HOST DEDENÍKU Luci 4+3: Mňautobiografie pana Profesora – Eliminace

20. 1. 2006 Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Hned!

25. 1. 2006
Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Pořád žádná nejde. Asi málo řvu. Zkusím řvát víc. Určitě přijde.

30. 1. 2006
Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Bubu, vypadni, ty nejsi ženská. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou.

3. 2. 2006
Pořád nejde. K řvaní jsem přidal ještě jódlování. V předsíni se dobře rozléhá.
Koncertuji celou noc. Chci ženskououououou. Holka vylezla z pelechu. Prý jsou 3 hodiny ráno. Prý se to nedá vydržet. Souhlasím. Nevydržím bez ženské už ani minutu. Chci ženskou.

8. 2. 2006
Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Holka vylezla z pelechu. Prý chce spát. No a? Já chci ženskou.

 

Chci ženskou! Uuuáááá!

12. 2. 2006
Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Holka vylezla z pelechu. Řekla, že už toho má dost. Že se to nedá poslouchat. Pche. Co má co poslouchat. Ji nevolám. Chci ženskou.

18. 2. 206
Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Holka vztekle vylezla z pelechu. Prý mám okamžitě sklapnout. No to určitě. Co kdyby zrovna šla kolem ženská a nevěděla o mně. Chci ženskou.

20. 2. 2006
Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Jakoukoliv. Třeba velbloudici. Nebo krokodýlici. To je jedno. Hlavně, aby to byla ženskááááááááááááá.

24. 2. 2006
Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Chci ženskou. Holka se vyexhumovala z pelechu. Prý se nedá nic dělat. Prý mě to nemine. Nemám čas přemýšlet, co to je, ta kastrace. Musim volat ženskouououou.

 

26. 2. 2006
Přepravka. Vrčivá krabice Místnost. Cítím plno koček. Konečně! Holka mne nechce pustit z přepravky. Asi žárlí. Nechce, abych si tu sehnal ženskou. Tak proč mě sem brala? Nevadí. Já si nějakou ženskou přivolám. Další místnost. A hele, ten protiva doktor. No, je to chlap, mohl by mít pochopení. Stojím na stole. Okamžitě doktorovi oznamuji, že chci ženskou. Chci ženskou. JAU! Něco mě píchlo. Chci ženskou. Chci žens…

27. 2. 2006
Žiju.

28. 2. 2006
Co je to ženská??

Piškot Pišutka v.t.

 

 

Aktualizováno: 27.3.2024 — 11:06

31 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Ano, přesně na tohle se pamatuji :). Tedy hlavně na ten konec, tak jsem si teď moc ráda znovu přečetla Piškotovo marné, zato velmi vytrvalé toužení po ženské 🙂

  2. Paráda, ale mít to doma….asi by byl kocour na tři půlky 😀
    Občas nám řvou kočky pod okny, ale řekla bych, že teď už míň, přece jen se kastrovací osvěta dostala i k nám na vesnici. Naše kočky byly kastrované vždycky, nestála jsem o stádo koček 🙂 a ani Kája tomu neušel. Je v naprosté pohodě a kočky mu můžou být ukradený. Jen s Lízou se packujou a honí se, ale to si mlaďoši hrají.

    1. Alimo, přesně, snad stokrát jsem mu slíbila rozskubnuti vejpůl, přetržení jak hada, zalepení tlamky lepidlem, jakož i další sankce. Marné, samozřejmě. Nejhorší je, že se nelze zlobit doopravdy, protože nebohy svůdce je zcela zblbnut hormony a vlastně za to nemůže. Jen jaksi…kdo to má vydržet, že.

  3. Drahý pane profesore..milovaný Piškote…jak to je tam nahoře? Věnujete se bádání a vědě a svým spisům a učení nebo lákáte kočičky na motýlky, růžové náplasti atd? Prostě,chcete ženskou?
    Cením si Vaší vytrvalosti v pozemském žití..byl jste důsledný, škoda, jen,že žádná nešla okolo…

    1. Sharko, holko moje oblíbená, tady nahoře je to stejné, jako to bylo dole. Protože se tu děje spousta zázraků, ale ten, aby se mi vrátily kuličky, ten ani tady neumí. Nevadí mi to. Jsem činorodej kocour, věnuji se aplikovanému výzkumu ptactva, hmyzu a hlodavců, působím jako pedagog a hlavně jsem hlavní poradce Nejvyššího. Ten mne nemít, musel by si zoufat Posílám ti pusu cumakovku. Piškot Pisutka v.t.

  4. Krásně se to čte, ale zažívat bych to nechtěla. Dva naši kocouři byli už kastrovaní z útulku. Danik takhle nevyvadel a kastrace proběhla v pohodě. Jen Hepinka měla mrouskani divoké. Běhala po bytě a všem se nabízela.

  5. Tedy Lucko, to musely být časy k zešílení! Intelekt nemá šanci, když promluví pudy. Mocné pudy! 🙂
    Musím říct, že jsem ráda, že jsem tohle na živo nezažila – ono stačí, když je ten řev venku 🙂 Naše kočky byly kastrované dřív, než začaly ječet. Mia ještě o kousek dřív, protože měla tu velikou kýlu a doktor si nemyslel, že by měla mít dvě břišní operace za sebou.
    A doteď si myslím, že kastrace je prostě správné řešení, pokud mám doma zvíře, kterému nehodlám to rozmnožování dopřát. Vzhledem k neustálému převisu zvířat v nouzi je to nezbytné ze společenských důvodů, ale ty osobní mi přijdou stejně důležité. Pokud zvíře sexuální abstinenci nese opravdu špatně, je kastrace řešení. Rozhodně lepší, než do zvířete cpát nějaké prášky.

    1. Dede, ano, kastrace jednoznačně. Přesně jak píšeš, nejen pro stále se množící zvířata, končící v útulcích, tedy v lepším případě. I nepohoda nekastrovaného zvířete je důvod velmi silný. Protože hormony s chlupouny cvičí neskutečně, zvíře se fakt trápí. Piškot byl miláček, ale když začal chtít ženskou, tak se z něj stal vrestici přízrak, nejedl, nepil, jecel. Zmítala jsem se mezi soucitem a vztekem a počítala hodiny, než přijde čas odjezdu k vetovi (auto nebylo, vezl náš kamarád a neměl čas úplně hned). Později jsem viděla, co dělá říje s kočkami..a neb to byly bengálky, tak to byla opravdu divočina. Ostatně, bude to i v Profesorových spisech…

      1. Zatím jsem vždy slibovala i psům (klukům, holky kastrované byly), že pokud některý z nich bude erotoman, půjdou kulky pryč. Možná se lekli 🙂 protože žádný z nich to nijak moc neřešil. Ono tady na vsi zase tolik fen není, ale Nazgúlové to zvládali i v Norsku a v Anglii, kde fenek potkávali hodně (i když asi hodně z nich bylo kastrovaných, předpokládám). Uvidíme, co Rex. Zatím je v pohodě, byť v pubertě 🙂 Jo, když pes potká fenku a dvoří se jí, to je ok. Ale opravdoví erotomani se umějí trápit při každém závanu fenčí vůně. Ono roztoužené vytí psů se taky nepřeslechne…

  6. Jedno sto dvacet čtyři a půl krát chtěl pan profesor ženckou! Tomu říkám vytrvalost 🙂 !

    Jinak tohle hlásání si velice dobře pamatuju.

    Tuhle při večerním venčení se dvěma psi se proti nám hnalo klubko Chci ženskou! s řádným řevem. Pět metrů od nás se klubko rozpadlo – chlupatý zrzoun hupsnul na zeď, mourek se vrátil na temnou stranu silnice a bílomour to vzal přímo přes nás a ve své chciženské slepotě vrazil přímo do stojícího auta. Psi zůstali stát s otevřenou hubou…

    1. Ygo, myslím, že věhlasný…tedy tehdy spíš jen velmi hlásný…vědec chtěl ženskou asi tisíckrát, jen to nestačil zapisovat.
      A ano, v období shánění ženské kocouři neslyší, nevidí, nevnímají. Vlastně se celej kocour smrskne do malého orgánu mezi tlapkami…prostě mozek tam dole .

      1. Ovšem když to popadne tři jedince naráz 😀
        Ygo, tohle se ráda představím, ale kdyby to některá zkusil napálit do Ari, musel by se spolehnout na vteřiny překvapení nebo doufat, že jsem hned vedle 😛 Ari má pochopení jen pro našesousedovy kočky a ještě to tají 🙂
        Tím chci říct, že když na podzim omylem vyběhla za Mikešem (zahlédla pohyb ve vysoké trávě na louce před domem), předvedla stíhání jak ve zpomaleném filmu. Stíhat musela (aby neztratila tvář?)), ale dala si práci, aby měl Mikeš spoustu času se schovat pod hromadu sousedových palet.
        U cizího by běžela naplno (což už teď naštěstí moc rychle taky není, ale stejně…)

        1. Naštěstí Brooke už cizí kočky neřeší (díky bohu za ty dary), u Erníka důsledně stojím na tom, že žádná kočka není cíl. Konečně i Framovi vtloukám do hlavy, že kočka na ulici má dost svých problémů, aby jí ještě strašil štěkáním, natož honěním. I když musím zaklepat na dřevo – myslím, že na naší ulici žijí jen kočky, co mají své lidi. Všech šest, co tady potkávám, vypadá zdravě a udržovaně.

        2. Dede, těžko říci, jak by to dopadlo. Když si vzpomenu na Micinku blahé paměti… Micinka ráda vysedávala na sloupku sousedícím se zahradou sousedů, a to přímo nad kotcem jejich Beníčka, což bylo něco kokrovatého, tedy na kočku poměrně velký pes. S oblibou natahovala pacičky po sloupku tak 5 cm nad místo, kam Beníček doskočil. Provokatérka. Beníček se samozřejmě mohl úplně pominout. Jednou ale byla Micinka na zemi u plotu, ale na pozemku sousedů, a co čert nechtěl, Beníček měl volno. Rozhodl se, že všechna ta příkoří konečně pomstí. Sousedka už se viděla, jak k nám s mnoha omluvami nese roztrhanou kočku, protože to bylo tak rychlé, že zasáhnout nemohla, jen na to koukala. Micinka ale nechala rozzuřeného Beníčka doběhnout až k sobě, posadila se na zadní a oběma předníma mu dala pořádně do čumáku. Beníček úplně zkoprněl, čehož Micinka využila a přehoupla se přes plot k nám domů. Takže kdoví jak by to všechno dopadlo, ale pro všechny je určitě lepší, když Ari žádnou kočku nedožene.

          1. Taky bych doufala v podobný konec – mimochodem takhle kotě kdysi vypackovalo Nazgúly 😀 Jenže Ari je jiná třída, obávám se. Naštěstí se mi zatím povedlo kočky uhlídat.

            1. Tak samozřejmě vlčka je vlčka a asi když se rozhodně, tak by po kočkách asi natvrdo šla, ale asi také záleží na srdnatosti kočky. Když bude akorát zdrhat, tak ji pes může klidně roztrhat, pokud se nestihne dostat na nějaké bezpečné místo. Na druhou stranu obrana a drápy v citlivém čumáku také asi nejsou nic moc.

              Vyprávěla mi italská kamarádka ještě jednu věc. Tady nejde o obranu. Měla dvě kočky mámu Soldinu a její dceru Gridgetu. Soldinu přejelo auto, kamarádka ji našla mrtvou na silnici, ale protože pospíchala do práce, jen ji dala do kýblu a zavřela v garáži než ji bude moci později pohřbít. Garáží se mezitím evidentně prošla Gridgeta a viděla mrtvou Soldinu. Sousedi měli pejska, pravda nebyl to žádný ovčák, ale takový vesnický voříšek. A ten pejsek často chodíval na volno po okolí a nějak se přimotal k té garáži. Gridgeta na něho vystartovala, asi si myslela, že může za smrt Soldiny. Skočila mu s řevem na záda a doslova mu cupovala hlavu a záda. Pejsek naříkal, utíkal pryč a dlouho se jí nemohl zbavit. K domu mých přátel se pak už nikdy nepřiblížil.

              A pak řekni zvířata… mají své city a bolesti a umí i docela slušně kombinovat. Pejsek měl prostě smůlu, že byl ve špatný moment na špatném místě.

              1. Jo, zvířata takhle uvažovat umějí. To je třeba důvod, proč jsem na vycházkách s dětmi (hlavně, když byly opravdu malé) hlídala Ari jako ostříž. Pokud by se někdo z nich s brekem rozplácl na zemi a vedle byl cizí člověk, mohla Ari zareagovat… no, jako ta kočka.
                Něco ti řeknu. Mít psa jako ultimátního strážce je v 21. století pořádná fuška! 🙂

                1. Zase nikdy nevíš, kdy se to může hodit. Čivava by tě neochránila, takže ultimátní strážce je fajn, ale nepochybuji, že to chce pevnou, ale věřím v Tvém podání laskavou, ruku.

  7. Přes moje přesvědčování má naše sousedka tři nekastrované kočičky a kocourka. Měsíc jsme se nevyspali, protože dostaveníčka se pořádala prakticky před našima dveřma, za kterýma se do celého procesu zařazoval i Beník. Řvali všichni prakticky celou noc

      1. Bohužel, pak je jiní lidé nacházejí vyhozená v polích, lesích, maličká, nechápající, někdy v pytlích, často mrtvá, někdy vyhozená i s mámou kočkou. V tom nejlepším případě se udají sousedům, kde se ale všechno opakuje o generaci dál. Chováme se ke zvířatům strašně.
        Ale hlavně, že si kočičky a kocouři „užili“, že…

    1. Taky jsem to nedala, jen jsem byla limitovaná odvozem k vetovi, auto jsem neměla a táhnout dvě přepravky (Bubu byl taky odkulickovan, i když ženskou ještě neshanel) autobusem do jiného města, to jsem moc nechtěla. Takže jsem musela vyčkat na odvoz. Bylo to dost dlouhé čekání

  8. Tedy Luci, tys musela mít železné nervy. Když to jen čtu a vidím fotodokumentaci, živě si představuji, jak se to Chci ženskou muselo rozléhat… ve tři ráno.

    1. Rozléhalo velmi. A poslední kapkou bylo, když roztoužený badatel označkoval zeď v předsíni a moje oblíbené tenisky.

      1. Au, tak tos to vzala osobně. 🙂 Ale bylo mu pak líp, když mohl dostat do hlavy i jiné myšlenky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN