Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Z Blízkého Východu
BTW
Nová knížka
Doporučujeme
Náš Zvířetník - DeDeník © 2014
VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN
Zemřela Zdena b.p.
Právě jsem se dozvěděla, že 21. května zemřela Zdena b.p. Dlouhé roky se léčila s boreliózou a komplikace s tím spojené nevydrželo její srdce.
U kance ji přívítali a nám je smutno…už dlouho tu chyběla a teď už nikdy nepřijde…
děkuju Vaví, že jsi nám to řekla…
Děkuji za zprávu, byla moc fajn.
Jo a ze školních prazdnin jsem milovala ten poslední školní týden – už nebyly školní povinnosti, ale ještě se neukrajovalo z těch dvou sladkých měsíců.
Jo školní výlety – ty v osmé a deváté třídě byly nezapomenutelné. V osmé se nám páni učitelé po dospění na místo samé ztratili a vrátili se až na večerku notně upravení, takže postavit si stany, najít si něco k večeři, udělat oheň a uvařit následně čaj a pak ho dostat do pánů kantorů bylo na nás. A v deváté nás Jareček vytáhl na výšlap do Tater – řeknu vám, nové pohorky a ledovcová pole se moc nekamarádí, ale to blaho, když jsme ze sněhu konečně šlápli na holou zem – to teplíčko cítím ještě teď.
Následně na střední škole nás třídní před každým výletem (včetně lyžáku v prváku a braňáku ve třeťáku) hlavně nabádal – děvčata, jenom neotěhotněte (mezi děvčata bral i ty naše dva kluky 🙂 ) – no, na výletech se netěhotnělo, vždycky až mimo ně.
Jak se změnila doba, co? Noční můra nechtěného otěhotnění zmizela (co by za to teď leckterá matka dospělé dcery dala! 😀 ), spíš teď alkohol, drogy.
Jednou jsem musela mladším ročníkům musela vysvětlovat, co jsem myslela tím, že se nějaká spolužačka „musela vdávat“.
Nějakou výraznou vzpomínku na školní výlety nemám, spíš na tzv. „školy v přírodě“ na základce. Ty bývaly moc prima, my jsme jezdili na tady ten západo-jižní okraj. Boží dar, Domažlice, Klatovy, Trhanov, Poběžovice, Hojsova stráž, Špičák, Chlum u Třeboně. Ale taky třeba Pilský mlýn, ale to jen jednou.
Já jsem školní výlety neměla ráda (byly příliš organizované). Pozítří budu držet palce mé patnáctileté vnučce, která se sedmi dalšími studenty plní podmínky pro získání Mezinárodní ceny vévody z Edinburghu, což obnáší samostatně bez dozoru někam dojet, pak dojít, postavit stanový tábor, uvařit si a přenocovat a pořádku se vrátit domů. Největší problém mají s tím, že někteří rodiče nechtějí mládež pustit. Také nevím, co by dělali při setkání s partou ožralých chuligánů, ale někdy musí s tou samostatností začít…
Parta ožralců může být problém i pro dospělého, s tím se těžko něco nadělá. Rizika jsou vždy a všude.
tak tohl emám splněno mnohokrát, ale cenu vévody z Edinburgu,jsem za to nikdy nedostala 😀
Já si pamatuji, že jsme při školním výletě autobusem objížděli hrady a zámky. Já to měla a mám ráda.
Babička mi upekla na cestu jahodovou buchtu s polevou a maminka upekla řízek.
Bylo to fajn.
výletové svačiny..u nás se to dělilo na ty s řízkama a ty s vařenýma vejcema..to byl v autobuse super ozon…řidič nás tiše a někdy i nahlas nenáviděl 😀
Vzpomenu si, jak v prváku na gymplu výlet být neměl, když jsme přece byli na lyžáku. Tak jsme si výlet zorganizovali sami, teda já. Jsem ho zorganizovala 😀 Bylo nám patnáct (šli jsme z osmičky). Bandu třiceti lidí jsem dopravila se stany a věcmi na táboření na tábořiště, které ještě mělo před sezónou zavřeno. Další den jsme podnikli „přechod“ asi deset km k nám na chalupu (suchý záchod, voda v prameni) se všemi těmi těžkými stany a spacáky. Kupodivu všichni došli a pak jsme ještě vyrazili do lesa na dřevo na táborák. Nic jsme nepodpalili a ty dvě ztracené holky se zase našly. Nikdo se neopil (moc), nikdo neotěhotněl.
Obdivuji dodnes odvahu svých rodičů, že nás tam nechali jet, odvahu toho jednoho tatínka, co jel s námi, ale do ničeho se nepletl i odvahu ostatních rodičů. I když, my jsme tomu pořád říkali školní výlet, tak si asi všichni mysleli, že je to obvyklá školní akce 😀
to jste byli zatraceně dobří a ty ze všech nejvíc, Klokánku!
Zrovna tak to měl syn s výlety na gymplu. Jejich třídní jim na konci prváku oznámila, že jsou třída, která si nezaslouží, aby s ní jela na výlet. Tak si to zorganizovali sami. A to se opakovalo každý rok. Jezdívali do Českého ráje, do Drábských světniček a okolí, a nocovali v přírodě. Jo, když se chystali poprvé, tak jsem syna podrobila křížovému výslechu kdo, s kým, proč a jak, ale nakonec jsem ho pustila. A tak jak říkáš, nikdy se nikomu nic nestalo a dnes mají pěkné vzpomínky.
když jsme dělala vychovatelku na intru,přišly za mnou holky z obchodky, jestli bych s nimi nejela na vejlet na Pastviny..že třídní jet nechce a řekla jim, ať si někoho seženou..byla jsem dobrodruh,bylo mi 20 let a jela jsme s 30děckama ze třeťáku, které jsem ani neznala..a vzala si na to vlasní volno…byly to nádherný 3 dny a skvělá parta lidí,kteří byli o 3 roky mladší,než já..žádnej malér a všichni na to rádio vzpomínáme…zvou mne na každej sraz…třídní ne.
Vzpomínám na první vícedenní školní výlet v sedmé třídě. Jeli jsme z Přerova do Babiččina údolí a okolo. Obdivuju naši třídní učitelku, že měla tu odvahu a tím “klubkem zmijí” se vydala na 3 dny (a hlavně 2 noci!!). Ale bylo to bezva.
vlakem, kterým jezdím do práce, teď jezdí o 106 školní výlety dětí menších i větších. učitelkám, vezoucím asi 30 mrňavců ne starších druhé třídy a zvládajících je, byť byli jako rozlitá rťuť, jsem v HK sdělila, že vidím tu svatozář nad jejich hlavami 🙂 potěšilo je to 🙂
Vzpomínám si, joooo, to byly časy 🙂
Asi tak v 8. třídě jsme jeli na výlet do ZOO v Praze. Dostala jsem nějaké kapesné s tím, že nemám všechno utratit, aby mi zbyla nějaká koruna na prázdniny. Ještě dneska vidím, jak jsem přilítla domů s tím, že : nemám peníze, ale mám želvu!!!! Želva Zuzanka měla na zahradě udělanou ohrádku, poctivě jsem ji krmila, dokonce mě jednou i kousla, když jsem ji zlobila se salátem. Na konci prázdnin se jí podařilo nějak tu ohrádku přelézt a ztratila se. To bylo pláče 🙁
Alimo, ona se určitě vrátila zpátky do ZOO 🙂
ke „Karkulce“ a jejímu muži,jednou takhle přišla želva – suchozemská,přes pole…objeli chalupy okolo pole, ničí nebyla..asi ji někdo vypustil nebo někomu utekla-odešla, žila s nimi pak dalších 20let..
Vzpomenu si na to, jak jsem se dva roky, co jsme učila, snažila uzavřít klasifikaci a udržet v klidu tu bandu, která se mohla ještě 14 dní učit, ale nikdo se s nimi už učit nechtěl a tak se celé dny dívali ve škole na video.
Blíží se prázdniny..ve škole se finišuje…bude výzo..jsou školní výlety…co se Vám vybaví? Na co si vzpomenete?