Vstávám(e) kolem 7 sotva se oblíknu ( v létě často jen v noční košili) jdu ven na zahradu, s kočkami v závěsu. Tam naplním krmítko a rozsypu semena veverkám na jejich stůl. Pak obejdu a zkontoluji celou zahradu (v létě záhon), nakonec se posadím na některou z mnoha židlí (v chládku nebo na sluníčku) a pomalu (nejméně půl hod.) se probouzím, mám to převelice ráda. Kočky běhají různě po zahradě, nebo si přijdou lehnout poblíž mých nohou, chtěljí hladit. Poslouchám zpěvy (a křiky) ptáků, sleduji hejna (nejen) vrabců, kteří se snesou na krmítko, stejně jako haštěřivé veverky u slunčnicových semen.
Při tak brzkém vstávání nemám na snídani ani pomyšlení (a manžel také ne), takže až kolem 10 se zeptám chotě, zda mám postavit na kafe. Když kývne, jdeme snídat, nebo ještě nějaký čas počkáme – prostě jak kdy. Oba pijeme kafe (insantní, občas udělám překapávané), a jíme pečivo které je zrovna doma (kupované, nebo mnou upečené). Já mám nejraději svůj žitný chleba se sýrem a jeden krajíc (spíše krajíček) mi stačí. Manžel má občas rád sladné snídaně, takže když musí před snídaní někam vyjet, většinou se vrátí s krabicí čerstvých donuts a já mu je samozřejmě musím pomoci sníst. Žádnou uzeninu ani vajíčka k snídani nejím, je to pro mne noc syté.
Teprve po snídani (a i to ne hned) si chodím sednout k počítači (jako právě teď, když je u náss už 11.30 :).

jsem skřivan, tedy od pondělka do pátka..to vstávám v půlpáté, probírám se u vykydávání kočičích hajzlíků a probraná jim vydávám do misek snídani..kdyby alespoň snídaly na jednom místě, ale to neeeee. Noriska na lince u kávovaru,Cecilka na sporáku, želvy na židlích,Čečen na škrabadle a Pidikočka u televize na stolku…
jediní,kdo jedli na snídaňovém místě, byli Pitinka a Mineček..Majolka jedla s želvama. Za těch 17 let jsem si nějak zvykla a neřeším to..zkoušela jsem to dát jinam, ale neujaklo se to,společně prostě nechtějí..někdo nejí,někdo zvrací.. já snídám v práci..proč, to snad j es popisu výše,docela jasné 😀 udělám si kafe a k němu mám čerstvý rohlík s máslem, někdy i šunku..k svačině jogurt..oběd ne, jen když je řepnej salát, tuhle jsem zkusila i celerovojabkovej a byl taky dobrej… víkend, když nejsem na beaveru, ale jsme s drahým, probíhá následovně – v půlpáté otevřeme oči a ujistíme se, že nejdeme do práce, takže se zachumláme a snažíme se spát dál..někdy to jde..když ne, vstaneme, dopotácíme se do kuchyně, zapneme konvici, vyndáme hrníčky,uděláme čaj- černý s bergamotem (ahmad se žlutou páskou) a s citronovou šťávou..vezmeme si prášky proti smrti a jukneme na dějiny (co se dělo přes noc ve světě), probíráme různá témata a někdy si jdeme znovu lehnout..snídáme po osmé- míchaná nebo jiná vejce a černý kafe…někdy v pyžamech, někdy se oblečeme, někdy uvnitř, někdy na zahradě…někdy je i bábovka nebo domácí koláč..někdy pečené šneky…drahý si dá cigárko ku káve a já se občas přidám…a tím končí pohodový ráno a jde se makat..neb okolo domu a v domě, je práce pořád dostatek…

Jsem sova a chodím spát před půlnocí.
Do práce vstávám v 5 hod, protože jsem výprava z hor.
Snídám až v 7 hod v práci, protože beru lék, před kterým se nesmí jíst.

Ovšem o víkendu si vychutnávám vstávání až v 8 30 hod. Sice s úderem 5 hodiny se vzbudím, ale nemám problém zase usnout. Po ranní sprše jdu udělat sobě a manželovi snídani. Mě kávičku a manželovi čaj Earl Grey.
K jídlu máme housky s paštikou nebo mazacím sýrem.
V neděli si dáváme chléb s máslem a medem.
A v klidu a pohodě si snídani vychutnáváme.
Na chatě v létě na terase a klidně až v 9 30 hod.
Už nám nic neuteče.

Celý život jsem sova a celý život, kromě doby, co už nechodím do práce, jsem musela vstávat před pátou. Takže napůl spící, jsem vyvenčila psa, dostala mládě do školky, později školy, nějak se dostala do práce, cestou koupila něco k snídani a v práci, v relativním klidu, jsem byla schopná kolem deváté něco sníst. před tím, než jsem se vdala a i potom, jsem do práce dojížděla a práce byla od šesti, takže vstávat jsem musela, kdy by mi ujel vlak nebo později autobus, další jel až v devět 😀 . Ta pozdnější snídaně mi zůstala dodnes, ráno sice vstávám kolem osmé, ale nic do sebe stejně hned nedostanu. Obvykle snídám kávu s mlékem, teda kávu 😀 mám tam víc mléka, než kafe, a k tomu cokoliv, co nedá moc práce. Vajíčko už je moc práce 😀 , takže krajíček chleba s máslem nebo se sádlem, trochu posolit a jsem spokojená. Okolí se už naučilo, že hned po ránu na mne není radno mluvit 😀
Svítání může být hezké, ale já ho stejně nevnímám. Za to teplé letní pozdní večery, nebe plné hvězdiček, sem tam típne opožděný nebo probuzený ptáček, tak to můžu.

No, tak ráno teda moc nemiluju. Protože od doby, kdy jsem porodila dva upíry, vstávám velmi časně. A vlastně od školy, protože nejdřív jsem vstávala do chléva, potom mě nenechali děti a následně časné vstávání do práce. No a teď, když bych si mohla trochu přispat, nás zase časně budí Beník. A když si člověk navykne vstávat časně, tak i když nemusí.
Snídat potřebuju hlavně vzbuzelá, takže až po procházce. Leta jsem to řešila chlebem se sýrem v krabičce a při práci, dneska si to vychutnávám