Začátkem prosince nastává čas, kdy vyrábím čtyři různé kalendáře (pro Jeníka, pro Terezku, pro Marušku a pro Danku). Na tuto činnost se připravuju průběžně celý rok. Snažím se každý měsíc vybrat fotky, které bych mohla použít. No daří se mi to různě – například v lednu jsem sice měla vybrané čtyři, ale ani jedna se nehodila do Terčina kalendáře (:o)). Tak to trošku plichtím a šidím, ale vesměs se snažím, aby obrázky aspoň vzhledem jakž takt odpovídaly ročnímu období.
Tak tady je třináct fotek, které se objevily v Jeníkově kalendáři. Jeho kalendář je zaměřený na architekturu. Akorát že zrovna vloni jsem toto téma poněkud podcenila, takže na některých fotkách jsou stavby spíš náznakově – však koukněte. Navíc jsem hodně přesouvala fotky z jednoho měsíce na druhý, aby za sebou nešla fota se stejným námětem.
- fotka – leden. Při toulkách naší teplomilnou doubravou docela často narážím na hnízdní budky. Moc se mi líbí tyhle dřevěné, vhodné pro drobné ptactvo, ale viděla jsem i plastové barely (asi pro sovy) a se štěrbinovými vlety pro netopýry.
1. Budka v lese
- fotka – únor. Apollonův chrám nad Mlýnským rybníkem u Lednice (rybníku se obecně říká Apollo). Byl krásný slunný únorový den a voda byla modrá jako šmolka, takže to byl přímo stranický úkol fotit.
2. Apollonův chrám
- fotka – březen. A tady je první klam. Fotka není z března, ale z dubna, jenže holt z březnového focení se mi nic nehodilo. Navíc ta architektura je tu opravdu nepodstatná – střechy poštorenských domků člověk v zapadajícím slunku spíš tuší než vidí. Ale myslím, že ta fotka zas tak špatná není a kde nic není, ani smrt nebere (:o)))
3. Západ na poštorenskými střechami
- fotka – duben. Poprvé za hranicemi – pravoslavný kostel Svatej matky Boží Počajevskej v Holíči. Jeho zlaté báně nás opravdu překvapily, kór když v jednu chvíli na ně zasvítilo slunko, které se jinak schovávalo za mraky.
4. Zlaté báně v Holíči
- fotka – květen. A poprvé poštorenský kostel Navštívení panny Marie, tentokrát v noci.
5. Poštorenský kostel v noci
- fotka – červen. Lovecký zámeček za Lednicí a louky Poholmy. No ano, je sice z července, ale kdo to neví, nepozná (:o)).
6. Lovecký zámeček v zeleni
- fotka – červenec. Opět poštorenský kostel, který výrazně zčervenal v západu slunka (foto je z dubna).
7. Kostel Poštorná
- fotka – srpen. Západ slunka za Hradištěk a kapličku svatých Cyrila, Metoděje, Václava a Urbana. Je to kouzelná stavbička nad vinohrady v Zimarkách (Velké Bílovice). Stavila jsem se tady cestou z Vrbice. Fotka je ze září.
8. Západ na Hradišťku
- fotka – září. Podruhé za hranicemi a poprvé u románského kostelíka Svatej Margity Antiochinskej v Kopčanech. Je to jediná stavební památka na Velkou Moravu. Kousek odtud, co by kamenem dohodil a Moravu přeplaval, je velkomoravské hradiště v Mikulčicích.
9. Kostol sv. Margity Antiochinskej poprvé
- fotka – říjen. Srdcová záležitost – kaplička se studánkou v Jezírku na Vrbici. Zajímavé je, že stojí na sklepech (jak jinak!). Tady jsem prožila svoje dětství, i když tenkrát tyhle stavbičky ještě nestály. Fotka je z listopadu.
10. Kaplička v Jezírku
- fotka – listopad. Potřetí za hranicemi a podruhé u románského kostelíku. Památná lípa bez listí a kostelík tak více vyniknul.
11. Kostol sv. Margity Antiochinskej podruhé
- fotka – prosinec. Věž břeclavského zámku s holubí letkou. Ano, je ve velmi špatné kondici. Původně byl sice postaven jako romantizující zřícenina, ale v obyvatelném stavu – byl určen pro lichtenštejnské úředníky. Nyní už jen zřícenina.
12. Břeclavský zámek
- fotka – titulní. Jeník s Erníkem a ještě s Brooke. Titulní stránka nekoresponduje s obsahem kalendáře, ale naznačuje, komu je určen.
13. Spolu
Fotky na Rajčeti https://www.rajce.idnes.cz/album/4qu20Je3LvNVHzaX
Přeji vám dobrý rok 2025 – Vaše YGA
Dede: Jako obvykle vybízím k tipování nej fotky 🙂 Dobrá, tří nej fotek!
Tak ještě jeden večerní komentář.
Všechny pěkné, moc se mi líbil kostel v Poštorné, který znám jen ve dne z cest do Rakouska. Kousek za ním už začíná dovolenááá!
Pak bylo hezké srovnání románského kostelíku v létě a na podzim. A pobavila ptačí budka v kalendáři s námětem architektura 🙂
Děkuju. No jo, milník dovolené si člověk dobře zapamatuje 🙂 .
YGo, sice už hodně pozdě, ale přesto musím kalendář také pochválit. Fotky jsou všechny krásné, jako ostatním se mi líbí budka v lese, která už je „zvětralá“,což naznačuje, že ptáčkům asi slouží už pár let. Západ slunka se ti také moc povedl, stejně jako noční kostelík. No a kaplička na místě tvého dětství je až dojemná.
Ale kdybych fakt musel vybrat jednu, tak tu titulní Jeníka s pejsky. Jednak se mi líbí už její výběr jako titulní, tedy taková fotka skoro s názvem „pro tebe z lásky“. Je to i vzpomínka na Brooke a Jeník tam tak pokojně kráčí v zadumání se psy hezkou kajinou. Skvěle jsi ji vybrala. A jsem zvědavá na další 3 kalendáře 🙂
Děkuju Maričko. Poslední rok jsme si Jeník i já Brooke užívali – byla hodně nemocná, ale přes všechny prognózy žila ještě jeden rok. A snad byla docela v pohodě. Přes všechny eskapády a trable, co jsme si s ní užili, nám chybí… to bych si nikdy nemyslela 😉 .
Těžko, přetěžko vybrat 3 nej, ale nakonec jsem dala hlas těmto :
č. 5 Poštorenský kostel v noci – ta stavba je sama o sobě krásná, ale tady jak se noří ze tmy, vypadá přímo magicky.
č. 4 Zlaté báně v Holíči – pravoslavný kostel mě zaujal tak, že jsem si o něm přečetla – je sympatické, že i dnes se staví svatostánky, navíc z peněz dárců
č. 10 Kaplička – mám moc ráda tyhle drobné sakrální stavby.
A obdivuji tvoji píli, Ygo, vytvořit hned 4 kalendáře před Vánoci, to není jen tak!
Já dostávám pravidelně nástěnný kalendář od našich mladých s fotkami jejich rodiny, mám je všechny schované a letos jsem pověsila 15. v řadě! 🙂
Poštorenský kostel se celkově dost špatně fotí – stojí na křižovatce, navíc je kolem víc vzdušného elektrického vedení než je zdrávo (v naší ulici o kousek dál už máme elektriku pod zemí), je na rovině a obklopen stromy. Prostě najít místo, z nějž by se mi do mého 70 mm objektivu vlezl, je dost těžké. Ale je to zajímavá stavba.
Pravoslavný kostel v Holíči mne překvapil – navíc jsme tam byli v neděli, kdy se věřící scházeli na mši a překvapilo mne jejich množství. To jsem ještě netušila, že tam žije početná diaspora Rusínů a Ukrajinců.
Kaplička se studánkou na Vrbici je též z tohoto století. Doufám, že jednou se dostanu k tomu, abych vyfotila kapličku na druhém konci Vrbice, která je ze století osmnáctého. Tak ta vypadá úplně jinak 🙂 .
Všechny jsou krásné… jestli opravdu musím vybrat tu pro mě nej, volím ptačí budku 🙂
Děkuju – mně se líbí jednoduchost té fotky. Navíc jsem nehledala žádné „lepší úhly pohledu“, takhle ji vídám z cesty.
Všechny jsou hezké (nepamatuju, že bych od tebe viděla fotku, která se mi nelíbí).
Asi bych hlasovala pro Poštorenský kostel, to je můj oblíbenec. Kaplička v Jezírku je moc krásná. A Jeník se psy je fotka až dojemná.
Jo, u měsíců v kalendáři taky fixluju :DD
Mám v hlavě článek o vzniku těch kalendářů (a hlavně mám v zásobě ještě fotky, které neprošly tím posledním sítem), tak tam o tom fixlování napíšu. Na druhou stranu v poslední době jsou ta roční období tak nestandartní, že se to už ani nepozná.
A děkuju za chválu – ostatně i tvé fotky si každá zaslouží palec nahoru!
Všechny fotky máš parádní Ygo, tady nelze vybírat. Dělal jsem jednou kalendář ze svých fotek o které jsem bohužel přišel když mi ukradli externí disk. Měl jsem tam čapkovskou fotku stop, končících „nikde“ – totiž uprostřed sněhové pláně (aranžoval jsem to sám, šel jsem tehdy zpět ve vlastních stopách, dalo to strašnou práci), nebo fotku jak se dítě tahá o svačinu s malým lemurem kata, atd. Té ztráty nikdy nepřestanu litovat.
Ó tak to ti rozumím, to opravdu zamrzí. Já si jednou omylem vymazala parádní fotky z foťáku, na které jsem se těšila (nosorožík kapucínek + roháč velký + ondatry) a od té doby kontroluju třikrát, jestli mám fotky stažené v PC, než zmáčknu vymazat z karty. A samozřejmě na nosorožíka jsem od té doby nenarazila.
Tak to naštve. Člověk se po kolenou pro dobrý záběr plazí a je v čudu. Taky rozumím.
Obdobně se mi povedlo přijít vlastní blbostí o polovinu fotky cedule (příliš velké zvětšení). Cvakala jsem to v běhu za ostatními, tak jsem nestačila zkontrolovat. To mě mrzí. Ta cedule byla „Prodej mláďat – chovná stanice krtků“.
Já mezi těmi fotkami měl ceduli „Zápověď!!! Rytí se zde divokým prasatům přísně zakazuje“. Nutno dodat, že toho prasata nedbala.
🙂
No jo, když prasata asi neumějí číst.
Jedná podobná: schody do řeky, pak pár metrů proud a pak ční dopravní značka Cyklisto, sesedni z kola.
Miluju tyhle absurdní cedule! 🙂 🙂
YGO, chceš vědět, který obrázek se mi líbí nejvíc? Tak tedy ten, na který se v daném okamžiku dívám.
Nedají se vybrat tři nejpoutavější, natož jeden.
Díky MaRi – jsem ráda, že se výběr z tisíce a jedné noci… ééé fotky vydařil.
Hezké Ygo! U mně jednoznačně ptačí budka a pak Jeník s psíky 🙂 .
MLP dělá rodině k Vánocům kalendářů několik. Většinou se pohádáme, protože já chci aby vybral fotky, které se týkají členů a situací a on tam chce vpašovat fotky, kterými se kochá, protože se mu povedly. To se mi nezdá, protože kalendář s krásnými motivy si každý může koupit sám. Ale nad holčičkou, která kecla zmrzlinu mamince do čerstvého účesu se každý aspoň zasměje. Ale proti gustu žádný dišputát, krásné motivy jsou krásné motivy 🙂 .
A já se MLP nedivím. Víš, jaká je to radost, když se ti podaří fotka aspoň z osmdesát procent tak, jak jsi si představovala?! A jak se s ní chceš pochlubit. A jak tě pak mrzí, když ti někdo řekne, že podobný si může koupit na netu dvanáct do tuctu 🙂 (i když to sám ví). Prostě – zmrzku ve vlasech si musíš vyfotit sama 😉 .
Dávám 3 body fotce č.5. NÁDHERA! :o)
Děkuju!
Tedy Ygo, vybrat si třináct ze třinácti by šlo, ale tři? Všechny jsou krásné, a hlavně každá jiná. K nám do obýváku už druhý rok přijíždějí vlaky. Nic proti vlakům, nic proti krajinám, dle proč pořád najíždí vlak šikmo shora dolů pod stejným úhlem? Jak hezká byla třeba fotka podvozku zespodu. 🙂
No to víš – asi tento úhel je u vlaků nejvíce šik 🙂 !
Přemýšlím… ta fotka podvozku… to by si fotograf svoji vášeň opravdu užil:))
Hm… a což teprve za jízdy… 😀
Podvozek je teda jenom zboku, ale rozhodně tam nejsou jen mašinky v krajině, tak třeba inspirace?
https://www.rajce.idnes.cz/2cvoci/album/22-06-06-tgv-a-dalsi
A určitě bych našla i další fotoalba, včetně parních 😉
Ale tahle mašina je fakt frajerská, díky.
Mě nejvíc oslovil obrázek č. 1, potom 8 a 9, dýchá z nich takový poklid… ale je to těžké vybírání, všechny jsou krásné.
My dostáváme každý rok velký nástěnný kalendář s fotkami dětí, moc se na něj vždycky těším, bez něj by nebyly vánoce 🙂
No vidíš, a zrovna ten osmý moc poklidný nebyl – to jsem totiž byla na honbě za tím nej západem slunka a nakonec jsem ho projela. Na Vrbici ještě nebyl a tady už byl konec. Navíc (kupodivu to tady není vidět), tam kolkolem takových západůchtivích lidí bylo aspoň dvacet.
Nemám pocit, že bys nějak meškala, máš tam tu jemnou zlatou, nádhernou.
Tak hřeje mne u srdce, že se ten vrbecký koutek líbí. Šak co jsme se tady nahráli. Někde pod kapličkou budou hrobečky, jak jsme zde pochovávali housenky a včelky .
Ten kopčanský kostelík má atmosféru a i mně se víc líbí fotka pozdně podzimní.
To bylo pod dede
S tím holým stromem je kostelík víc vidět a ta fotka tak získala hezčí proporce. Z té Vrbice září všechno, co k ní cítíš.
Ptačí budka v lese je blízká mému srdci, i když moje lesy vypadají jinak.
OT – milí čtenáři, připomínám, že formát fotočlánku je otevřený vám všem 🙂
Tak my dostáváme každý rok velký kalendář s nejstaršíma vnučkama a stolní od Kačky s holčičkama. A zde jasně číslo 8
Tak to musí být radost mít svá vnoučátka každý den na očích!
Hradištěk mezi Velkými Bílovicemi a Vrbicí vlastně takový ostroh, co trčí nad vinohrady a kdysi, kdysi hodně dávno tady byla osada – prý prapůvodní Vrbice. Kdož ví?!
Já jsem bojovala s výběrem, ale moc mi to nešlo:))
Nakonec asi takhle: první Vrbice a ptačí budka 🙂 Hned na nimi sv. Margita s holým stromem (11) a to Hradišťko (9) 🙂 Takže mám na prvním místě fakticky 4 fotky:))
Děkuju Ygo, s tebou se toulám moc ráda. Doufám, že zase naskočíš na fotočlánkovou cestu 🙂
Ad naskočíš na fotočlánkovou cestu – tak zatím mám v plánu tyhle kalendářové, tedy ještě 3 + 1. A dál se uvidí, zatím mám nějakou psavou náladu 😉 .
Piš, holoubku, piš! 🙂
Kalendář je to pěkný a alespoň jsou fotky na „papíru“. Také vyrábím každý rok kalendáře. Jeden pro nás, velký nástěnný, a jeden stolní pro Evu, s moře fotkami situací, co jsme prožívaly se psíma holkama na čundřících. Používá ho k běžným záznamům.
Líbí se mi ptačí budka, že je zabrána „ze zadu“ navíc je to také architektura. 🙂
Já už druhý rok (ten první byl spíš pokus-omyl) dělám plánovací nástěnný. na každý den je chlíveček.
Ptačí budka je taky můj favorit.
Nej fotka je květen.
V Mikulčicích jsme vloni byli, rozhodně doporučuji. Moravu jsme ovšem nepřeplavali, takže díky za fotky kostelíka!
Noční fotky mi moc nejdou, takže z této mám radost.
Tak od kostelíku do Mikulčic se plavat nemusí . Je nedaleko postavený nový most pro pěší. A doufám, že jste se byli podívat i v hřebčíně…
O mostě vím, ale nebyl úplně čas, s mužem je to dlouhá procházka. Ale třeba to napravíme příště.
Hřebčín kde? V Kopčanoch?
Ano, na opačné straně Kopčan – u cesty směr Kúty. Terka tam má ustájeného Makfiho. A ještě mají v Kopčanech barokní kostel Svateho Matyáša krála, taky zajímavá stavba.
Jakože „dobrej den, vím o jedné paní co tu má svého koně, můžu se na něj mrknout?“ Asi by kooukali 😀
No tam se můžeš mrknout, i když nemáš koně. Jako na nádvoří a kolem dokola – přímo do stájí ne, tam můžou jenom majitelé a zaměstnaci. Jinak koně ve výbězích jsou dopoledne, odpoledne jsou zase na jízdárnách uvnitř areálu.
Fotky moc krásné a dobrý nápad na dárek.
Mě se nejvíce líbí číslo 10.
Ta kaplička hezký vyšla – dobré světlo a barevné listí za ní a studánkou.
Mně se nejvíc líbí březen – západy slunce mám ráda. Takže i srpen a třetí vyberu kapličku v Jezírku. Letos mám kalendář s ohaříky a těším se na každý týden.
Západy slunce mám taky ráda, akorát si vždycky musím za nimi zajet, ve městě tak nevyzní.
Kalendář s ohaříky – předpokládám, že od PetryK?!
Ano, ten.
Myslela jsem, že někde uvidím kostel na Vrbici 🙂 Na rozdíl od Poštorné ten mám vyfocený.
Jinak moc hezké fotky a kalendář je prima nápad, jen nevím, jestli by ho u nás někdo ocenil. Zkusila jsem to a odezva byla poněkud vlažná. Tak nač se s tím crcat, že.
Vrbecký kostel se mi nevešel formátem , jinak by tam byl. A máš pravdu, pokud není ta správná radost, tak je ta práce s ním zbytečná. U nás se na tenhle dárek všichni těší.
Fotky jsou moc hezké, dovolím si dvě nej – kaplička v Jezírku a ptačí budka.
A děkuji za připomenutí – kdysi dávno jsem dělávala nástěnný kalendář pro rodiče. Jen tam byl každý měsíc ten, kdo měl zrovna narozeniny; tak bych mohla zase začít, rodina se nám rozrůstá a už máme obsazené všechny měsíce nejmíň jedním členem.
To je dobrý nápad, aspoň ti zapomětliví si připomenou, komu je třeba přát . Já mám jako připomínku ručně psaný seznam po mamce, akorát že ta nejmladší generace tam není