Vzpomínáte na loňský hagridovský drabble seriál? Jak chtěla Olympa na konci rovnou tři dětské pokoje? Tak už je to tady. Olympa s Hagridem to jako rodiče opravdu nemají jednoduché…

Téma: Hon na vejce

Jen sen

Jedééém!!! To je závod! Kdo bude první!? Já! Já! Dav se řítí k cíli. Na pásce skončí v jediném okamžiku tři. Tak co? Tak co? Tak co? Tak nic. Jdeme všichni tři!

Správně. Odměna pro vítěze se poslušně roztrojí.

Tři dračí vejce nééé!!! Dva výkřiky, Hagrid i Olympa se probudí najednou.

„Teda holka to byl sen. Zdálo se mně, že sem v hájovně vodchovával hnedka tři dráčata. Ouplně mně tehdá stačil malej Norbert. Eště, že si ho Čárli vodvez do Rumunska.“

„Drrahoušku, to je podivné. Zdálo se mi také o třech malých drracích. Ach, ještě, že to byl jen sen.“

Téma: Škrábej se

Už to začalo

„Aúúú, tys mě kopl do břicha! Dneska nejmíň potřetí!“

„Jauvajs! A tys mě už zase praštil do hlavy!“

„Škrábej se laskavě ve svém oku. Tohle je moje oko, rozumíš?!“

„A jak asi, když jsi mi přilehl ruku!“

„Posuň se trochu, musíš se na mě tak lepit?“

„Nezdá se vám, že je tady najednou nějak málo místa?“

„Nezdá. Ono tady už fakt není k hnutí!“

„Děcka, jdeme ven!!!“

Olympa se zavrtěla v křesle, jak pod sebou ucítila vlhkost. Odložila knihu Výchova trojčat v pohodě a bez stresu a vstala. „Hagrride, drrahoušku, podej mi prrosím sbalený kufřřík a přřenášedlo. Jedeme k Mungovi!“

Téma: Zlá krev

Dráčata

Domácí skřítek, který celé dopoledne batolata hlídal, s úlevou vystřelil ze dveří.

Hagrid smetl z křesla dřevěné kostky a hrst kukuřičných lupínků, strčil do uší špunty a usadil se. „Se nedivim, že tadle šichta dělá mezi skřítkama zlou krev. Nikdo už k vám nechce, bando jedna. Každej rači de umejvat záchody, nebo kydat hnůj vod testrálů, než aby vám dělal chůvu.“

Kravál a jekot zesílil. Najednou ztichl. Hagrid vytáhl špunty z uší, rozhlédl se a zaplavila ho vlna něhy. Mezi hračkami, polštáři, miskami, kopečky krupicové kaše a rozsypanými piškoty leželi přituleni k sobě Puklík, Kuklík a Dudlinka a sladce spali.

Téma: Nemoc šílených dětí

U tří košťat

„Už jsi tady hodně dlouho nebyl,“ Rosmerta postavila před Hagrida tuplák máslového ležáku.

„To víš, tři malý děcka, času málo, hlavu z nich mám jak vykotlanej strom s lesníma včelama. Voni sou tento… hyper… řikala Olympa, noo…,“ nemohl si Hagrid vzpomenout na správné slovo, „no voni porád křičej a lítaj…“

„To znám,“ pokývala Rosmerta soucitně hlavou, „to je nemoc šílených dětí.“

„Voni sou trojčata marodný?“ vyděsil se Hagrid. „Je to vážný? A co se s tim dá promerlina dělat?“

„Ohnivá whisky,“ pokrčila rameny Rosmerta.

Hagrid se zamračil. „Whisky? Malejm prckům?“

„Těm ne. To je rodičovská nemoc.  Naleju ti pořádného panáka.“

Téma: Noc plná zázraků

Konečně!

„Hagrride, slyšíš to?“

Hagrid se zaposlouchal. „Co bysem měl jako slyšet? Neslyším nic.“

„No prrávě. Nádherrné ticho.“

„Voni snad dneska usnuli všici naráz!“

„Hned po večeřři.“

„Žádnej mě nepoblinkal.“

„Nebolí je břříško.“

„Ani se žádnej nepos… eh nepokakal.“

„Věřřím, že nás čeká nádherrná noc,“ povzdechla si zasněně Olympa.

„Enem abys to, holka, nezakřikla.“

Olympa si položila prst na ústa. „Musíme být opatrrní a velmi tiší.“

„Jo. Deme do ložnice,“ zašeptal Hagrid. „Těším se na to vod momentu, co se prckové narodili.“

„Já rrovněž. Jen si drrahoušku lehni na bok, abys nechrrápal a naše andílky neprrobudil. Snad se konečně oprravdu vyspíme.“

Téma: Křoví

Žlutý poplach

„Hagrid musí rychle domů pane, dětičky! Všechno žluté!“ Bradavický domácí skřítek vzrušeně poskakoval a mával rukama.

„Voni maj žloutenku?!“ Hagrid pustil kladivo, kterým zatloukal kůly na novou ohradu. Popadl přenášedlo – malou figurku jednorožce – a vyrazil k bráně pozemků, odkud se mohl přemístit.

Olympa se doma objevila v tomtéž okamžiku. Společně vtrhli do dětského pokoje. Přivítalo je nešťastné drmolení chůvy, ale hlavně trojhlasý zoufalý pláč. Vycházel z hustého houští pokrytého malými žlutými kvítky.

„Todle nejni žloutenka, ale hlodáš!“ vykřikl nadšeně Hagrid.

Olympa spokojeně přikývla. „Přřišlo to mnohem dřříve, než jsem očekávala.“

„Vobjevila se jim dětská magie! Sou to kouzelníci!!!“

Téma: Zelenáč

Profesoři v plenkách

„Koho tady nevidím! K Prasečí hlavě nezajdeš, musím přijet až do Londýna, abych se s kamarádem potkal!“ zaburácel Aberforth Brumbál.

Hagrid právě vyšel z knihkupectví Krucánky a Kaňoury s plnou náručí knih.

„Ty a knížky? Co sis koupil? Hmm… Jak zabavit batolata, Meditační techniky pro rodiče hyperaktivních dětí, Jak zvládat spontánní magii v předškolním věku, Uspávací kouzla a ukolébavky, Sourozenecká rivalita a jak jí předcházet…

„Tohle s Olympou fakt potřebujete? Vždyť jste oba profesoři s hromadou zkušeností!“

Hagrid rezignovaně pokrčil rameny. „To sme si mysleli taky. Jenže tydle naše dráčata, to je dočista jinej vobor. V tomdle sme ouplný zelenáči.“

Téma: Chiméra

Když se řekne rybičky…

Trojčata konečně usnula a Olympa listovala knihami, které Hagrid přinesl. „Poslouchej, tohle je pozorruhodné: akvárrium má velmi uklidňující efekt na hyperraktivní děti. Pohyb rrybiček, jemné bublání vody a pomalé vlnění rrostlin působí meditativně a snižuje nadměrrnou aktivitu. Zaběhni ještě jednou na Přříčnou a kup nějaké rrybičky a rrostliny. Akvárrium mezitím vyčarruji já.“
Zanedlouho Hagrid vypustil do masivní skleněné nádrže svůj nákup.
„Ach!“ vyjekla Olympa, „myslela jsem rrybičky malé a rroztomilé!“
Ve vodě se tísnilo sedm podivných velkých tvorů.
„Dyť vony přeci sou roztomilý! Vzal sem je teda šecky. Sem je nemoh rozdělit, no ne? Koukni na ty vobrovský smutný vočička.“

Poznámka: Je vám asi jasné, jaké rybičky Hagrid koupil. Na účtu, který přinesl z Kratova krámku stálo: Chimaera monstrosa, sedm kusů.

Téma: Speed dating

Do školky!

„Slyšel sem, že v Prasinkách votevřeli školku a školu pro děcka zaměstnanejch kouzelníků. Nezkusíme to?“

Kuklík, Puklík a Dudlinka se přestali prát o plyšového hipogryfa a zpozorněli.

„Mohli bychom. V pěti letech by se oprravdu měli seznámit se svými vrrstevníky, a začít se učit,“ zamyslela se Olympa.“

Hagríďata s výskotem vtrhla do třídy jako velká voda. Rázem bylo vzhůru nohama všechno. Hračky, knížky, pastelky… Ostatní děti se krčily koutě, některé plakaly.

„Prej nejsou naše děcka na školní docházku dost zralý,“ pronesl dotčeně Hagrid, když se vrátili domů. „Jak to mohla ta učitelka poznat? Dyť sme tam byli sotva pět minut!“

Téma: Myš dobré naděje

Do školy?

Hagrid přiběhl domů s novinkou. „Už to vypuklo! Ředitelka rozeslala voběžník MYŠ!“

„Cože?“ vykulila oči Olympa.

„No jako že se musí profesoři sejít na poradě a probrat, komu z jedenáctiletejch kouzelnickejch děcek pudou dopisy z Bradavic. Jestli teda sou magický a taky dost chytrý na to, aby mohly študovat na našej škole, protože vono je to dost náročný.“

„Aha, tak to se Kuklík, Puklík ani Dudlinka bát nemusí. Magii prrojevili už jako batolata a inteligentní jsou také. Po nás. Základní školu po rročním odkladu zvládají naprrosto bez prroblémů. Ale vlastně znamená ta zkrratka MYŠ?“

„No přeci Magie a Ynteligence Študentů!“

ooOoo

Magičtí a inteligentní sourozenci Hagridovi opravdu jsou. Po rodičích, jak trefně poznamenala Olympa. Takže zanedlouho skutečně na okno zaklepaly tři sovy s třemi dopisy,

pro Kaulina (Kuklíka) Hagrida, Paulina (Puklíka) Hagrida a Dulcineu (Dudlinku) Hagridovou.