Je prokázáno, že nejlepší romantické písně skládají ty nejdrsnější metalové kapely. Dovolila jsem si tedy přebásnit krásnou pomalou píseň s podivným originálním názvem, kterou pustila do světa partička maskovaných postav zpoza Velké louže.

Nápověda:

Pokud skutečně chcete hádat, pak vězte, že píseň vyšla na albu podobně temného názvu jako obsah písně samotné. Má stejně působivý klip jako text.

Spal mé touhy na popel,
zbav mne všech mých vin.
Jsi tak čistá, nevinná
a já jsem jenom stín.
Tma se kolem ovíjí tiše jako had.
Láska je jen představa,
netuším vůbec, jak neublížit
a mít někoho rád.

Jestli mne miluješ, nech mne jít.
Jsem jen ozvěna tvé touhy
někoho vedle sebe mít.
Čas samoty je příliš dlouhý.
Láska je vždycky jenom klec
od které poztrácel jsem klíče.
Nechci se zranit, nechci snít,
že žiju, dýchám a mohu mít tě vedle sebe
a dát ti všechen svůj cit.

Tisknu ke rtům tvá psaní právě teď.
Voní jako polibek, jako jaro,
jak durmanu květ.
Nechci Tě a toužím po tom.
Nerozumím sobě sám.
Stojím tu zmatený, málem nedýchám…

Tak uteč, jak daleko se dá.
Nejsem tvor stvořený k lásce
a každý okamžik zdá se,
že srdce, tělo, duši
prohrávám v sázce.
Utíkej přede mnou se skrýt
nevíš, co všechno může se stát.
Nezasloužím si lásku žít.
Jsem příliš temný na to,
abych na oblacích se vznášel.

Na co čekám,
když strach mne dusí
z toho, že duši prodám,
vydám se ti napospas?
Netušíš, kdo jsem.
Moje srdce je plné vášně, zloby,
strachu, lásky, osamění.
Mé srdce temné jako noc v níž Měsíc nesvítí
i hvězdy zhasly na jevišti nás dvou.
Křičím, ať utíkáš pryč.
Utíkej, než se vzdám
a oddám se ti navždy
celou svou divokou duší.

Chci slib… chci, abys mi to slíbil.
Slibuji, cokoliv.
Chci, abys mi slíbil, že mne nikdy nenecháš odejít…
Nenechám tě odejít…