Přeju všem krásný a laskavý den. O čem si budeme povídat dnes? Je to čistě na nás. Tak kdo začne?
Dnes bych jedno možné téma nahodila já – zítra a v sobotu jsem se svými knížkami na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě. (Stánek č. 140, na balkóně – kdybyste chtěl někdo zaskočit!:))
A tak mě napadlo téma – veletrhy. Chodíte tam jako návštěvníci? Jezdíte tam jako vystavovatelé? Které veletrhy jsou pro vás nějakým způsobem významné? (Pro mě to byl roky Invex v Brně:))
Já byla jen jednou na Zemi živitelce v Českých Budějovicích, ale už je dávno. Bylo to krátce po mé maturitě. Pracovala jsem tenkrát v plzeňské pobočce Agrozetu a tak jsme tam jeli pracovně.
Tak já si vůbec nevzpomínám, že bych kdy na nějakém veletrhu byla, asi nebyl příležitost. Dede, ale moc přeji, aby kolem tvého stánku bylo rušno a Patrik statně babičce asistoval i připadně zastupoval.
Na knižním veletrhu jsem nikdy nebyla, ačkoliv by mě to tam určitě bavilo. Jak jsem zjistila, je tam i velmi bohatý program.
V Havlíčkově Brodě mají příjemný rozlehlý park s potůčky, to kdybyste se potřebovali po náročném dni provětrat. Byli jsme tam během poslední dovolené s Denisem. Tenkrát bylo docela vedro a Denis místo po cestě šel potokem. A taky tam bydlí Culkova sestra. 🙂 Pošlu její paničce upozornění na stánek 140.
Tak ať se veletrh vydaří a ať se líbí i Patrikovi!
Návštěva knižního veletrhu by jistojistě vedla k mému dokonalému rozštěpení: na jedné straně nesmírná touha přivlastnit si poklady ze stolu oplývajícího lahůdkami, na druhé straně finanční a prostorové možnosti. Ještěže nemůžu cestovat.
Přeju hodně skutečných zájemců o Brandy a Rozárku a krásný společný čas s obětavým pomocníkem.
Dede, přeju hodně úspěchů ve stánku 140!
Veletrhy pro mne nikdy nebyly nějak velké lákadlo. Po ´89 jsem s očima vykulenýma chodila pár let na veletrhy cestovního ruchu, pak jsem pdvakrát nebo třikrát na nich byla i služebně (služby bank se cestování dotýkají, že) – pamatuju si hlavně, jak jsem to poprvé absolvovala s počínající angínou. Dnes patřím k těm, pro které je tam „mnoho noh“ (geniální výraz).
Tak u mě je veletrh hlavně onen takřka kultovní IT veletrh Invex 🙂 V devadesátých letech jsem tam jezdila jako posádka vystavovatele (pracovala jsem u SW firmy) – a protože se nebojím mluvit, byla jsem na stánku k dispozici pro potenciální klienty skoro pořád. Bylo to šíleně namáhavé, ale bavilo mě to, i když hlasivky dostávaly zabrat:))
Od roku 98 jsem pak začala jezdit jako novinářka, což bylo mnohem zábavnější. Vůbec, veletrhy jsou z pohledu odborného novináře něco jako servírovací mísa nacpaná zajímavostmi. A já jsem byla vždycky zvědavá.
Takže profesionálně jsem viděla hodně IT veletrhů, dokonce jsem byla na něčem, co bylo prezentováno jako veletrh výrobků pro státní správu…
Pro zábavu jsem na veletrhy později skoro nechodila – příliš mnoho noh 😛
Jednou jsem byla na Zemi živitelce, nebo jak se jmenovala ta výstava v Lysé nad Labem – to se mi líbilo moc.
Jednou na nějakém outdoorovém, ten byl taky fajn.
No a teď jezdím s knížkami.
Loni začátkem prosince to bylo v Brně, i s vystoupením – jako premiéra to nemělo chybu, člověk se v klidu něco naučil (byl to první ročník akce)
Letos v květnu na knižním veletrhu v Praze to už byl fičák – spousta lidí a čtyři dny! Také s vystoupením. I když jsem byla v dost zoufalém zdravotním stavu (ten zánět kosti pod zubem), byl to zážitek.
No a co mi přinese teď Havlíčkův Brod se ukáže – dnes už musím instalovat „stánek“, tedy patrně stůl, se štěstím budu mít za zády nějaké poličky 🙂 Nenašla jsem nikoho, kdo by mi dělal pobočníka, takže se mnou jede nakonec Patrick. Byl na pátek omluven ze školy a v jedenácti se už bude muset postarat o stánek, abych já si mohla jít aspoň na záchod a pro kafe 🙂
Kdo byste byl někde poblíž, je to stánek č. 140, prý na balkóně. Určitě tam bude k vidění (vedle mých:)) spousta a spousta skvělých knih! 🙂
Hned bych jela kouknout, hlavně na Patricka, ale vyrážíme na „adapťák“. Škoda. 🙁
Pozdravuj Patrika a držte se oba dva!
Chodila jsem ráda na Techagro co se koná najaře. Hlavně na krávy, koně, ovce, kozy, prasata
Spousta nádherných plemen hospodářských zvířat, jezdeckých dovedností. Prostě něco pro mne. Poslední dva roky jsem nebyla, uvažuji,že zase půjdu.
Jo, to bych šla taky. Naposledy jsem byla s klukama, když byli malí, aby poznali ovcí od kozy. 🙂
To jsi udělala dobře.
Mnoho dětí je přesvědčeno o tom, že kráva je fialová.
Jo. A zajíc modrý.
No jo, Invex. Bude veletrh, bude hezky, říkalo se. A fakt si nějak nepamatuji, že by během veletrhů pršelo.
Mimochodem, moje maminka říká, že ona před lety právě na brigádě na veletrhu vynalezla Radler, i když se tomu tak neříkalo. Prostě jak měla tři pípy a točila řezané, tak řízla omylem pivo limonádou. Ženské si chodily pro druhé, že je to dobré, chlapi novinku vraceli. 🙂
Se školou jsem musela na Techagro se podívat na nejnovější zemědělské stroje- výuka zemědělství na gymplu mi přinesla mnohé 🙂
Na strojíráku jsem byla jako překladatelka a spoustu let jsem kvůli němu slavila naroźeniny kdovíkdy- v půlce září byl na strojíráku vždycky někdo… jinak veletrhy v podstatě ráda nemám, protože mi vždycky přišlo, že i kdyby mě něco zajímalo, tak dokud nechci u firmy nakoupit za pět milionů, tak se se mnou nikdo bavit nechce.
Nekupuješ elektronové mikroskopy, tam jsou předváděčky plné nadšení, i když rovnou řekneš, že nekoupiš. Ale jinak máš bohužel pravdu.
Invex to byla až kultovní záležitost. 🙂 Nemám moc rád davy, takže na veletrhy moc nejezdím.
Minulý týden mi mamka zrovna vyprávěla, že když mi byly 3 nebo 4 roky, tak mne vzali na vánoční trhy v Uh. Hradišti. A když se mne pak bábi s dědou ptali, jak to tam vypadalo, tak jsem odpověděl. „Bylo tam moc noh“. 🙂
Davide! 🙂 „Bylo tam moc noh“ je dokonalé vyjádření pocit přelidněnosti:)) Ostatně, co vidí malé dítě, že jo 🙂
ježíš, to je skvělá hláška, znova ji vytáhnu na světlo a budu používat 😀 mluvící hlavy a moc noh…
Davide, můžu používat… moc noh?
Jasně. 🙂