Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Já bych dnes jedno téma navrhla. Dnes začínají prázdniny! A jsou zatím před dětmi úplně celé!!! 🙂 ❤️
Jistě, začínají i dovolené. Mnoho lidí dokonce žádnou dovolenou nemá. Ale myslím, že mnoho z vás (stejně jako já:)) pořád ještě vnímá léto jako prázdniny. Nejhezčí období roku.
Jak se cítíte? Pořád je v tom konci června kus dychtivosti? 🙂
Z hladiska teplého počasí máme „prázdniny“ téměř celoročně :). Právě teď ale začíná být horko až moc a klimatizace tak poběží až do podzimu. Cestovat nikam nebudeme, už nás to ani neláká, čím jsme starší, tím jsme „usedlejší“, zcela spokojení doma. Vlastně tu žijeme podle slov dávné písničky od slavného Am. zpěváka Herry Nilssona (už nežije), který zpívá „I’m going where the sun keeps shining Thru‘ the pouring rain, Going where the weather suits my clothes…“,
Pokud jste píseň nikdy neslyšeli, našla jsem tuhle starou nahrávku.
https://www.youtube.com/watch?v=9kznTMxOsxo
Všem ostatním – dospělím a hlavně dětem – přeji co nejkrásnější letní dovolenkovou a prázdninovou dobu prožitou tak, jak jste si vysněli.
V dětství a mládí jsem se samozřejmě také na prázdniny těšila, byly rozdělené mezi tábory, brigády a konečné lenošení v chatě. Často si s bratrem či sestřenicí povídáme právě o téhle době dávno minulé, a zjišťujeme, že vzpomínky a příhody nám v paměti zůstávají stále živé.
Mně posledních víc jak 30 let začínaly prázdniny spolu s dětmi, pokaždé jsem se na ně těšila, protože 30.6. mi končilo vypjaté pracovní období. No, letos skončilo definitivně, už si jen v klidu dotáhnu pár restů a pak.. si nechám jen tak něco malého pro zábavu. Anebo taky ne, to se ještě uvidí. 🙂
Hančo, blahopřeju! A užívej si 🙂 Culek i děti to ocení:))
Díky, Dede! Těším se moc na tu volnost, mám spoustu plánů 🙂 , na druhou stranu je mi trochu líto, že se loučím se spoustou bezvadných lidí a koneckonců i s činností, která mě fakt bavila. Proto jsem u ní taky vydržela tak dlouho. 🙂
Za mne je to hlavně období veder, kdy mám jediný cíl – přežít.
Letos už jsem si opět přesně po deseti letech zvládla pořídit sluneční alergii. Už na začátku května. Neskutečná bolest! Takže i s tímhle strašákem… zlatá zima! Oblíknout se vždycky můžeš, ale když už není co svlíknout?
Na vedro mi pomahalo zahalit se do nekolika vrstev volneho lneneho obleceni. Naposledy minuly vikend na Stribreni. Lide, kteri chodili v trickach, tak byli propoceni az beda. Ja byl ve lnene kosili a na ni jsem mel lnenou suknici. A bylo mi prima. Kdyz jsme dorazili na chvili do vinarny, tak bylo citit, jak se ten len rychle ochlazuje.
Len občas nosím, ale že by mi pomáhal na vedro, to mi nepřipadá. Víc vrstev mne nenapadlo – možná to zabrání příjmu tepla zvenku, jenže co s tím teplem, které vyrobím já?
Musi to byt volne, aby obcasny proudici vzduch odvadel teplo pryc. Je to podobny princip, jako pouzivaji Tuaregove ma pousti.
v historickém kostýmu si obvykle vytvoříš mikroklima. Je to o těch vrstvách mimo jiné. V parnech v půlce srpna nosím dvě sukně- lněné- plátěnou košili a podšívkovanou šněrovačku. Pokud je to nutné, i vlněné kabátek, i když rozepnutý. Chlapi zapnutý, páč je to uniforma, ale zas nemají tu vestičku. Chlapi mívají s sebou ještě jednu plátěnou košili, aby se převlíkli po průvodu v centru města. Ale pořád se to dá.
V Itálii jsem v parnu chodila v plátěných letních šatech po kolena a viditelně i bylo líp, než holkám v tílku a kraťasech.
Jenže já v tričku a kraťasech chodím v prosinci, protože hodně topím. Takže červenec je prostě problém.
Ja to mam podobne. V prosinci jsem klidne schopny stat s ostatními pred vinarnou v triku s kratkym rukavem. Jlidne i ctvrthodiny a kecat se slkenickou v ruce. 🙂
Za mne je mene prace nebot si ostatni berou dovolenou a nevymrzuji s nekdy nesmyslnymi pozadavky. 🙂 Clovek muze sedet o vikendu do noci na zahrade, je mozno odpoledne, kdyz je cas pres vsedni den na chvili vyrazit nekam s fotakem a procistit si hlavu. Pro mne je to hlavne klidnejsi obdobi. 🙂
A take si prectu nejake knihy, protoze je dlouho videt za prirozeneho svetla a to se mi cte nejlepe. U umeleho svetla se mi cte blbe, hledam si vhodne osxetleni, abych mohl cist idealne i doma. 🙂
Za mne rozhodne ano. Leto! Dovolena, zraje rybiz a angrest. Letni akce jako treba modni prehlidka 9. 8. salonu Meluzina v Kutne Hore. Bazen do ktereho skocim rano pred praci a pak hned jak prijdu z prace. Dlouhe vecery s knihou venku. A teseni na podzimni dovolenou. 🙂
začaly prázdniny a já si jako vždycky na konci školního roku a začátku dvouměsíčního volna,koupila (už nedostávám) knihu.. prázdninovou..letní…přečtu ji za dva večery, pokud si nezakážu víc jak 30 stran na den…
Já jsem si letos cíleně skočila do místní knihovny. Knihovnici jsem potkala, když jsme venčily psy, tak jsem si s ní předen domluvila, co mi naćhystá na léto lehkého- a teď třeba čtu fejetony Korejské halušky o tom, jak se rodina Slováků nastěhovala do Koreje kvůli práci- je to fajn 🙂
Taky jsem si koupila novou knihu na dovolenou. A teď budu bojovat sama se sebou, abych ji nepřečetla dříve. Na tábor jsem jezdila každé prázdniny od 2.třídy, moc ráda na to vzpomínám. Byly různé, ale nejlepší byl vodácký na řece Ostravici.
Dnes jsem si vzala dovolenou, jedu na prodloužený víkend ke známým do Znojma. Jinak léto je pro mě už nejméně 25 let skoro nejnáročnějším obdobím v roce, kdy dovolená nepřipadá v úvahu, s každým rokem je těch aktivit nějak více a více. Tentokrát dovolená nevyjde ani na první týden v červenci. Holt daň za práci, kterou dělám. Po pravdě, už mě to začíná unavovat. Navíc příbuzní tento můj režim vůbec nechápou a je to jedna z příčin (ne jediná), proč jsem od nich dost izolovaná. Bude to jeden z důvodů, že až budu mít jednoho dne nárok na důchod, půjdu pak docela brzy. Sice ne hned, protože zrovna začal pětiletý mezinárodní projekt, který za ČR a náš ústav budu mít na starosti, ale pak váhat nebudu. Umím si představit částečný úvazek, ale ráda bych si po letech také nějaké léto ještě někdy užila. Navíc teď naprosto nečekaně zemřela sousedka mladší než já, takže by člověk měl také někdy začít žít.
Apino, to poslední větu by sis měla občas sama po sobě přečíst. Je moc důležitá. ❤️
Ano vzpomínám na prázdniny. Když byly celé prázdniny přede mnou, bylo to moc fajn.
Já jsem jezdila od 3.třídy na tábory a to na 3 týdny.
Zažila jsem tábory vedené pod hlavičkou pinonýru, ale jako skautské. Hlavní vedoucí pan Marat to tenkrát v 70 letech vedl jako skautský tábor. Stavěli jsme stany, pomáhali v kuchyni, měli denní a noční hlídky. Plnili jsme bobříky.
A hlavně nenudili jsme se ani minutu.
Bohužel tyty tábory jsem zažila jen 2 x.
Pak komouši s panem vedoucím Maratem zatočili.
Ostatní tábory, a to jsem jezdila až do 9.třídy, už nebyly takové jako tyto.
Já kdysi tábory naprosto odmítala. Prostě mi vadil dril a nutnost zase někoho poslouchat. Možná to byla škoda a připravila jsem se o trochu srandy, ale po zkušenostech s pionýrem a několika výlety jsem měla fakt odpor. Koneckonců to byly pionýrské tábory… Koneckonců kdysi jsem o mých zkušenostech s pionýrem napsala Pionýrku, která tu kdysi byla publikována. Pionýr dokázal jediné – vzbudit ve ne odpor vůči všem kolektivním aktivitám.
Asi jsi měla opravdu špatné zkušenosti. I já jsem jako dítě na tábory jezdila, bylo to fajn. Syn se vždycky moc těšil, protože už od minula tam měl kámoše a nikdy si na nějakou buzeraci nestěžoval. Ono je to všechno o lidech….
Jo a podotýkám, že synek nebyl žádný „poslouchací“ typ, bylo to pěkné kvítko 😀 , já ostatně taky ne.
Najdi si v archvivu Pionýrku, pak asi pochopíš. Ale já měla prima babičku a možnost být v domečku na Třeboňsku. Nejlepší koupání v pískovnách, které kdy bylo.
Jako dítě jsem prázdniny milovala (kdo taky ne, že), ale přiznám se, že tak posledních 10 dní jsem se už těšila na školu.
Se synkem byly prázdniny bojovka, protože jsme neměli hlídací babičky a tak jsme trávili týden dovolené někde spolu, potom jsme si brali dovču na střídačku a jezdil na tábory – a rád !! Největší výhra byla, když ty tábory byly dva, jeden z práce MLP, druhý z mojí. Když poporostl 🙂 , byl už doma i sám, jinak to nešlo. V jeho 15 jsme koupili chalupu a psa Majka a bylo to jasné. Tady mohl být i sám, měl a dodnes má tady spoustu kamarádů.
Anička si u nás prázdniny taky užívá a od příštího roku asi i Matěj, když naše zdraví dovolí.
Pořád to vnímám i když už přicházím, do let. Nemní v tom zdánlivě rozdíl, dovolenou máme až v srpnu ale „tajemné cosi“ ve vzduchu způsobuje, že vnímám prázdniny. Asi latentní vjem z dětství.
Já to pořád ještě cítím, i když nikam nevyrážím. Děti však ano 🙂
Včera jsem se v Praze málem upekla, ale jinak tady u nás je zatím moc krásné léto, oblačné, teplé, ale teprve posledních pár dní nejsou večer třeba mikiny (byť tenké) a ponožky 🙂 tak nějak cítím, že naše zahrada si zpívá „prázdniny u babičky“ a musím se občas usmát jen tak.
No a odpoledne mají děti ten nejlepší den – škola skončila a prázdniny jsou před nimi ještě úplně celé!
Za mého mládí nejhezčí období v roce. Teď nejhorší (vedra, nutnost vyhýbat se sluníčku, a minimální možnost příjemného ochlazení). Ale to vůbec nevadí – těším se na podzim.
Kus dychtivosti v tom už není. Léta jsem končila školní rok dřív, protože v červnu už jazykovky nefungovaly. Do toho děti byly ještě ve škole. Tak v tom mám časový zmatek a teď mě to míjí úplně.
Dobré ráno všem, doufám, že prázdniny budou. Sluníčko vstává do umytého světa a doufám, že tak krásný den nic nezkazí.
Dede, krásná letní fotka.