Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Deník Dagmar Ruščákové o zvířatech a lidech
Vydavatel: Ing Dagmar Ruščáková
ISSN 1805-0107
Vychází ve všední dny.
Šéfredaktor
Dagmar Ruščáková
(Dede)
Redaktor a webmaster:
Andrej Ruščák
(andrej.ruscak@outlook.com)
Loga:
Marek Ruščák
(marek.ruscak@outlook.com)
Všechna práva vyhrazena, použití článků či jakéhokoliv zde publikovaného textu či jeho části je možné pouze se souhlasem redakce a autora, vždy s uvedením zdroje.
Copyright © DeDeník, 2014
Dnes jsem odvezla do servisu náš kávovar. Ne, že by přestal fungovat, ale občas si bručí, když pění mléko a vypouští si do sběrné nádoby mnohem víc vody než předtím. Inu, máme tu hodně tvrdou vodu, takže čekám problém s vodním kamenem – i když ho odvápňuju v tom nejkratším nastavitelném intervalu.
A tak jsem při té příležitosti přemýšlela, jak dlouho ho vlastně máme? Přišlo mi, že odjakživa! Ukázalo se, že je vyrobený v roce 2015 🙂 a já mám dojem, že si nepamatuju, že bych dělala kafe jinak 😛
Žehlení – až na výjimky nežehlím. Okna neumývám, i když jich máme v panelákovém 3+1 málo, přece jen bydlíme ve 12. poschodí a mám strach, takže to buď udělá paní na úklid, nebo MLP (máme ten zde zmiňovaný čistič. Záclony a závěsy (a koberce) nemáme, děti jsou alergici a i když už jsou z domu, nějak jsme nepocítili potřebu si ty záclony/závěsy/koberce znovu pořídit. Zametá a vytírá buď paní na úklid, nebo takový ten ulatý nesmysl.
Jo a Marii Kondo bych si domů nepustila, skoro jako první se poučtí do knížek, a ty fakt nedám. Zbytek věcí a oblečení se snažím nějak ukočírovat, se střídavýmu úspěchy, že jo.
…kulatý… 😀
Krásný adventní den všem dnes se k debatě nepřidám, neb pracovně poletuji po kraji. Jičín dopoledne romanticky zasněžený, jednání zcela realisticky dlouhé a formální. papa zítra…
Žehlení je pro mne opruz a nespraví to ani sledování filmu v televizi. Letos jsem odbourala ledaskde záclony, nová okna jsou hezká a mají žaluzie. Deskové radiátory jsem natřela a vypadají dobře, takže záclony už neee.
Další fuj práce je pečení vánočního cukroví. Zvláště patlání těst. Včera jsem rozvážila a umatlaka tři druhy a končím. Během roku peču stále, MLP je zvyklý mít doma pořád nějakou buchtu. A tak peču bábovky, koláče na plech, štrúdly, dorty, řezy, muffiny atd. Ale drobné vánoční…. brrr. Ale vánočku nebo mazanec dělám ráda.
Už řadu let si nechávám na Vánoce péct a je to docela fajn. Něco ještě upeče babička a stačí nám to, my moc na sladké nejsme.
Věšení závěsů/záclon. Z toho důvodu je postupně eliminujeme.
Ano, to je správné rozhodnutí. Já k němu dospěla až nyní po 47 letech vlastní domácnosti. Holt komu není s hůry dáno … ten se udře!
přávidím..my na malinkém městečku na dlani záclony potřebujeme, aby nám nikdo nečuměl do talíře….
Já nesnáším vytírání podlah. I když jsem dostala dobrý mop a nemusím kroutit hadr, i tak to odkládám. Žehlení mi nevadí. Žehlím u televize. Jen mě začala zlobit žehlička. Asi mi Ježíšek přinese novou (praktické dárky mi nevadí 🙂
No, troška špíny a nepořádku nezaškodí a vánoční úklid jsem zrušila, když jsme bydleli v nevytopitelné obří vile JZD. Protože co se v prosinci namočilo, do jara bylo mokré či zplesnivělo. Takže uklízíme průběžně – Bimbo zrovna vysává po nájezdu vnoučat. Okna myje také on, pomocí vysavače na okna je to hračka s našima 4 malýma a jedním velkým, ale nízkým oknem. K žehlení si pouštím detektivku a jde to samo. Asi nejvíc mi vadí uklízení špajzu a různých zásuvek. Většinou to nedotáhnu dokonce. Zlaté stěhování
Kupodivu nejvíc nesnáším utírání prachu. Jinak jak tu byla řeč o mytí oken – v paneláku je to brnkačka oproti strašným vysokým špaletovým oknům na Vinohradech. Žehlení mi ani nevadí, taky toho není pro nás dva tolik. Ale, jak jsem stará, tak žehlím skoro všechno.
Vyhazování věcí je kapitola sama pro sebe. Dlouho se k tomu odhodlávám, pak s nadšením začnu, nadšení postupně opadává a nakonec bych nevyhodila nic. A i když něco vyhodím, stejně nějak místo nepřibyde.
Domácí práci nesnáším všechnu! 🙂
To jsme dvě.
Taky se hlásím.
Patřím k vám, milé dámy.
Taky domácí práce nijak zvlášť neoblibuju, ale co mi naopak nevadí, je mytí nádobí.
Mytí oken a mytí podlah. Ty podlahy musím mýt podstatně častěji než okna, tak snad vedou 😀
Žehlení mi kupodivu nevadí, i když se přiznám, že dneska už nežehlím zdaleka všechno.
žehlení mi nevadí….vysavač na okna je super pomocník, stírání podlah je prima činnost od doby,co mám parní mop…
nenávidím utírání prachu..a nejvíc z obrazů….
Žehlení, nejvíc nesnáším košile a halenky. Taky třídit věci ve skříních, vždycky se na něčem zaseknu. Co vy a úklid podle M.Kondo?
Tak na to nemám koule.
I když by to moje domácnost asi potřebovala.
Máme fůru věcí a i dost už nepotřebných.
Ale znáte to, dnes to vyhodíš a zítra to budeš potřebovat.
Jsem z rodiny syslů a bojuju s tím.
Zkusila jsem to. U něčeho to jde. Ale musím být v náležité náladě, abych dokázala nemilosrdně vyhazovat. Na druhou stranu, po takové větší probírce se mi vždycky ulevilo a neměla jsem už pocit, že mě ty krámy zavalí…
mohla by přijet…paní Kondo…a udělat mi pořádek ve věcech…pak by možná napsala knihu další- o pocitu marnosti a ztrátách času 😀
Tak já nejvíc nesnáším mytí oken a věšení záclon. I když máme od Karchera takovou tu stěrku s odsávačkou, pořád je to činnost nanejvýš otravná. Nerada lezu po oknech a část je zase na mytí venku ze žebříku- středová část velkého okna je neotevírací a je nad vjezdem do garáže, který je z kopce.
Jo, to chápu. Mytí oken u nás „vedlo“ dokud jsme měli ta stará, špaletová, s mastným tmelem. To bylo fakt děsné a zvenku se myla moc špatně – ta dolní jsem myla zvenku z venku 🙂 S těmi novými je to o tolik lepší, že už ani nereptám 🙂
V Brně jsem myla obrovská okna ve shnilých dřevěných rámech, část se dala mýt jen tak, že člověk stál venku na parapetu a držel se toho shnilého okna. Tady máme 11 oken. Některá fakt veliká a některá děsně upatlaná od zvířecích čumáků a tlapek. Vylepšení vidím jen v tom, že mi nehrozí pád na chodník a to neotvírací se dá umývat ze žebříku.
Jo, lepší to určitě je 🙂 Z toho žebříku bych neměla radost 😛
Nemluvte mi o mytí oken, máme špaletová, sto let stará a máme jich hodně. Nezačala jsem brzy a tedy nestíhám. Každé okno má 12 tabulek a letos jsou tak zaneřáděná od berušek /byly to nálety/ a od amerických ploštic. Holt, co stihnu, stihnu.
Mytí podlah! 😀
To vede.
Pak jsou různé menší otravy a občas ani nesouvisejí s náročností. Třeba bůhvíproč strašně nerada míchám Martinovo domácí müsli 😛 Tedy pro vaši představu o množství – začínám s 5 kg různých obilných vloček:))
Dotaz – proč si to nedělá sám? MLP si svoje vločky sám chystá. Letos jsme to vylepšili – před časem si moc chválil chuť čerstvě nadrcených vloček, takže letos k vánocům dostaně mlýnek na vločky a několik kil ovsa.
Chodí do práce a já ne? 🙂
Ona to není žádná dřina, často všechno potřebné objednám na Grizzly. To je jen moje nelogická nechuť. Navíc to nedělám každý týden, že jo. Chtěla jsem tím říct, že někdy otravují i práce, které vlastně žádná zátěž nejsou. Prostě se do nich člověku nechce.
oprava, Dede… Ty pracuješ částečně z domu a on ne 🙂 Jestli Tě to úplně děsně nebaví, nejde objednat mix, který připraví Grizzly nebo Mixit z vybraných položek? Vím, že u Mixitu si můžeš sestavit vlastní směs z jednotlivých ingrediencí v poměru, jak chceš ty.
Však ono se mi nic nestane 🙂
Pravidelně v sobotu uklízím, takový ten běžný týdenní úklid ( utřít prach, vytřít podlahy a umýt sanitu ).
I ten předvánoční úklid už mám hotový. Dělám ho pokaždé v listopadu. Stihla jsem, co jsem chtěla uklidit, teď peču. Neříkám, že uklízení miluju. Jde to, ale dře to.
Co ale opravdu nesnáším, tak to je žehlení.
Já totiž žehlím. Vím, že teď jsou u mladých trendy nežehlit. Ale já prostě to prádlo žehlím, jinak se mi zdá být zmuchlané. I když jsem si pořídila parní žehličku, která tuto práci usnadňuje, tak to žehlení fakt nemám ráda. A to jsem z generace, která ještě žehlila pleny z obou stran. Žehlila košilky a volány na zavinovačkách.
Žehlení poslední dobou snáším. Mám dobré prkno, teď novou žehličku, která dokonce napařuje. Podstatné je, že žehlím jen to, co opravdu musím 🙂 Saténové, opravdu nežehlivé povlečení tomu hodně napomáhá.
Žehlit po vlečení nesnáším, a tak ho vytahuju ještě teplé ze sušičky- stačí zatřepat- nebo fakt důkladně věším venku. Pak stačí poskládat.
Tak já začnu- kterou domácí práci nesnášíte nejvíc?
VŠECHNY a čím dál tím víc.
Dtto.