Zima nám už patrně skončila a nechala za sebou rozporuplné pocity. Milovníci sněhu a mrazu si na své přišli jen ve velmi omezené míře, za moc to nestálo ani na horách – s výjimkou těch nejvyšších. Počasí bylo jak na houpačce a jediné, čeho bylo letos dostatek, byl déšť. Taková revmatoidní zima potom přinášela své výzvy.

Bahno. Povodně. Bahno. Deprese. Nákupy řezaných kytek. Bahno. Špinaví psy. Špinavé auto. Špinavé boty. Špinavé podlahy. Skvrny na duši. Sklony k čokoholismu. A neustálé překládání věcí z kapes do kapes!

Vysvětlím. Pokud nejdu za dámu (čemuž se díky svému životnímu stylu mohu vyhýbat:)), jsem kapsář. Tím nemyslím, že bych byla zlodějka. Myslím tím, že se snažím většinu nutných nezbytností od dokladů, před klíčky od auta, klíče, mobil, papírové kapesníčky, nůž a psí odměny nosit po různých kapsách. Popravdě mě nezaujme bunda, která nemá aspoň pět pořádně zavíracích kapes! (Ok, já vím. Říkám přece, že nechodím za dámu! 🙂 )

No a letošní zima, se svými skutečně významnými skoky v teplotách znamenala, že jsem musela pořád dokola měnit bundy. Teplá zimní modrá, cihlově červená bývalá zimní, která se praním přesunula do kategorie přechodová (mezi zimou a jarem nebo podzimem), červená jarně-podzimní a černá výcviková vesta. To vše jsem během uplynulých tří měsíců střídavě nosila.

Hm. Hádejte, jak často jsem asi vyrazila do světa bez dokladů? 😛 Jo, bylo to víckrát, včetně dvou cest do Prahy. Naštěstí mobil (a papírové kapesníčky:)) nezapomínám.

Bundoví 🙂

Přišel březen a já se rozhodla ulevit předsíňovému věšáku a odnést aspoň tu modrou zimní bundu. Co myslíte, do dvou dnů byla zpátky! Zatímco minulé úterý jsem šla v podvečer na zkoušku divadla jen v lehké bundě na tričku, ve čtvrtek jsem měla zimní bundu zapnutou až pod nos. A nebyla jsem v tom sama.

Takže během této zimy nezimy jsem pravidelně střídala tři různé bundy do lesa (vestu nepočítám), a dvě „do města“. S botami to bylo podobné. Něco vám řeknu – jak já se těším, až všechny ty bundy, možná až na jednu, budou moct zůstat pěkně uklizené nahoře v šatně! Přestože momentálně se už docela vážně otepluje, nechám tu zimní bundu pořád ještě v předsíni na stand-by – jeden nikdy neví:))

PS: Jen počkejte, za tři měsíce tu budu vzdychat, že mi je pořád horko:)

Tak co, jak jste letošní zimu cítili vy? 🙂