Jakkoliv se to zdá neuvěřitelné, Karamelce je devět let. Raketová Karamel mnoho nezpomalila, pouze některé nepodstatné funkce předala mladší Vanilce – té je pět a půl. Například vyštěkávání na zahradě – mladší fena to jde ořvat a starší se připojí, až vidí, že to stojí za to.
Pokud si myslíte, že s věkem Karamel pochopila, že krást se nemá, mýlíte se. Loni jsme jedno odpolední venčení svěřili kamarádce a jejím dětem, abychom mohli v klidu vyjet na veteránskou akci.
Karamelka už devítiletá! 🙂
Jak se Karamel dostala k tomu chlebu nevíme. Kamarádka jí vylovila chleba orvaný z kůrky z pelechu, položila ho na linku, vyfotila nám ho a poslala fotku, abych mohla v klidu omdlít hned.
Vanilka – pět a půl roku
Podezříváme ze spolupráce kocoura. Kamarádka se jen smála, protože jako majitelka výmarky a dvou křepeláků, kde jeden je zkušený útěkář, na kterého neplatí ani obrácená klika a vyvede kámoše na ulici, aby si užili všichni, se nedá překvapit takovou prkotinou.
O víkendu jsme byli na veterinární kardiologii, protože Karamel má přece jen slabý šelest. Veterinář ji hrozně chválil, protože na devět let prý dobré, a jak si s ní hrál, tak překvapeně pravil, že voní. Něčím jakoby sladkým.
Připustila jsem, že dopoledne ukradla krabičku od tvarohu kocourovi a byla přistižena, jak si ji vítězoslavně nese do pelechu. (trochu tvarohu na obočí jsem jí oddrolila ještě před odjezdem). Veterinář se moc bavil 🙂
Vanilka byla nervózní, ale srdce si nechala poslechnout v klidu. Veterinář spokojeně řekl, že je to úplně čisté. Přikázal běhat dál, pohyb je pro kardiaka i nekardiaka důležitý.
Podotkla jsem, že když dokázaly dvakrát během čtvrt hodiny zdrhnout ve vinohradu a ani jedna se moc nezadýchala, bude jejich kondice zřejmě v pořádku. K infarktu jsem pracovala jen já!
Páneček krájí maso… 🙂
Ono není divu, že dámy s jedlými jmény wellmi oblibují jídlo, že 🙂 Karamelka, Vanilka, Fidorka… 🙂
Karamelka děkuje za přání a i s Vanilkou jsme rádi, že život jde tak, jak jde 🙂
Přeju ještě hodně společných let..ve zdravi a v pohodě
Holčičky z cukrářství vždycky potěší oko svými ksichtíčky. Tak tedy hodně zajíců k prohnání a ještě víc odolnosti paničce.
Ad „sladce voní“ – no s takovým jménem přece nemůže vonět nesladce!
Jinak oběma holčičkám přeju hlavně zdraví a radosti ze života.
P.s. sestru Marušku okouzlila Brooke, která si v nestřežené chvíli otevřela dřevěný chlebník a totálně ho vypucovala – tuším tam byla půlka chleba a nějaký ten rohlík (nic jí nebylo, akorát my měli k večeři erteple na loupačku). Na ten popud promptně pořídila do police dvířka.
P.p.s. když se k nám nastěhoval Zikmund, tak hnedle první neděli nám po zemi pochodoval obalený řízek – po boji jsem téměř nepoškozený šnycl hodila usmažit. No přece to nevyhodím…
Tak řízek nikdo neukradl-ale postupovala bych stejně 🙂
Kramelce gratuluji s narozeninám(jméno jste barvou jejího kožichu fakt trefili) a přeji mnoho dalších, hlavně zdravých oslav. Obě kavalírky jsou převelice fotogenické, na přidané fotky je radost koukat.
Všechno nejlepší Karamelce k narozeninám, je to pořád čupr holka! Tak jen ať to zdravíčko drží dál – náš Denis užíval prášky na srdce celý život a nemusel se nijak omezovat, byl aktivní do poslední chvíle a dožil se 14,5 let.
Jinak fotky kavalírek mě pokaždé moc baví, ony mají úžasnou plejádu výrazů! 🙂
Karamelce i Vanilce a celé smečce lidskozvířecí přejeme zdraví a spokojenost.
Edíkovi budou za týden už tři. Strašně to letí, zrovna jsem říkala jak jsme si přivezli malé klubko hadů a je z toho velký mazlicí pes.
Hmmm, Vanilka byla taky onehdy štěně s pohledem malého čerta…
Přeju Karamelce hodně zdraví do dalších let! A tobě pevné nervy 😉
Přeju oběma psicím hodně zdravíčka a lítaček za zajíci. Ty jim utužují zdraví, tvoje nervy jsou na tom hůř, chápu.
To si piš.
Teda to to letí !!!! Všechno nejlepší přejem:-) Oběma holkám to moc sluší, úplně vidím, jak jim ve vinohradu vlajou uši, když honí zajíce.
Na Káju leze jaro, nahání holky, malá stará Čerťa se ho asi bojí, tak zdrhne, s Lízou se packuje a když je moc dotěrnej, tak mu Líza jednu natáhne a je klid. Chvíli. Sice nevím, co by s nimi dělal, ale zkouší to pořád, pacholek jeden 😀
Taky se mi rvou kočky, i když občas mám pocit, že Adéla lehce začne a pak ji Oriáš začne natvrdo nahánět… oba kastrovaní, že.
Gratulace velikánská oslavenkyni, podrbáníčko oběma strakatým kráskám a Tobě ještě dlouhou veselou cestu s oběma do vinohradu, sadu, lesa, dovolené, špajzky atd. 🙂
Ony se umí obě dvě tak náladově tvářit na fotkách, až se musím smát nad těmi xichtíky 🙂
Ta poslední fotka mi připomněla jednu veršovánku, co jsem psala, jen ji trochu poopravím:
Poledne v tom okamžení
šelmy kvačí ze zahrady
Vidí páníčka při vaření
krájí masíčko libový.
Zamávat ocásky
naježit vousky
Jen pilně krájej,
házej nám kousky!
Krůtí nebo hovězí,
dlouho v misce neleží
Až bříška napucnem
bude to hned
Siestit půjdeme
Krásný je jarní svět 🙂
Kavalíři mají velmi výrazné ksichtíky 🙂
Všechno nejlepší oslavenkyni ❤️. Ráda se dívám na vaši smečku a připomínám si naši kavalírku Vikinku. Bohužel se dožila jen 10 let (a konec byl tragický- napadl ji velký pes). Ale vypadala úplně jako Karamelka, jenom už nebyla takový atlet. Miluji kavalíry, ale od té doby jsem si radši pořídila větší rasu – Slovenskou čuvačku . Už je to 6,5 roku.
Páník nechce velkého psa, tak máme dva malé- a je s nimi spokojený 🙂
Karamel devítiletá je furt stejně krásná! Ať jí to dlouho vydrží! Pugét.
Devět let! To maličké strakaté štěňátko, co překypovalo roztomilostí tak, až se ho děti lekly? 🙂 (Vím, že je to od věci, ale na mě ten absurdní zážitek fakt zapůsobil:))
To je moc dobře, že jí srdíčko pěkně drží 🙂 Myslím, že pro to dělá maximum – holky rozumně jedí a mají spoustu pohybu. Takový útěk do vinohradu, honění zajíců a bažantů, to je něco pro kondici! Tedy pejsčí, ne tvojí nervové soustavy:))
Její krádeže mě baví, stejně jako fakt, že jí prostě po kradeném nic není, i když zbaští kůrku čerstvého chleba:))
Jinak u nás kradl jen Max, ovčáci, všichni, to nějak nedělají.
No, veterináři se Karamel zdála hubenější a dotazoval se, jestli dobře jí, což mě při jejím sklonu sežrat cokoli jedlého přišlo jako absurdní otázka, ale nešť 🙂 ona je ale doopravdy hubenější než Vanilka. Ne o moc, ale ta obalená žebra se moc nekonají 🙂
Tak Ari se obalená žebra povedla – tak od jedenácti a půl. Po celý život byla hubená jak koza, což už teď neplatí. Ubrala jsem jí jídlo, ale umírněně. Nechci ji trápit, ale musím hlídat ta velmi špatná kolena, aby se, holka, unesla. Pořád to ale není obezita… Má dobré geny, staruška:))
A Karamelce všechno nejlepší, hodně šťastných let plných psí zábavy. :o)
Naše Fíďalka měla zlodějské tendence jen zpočátku, když jsme si ji přinesli z útulku. Jednou ožrala i kachnu, která čekala na kuchyňském stole k zpracování, musela se přitom probojovat skrz igelit. Ale za pár týdnů si zvykla, že mi ji nikdy nenecháme o hladu a vždycky má co jíst, tak přestala krást.
Věř, že z hladu to nedělá. Prostě se tím baví, když nejsme doma. Když ji u lumpárny nechytím, těžko vyčítat.
Jo to je mi jasné, ona to má prostě jako sport. A když jí to člověk nevytkne hned potom co to ukradla, tak ona už pak neporozumí tomu, za co jí čteš levity.
Minimálně se tak tváří “ Cože, páníčku? Tady někdo něco sebral? To jsem nemohla být já přece!“
Nikoliv, její obvyklý výraz je „mluvíte snad se mnou?“
Naše slečna Pippi se ještě coby půlroční kotě pokusila ulovit krůtu, přichystanou na porcování na kuchyňské lince, zatímco jsem vyzvedávala balík od pošťáka. Ten uražený pohled, když se jí to nepovedlo…
Hrozně moc přeju hodně zdraví a spoustu společných dní. Holky jsou k ulíbání
Vanilce vše nej.
Krásné fotky Matyldo, holky jsou tam boží.
Pošli za mě nějakou narozeninovou dobrůtku oslavenkyni. Případně ji polož tak, ať si může sama posloužit. Matyldo, hrozně to letí, včera jsi psala o strakatém štěňátku…
Taky mi to tak připadá…