Občas se člověk občas dostane do stavu, kdy neví kudy kam, cití se být opuštěn, někdy cítí zklamání z průběhu, či vyhoření. Podobnými pocity se zabývá tento text. Pro někoho to může být téma aktuální, jiný nemá potuchy.
Netušíte, jak blízko jsem vám,
netušíte, kolik jsem vám toho dal.
A proto teď trpím sám,
není co bych dál řekl.
Nikdy nedostal jsem, co bych chtěl,
vždy žil jsem s tím, co jsem měl.
Není, co bych vám pověděl.
Nic víc nedovedu.
Věř mi, hledal jsem a našel jsem.
Každý den, hledám kam bych šel.
Věř mi, já po každé snažil se.
Však víc nedovedu.
Nikdo neví, kam se hnout,
Všichni se starají, kdo je bloud,
myslí zmatenou.
Netušíte, jak blízko jsem vám,
netušíte, kolik jsem vám toho dal.
A proto teď trpím sám,
není co bych dál řekl.
Nikdo neví, kam se hnout,
Všichni se starají, kdo je bloud,
myslí zmatenou.
Nikdy neřekl jsem, co jsem chtěl,
však lidi sdílejí můj příběh.
Nejsou to slova, která bych vyprávěl.
Z toho neřekl jsem ani větu.
Věř mi, hledal jsem a našel jsem.
Každý den, hledám kam bych šel.
Věř mi, já po každé snažil se.
Však víc nedovedu.
Nikdo neví, co by řek,
Nikdo neví, co by chtěl.
Nikdo neví, kam se hnout,
Všichni se starají, kdo je bloud,
myslí zmatenou.
Netušíte, jak blízko jsem vám,
netušíte, kolik jsem vám toho dal.
A proto teď trpím sám,
není co bych dál řekl.
Tak uz sedime v UH u Hrusky. 🙂
Užijte si to! 🙂
Užijte si to, my za chvíli taky vyrážíme. Bude to asi pěkné, nakonec nás jde docela dost a možná se ještě někdo další přidá (zbuntovala jsem všechny kamarády s podobným hudebním vkusem).
Taky si to uzijte. 🙂
Jojo, kujeme s Evou pikle na tu zitrejsi oslavu. 🙂 Kdyz jsou to holt kulatiny, tak je to obcas potreba. 😀
Řešení:
Metallica: Nothing Else Matters
Videoklip – https://youtu.be/tAGnKpE4NCI?si=SABeVC6UeaMNeo4o
Text – https://genius.com/Metallica-nothing-else-matters-lyrics
Nápověda č. 3
Singl byl vydán 20. dubna 1992, album na kterém se píseň nachází bylo vydáno 12. srpna 1991.
Album je také nazýváno jako černé. Píseň je na albu jako osmá.
Už vím a moc dobře ji znám 🙂 Text opravdu sedí! 🙂
Vážená společnosti, za půl hodinky odcházím na vlak, jedu do Hradišťa na oslavu narozenin Davidova taťky…přeji všem krásný zbytek dne a celý víkend 🙂
Text, pravda, není úplně optimismem nabitý, ale parádně se povedl, to ano 🙂
Užijte si oslavu, my jdeme dneska na ty dechovky, teda pardon „brass bandy“ a.k.a. žesťové orchestry do pisárecké vozovny, už se těším jako malé dítě, však jsem to sem už několikrát psala. No a v neděli na Bruce, to se taky těším moc.
P. S. Klasickou českou dechovku naprosto nesnáším, snad kromě Franty Skály, ale to je výjimka, hraje takhle schválně.
Kdo si počká, ten se dočká… Díky nápovědě vím kapelu i píseň, jinak bych to spíš nezvládla, já na ten metal moc nejsem.
Tak v tomto oboru (metal a jeho odrůdy) jsem naprosto nevzdělána. Text se mi líbí i nelíbí, prostě v současné době hledám hlavně optimismus a toho je zde… vlastně nic. Počkám si na rozluštění.
Nápověda č. 2:
Jedná se o třetí singl pátého studiového alba, které je jejich bezkonkurenčně nejúspěšnějším. A obsahuje hit za hitem.
Zajímavost:
Píseň vznikla na dlouhém turné, kdy autora písně přepadl smutek z odloučení od domova.
Autor ji neplánoval vydat na albu, ale jen jako osobní vyznání. Když však píseň slyšel bubeník skupiny, přemluvil autora a píseň vyšla na následném albu.
Následně se stala megahitem, který hrají rádia po celém světě, a to nejen rádia, která hrají rockovou muziku. 🙂
Tak na první dobrou samozřejmě nevím. Text je… depresivní. Ne, že by tak působil na mě, ale zpívá ho někdo, kdo fakt neví co dál. A okolí ho z nějakého důvodu nevnímá.
Inu, já bych tam přidala aspoň dvě další sloky o tom, jak ho najednou někdo slyší. Nemusí to být žena, klidně starý muž. Dá mu ruku na rameno a řekne, synu, nejsi sám. Bude to dobrý. No, ale to jsem já, že jo:))
Bylo by to dokonalé, kdyby to tak vždy dopadlo. Bohužel realita života občas taková není.
A i o tom by se mělo psát. Na druhou stranu, valná většina přúběhů všedního dne je pozitivní, takže poměr by neměl převažovat na stranu pesimismu. 🙂
Máš samozřejmě pravdu. Je spousta malých i velkých krizí, ve kterých jsou lidé sami. Často i proto, že si nedokážou říct… dokonce nejen o pomoc, ale ani o účast, tedy se svým trápením se nedokážou svěřit. Možná mu pak i taková písnička řekne – hele, nejsi v tom svrabu sám.
Přesně tak. 🙂
nebo třeba mu někdo zavolá, když je tak sám…nebo přijde kočka. kdyby to tak vždycky bylo!
moji milovaní Iron Maiden mají o pocitu opuštěnosti na dlouhé koncertní šňůře taky písničku: Iron Maiden- Wasted Years https://www.youtube.com/watch?v=Ij99dud8-0A
A proto piseme ty pozitivni Texty aby se to vyrovnalo 🙂
Nápověda č. 1:
Skupina u nás několikrát koncertovala a jako mezihru v koncertě hrají jednu českou a česky zpívanou county písničku o letadle a prášku. 🙂
To jsou tihle????? Úuuuáááááá tak skupinu vím.
Jo, vygooglila jsem si, tak skupinu vím, byť ji znám jen podle názvu. Vzhledem k tomu, že nás za týden čeká v dědině Antitrend festival zaměřený na death metal, brutal/slam death metal a grind, tak cokoli s názvem metal mi činí osypky. Přijedou i fanoušci ze zahraničí a nese se to daleko a dlouho do noci- no, třeba bude pršet a budu moct zavřít okna…
No nazdar… jak dlouho to obvykle trvá?
Tak asi od pěti odpoledne do dvou v noci- takže jeden večer, ale stačí 🙂 Zpěv zní, jako když někdo do mikrofonu řve nebo zvrací, tak je to takové hůř poslouchatelné.
Tak letos od dvanácti. Inu, bude to dlouhý.
Brr. U nás jsou v létě hudební večery v nedalekém kempu. Je to tak daleko, abychom neslyšeli všechno, jen ty odolnější záchvěvy. Nemusí to být zrovna metal se zvracejícími zpěváky, aby to bylo příšerné. Nasekaná country nebo happy 80. léta jsou taky pěkná chuťovka. No a ně vždy je možné v létě na noc zavřít okno 😛
V tomhle strašně vždycky lituji okolí těch různých „technopárty“ co se v létě občas někde pořádají a úřady se vždycky tváří, že nic nemohou (jako vždycky když se jim do něčeho nechce).
„takové hůř poslouchatelné“ to bylo wellmi eufemistické vyjádření faktu 🙂
připomíná mi to, když jednou při jednání soudce četl vyjádření žalovaného, zapisovatelka se z těch hlodů rolovala pod stůl a on musel zachovat dekorum… nakonec taky nevydržel a dusíc se smíchy, pronesl “ omlouvám se všem, ono to svádí ke smíchu“. načež tohle přesně spustilo lavinu a chechtali jsme se všichni 😀 naštěstí se to nenahrávalo 🙂
tak to tě lituju, Matyldo…Ondra tomuto druhu hudby říká “ zvuky naznačující blití“ 🙂 jak posloucháme s Davidem opravdu široké spektrum muziky, toto opravdu ne 😉
Jj, tento typ muziky mohu jen v omezené míře. Tedy tento typ zpěvu.
Některé death metalové skupiny mají kupodivu i zpěváky, kteří opravdu zpívají, ale je to spíš výjimka. 🙂
jo a sem tam vytvoří i skladbu, nad kterou se romantici mohou rozplývat!
Ježiš, to musí být strašné (myslím ten festival), soucítím.
Ha! Díky za dobrou nápovědu, aspoň skupinu vím 🙂
Davide, mně čtenáři často vyčítají, že pořád píšu strašné horrory (mají pravdu 😀 ). Ty zas píšeš neustále smutné až melancholické texty, i když jsou nádherné. Skupinu tradičně nevím, v metalové scéně se neorientuji, natož v USA.
Jojo, občas je to potřeba, něco takového napsat. 🙂
Na druhou stranu, mnoho z těch předělávaných textů jsou takové i v originále. 🙂
No, ne pořád…připomeň si třeba vánoční Nákup a podobné 🙂 Já zase až na výjimky píšu samé humorné popěvky.