Tento text vznikl tak trochu na objednávku. Syn si totiž přál šermířskou báseň, a tak jsem si vzpomněla na svou oblíbenou píseň, hranou jistou pražskou skupinou. Tato skupina koncertuje, samozřejmě s personálními změnami, již krásných 48 let, ale třeba panu Petrovi se tak líbí, že nevynechá ani jeden její koncert a stojí při každém vystoupení rovnou na jevišti (citát z letošního brněnského adventního vystoupení).
Jsou krásně sehraní, sezpívaní a v jejich nástrojovém obsazení najdete i takové hudební nástroje, na které byste normálně u folk-rockové kapely nenarazili – ano, nástroje souvisejí s tím, jaký repertoár hrají. Takže: co ještě napovědět ke skupině? Nedávno pokřtili nové album a její název souvisí s literární teorií, konkrétně se způsobem, jak vytvořit rým.
Ale zpátky k písni. Originální český text – název má stejně slov i písmen ve slovech jako můj název — je přebásněním cizojazyčného, který je typickým zástupcem jistého literárního žánru, vyznačujícího se pasážemi lyrickými i epickými. A hlavně, jak tvrdil zpěvák oné skupiny, vznikl krátce před vynalezením happy endu. To jsem se snažila při své předělávce zachovat, tak uvidíme, jak moc se to povedlo.
John Levhart
Byl pozdní večer čtvrteční,
z oken třesk zbraní zněl,
když utahaný Kleofáš
domů ze šermu šel.
A když z šermírny vycházel
u vrat, kde býval kříž,
vyběhla mladá šermířka
a nakopla mu kříž.
“Kleofáši, Kleofáši,
vím, že šermuješ rád,
zaběhni si pro ostrý meč,
ať můžem souboj dát.”
“To ne, ty kryso přidrzlá,
já nemůžu tě zbít,
nemáš na sobě brnění,
moh bych tě poranit.
A kdyby Levhart uviděl,
že jsem teď bojoval,
nejspíš by palcát uchopil,
oba nás porovnal.”
“Levhart hned půjde na pivo,
tak nemusíš se bát,
pojď do šermírny, nádivo,
tam můžem bojovat.“
Však Levhart nebyl nahluchlý,
slyšel, co říkají,
a za šermíři do sálu
pospíchal potají.
A sotva každý z držáku
si obouručák vzal,
tu souboj jim hned zarazil,
takto je porovnal:
“Jak líbí se ti ten můj meč,
cos bez ptaní si vzala,
vždyť jsem ti, žačko, zakázal,
aby ses pořád prala!
Ty, Kleofáši, rychle vstaň,
ukaž šermířský sval,
jestli jsi silný na to dost,
abych ti nařezal.
Víš, tohleto chlap chlapovi
moc často neříká,
však dosáhl jsi podoby
staženého králíka.
A ty se nesměj, žačko má,
víš, nemáš provokovat,
teď pěkně místo souboje
budete posilovat.”
Klik střídá klik a výskok shyb,
pak oba cvičí s tyčí,
kdo půjčí si meč trenérův…
toho pak trenér zničí.
A jeste anatomicke okenko. Ten sval se v cesrine jmenuje odvracec. 🙂 vystupuje nahoru nejen po ohaneni se mecem, ale i po pravidelnem hazeni lopatou pisku do michacky. 😀
😀 No vida, jak užitečně mohou šermíři trénovat!
A jak levně! I drahá lopata určitě stojí míň než federschwert.
To rozhodne. 🙂 A ten rozdil v odvedene praci. 😀 😉
Historické okénko literární:
Tak prapůvodné text je o tom, že mladíček zahořel platonickou láskou k ženě Lorda Bernarda a ona jej vzala pod svá křídla.
Verše o souboji byla přidána v době romantismu a zpracována na začátku 20. století do prvních písní. 🙂
Historické okénko právní
Pokud by mladík nebyl šlechtického původu a byli by přistižení inflagranti, k souboji by nikdy nedošlo a Lord by to vyřešil rovnou na místě a neměl by s tím žádne opletačky.
Pokud byl šlechtického původu, musel by spor jít před lenního pána. Tam by se spor lenní pán snažil vyřešit převýně smírčím řízením. Boží soud byl až nejzažším řešením a pokud by došlo na něj bez souhlasu lenního pána, pak by si to přeživší účastník odskákal také. 🙂
Jinak víte o tom, že Boží soud trval naximálně nižší desítky sekund? Šlo prakticky jen o výpad s cílem zasadit smrtelnou ránu, pokud napadený útok vykryl, zasazoval smrtelný úder on .
Ty ses rozjel :). Zajímavé, hlavně okénko právní, od romantiků se to dalo čekat. 🙂
To poslední vím, protože boj na právo útoku je jeden ze způsobů, jak vést boj v HEMA turnaji. Prý ten méně oblíbený. Ke třetí výměně zpravidla už nedochází, protože nejméně jeden z bojovníků je již vyřízen. V tomto je text přesný.
Mimochodem, věděl bys, jak by v uvedených případech bylo naloženo s lady? To by mě taky zajímalo.
Pokud by onen byl neurozeny bylo by s lady nakladano stejne v pripade, ze by bylo reseno primo na miste. Na druhou stranu pravo prvni noci bylo dano jak lennimu panovi, tak jedo zene. Takze zalezi primo na konkretni situaci.
Je pravdou, ze pravo prvni noci bylo zenami lennich panu vyuzivano minimalne, uz jen z ryze biologickeho duvodu. 🙂
V pripade, ze by ji manzel zapudil, tak tyto zeny nasledne koncily v klasterech.
Podobne jako napr. Anna Boleynova jich koncilo minimum.
Právo první noci pro lady? To zní až neuvěřitelně emancipovaně.
Klášter je zjevně ta mírumilovnější verze. Dík za odpověď.
Ono se to nezda, ale v nekterych pripadech byla spolecnost rovnopravnejsi. Eva rika, ze v ceskem pravu to dokonce bylo i uzakoneno. Utahovat se to zacalo ve vetsim az po renesanci a baroku. Nejvetsi nerovnopravnost byla na konci 19. a zacatku 20. stoleti.
Zajímavé. To mě nenapadlo.
Což nijak neubírá na literární kvalitě textu jak od Asonance, tak i dnešnímu od JJ. 🙂
Takže rozluštění?
Asonance: Lord Bernard
Tady je záznam z koncertu. Pan Petr stojí úplně vlevo s mandolínou.
https://www.youtube.com/watch?v=1aXuEto0D_s
A kdo má radši CD záznam, tak Návrat krále:
https://www.youtube.com/watch?v=eV_2bJi42hM
Pro znalce angličtiny a jí příbuzných jazyků: hledejte pro srovnání s krásným českým textem od Asonance původní text balady The Ballad of Little Musgrave and Lady Barnard.
Hm, přemýšlím, jestli nakonec zabil i tu svoji ženu – když nad tím tak přemýšlím, tak to způsobila ona 😛
Tak ne, neznala jsem skupinu ani písničku. Díky za představení – poslouchají se dobře. Zkusím i jiné písničky 🙂
Zajímavost – koukla jsem i na klip Malcolm syn Donnchadův a zjistila, že zpěvačka má v tom klipu – v té historické verzi, šaty, které jsem koupila pro divadlo, pro Kazi Tetu a Libuši. Modré má Teta 🙂
A jo, moc pěkně hrajou a Petra Sladká zpívá.
To musíte být kočky, holky Krokovy. 🙂 Pusť si třeba taky Má drahá matko, tam je ještě předchozí zpěvačka. Taky moc pěkné, a konečně méně depresivní a dost moderní text. 🙂
No to si piš. Anglická verze je v tomto nekompromisní. Měli jsme s AJ na toto téma delší diskuzi – třeba proč si lady Bernardová toho lorda vůbec brala a jak to, že Matyáš svého práva útoku nedokázal využít (krásná věta: Asi mu bylo blbé nenechat se zabít.) Dá se o tom přemýšlet z mnoha různých stran a pořád ještě nemám všechna řešení. 🙂
No, ona si toho lorda možná vzala, protože musela. Nicméně jí muselo být jasné, že ta její pozvánka do lože může toho kluka stát hlavu, což se nakonec taky stalo. Z mého přízemního pohledu si to mohla odpustit – nebo aspoň být diskrétnější 😀
Vidím to naprosto stejně. Asi jsem taky racionální typ.
A kdyby chtěl někdo hledat ty rýmy a podle nich pak skupinu, tak stačí jen samohlásková shoda na konci slov. Zde: zněl-šel, rád-dát, bojoval-porovnal, na pivo-nádivo, říkají-potají, vzala-prala, neříká-králíka, provokovat-posilovat, s tyčí-zničí.
Konec literárního okénka. 🙂
Z podobnmého ranku je i naše další oblíbená skupina Bran. 🙂
https://branband.cz/
Zpívají bretoňské písně. Byli jsme na nich v Pardubicích a pak také v Nasavrkách na Lughnasadu. 🙂
Taky keltská krevní skupina a hodně se mi líbí, škoda, že nezpívají víc česky. Lughnasad připomínáš správně, na letošním brněnském bude další možnost hádanou skupinu slyšet.
Taky moc pěkná muzika!
Skupina je mi jasná… teď hledat píseň 🙂
Výjimečně je mi jasná skupina, a to hned při první sloce.
Píseň originální ovšem ne.
Text je skvělý a svalovec v tutu sukénce mě bude pronásledovat dlouho.
MaRi, pokud víš skupinu, podívej se na jejich písně, které se jmenují po šlechticích (titul šlechtice je první slovo názvu). Počet písmen obou slov názvu je totožný s počtem písmen v názvu originálu, takže z těch pěti šesti vybereš snadno tu správnou. Snad se ti bude líbit – rozhodně je to text k zamyšlení. A díky za chválu.
Jestli je to ta píseň, kterou mám na mysli, tak opravdu žádný happy end.
Nemá happy end. Pořád dumám o motivacích všech zúčastněných, hlavně oné lady, co vše spískala. Chlapi pak už mají bohužel další průběh děje předurčený platnými názory na čest a morálku. 🙁
Máme stejnou písničku? 🙂 (pořád ještě nechci napsat název, pokud někdo hledá)
Takže písničku jsem neznala, myslela jsem na Lorda Gordona.
To taky není veselá záležitost. Vůbec balady jako takové.
Ale doufám, že sis aspoň trošku užila pátrání.
Ano, Asonance a balady, to je úderná kombinace. Třeba Můj milý synu
https://www.youtube.com/watch?v=Wufl5v82ZJ0
Tak tu jsem neznala. Opravdu silná.
Na koncertě hráli píseň Chasník Jiří. Jak jsem myslela, že už mě v oboru balad nepřekvapí nic, tak tahle to zvládla. Krásná melodie, ale text na vlastní nebezpečí.
JJ, to je báječný text a moc jsem si ho užila! 😀 Copak obouručák jsem moc neřešila, i když vím, jak je velký a těžký (je to text k písničce:)), ovšem velmi by mě zajímala lokalizace šermířského svalu 😀
Levhart byl jednička, mládež dostala co potřebovala:))
Jinak skupinu ani písničku netuším. Určitě se těším na vyluštění, pak si ji pustím.
Dede, díky. Nejsem anatom a dítko tu zrovna nemám, abych pohledala přesněji, ale je to jeden ze svalů předloktí. AJ tvrdí, že se zatíná, když zvedá meč pomocí zápěstí. Něco na tom asi bude, protože ručka útlá, až rachitická, ale na předloktí se nadouvá tenhle macík. 🙂
Kapelu nevím, natož písničku, ale text je to boží. 😀 😀
Díky. Originál není tak veselý, ale zase je tam pokušení, čest, souboj a jeho pravidla… snad se ti bude líbit taky.
Bůhví jak by to dopadlo, kdyby je Levhart nenačapal. 😀 😀
To je dost dobrá předělávka. 🙂
Skupinu mám rád a dřív jsem ji poslouchal častěji. 🙂
Již dlouho bylo po setmění,
z krčmy halas zněl.
Chmelový mok na stole máš,
jenž v té písni je.
Vypadá to, že už víš. 🙂
To jsi rychlý.
Tak jejich hudba často zněla reprodukovaná i na těch akcích, kam chodíváme. 🙂
Máš to moc hezký, co se textu týče, ale holka s obouručákem? Ano, barbarka Conanka se najde asi všude. Rozum dostane časem.
Ale ano, jsou i Conanky :), i když je jich méně. Obecně je méně šermířek. Být tak mladší…
Co je podle tebe vhodná dámská zbraň? Rapír?
Když už, tak ano, Víš, holka s obouručákem mi připadá jako chlap v tutu sukýnce.
Tak teď jsi mi dala. Vidím baleťáka v sukýnce. S obouručákem. Toho se do večera nezbavím. 🙂
Ale už před víkendem sotva lezu, takže díky moc, hned se cítím líp. 😀
Xena bojovnice… ta osůbka z veršů by jí asi chtěla být, tak do toho jde po hlavě a bez rozmyslu 🙂 Ani Xena neměla obouruční meč 🙂
Neměla, protože se s ním blbě chodí po světě. 😀 Kde ho máš nosit…
To se myslím nenosilo. Viselo to na zdi, nebo připnuté k sedlu na koni.
Případně na zádech. Ale furt blbý. Nicménně poměrně návodný je film Flesh and Blood.
Moc povedený text!
Díky!
První přikázání historického šermu: nebojuj bez ochranných pomůcek. Zbroj, jak se často říká, gear, to je kabátec, kalhoty, chrániče holení, chrániče předloktí, rukavice a helma, která chrání i ramena a krk (pro zachování rodu není špatné přidat suspenzor, náhoda je prevít 🙂 ). Přece jen, i když zbraň není broušená a má bezpečné zakončení, je to jeden a půl až tři a půl kilogramu oceli.
A meče se bez dovolení opravdu nepůjčují.
to je teda pravda pravdoucí – řadím to za výčet „zubní kartáček, prádlo a manžel/manželka“!
text je super, parádně Ti to odsejpá 🙂
Dík. 🙂