V dnešním výběru nahlédneme do fandomu Zlámaljelitovi. Zdirad dospěl do věku, kdy se stává uchazečem o středoškolské studium, kolem čehož se točí první tři drabblata výběru.
Až po přijímačkách…
Psáno na téma Velký flám.
Drabble:
„Až po přijímačkách! To je bezkonkurenčně nejčastější fráze posledních dnů,“ konstatuje Jenovéfa.
Tentokrát Zdirad při procházce okolo přehrady koketoval s myšlenkou přeplavat přehradní jezero. Po chvíli ovšem přichází s další ideou.
„Až budu mít po přijímačkách, uděláme s kamarády velký flám!“
„To jistě můžete. Ovšem pouze nealkoholický!“ usměrňuje jej Pankrác.
„No jo…“
„Alkohol určitě není nutná podmínka zábavy. To my, když se sejdeme se spolužáky na slezině po letech, tak někdo si dá sklenku vína, někdo třeba jen kafe, jiný třeba i pár piv, ale nikdo se neztříská jak Dán.“
„Takže slyšíš, slavit se dá jen umírněně,“ doplňuje Pankráce Jenovéfa.
Kotva pro neznaboha
Psáno na téma Spustit kotvu.
Úvodní poznámka:
Volně navazuje na drabble Až po přijímačkách…
Zlámaljelitovi se stále pohybují okolo přehrady.
Drabble:
„Zdirade, jestlipak víš, co je to zde za kotvu? To je památka na návštěvu papeže před několika lety. U té kotvy sloužil mši a poté dali kotvu sem, protože k vodě se nejlépe hodí,“ poučuje Pankrác.
„Proč mše zrovna u kotvy?“ zajímá Zdirada.
„Symbolizuje víru věřících, ukotvuje je na tomto světě.“
„A jak mám být ukotven já jako neznaboh?“
„To je otázka takříkajíc na tělo,“ přiznává Pankrác a přemítá. To si naběhl. Nemůže přece klukovi říct, že má po světě nekontrolovaně poletovat.
„Zdirade,“ zasahuje Jenovéfa, „prozatím bude úplně stačit, když se ti podaří zakotvit na tom gymnáziu, tak se uč.“
Rozumování nad řekami
Psáno na téma Soutok.
Úvodní poznámka:
Zdirad již má po přijímačkách. A tak se může věnovat i hlubokomyslným úvahám.
Drabble:
Stoje na mostě u soutoku dvou řek, pronáší Zdirad myšlenku téměř filozofickou:
„Základka, na které jsem doteď, je jako ta menší řeka. Avšak brzy budu na škole střední, tedy na té větší řece.
Pankrác spolkne přísloví o přeskakování a říkání hop, nechce malovat čerta na zeď. Věří, že když nevyjde škola první, tak druhá či třetí ano. A rodina bude ušetřena martyria dalších kol přihlášek. Proto jen pronese:
„Ano, a proto si zde povšimni jedné věci. Ta širší řeka má mnohem větší objem vody a mnohem silnější proud. Takže se budeš muset mnohem více snažit, aby tě její proud nespláchl.“
Ani v letošním ročníku nemohly chybět crossovery mezi fandomy Zlámaljelitovi a Šoustek-Šuk-Tydlitát. A tyto budou zbývajícími dvěma drabblaty výběru.
Řetízek k narozeninám
Psáno na téma Kočičí zlato.
Drabble:
„Tabito, k tvým dnešním narozeninám ti věnuji tento skromný šperk,“ praví Zdirad podávaje Tabitě řetízek.
„Jé, ten je krásný! A vypadá, jako by byl z pravého zlata.“
„Musím přiznat, že je to zlato jen kočičí.“
„Tím myslíš, že je to pro kočku?“
„Ber to tak, že jsi moje kočička. Moje sladká kočička.“
„No dobře, to zní něžně.“
„To víš, zatím jsem jen chudý student, co student, zatím toliko chudý uchazeč o studium. Ale pěvně věřím, že přijde den, kdy budu moci ženu svého srdce obdarovati zlatem pravým. Prozatím jen ty jsi moje zlato, ach, moje ryzí zlato, moje nejryzejší zlato!“
O ideálním muži
Psáno na téma Na pěst.
Úvodní poznámka:
Navazuje na drabble Řetízek k narozeninám.
Drabble:
„Ó, jak jsi poetický, Zdirade! Byla by to hezká představa dočkat se od tebe pravého zlata. Uvědomuješ si však, že žena od muže očekává nejenom hmotné statky?“
„Jaké má tedy žena očekávání, Tabito?“
„Očekává rytíře bez bázně a hany…“
„Který jezdí na bílém koni?“
„No, to zrovna nemusí. Zdirade, byl bys ochoten jít pro mě do souboje na pěst? Myslím doslova.“
„Toť otázka přímo na tělo.“
„A jak mi na ni odpovíš?“
„Nikdy jsem rvačky a souboje nevyhledával. Ale pokud by na to došlo, čest by mi velela z takového boje neutíkat.“
„Nu, slovo dělá muže, to zajisté víš, Zdirade.“
Závěrečná poznámka:
Takže se nám Zdirad k něčemu zavázal. A může dumat, má-li snad něco takového v brzku očekávat.
V příštím výběru se podíváme na drabblata z fandomů obecných.
Zdirad je kouzelný romanťik. Kéž mu to vydrží.
A v případě Pankráce je krásně vidět, jak důležité je dávat si pozor na vyřčená slova, protože i nevinný výrok může jednomu pořádně zamotat hlavu.
Krásně jsem si početla.
To jsem rád.
mám ráda tento styl mluvy a psaní, připomíná mi to naši bábinku a dědouška z Tovačova. Oba dva pamatovali Císaře pána, jak se správně pravilo. Dědoušek byl ročník 1888, bábinka 1904. To byla ještě „nóblesa“ mezi lidmi a chodilo se v neděli na korzo, kde hrála hudba 🙂
Ano, snažím se být noblesní…
JJ má pravdu s tou prvorepublikovostí! Připomíná mi to otce Kondelíka a zetě Vejvaru:))
Jo a oceňuju Zdiradovo vzepětí na téma kočičí zlato – dal do toho všechno! 😀
Díky.
Dostal se Zdirad nakonec na gymnázium?
Nech se překvapit v příštím ročníku DMD.
Pěkná, salónní, prvorepubliková dramata. 🙂 Pořád mám tendenci je posouvat do zlaté éry červené knihovny, protože žádný puberťák takto vskutku nehovoří, to mi, Chrudoši, věř. 🙂
Huf, přijímačky. Ani mi je nepřipomínej. Boj s Gypsy (přihlašovací systém) i CERMATem stál za to. Naštěstí 90% třídy našich kluků šlo v prvním kole a ti dva si našli ve druhém kole taky akceptovatelnou školu.
No ano, dneska tak fakt nikdo nemluví- zato ti s radostí svěří, že si sednou v parku a budou čilovat 🙂
Akceptovatelná škola nezní úplně nadšeně, ale akceptovatelně. Fakt mě těší, že můj boj s českým školstvím už skončil.
Tak oprava, byli tři, jednou učební obor s maturitou místo gymnázia, jednou soukromé gymnázium místo státních škol a jednou ekonomka. To mě štvalo nejvíc, protože šlo o cizince – ne Ukrajince, Mongola, kterému neodpustili test z češtiny, takže ho ani 50 bodů z 50 na matematiku nezachránilo. 🙁
Ber to tak, že jsem chtěl potěšit čtenáře a hlavně čtenářky, je pravda, že dnešní pubescenti takto běžně nemluví.