluce a nadpis hlásá Integrovaná. Mají kuchařky a švadleny a já nevím koho, ale je tu PPP, tak tu chodím s mými kluky – maminka.

Teď tu stojím a napouštím vodu do konvičky.
Půjdu zalít květiny u slavobrány.
Není to jen práce.

Závěrečná poznámka:

PPP – Pedagogicko-psychologická poradna, kdo má doma rarášky, ví 😀

Téma:

DMD č. 30 pro 30. 4. 2024. Téma: …a zbytek je historie

Poučení řádné o chování vzájemném

Vždycky jsem slýchala taková ta poučení „jako vosa na med“, „na hrubý pytel hrubá záplata“ či „kdo jinému jámu, sám do ní padá“… Znáte to. Ovšem jedno z nich prostě není vůbec pravdivé, pokud tedy lidé do zúčastněných nevandrují. Oni si to totiž umí vyřešit sami.

Drabble

Do ticha pokoje začal vyhrávat svou melodii budík.

Poprvé – podruhé – potřetí.

Už seděl připravený přivítat ji do nového dne.

Mlčky čekal, až posnídá, aby po ní uklidil. Pak na sebe mrkli a do odpoledne se rozešli po svém.

Odpoledne se znovu sešli. Dívali se navzájem do očí nebo se jemně přitulili.

Když bylo krásné počasí, procházeli se po zahradě.

Večer se společně uvelebili. On ji k nohám, ona jemně předla.

Pak se ještě na malou chvilku oddali jeden druhému – navzájem si omyli tlamičky a šli spokojeně spát.

Ano, poučení znělo: „Jako kočka a pes“, ale jak?

To ví jen oni.

Závěrečná poznámka:

Foto: Napi a Nebulla 🙂

Téma:

DMD č. 00 pro březen 2025. Téma: Důsledky osvěty

Krok sun krok

Mé mladší já bylo vždy okouzleno urostlými, galantními, zábavnými muži (no jo, malá trochu kulatá myška). Jenže pak se z prototypu dokonalého muže vyklubal násilník, nezralec či nevraživec. Po jednom manželství a dvou pokusech, jsem se rozhodla to už nezkoušet.

A pak to přišlo, nenápadně, pomaličku. Definitivně rozhodlo jedno těsné obětí při tanci. Ne svazující, ale podporující…

Drabble:

„How deep is your love“ znělo z reproduktoru televize a já zasněně koukala na dva tanečníky, jak se prolínají v rytmu.
Tímto byla ve mně zažehnuta vášeň pro romantické písně a já si vychutnávala jejich melodii, v náručí jednu ze svých koček, plula po obýváku (v mé představě jako bohyně tance z onoho filmu).
S chlapci to bylo slabší – lásky trempské mají něžné rozjímání u potlachových ohňů za pění Stánků, Rosy na kolejích či jiné písně.
A pak přišel můj muž.
Pevně mne objal svými pažemi, zazipoval své bříško ke mě a krok sun krok se pohupoval tanečním parketem.
Medvídek.

Závěrečná poznámka: 

Zazipování je specifický pohyb, při kterém se naše tělesné oblinky – můj hrudníček a manželův pupíček, dokonale spojí a vytvoří v podstatě „siamské dvojče“ – krásně spojené, ani šátek hedvábný by neprošel.
Paradoxem je, že to dokážu jen se svým mužem, ale od ostatních tanečníků si držím odstup minimálně na šířku jednoho hrnku 🙂

Téma:

DMD č. 02. pro 2. 4. 2025. Téma: Jeden z nejlepších tanečníků disco