Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Z Blízkého Východu
BTW
Nová knížka
Doporučujeme
Náš Zvířetník - DeDeník © 2014
VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN
Zcela OT. Po celém sídlišti se ozývá hrozný křik a jásot, nějak jsem netušila, o co jde. Tak jsem se koukla na zprávy a vypadá to, že Kometa asi vyhrála ligu. To zas budou tržby v restaurantech a v álejích víte co…
🙂
Jinak, pokud jde o kynuté těsto, asi moc neporadím, vše podstatné asi řekly předřečnice.
Každopádně jsme si já a kynuté těsto v poslední době nějak přestali rozumět, dřív jsme pekla hodně a pravidelně, v podstatě pořád, poslední dobou se nám spolu ale nějak nevede. Připisuju to kvasnicím, přijdou mi teď nějaké jiné, a taky trochu mouce, letos se mi zdá nějaká suchá. No, ono se to časem snad nějak vychytá.
Zkus to droždí „se slonem“, já s tím tedy zkušenosti nemám, ale obecně je považováno za kvalitní.
Přesně tak, já jsem ovšem slavil umírněně, viz zde:
https://sosaci.net/node/65355
Já nedám dopustit na Kuchařku pro dceru, jsou tam recepty velmi podrobné a ještě nikdy se mi nestalo, že by zklamaly. Naposledy jsme na žádost vnučky pekly o Velikonocích jidáše, nikdy jsem je nedělala, tak jsme použily recept z této kuchařky. Byly naprosto luxusní!
Tak níže pro inspiraci Kynuté buchty pro úplné začátečníky :
https://www.kucharkaprodceru.cz/kynute-buchty-recept/
Přeji úspěšné pečení! 🙂
Taky ji mám ráda, protože vysvětluje principy 🙂
Všem děkuju. 🙂 Bude to challenge, jak dneska říká mládež.
to bude historicky první kynutý pokus?
No, bude. 🙂 Podívej, Pů, povrchový design je důležitý – takže se mi osvědčilo buchtu dát do pekáče, ze všech stran omastit pírkem namočeným v másle, přitisknout k ní zlehka druhou, taky omastit zbylé strany, atd., až je pekáč plný. Jak se nemohou nakynout moc do stran, vyběhnou nahoru a hezky se oddělují, viz tenhle obrázek: https://i.ytimg.com/vi/cQ7TNagdN14/hqdefault.jpg?sqp=-oaymwEXCNACELwBSFryq4qpAwkIARUAAIhCGAE=&rs=AOn4CLC8nQDQKOx7Nj-teeWkR479C5OK4w .
No a ještě jednodušší je udělat tlačené koláče – kuličku z těsta, do ní zatlačit dnem hořčičáku, až okolo vyjede rantlík, do dolíku hodit trochu náplně (sama se i rozteče a urovná), nechat trochu nakynout a upéct. Výsledek vypadá taky efektně a nebudeš sundávat těsto z prstů, když ti nepůjdou buchty balit. 😀
😀 Má pravdu, předseda! 🙂
Dá se říct, že jsem kynutým těstem odkojena 🙂 ! Samosebou nejprve jsem se naučila dělat knedle, později došlo i na sladké a včil jsem s ním už jedna ruka. U něj jsou nejdůležitější dvě věci (mimo všeho ostatního) – pořádně vymísit „děvče nepřemiluješ, těsto nepřemísíš“ a za druhé nechat řádně vykynout.
Já ho dělám od oka z cca hrnku mlíka a půlky kvasnic (většinou dělám kvásek), přidávám dvě polívkové lžíce cukru (aj víc) a kusanec roztopeného másla a potom podle potřeby dodávám postupně hladkou mouku a nezapomenout na sůl! jinak je to nepoživatelné. Leta jsem se s těstem paplala ručně, ale teď tu těžkou práci zastane robot. Těsto je vymísené v okamžiku, kdy je hladké, pružné a nelepí se na stěny.
Poznámka – toto množství dělím na půlku. Po vymísení okamžitě odděluju část, strkám do pytlíku a do ledničky. Polovina stačí na buchty do malého pekáče (já dávám do velké dortové formy) – nezapomeň je po vložení do pekáčku pořádně pomastit, aby se moc neslepily. Z druhé půlky těsta pak dělám na druhý den závin. Ony totiž dobroty z kynutého těsta jsou nejlepší jíst hned ten den, kdy se udělají, pak mají tendenci osychat
Zapomněla jsem dodat – po vypracování těsta zakrýt utěrkou a nechat řádně vykynout. Těsto by mělo hodně vyběhnout. A po vypracování buchet v pekáčku zase nechat kynout aspoň deset minut a až pak je šoupnout do trouby. Peču je v elektrické na cca 170 °C asi tak dvacet, pětadvacet minut.
Tak krátkou dobu? Ok. Snad si poradím. Matně si vzpomínám, že moje maminka odmítala na těsto použít stroj, protože říkala, že potřebuje vědět jak moc to těsto klade odpor.
jj, já tam vždycky nějak strčím prst, abych si sáhla jestli je moc měkké, tuhé nebo akorát 🙂 podle toho případně přidám kapku mléka nebo trochu mouky.
A peču tak, že v případě buchet naliju do pekáče trochu oleje, do toho sázím buchty a hezky každou postupně pomašluju tím olejem – lze i jiný tuk. A na rozdíl od Ygy peču vždycky z polohrubé mouky – jiný kraj, jiný mrav 🙂 a dávám 6 lžic rozpuštěného másla (Hery) a celé vajíčko.
Jééé, na vajíčka jsem zapomněla – já dávám aspoň dvě až tři. No ale i bez vejce to jde, když není. A po upečení potírám kůrku smetanou, aby byla vláčná.
moment, Yga myslí 10 minut v pekáčku, když už jsou tam naskládané. než je dáš péct 🙂
jojo, dobře vypracované kynuté těsto dělá bubliny a nelepí se na stěny zadělávací mísy. dělá při nadzvedávání vařečkové takové “ puf-puf“.je pružné, když do něj zaboříš prst, zase se vyrovná. může se v průběhu kynutí znova promísit. jo a před kynutím lehce poprášit moukou, jinak ti vesele zalepí utěrku 😀
Taky jsem na tu pověru věřila, ale není to až taková pravda 🙂 . S moukou se musí opatrně, aby nebylo těsto moc husté a prostě přisýpat a přisýpat a zkoušet prstem a kontrolovat očima a ono to půjde i tím robotem a bez námahy.
P.s. jo – a jestli máš někde zbytek rumu z vánočního pečení, klidně do těsta malého panáka hrkni.
Nebo po upečení potři ty buchty trochou rozpuštěného másla s rumem. Vyzkoušeno na hodových koláčcích.
Ano, nechat vykynout pod utěrkou, předtím řádně vymísit, dokud se nezačnou dělat tzv puchýřky. Po kynutí ještě jednou přemísit a nechat trochu vykynout, pak udělat buchty a zas nechat trochu vykynout. Zapoemnout na moderní výmysly typu necháme kynout v zavřené míse a až odskočí víčko, je těsto vykynuté. Je, ale děsně smrdí kvasnicema a neztratí se to. Takže jedině pod utěrkou. Pečené maso, vývar a kynuté těsto je něco, kde nic neuspěcháš.
svatá pravda!
Přesně!
vdolečky od Javora neosychají, když jsou pod šturcem – to je výjimka z toho pravidla 😀
Po pravdě – když přijde chuť na něco z kynutého těsta, jsou vždycky v zásobě vlčnovské vdolečky nebo ořecháčky od Javora 🙂 Tak kdo by se s tím plichtil doma sám, že? 🙂
Taky tak často peču 🙂
a jak to pěkně jde, to pečení s Javorem, viď?
Já peču s Karlem- Karlova pekárna 🙂
My pečeme s Dominikem (Mervartem:))
Neználek se ptá: Kdo nebo co je v tomto případě Javor?
http://www.pekarstvijavor.cz/
https://www.vlcnovske-vdolecky.cz/
Recepty na těsto jsou vlastně naše rodinné, protože Vlastik Javor je mamčin bratranec z druhého kolene. 🙂
Jen to těsto trochu vylepšili pro hromadnou výrobu.
Umím a peču. Tvarohové, makové, povidlové. S kynutým těstem jsem nikdy neměla problém. Nebo dělám koláče, resp. koláč, na něj co dům a zahrada dala a na to žmolenku. Kdysi jsem si na hrnčířských trzích v Berouně koupila pekáč na buchty a velkou i malou formu na koláč. A pilně je využívám, i když se bráním, co můžu, protože MLP je diabetik a neměl by to. Ale u buchet je výhoda, že sníme pár a zbytek zamrazím, jak po čase přijdou k chuti!
A dělám – tedy spíš dělala jsem , viz výše, mřížkový linecký koláč a aby se moc nedrobil, vylepšila jsem ho o to, že dám placku těsta, na to tvarohovou náplň, další placka těsta, rybízová marmeláda, na to pásky z lin. těsta – mřížky. Už jsem ho dlouho nedělala a mám plnou pusu slin 😀
Ježíši, Alimo… Ty mi děláš chutě! Zrovna jsem přemýšlela, co upeču na víkend – linecké těsto je totiž v mrazáku a taky spousta ovoce.
Kup tvaroh (podle velikosti pekáče, já dávám dva) a není co řešit 😀
A nebo kynutý koláč , jakékoliv ovoce a žmolenku a taky si pochutnáte 😀
myslím, ž eje dělává Zana..já ne..nemáme se s kynutým těstem rádi..z kvasnic leda tak pomazánku nebo knedlíčky..to jo,ty umim excelentně…
Kdepak, já kynutý neumím a vlastně jsem ho nikdy nepostrádala. Buchty mě nebraly, koláče a vánočka taky ne…
Těsta mám ráda tvarohový, jogurtový, bramborový a tak.
Ale budu ti držet palce, milý medvěde.
Umím – teoreticky. Teoreticky proto, že u nás se honzovky zase moc nedělaly. Spíš slíváky, které jsou vlastně bochánky – necpou se jedna vedle druhé, na plech se dávají samostatně. Takže podobně jsem dělala i „slíváky“ z meruněk 😛
Posledních spoustu let už peču jen příležitostně, když přijedou nájezdníci. Já bych to jíst neměla a když si to upeču, neodolám:)) Martinovi je to celkem jedno – stačí mu, když má něco ke kafi. Pro mě je tak lepší to něco koupit. Pokud tedy nedělám jablečnej štrůdl – ten Martin může kdykoliv a v jakémkoliv množství:))
Jinak kynuté těsto mi nikdy problém nedělalo – maminka (chemik a biolog:)) to měla vychytané a naučila mě ho už jako malou holku. Prostě droždí je živé a podle toho se k němu jeden musí chovat:))
Umím, ale už delší dobu nepeču. Nemám na to moc času. 😀
Umím a peču, nejčastěji se švestkovými povidly.
Jako mladá jsem se kynutého těsta bála, ale s přibývajícími léty to už není pro mě problém.
A je pravda, že naše babičky z kynutého těsta pekly často.
Moje babička ještě pekla linecký koláč s rybízovou marmeládou a rádýlkem vykrajovala pruhy a ty dávala přes něj. Tak ten já nedělám. Ale třenou mramorovanou bábovku podle jejího receptu peču často.
Umím, ale nepeču. Nějak se raději kynutému těstu vyhýbám. Ale moje babička pekla úžasně a pořád. Milovala jsem její koláč na plech s třešněmi a posýpkou.
Anoooo, takový pekla moje maminka a ještě pod vypeckované třešně dávala tvaroh…vyšlehaný se žloutkem a sněhem právě v té krajbované misce, na kterou jsem tu včera vzpomínala 🙂 Mňam!
Ach! Tohle jen čtu a mám o kilo víc 😉
a já jsem chodila ulizovat ten tvaroh 🙂
Umíte kynuté buchty honzovky? Jsem se závazně zavázal, že je o víkendu udělám, já bloud. Pane Všehomíra, co jsem to zase slíbil…
Na to je jedna rada…zajít do soukromého pekařství nakoupit a doma je elegantně vyložit na tác a pocukrovat 🙂 Do hlavy ne, prosím pěkně, ještě mám dneska hodně přemýšlení 😀
To by mi neprošlo, i kdyby ty buchty byly božské, poznalo by se to na mně.
A teď bez legrace – jestli chceš, pošlu Ti ofocený recept mojí mamky, podle kterého je pekla ona a já občas pokusničila taky. Je ještě po babičce Emilii, osvědčený.
Warning – je potřeba v první řadě dobré droždí a jak říkávala moje prateta – je to v rukách, ne v receptu. Kynuté těsto má v sobě kus magie, ale když to vychytáš a vyladíš si postup, jde to pak už vždycky hladce.
V pohodě, recepty mám, suroviny taky. Snad to nepoletí z okna, no, uvidíme.
no, tak přinejhorším bys to nadrobil z okna havranům. a oni by potom létali každý víkend 😀