Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Z Blízkého Východu
BTW
Nová knížka
Doporučujeme
Náš Zvířetník - DeDeník © 2014
VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN
Chtěla bych opíkat buřty s Klokanicí a Dede! Nejdřív bych zhltnula ten svůj sotva přičmoudlý, bo já na to nemám trpělivost, a pak bych si vychutnala buřta od těch dvou, bo ony opíkají a nejedí!!! To já „kyselina“ nepochopím. Jak můžete tak dlouho sedět, koukat na dobré jídlo a nesežrat ho!?
No… Je to buřt? 🙂
musíš jich mít víc, na jednom klacku a odebírat postupně 😀
a bacha ,aby nepřehořel klacek i s nima:-D
Já opíkaný buřty ráda – ideálně takový, co už chytají plamen. Ukrutně nezdravý, já vím. Ale vzhledem k tomu, že příležitost se k tomu naskytne tak jednou za pět let, mám pocit, že si moc neškodím.
Opékáme rádi, na klacku nebo i na vidlici, ale teď už jen když přijedou mladí nebo jiná návštěva. Pro nás dva a dva buřty 😀 jsme fakt líní rozdělávat oheň.
Nejvíc mi chutnají ty do černa opečené (spálené) špičky, prý jsou velice zdravé 😀
Opékáme děsně rádi, na špičatém klacku nad ohněm. Ale buřty ne, nesnášíme tzv. mrmle. Mrmel, to je technický termín pro to bílé v buřtu. Opékáme libové párky.
No ale když toho buřta nařežeš, tak z toho ty bílý věci vytečou, ne?
Všechny ne
😀 silně mi připomínáš mého syna, jednou, to mu bylo asi 10 let (tudíž je to 33 let ), mu dala babička nějaký obložený talíř, kde byl mimo jiné gothaj, všechny ty mrmle 😀 vzorně odstranil na kraj – kolem dokola, talíře. A že jich bylo !
Jsi mi připomněla kamarádova syna, tehdy mu mohly být tak tři roky. Táta mu dal na talířek opečenýho špekáčka, on na něj koukal a po chvíli povídá tím šišlavým jazykem: Je tam díla! A špinavá!
Cílevědomý syn. 😀
Opékáme tak 2x za léto, když přijedou mladí. Máme vidlice a náš kabanos (vlastní výroba- máme Řeznictví v Přerově ). Jinak se tomu vyhýbám, není čas ani chuť.
Jo, řezníci si asi na buřty nepotrpí- asi jako mlíkař nejásá nad jogurtem 🙂 profesní záležitost?
na klacku, je to fajn…ale máme i vidlice..a kupujeme v řeznictví v Bylanech u Chrudimi..mají luxusní špekáčky na oheň…
Překvapilo by mě, kdyby tys neopíkala 🙂
opeču si jeden, trochu jemně do černa-na povrchu a pak si ho vychutnám s plnotučnou hořčicí nebo i bez ní..oblížu prsty, mám špinavou pusu,černo na zubech a je mi fajn…pak už jen kytara, zpěv a sledování,jak tam ostatním klackařům ty přepálený klacíky s buřtama padaj do ohně a jak se je snaží vylovit… doma to není ono..sice si můžu na zahradě v ohništi rozdělat oheň, ale ti lidé mi tam chybí a ta atmoška je v..tedy není…
Máme na chatě takové kovové ohniště a tam opejkáme špekáčky.
Kupuju je u nás v Globusu, tam mají docela dobré.
Jo a máme vidlice.
Globus má prý vyhlášené. Jelikož bych do něj jela přes celé Brno- je přesně na opačné straně- není to můj obchod.
o nic nepřijdeš,zas taková sláva to není….
Tak já se zeptám- opíkáte buřty? Nad ohněm nebo na grilu? A pořád ještě na klacku nebo máte sofistikovanou vidlici?
Hrozně ráda opékám. Na lískovém prutu nad ohněm. Ale vůbec mi buřty nechutnají. Tak je pak předávám dál. Asi nějaký atavismus, to opékání.
Jsem na tom stejně:)) Mám ráda posezení u ohně, opékání, ale ne buřty. Kupodivu opečená slanina mi chutná víc. Dokonce,i když je to špek 😛 Jenže obvykle nejím ani ten. To už opečenou cibulii, papriku a chleba.
Tak ten špek zas nedávám já…
Opékáme, máme vidlice. Zrovna včera mi Víla kupovala luxusní špekáčky z Naše maso.
Taky máme vidlice. Výborné klobásy dodává krutá prodejna, tedy krůtí prodejna.
Dede, těším se i na „jen tvoje věci“ neb to slibuje Alžbětu 🙂
A ten nejmrtvější týden roku co se čtení týče, fňuk fňuk, protože letos oba červencové svátky vyšly na víkend. Beru to jako osobní schválnost od kalendáře.
Těším se!
Moje poznámka k literárním létu (než odjedu do Prahy:))
Příští týden bude ten „nejmrtvější“ z celého roku, kdy je spousta lidí na dovolených, dětem začnou prázdniny a čte se velmi málo. Takže dám jen svoje věci 🙂
Opravdové léto s hojnou účastí autorů začne od 7. července 🙂 A slibuju, že se máte na co těšit!