HOST DEDENÍK – Bláža: Lázeňská švihlá aneb střípky z lázní

Nejlepší je vybrat si pobyt v lázních tehdy, když je v Karlovarském kraji snad nejhorší chřipková epidemie. Samo, že tam hodně lidí kýchalo, kašlalo, smrkalo. Proto jsem nosila do společných prostor roušku. Všichni si mysleli, že nemocná jsem já. Byla jsem za jediného exota, co dobrovolně nosil roušku, abych nechytila moribundus. Cpala jsem do sebe vitamíny horem, chtělo by se mi napsat i spodem, ale to bych lhala.

 

Jednou ráno při příchodu na snídani mě přivítala v restauraci sprcha sycenou vodou. Paní, která si jí točila s sebou do velké petky z pípy nezvládla tlak vody a všechny, kteří zrovna stáli kolem, postříkala. Bylo to od ní moc milé.

 

‍♀️ Užívala jsem si cvičení v bazénu, to mě bavilo. Zapojila jsem se do smíšeného kolektivu hned po první lekci a když jsem viděla protřelé cvičenky které se po Krhounkovsku (Škola základ života) už 20 minut před začátkem rozcvičují v chlorované vodě, hrdě jsem se další lekci připojila a mohu směle konstatovat, že jsem se v rozcvičování stala jednou z nejlepších.

 

Bazén

 

 

Zajela jsem se podívat do Národní přírodní rezervaci Soos. Měla jsem to v plánu už dříve, ale vyšlo to až letos. Rozhodně stojí za návštěvu. Minerální prameny bublají a některé i smrdí, a to vám je krása!

 

Máčela jsem se v bazénu, v uhličité koupeli a obkládala se teplou slatinou. Z koupelí jsem byla tak vyždímaná, že mě nepoznával na otisk vlastní chytrý mobil.

 

Do bazénu jsem si pořídila nové plavky – tankiny. Krásné, černé. Vrchní díl klasicky na ramínka, spodní díl kalhotek s nohavicemi po kolena. Malinko jsem vypadala, jako že se koupu v islámském oblečení pro ženy – v burkiny. Ozvala se jen jedna starostlivá paní a prý jestli vím o tom, že do bazénu a smí jen v plavkách. Ano, nahatá tam opravdu nechodím. ‍♀️ Ostatně jak je psáno na všech informačních cedulkách velkým písmem, že opravdu JEN S PLAVKAMI. Asi tam mají své zkušenosti…

 

Samozřejmě, že jsem si byla pohladit sošku Frantíka. Nic už od něj ale nepotřebuju. Jen jsem si sáhla.

 

Frantík 🙂

 

Objednala jsem se na masáž nohou. Byla jsem zvědavá, kde vezmou tu nohu, kterou mě pak budou masírovat!

 

Je to až neuvěřitelné, ale po stejných chodbách a do stejných lázní zavítali kromě mě i další významné osobnosti. Tak třeba:

J. W. Goethe
Božena Němcová
Vítězslav Nezval
Franz Kafka

Ludwig van Beethoven
Johann Strauss
František I., rakouský císař
kníže Metternich
princ Albert von Thurn und Taxis
Abbas Hilmí II, poslední vícekrál Egypta
Ahmed Mukhtar Pasha, velkovezír osmanský
Alphonse Maier von Rothschild, bankéř
Prezident Václav Havel

 

A další…

 

Zajímalo by mě, jestli si tito významní hosté také strkali zákusky v ubrousku potají do kabelky anebo do kapsy, jako některé lázeňské švihlé, které jsem viděla.

 

Františkovy lázně na přelomu ledna a února byly pro mě balzám na duši. Všude byl klid, sezóna začíná až později. K procházkám láká nejen kolonáda a více než dvacítka pramenů, trasa kolem Slatinného potoka, ale i rozsáhlý lesopark.
Za výlet stojí jistě i blízké město Cheb s historickým centrem a Národní přírodní rezervace Soos. Ale o tom třeba zase příště.

 

Soos

 

Mějte se fajn a buďte zdraví.

 

 

Aktualizováno: 11.3.2024 — 19:50

55 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Milá Blážo, včera jsem tu nebyla a tak jsem dočetla až dnes. Ale sledovala jsem pečlivě na FB, takže vím o co jde. 🙂 Doufám, že se z tebe stane velmi brzo protřelá lázeňská, 🙂 zejména ve vyhýbání se ještě protřelejším štamgastům a čiperným seniorkám. FL znám velmi dobře, byla jsem za mlada několikrát, z důvodů zdravotních. Tenkrát jsem ty „protřelé“ nijak nevnímala,se spolubydlícími jsme na ně neměly čas. 🙂 Jen jsme se divily, jak se tam ty dotyčné mohly dostat.Jednou jsem byla ubytována v jednom z těch hudebních domů a naproti byl rusácký léčebný dům,tož tam bylo každý večer „das ist hrůza,vlasy auf“.

  2. Díky, švihačko lázeňská, za reportáž. Připomněl jsem si, že téměř před pěti lety jsem byl ve Frantových L. na wellnessu. Ono to tedy nebylo tak úplně ve F. L., protože Komorní hůrka už patří k Chebu. Takže Soos jsem též navštívil, Aquaforum v Pawliku nemá chybu. Dá-li pánbůh, snad se mi podaří časem něco takového zopakovat. A protože kluci jsou čím dál tím více samostatnější, tak by se mi mohlo zadařit absolvovat to i s MLP, nepochybně by si to zasloužila. 🙂

  3. Pobyt v lázních jsem také nezažila, jen jsme si s manželem prošli okolí právě těch Fr. A dokonce jsme byli i v PR Soos, chodili přešně po chodníčku na obrázku, bylo to velmi zajímavé.
    A jestlipak se slovo „frantík“ u chlapečků vžilo (tedy já jeho použití tak znám) právě podle téhle sochy? Tu jsme tam neviděli nebo prostě minuli 🙂

  4. Blážo, díky za lázeňské perličky! Zavzpomínala jsem na svůj pobyt ve Františkových Lázních, kam jsem vlastně vůbec nechtěla jet, přiměl mě krom mé lékařky i pocit odpovědnosti k vlastnímu zdraví, ale úžasně jsem si tam odpočinula od běžných starostí a vrátila jsem se velmi osvěžená. Snad i tobě láznění pomohlo aspoň tak, že sis odpočinula od všedního koloběhu.
    Františkovy Lázně jsou moc hezké a mimo sezónu to musí být paráda! Úžasné jsou i Mariánky, zvlášť jejich architektura ve stylu dortu se šlehačkou.

    1. Hančo, já poprvé taky jet nechtěla, ale jak píšeš, zvítězila odpovědnost k vlastnímu tělu. Podruhé jsem sama sobě chtěla dát ještě šanci. Člověk vypadne ze všedního koloběhu a to je fajn. Je o něj pečováno a to je taky fajn. 🙂

  5. To bylo milé lázeňské povídání!

    V lázních jako takových jsem nikdy nebyla, ale téměř deset let jsem téměř naproti lázním bydlela 😉 . Jsou to lázně maličké, poměrně nové a zřízené v samotné perle Moravy.

    Dobré na nich bylo, že za našich časů se dalo chodit plavat do jejich bazénu, dokonce jsem se pár roků účastnila i vodního aerobiku (ten byl bezvadný). Pravda, včil už tam není ani aerobik, ani do bazénu nemůže platící veřejnost. No ale mně už je to stejnak jedno, protože už tam nebydlíme 🙂 .

  6. Dovolím si sem se souhlasem Dede přilípnout malou reklamu.
    Zvu vás všechny na můj web http://www.lenkablaza.cz, kde si můžete nejen počíst blog o minerálech, zajímavostech z přírody, příbězích šperků, ale i trochu o podnikání.
    A taky třeba vybrat si nějaký šperk. Pamatujte, že se blíží Velikonoce a to by vás neměl beránek pokakat! 🙂 ♥

  7. Já to mám na rozdíl od „předřečnic“ kousek, takže tam občas jen tak zajedem – zejména do Frantovek, kde mají v jedné z cukráren bezkonkurenční bezé roládu 🙂 . V Mariánkách jsme byli předloni na prodlouženém víkendu, Máťovi se moc líbila místní zpívající fontána, nejvíc zkoumal odkud kam ta voda teče :-)). K. Vary nějak nemusím. Což mi připomnělo, že si musíme Frantovky naplánovat, než bude vedro, jsou tam nádherné procházky, oprsklé veverky a ta roláda 🙂
    Moje záda a záda MLP by snesla i nějakou tu procedůru, ale na to máme naplánovaný Jáchymov 🙂

    1. O Jáchymovu jsem uvažovala taky, ale nakonec zvítězily Frantovky. Můžeš doporučit konkrétní hotel v Jáchymově? A byl tam klid, protože to bylo mimo sezónu na přelomu ledna a února. Našla jsem tam prodejnu oplatek, kterým se nic nevyrovná a není to přímo na kolonádě. 🙂

      1. Tak to bohužel nemůžu sloužit, protože my máme v Háji (pod Klínovcem) k dispozici chalupu (je mojí neteře, už ji měli její babička a děda , t.j. moje teta a strejda), takže dojíždíme, je to kousek. Jen to nesmí být v zimě, auto s pluhem nemáme :-)). Pro nás ideál je začátek září.

      2. byla tam loni kámoška, prý hotel Běhounek nebo Radium Palace … byla v Běhounkovi….

    2. páááni oprsklé veverky jsou tam stále? to bude už kolikátá generace, protože jsme je tam pozorovali a bavili se tím už v osmdesátých letech, kdy tam tatínek jezdil do lázní a my za ním na prázdninový pobyt v kempu v chatičce. taky mě bavil vláček, který jezdil lesoparkem z kempu do centra.

  8. V lázních jsme docela často, ale okolí nemá mec čas zkoumat, protože tam většinou dáváme dohromady nějaké servery, počítače a tak podobně.

    Takže třeba z Mariánských Lázní si pamatuju akorát průjezd městem za světla, pak pobíhání po zázemích hotelu a následně noční průjezd pryč. 😀

    Budu to muset napravit. 🙂

  9. V lázních jako takových jsem nikdy nebyla a myslím, že ani nechci být. Co jsem vyslechla, panuje tam kultura, která je mi cizí. Leč v ranné porevoluční době, po návštěvě Prahy jsme se na zpáteční cestě zajeli podívat do Františkových, že jako přespíme a kouknem se. Hotel – dobrý den, prosíme jedno přespání. Jistě, bude za tolik, prosím OP. Nemáme, tady jsou norské pasy. Rozpaky, oh, tak to tedy bude úplně jiná cena prosím. Tak tohle nám bylo také cizí! Proč? On tamhle pan šéf, ukázala stranou, si to tak přeje. Tamhle stranou stál šíbr ve fialovém saku, tehdejší módě čerstvých podnikatelských loupežníků a dohlížel, jestli slečna dbá jeho pokynů. Před hotelem stál náš vůz s norskou značkou. Byl poněkud udiven, když se ti Norové na sebe podívali, mlčky sebrali své pasy a odjeli přes blízké hranice k německé konkurenci. Tam aspoň otevřeně neokrádali. No a k Františkům už jsme se nikdy nepodívali.
    Nevím, proč to píšu, s Blážiným pobytem tam to nemá co dělat. Vzpomínka?

    1. Tak to je mi líto, takový přístup by mě taky štval.
      Já si kulturu v lázních řídím sama, nechci být zatažena do společných akcí. Hotel Pawlik je natolik velký, že si tam člověk může zachovat soukromí, když chce. A to mi velmi vyhovovalo. 🙂

    2. Janoba, tohle jsme zažili mockrát. Noapoprvé to bylo nemilé překvapení, zjistili jsem to až při předložení am. pasů kdy cena poněkud poskočila. Protože jsme z Bavorska jezdili do Čech skoro každý víkend, nic jiného nám nezbývalo, bylo to všude stejné. Ubytování jsem předem zamlouvala z Něm. po tf. Zeptala jsem se na cenu, ale když jsem pak dodala „my ale máme am. pasy“ se ozvalo „áá tak to cena bude jiná“ – byla a o dost vyšší. Bylo dost zvláštní při příjezdu vidět před hotelem někoho vystoupit z luxusního BMW nebo Merc. a česky na recepti platit za noclech polovinu toho co my.
      Dokonce byly i dvojité jídelní lístky. To jsem se ale jednou vzepřela. Jeli jsme do Čech s angl. přáteli a zašli si na oběd. Při vstupu do rest. jsem mluvila já, takže pan vrchní mi donesl český lístek. Jenže pak zaslechl i angličtinu, tak donesl i angl. Kdyby v něm nebyly ceny za stejná jídla dvojnásobné, brala bych to jako službu, aby cizí hosté věděli co jedí. Takhle jsem mu lístek vrátila s tím, že si všichni objednáme podle toho českého a jídla sama přeložím. Pan vrchní nebyl nadšený, ale vycouvat nemohl. Naštěstí po určité době dvojitý metr zmizel.

  10. Jo, ještě k tomu kraji… Vůbec to tam neznám.
    Kdysi, když jsem byla malá, jsme jezdili hodně často do Karlových Varů – byla tam železniční ubytovna pro toulavé železničáře:))
    Do Mariánských lázní jsme jezdili za pratetičkou, dědovou sestrou. Z toho si ovšem nic nepamatuju.
    Když ono je to od nás daleko.

    1. Pro nás je to úplně strašlivě daleko 🙂 Ale v těch Matiánkách a okolí se mi moc líbilo. V Karlových Varech jsem nikdy nebyla. Já mám asi nejblíž Luhačovice- tam každoročně na pár dní jedeme. A tam je to celkově bezpsí, psi nesmí ani do lázeňského parku. Takže sehnat dogsitting, ubytování, zkonzultovat plán líhnutí a můžeme jet 🙂

        1. To jsem nenapsala, ale i v Mariánkách v tom doporučeném hotelu Ferdinand jsou pejsci vítáni 🙂

            1. pořád jsou to „pejsci“ 😀 když jsem oslovila mladou bloodhoundici “ Ahoj, pejsánku“, odpadla její panička smíchy a pejsinka, využivši toho, se šla ke mě seznamovat 😀 znáš bloodhoundy, jaká jsou to přátelská stvoření.

    2. Dede, já chtěla původně do Varů, protože tam mám bratrance a tetu a spoustu krásných vzpomínek z dětství. Ale měla jsem smůlu, že mnou vybraný hotel ještě neměl podepsanou smlouvu s mou pojišťovnou na nový rok a tak jsem zvolila co nejbližší lokalitu.
      Vary se prý hodně celkově zkazily.

  11. Milá Blážo, tvoje lázeňské zápisky jsou veselé a vtipné, byť v tom vidím takové ty… drobnosti… které jsem zažila i jako lázeňská švihlá dojíždějící 🙂
    Já bych si i lázně dala (musela bych si je, samozřejmě, zaplatit 😛 ), ale jaksi nikde neubytovávají se psima. Naštěstí pro případ opravdové potřeby mám na dojezd hned dvoje – Lázně Bělohrad a Lázně Velichovky. V těch druhých jsem co měsíc – ale s divadlem! 🙂
    Ten bazén je snovej… Už jen pro stálý přístup do bazénu bych ty lázně brala:)) Takže v dlouhém rozcvičování bych se k tobě radostně přidala! 🙂

    1. To by bylo krásné, Dede! Bazén plný Zvířetnic a Zvířetníků! A mohli bychom si secvičit i nějakou sestavu! :))))
      Ale fakt, bazén mi chybí, je to fajn vzít si župan a prostě si jít zaplavat. V Praze máme sice taky bazény, ale než k nim dojedu, tak ztrácím chuť na plavání.

    2. My jsme byli ubytovaní se psem (a nejen my) v Lázních Libverda, s výjimkou největšího hotelu to šlo v několika menších (a hezčích) hotelech, odkud se sice na procedury muselo chodit, ale to nám vůbec nevadilo. Dokonce s námi pes mohl i na jídlo – hosté se psem mohli sedět na teráskách, které přiléhaly k jídelně. Nám se tam moc líbilo, Lázně Libverda jsou sice menší lázničky, ale mají svůj půvab a v okolí je toho spousta k vidění.

  12. Koukám, Blážo, jaký jsi měla barvitý lázeňský pobyt 🙂
    My byli ve Frantovkách jednou, ale ne v lázních (nemám ráda lázně a zaplaťpánbu je nepotřebuju), prostě kvůli výletům po okolí. Tehdy tam byl v sousední vesnici motýlí dům, viděla jsem to poprvé. A Soos je úžasný.
    Ať ti lázně prospějí!

    1. Děkuju Zano, ale vypadá to, že jsem beznadějný případ.
      Chápu Tě, já jsem taky do lázní nechtěla jet. Nakonec jsem byla po operaci dvakrát, ale myslím si, že už si to víckrát nedám.

      1. bylo to potřeba, Leni, a důležité je, že to pomohlo Tvým cenným kovem vyztuženým zádům! vyprávíš o tom kouzelně 🙂

          1. Teorie říká, že ten účinek poznáš až později 🙂 Já ho tedy taky moc neviděla, i když ty procedury byly většinou fajn.

  13. Ve Františkových lázních jsme se byli podívat jen skok, když jsme byli v Mariánkách- na pětidenním wellnessu, naše úporné problémy nejsou hodny zájmu našeho zdravotnictví. Byť si myslím, že teď by mi lázně prospěly víc, než až to bude fakt neudržitelné. Inu, získala jsem šest rehabilitací a zřejmě mi to musí pomoct na další rok 🙂 Lázně by prospěly i mé poněkud přepracované duši- pokud bych vypnula služební telefon 🙂

  14. Blažolenko, díky za ranní úsměv. Já chodím též do obchodů v roušce a též se bavím tím, jak si všichni myslí, že jsem nějak vzácně nemocná.
    Ten bazén vypadá senzačně, tam bych mohla být naložená a plavat do umdlení. O mého founa bych obavy neměla, nemám ho nastavený na otisk prstu natož řádně macerovaného.

    1. Alex a to si představ, že ten bazén má v létě pokračování i ven. Jenže tam je pak lidmi fakt nabito a o to moc nestojím.

  15. Ahoj Blažolenko, mluvíš mi z duše, mimo sezónu je všude zajímavo. Díky za postřehy a ať Ti načerpaná energie vydrží co nejdéle!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN