Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Z Blízkého Východu
BTW
Nová knížka
Doporučujeme
Náš Zvířetník - DeDeník © 2014
VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN
Já takto přispívám na psy (no aspoň jsou to dary odečitatelné z daní), ale zrovna dnes mi přišel naprosto stejný dopis s příběhem fenky jako minulý měsíc, na kterou jsem právě minule už přispěla. Chybka se vloudí, ale trochu mě to rozladilo. 🙁
Dopisy nám naštěstí už nechodí, ale chodívaly (ano, bydlíme v paneláku). Zajímavé je, že to chodívalo i tchýni, která bydlí v rodinném domku.
Jinak pravidelně přispíváme na několik účtů, asi nejvíc našemu kamarádovi, který spravuje hospic pro mladé hodně nemocné a postižené dospělé, pak na Člověka v tísni, něco skautíkům (jmenuje se to nějak jako „Aby mohly skautovat i děti z nemajetných rodin“) a pak ještě na nějaké asi dvě další věci. Teď jsem minulý měsíc měla tzv. „prémie za dožití“ (= jsem stará), tak jsem to taky všechno poslala dál, vlastně hlavně na Ukrajinu.
Dokud můžem, pomůžem. Ale tihle podvodníci, to se mi vůbec nelíbí.
Zajímavé – co bydlíme v domečku, žádné takové dopisy nechodí…na ulici nás občas odchytnou pouliční žadatelé. Tak těm v 99% sděluji, že přispíváme přímo, což je pravda – a přispíváme na prověřené věci a tam, kde víme, že se pomoc dostane opravdu tomu, komu je mířena. Na ulici kupuju jen žluté kytičky, jako právě minulý čtvrtek.
Nám to chodilo do paneláku, i když ne v takovém množství, navíc tam byla pověstná krabice 🙂
Ale tady nám to chodí do schránky taky, přitom jsme nikdy na nic nereagovali. Nejvíc mě vytáčí, jak přišli na naše jména a adresu, nikomu jsem svolení nedávala, MLP už vůbec.
S adresama se kšeftuje, je to zboží jako každé jiné.
Navíc si musejí umět označit člověka, který něco poslal – u nás doma se to rozjelo poté, co jsme skutečně párkrát přispěli. takže to už vyhazuju. I s dárkem, takže nemám špatné svědomí:))
to jsou ale mizerové 🙁
Nemám ráda, když mi někdo něco vnucuje. Chci si sama vybrat, komu přispěju a kolik. Občas nakoupím v aukci pro kočičí útulky, ale zase si hodbně vybírám, za co ty peníze dám. Na druhou stranu jsme jim věnovala krabici knih, když jsem probírala knihovnu- ty se pak na FB prodávají a peníze jdou na útulky. Hodně přispívám na Zvířetníku do Akcí, vyrábím i nakupuji.
A na ulici bych si koupila leda žlutou kytičku, ale už jsem delší dobu neměla štěstí.
vyhazuji to do koše a beru jen propisky:-D ..na ulici koupím pouze žlutou kytičku…kdyby ty dopisy neposílali a ty prachy využili účelněji..tohle je zbytečné plýtvání..
jinak přispívám přes internet na Kočičí přání…nebo prostě zaplatím kastraci toulavek..
Dede, vždyť i to krmení pro ptáky je vlastně podpora, pravda-oni nám nenapíší,jen o nich víme a když krmíme, ví oni i o nás…najednou mám na krmítku sojčáka a strakapouda, celou dlaskovic rodinu,po zemi mi pochoduje hřivnáč a sýkorky už ani neodlétají,když jdu doplnit zásobník u krmítka a pítko…sojčák seděl v neděli nade mnou na větvi a kontroloval,kolik mu tam těch koulí dám..a když jsem jednu dala na zem, měl ohromnou radost…
je zima, v hnízdech jsou mladí a jídlo není…asi jsem u nás už jediná,kdo přikrmuje, takže si to řekli a našli si cestu….
Ty jo, že bych taky ještě otevřela restauraci Na šeříku? U nás jinak letos ptáci o přikrmování zájem moc neměli…
U nás taky ne, ale teď sýkorky lítaly.
Já mám také frontu u krmítka, budu muset přikoupit slunečnici.
taky přisypu, to je asi důvod, proč na nás včera kvečeru Pan Rehek pokřikoval ze stromu 🙂
Mě naštěstí do schránky nechodí.
Na ulici také nepřispívám.
Na to mám jednu úsměvnou vzpomínku. Vraceli jsme se manželem po toulkách Prahou na Zličín na autobus. Před metrem stál takový divný chlapík s papírovou cedulí v rukách a na ní bylo napsáno :
“ Přispějte na nespravedlivě arestované „.
Jen jsem mu řekla : “ Mám postižené dítě a kočky z útulku, myslím, že pro lidstvo dělám dost. “
A odkráčela jsem středem.
Příspívám transparentně na 2 prověřené útulky, každý měsíc.
A pak samozřejmě posílám, když to jde darovací DMS.
Asi jako ostatní zde…házím to rovnou do krabice na to předem připravené a její obsah jde do kontejneru, když je plná. Stejně tak ignoruji pouliční výběrčí. A jestli si o mě někdo chce kvůli tomu myslet, že jsem necitelný a chamtivý a žeru malé děti bez chleba, nechť si poslouží. 😀 Špatné svědomí nemám, protože kdybych spočítal kolik jsem za celý život přispěl na internetových sbírkách ať už na postižené katastrofou, na nemocné nebo na zvířata, už by to dneska byla taky pěkná částka za kterou bych mohl mít pěknou dovolenou někde v exotice.
Naprostý souhlas ! Když si spočítám cenu dárku, dopisu (papír, tisk), poštovné a ještě kolik lidí se tím zabývá a určitě ne zadarmo, tak na inzerovaný účel by z mých peněz šla možná čtvrtina a to jsem ještě asi optimista. Nikoho okolo nemíním živit, takže tímto způsobem ani korunu 🙂
Pro tyto účely máme přímo u schránek velkou krabici, která se pak rovnou sype do modrého kontejneru. Nic jiného si tyhle žádosti nezaslouží.
Když vezmu, kolik peněz do takové žádosti předem (a často zbytečně) nalejí: papír, onen minidárek, šíleně drahé poštovné – i kdyby měli slevu. Když použijí internet, ušetří tak velkou částku, že už to by potřebnému pomohlo!
Ano. Kdo má na to takhle plýtvat penězi, ten ty moje zaručeně nepotřebuje.
Ok, zkusím něco nahodit. Jak na vás působí nevyžádaná pošta – jako ta skutečná? Když vám do schránky chodí dopisy žádající o podporu xy, doplněné malým dárkem. (asi abyste se cítili špatně, když nic nedáte?)
Kdysi jsem se poctivě snažila přispívat, což znamenalo, že se mi počet takových dopisů ve schránce znásobil.
Což vede k tomu, že to začínám ignorovat.
Už jen proto, že mi to přijde jako nesmyslně drahý způsob, jak žádat o podporu…
Stejně obvykle přispívám na internetové sbírky.