Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Z Blízkého Východu
BTW
Nová knížka
Doporučujeme
Náš Zvířetník - DeDeník © 2014
VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN
Ano, stává se mi dost běžně. Tedy že se rozhodnu něco udělat s předsevzetím, že „raději co nejdříve“. Jenže pak přijdou důležitější věci a..zapomenu. Nejčerstvější příklad. Manžel má řadu let oblíbený polštář s prachovým peřím. Polštář má jemný, měkký sypek, takže jde krásně muchlat pod hlavu, což manžel s oblibou dělá. Jenže právě proto je sypek už špinavý (i přes střídání povlaku), potřebuje vyprat, stejně jako vyprat a protřepat-načechrat peří. Už v zimě jsem choti slíbila, že jakmile bude venku teplo aby peří uschlo, dostane „vypraný polštář“. Zatím má jiný, také pěkný, ale holt to není ten jeho milovaný. Už jsem i koupila „síťové povlaky“ na zip (dvě velikosti), myšlené právě na praní a sušení peří. Počasí už je příhodné, ale já se k přesypání a praní zatím nedostala. Hodný manžel mi to nepřipomíná, spí na „náhradním“ a jeho oblíbený čeká na obnovu :).
YGO tvoje téma mi polštář připomnělo, zastyděla jsem se dám se do toho 🙂
Já se hlásím !
Nejlepší je, když člověka napadají vtipné věty nebo řešení nějakého problému ve vlaku nebo ráno v koupelně při čištění zubů. Je vtipné lítat po kuchyni s pusou plnou pěny a hledat něco na psaní…. 🙂
No, lepší, než prskat pěnu z pasty do diktafonu. 😀
to dozajista 😀 a umíš si představit, jak na mně hledí kočičí smečka, když tam takhle poletuju?
Ne, neodkládám, nebo se o to maximálně snažím. Pracovní věci je nejlepší udělat hned, protože se na ně může zapomenout a při tom, co dělám, se lhůty musí uhlídat. Citové a vůbec vztahové věci člověk odkládat nemá. Tady a teď… když jsem s tím, kdo pro mě hodně znamená, nebudu odkládat mu to říct 🙂 A to platí jak pro milované lidi, tak zvířátka, aby bylo jasno 🙂
Odkládání věcí, co jsou potřeba udělat v domě a na zahradě a v šatníku… to je jiná píseň 😀 Tam se to odkládá jedna báseň 🙂 Na některé stavební a úklidové činnosti musí taky být ta správná nálada, aby se povedly. No a někdy instinkt praví – nech to ještě, ono si to řekne. Viz skříňka na CD/DVD, co stála nerozbalená rok v dílně, protože Alzák zvoral objednávku a my měli najednou dvě místo jedné. A teď si řekla, že se bude dobře hodit do letní kuchyně! A je tam, šlo to jako po másle 🙂
Začala jsem se trochu víc soustředit na hloubkové úklidy- po kouscích. Zjistila jsem, že uklizený kousíček domu a pytel bince jsou hluboce uspokojivé věci 🙂
Obdobně jako kousek dobře vypleného záhonu a kýbl plevele… tedy, ten uklizený dům asi vydrží déle. 😀
vysoce uspokojivé… o víkendu jsme se takto postarali o naši část společné haly u domu, kterou máme se sousedy. Radost z toho mám pokaždé, když se tam podívám.
Mně je tak moc dobře, když uklidím a vyházím věci! 🙂 Jen musím začít. A právě ty začátky mi moc nejdou:))
Ne, nikdy. Dvakrát v životě jsem utekl hrobníkovi z lopaty a naučilo mne to, že „potom“ už taky nemusí být. Pokud ale máš na mysli nepříjemné povinnosti, tak taky ne. On je za člověka nikdo neudělá a pak mají tendence se hromadit, kumulovat, nabývat, bobtnat, dorážet na tebe, strašit ve snech a němě vyčítat. 😀
Odkládám. Krizi vyřeším, ale takové ty věci „co je třeba udělat“ mám tendenci odkládat v naději, že třeba zmizí. Nebo se udělají samy 😛 Patří sem především hloubkové úklidy, některé administrativní úkony. Jsem nemožná a fakt se snažím nutit. Jenže hlas rozumu obvykle není z nejsilnějších, že jo.
Věci lidské a vztahové odkládám podstatně méně:))
Píšeš o mně? Jaktože to víš? 🙂
Že by to bylo tím naším znamením? Je tu ještě nějaký jiný Střelec, který má tendenci odkládat? 😀
Já se hlásím !
No vida! Třeba na tom něco bude. Kdo ví, třeba by se zapojila i Jenny 😀
Také jsem Střelec, mistr v odkládání a k tomu programátor. A základní programátorské heslo zní, „co můžeš udělat hned, odlož na zítra“ 😀
A o mně taky ! Hloubkové úklidy 😀 . Já už jsem si nařídila, že teda budu uklízet (a třídit, vyhazovat) po jednotlivých šuplících, kouscích skříně atd., no, stejně jsem se neposlechla.
To já když se neposlechnu tak si pak hrozně vynadám a to nechci zažit, takže se radši poslechnu. 😀
😀
Snažím se neodkládat na potom. Protože už nemusí být potom.
S těmi články to mám stejně, aktuálně mě pálí obecní kronika, kterou odkládám na potom, až nebudu tak strhaná z práce- akorát nevím, kdy to bude 🙂 Proto se snažím věci hrnout před sebou, ale někdy nevím, jestli by nebylo lepší to hrablo pustit.
Nebo si třeba nepřibírat hrabla těch druhých. Ovšem když je to v práci… pak se těžko odmítá. A pak nestíháš.
v práci, kde se pracuje s živými zvířaty, holt to hrablo držet někdo musí. vedení firmy by mělo zajistit dost rezervních rukou na to držení, ne to nechat na jedněch.
Přesně. A nedělají to dlouhodobě.
Já se naučila už nic neodkládat na potom.
Protože člověk neví dne hodiny.
Takže dobré víno vypijeme k sýru.
Kvalitní šampaňské, co dostal můj muž k 75 narozeninám, jsme vypili a neschovali na jednou.
Nosíme všechno oblečení a jíme občas z cibuláku.
A hlavně jsem moc ráda, že jsme hned po svatbě před 17 lety, jezdili hodně po Evropě.
Protože teď manžel moc špatně chodí a nevím nevím, jestli se někam ještě dostaneme.
Ale máme na co vzpomínat.
Dávám téma – o odkládání věcí „na potom“. Stalo se vám, že jste určitou věc či činnost tak dlouho odkládali, až nakonec vlastně vyšuměly, protože přestaly být aktuální či potřebné nebo jste už zapomněli, co jste vlastně s tím chtěli dělat?
Přiznávám, já to tak mám u článků – co já jich nosila v hlavě, jak hezky jsem je měla sesumírované (hlavně na psích vycházkách mi to básní jedna radost) a čekala jsem na tu správnou chvíli, kdy se do nich pustit! A výsledek?! Nula nula prd. Prostě mi už nenaskočí… 🙂 Vlastně i o tomto jevu mám v hlavě článek 🙂 🙂
Taky toho v duchu napíšu spoustu! A jak mi to jde 😀 Jenže pak skutek uteče…
Ber s sebou na vycházky něco na nahrávání a rovnou si to diktuj, to by šlo, ne?
To, co vymyslím, musím hned zapsat, protože ty nejlepší věty a hlášky člověk za chvilku zapomene!