HOST DEDENÍKU – MartinR: Suchý strom a krkavec

Ošlehaný horkým vzduchem vanoucím z pouště pod ním asi leccos pamatuje. Určitě ne dobu dinosaurů, kterých kosti se v této oblasti hojně nachází. Pokud ne on, pak jeho předchůdci určitě pamatují dobu divokého západu s desperáty mizejícími v hloubi pouště s nadějí na záchranu.

 

Jenže doušky slané vody žízeň nezaženou. Sucho, vyprahlá rozpraskaná ústa a žár je nakonec pravděpodobně donutily vrátit se vstříc svému osudu. Stromy, které pamatují, by mohly vyprávět o zoufalcích, dobrodruzích, zločincích nebo výpravách lidí, kteří s nadějí mířili na západ. O jejich nadějích, strachu a vůli.

 

 

 

Krkavec neruší poezii stromu. Jako by tvořil spolu se stromem varování: dál radši ne.

 

 

Poznámka:

Na silnici 70 na cestě mezi dvěma národními parky, Zionem a Arches je odpočívadlo. Pokud tudy někdy pojedete, nenechte si jej ujít. Jmenuje se Salt Wash View a stojí zato.

 

 

Jaký pocit tyto fotky vyvolávají ve vás?

Co pro vás znamená pojem „Divoký západ“?

 

Aktualizováno: 3.2.2024 — 19:05

69 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Díky. Ti nebeští jezdci tam ještě chybí 🙂 Našel jsem si slova od Johnny Cashe: If you wanna save your soul
    From hell a-riding on our range
    Then, cowboy, change your ways today
    Or with us you will ride
    Trying to catch the devil’s herd
    Across these endless skies

  2. „Dneska kvítek naděje, zítra kosa zmaru“,citát z jedné knížky dost staré ale takové snímky mi ji připomněly.Ten krkavec to završuje. Knížka a citát mi naběhl ve vedlejší hospůdce,která je o knihách. 🙂

  3. Krásné fotky, obě. Až mě z nich tak zvláštně mrazí, a když si představím ty lidi, kteří se tam někde pachtili za představou bohatství…jsem ráda, že jsem se narodila tady.
    A jak píše Alča, ta první fotka by stála za zarámování, ta zachycená atmosféra je úžasná.

    1. Nemám pocit, že ti lidé tenkrát se pachtili za bohatstvím. Pachtili se za životem, který byl tam doma bolavý. Ano, ubírali někomu jinému zem, ale v jejich představách byla nekonečná a nevěděli, co my víme dnes. Nesuďme je, Mamute, suďme nás, my už víme, co jsme provedli!

  4. první fotka ( obě jsou velice působivé) mi připomíná začátek filmu The Doors s Valem Kilmerem v hlavní roli.

  5. Ty hle scenérie mám ráda, i když jsem je nikdy neviděla a neuvidím na vlastní oči.
    Jako malá jsem hltala všechny příběhy prospektorů, zlatokopů, honáků i prostých lidí, kteří toužili po svém kousku půdy.
    Pak přišla ta druhá část – uvědomění, že jejich objevy, jejich dobrodružství a splněné sny stály životy původní obyvatele, stály zbytečné životy miliónů zvířat, za drancováním a zničením tamní přírody, kácením staketých sekvojí, aby mohli „jet rovně“.
    A že nerespekt ke křehké rovnováze ničí ten původně panenský kraj i nadále.
    Co kdyby tam v poušti našli zlato, ropu, cokoli – už by nebyla ani ona.
    Ne, není to příjemné, to co jsem napsala. I my se tady chováme nehezky k darům přírody.
    Tak se vrátím k té romantice – klid a ticho prořízne krkavčí zpěv. Pomni, poutníče. Zde končí i začíná – vše.

    1. že to byly romantické představy člověk pochopil až později, ale jako knížky ve věku 13-14 byly hodně formativní.

  6. Já se vrátila do dětství a i když to není ta správná poušť (Llano Estacado), vidím Bloodyho Foxe, ženoucího se v kůži bizona po obloze (nějaký optický jev to byl, už si tu knížku přesně nevybavuji, ale tenhle obrázek by mi tam seděl :D).

    1. Přesně – Llano Estacado a Bloody Fox! Holt ten Karl se naší generaci zažral pod kůži.

  7. Hm, už tomu chybí jen hudba od Ennia Morricconeho 🙂
    Co třeba tohle? 🙂 Tu mám ráda… https://www.youtube.com/watch?v=yyV_eb3p3Zw
    Je v ní krása i krutost.
    Víte, já jsem na tom místě byla taky. trochu fotila, mobilem. Ale hlavně se dívala do dálky, na tu poušť a najednou viděla a cítila ty stovky obrazů, které jsem kdy o těchto místech četla. Bylo to parkoviště na hřebenu nad pouští… a s takovou mocí!
    Díky Martinovým fotkám se tam snadno vracím. 🙂

    1. Morricone uměl vyjádřitnaši představu o divokém západě asi stejně dobře jako Karl May ji vytvořil, ač to bylo úplně mimo 🙂

    2. cokoliv od Mistra Morriconeho zanechá hluboký dojem. povídej, jak se má dnes Pan Geralt?

      1. Děkujeme za optání 🙂 Možná se trošku líp hýbe, ale zase nechce jíst. No, paštika jistí aspoň tabletky a jinak ho vytrvale přesvědčuje Patrick 🙂
        Každopádně CRP je výrazně zvýšené a specialista v Ostravě, který dnes viděl jeho rtg snímky, pravil, že je to opravdu monstrózní panostitida, tedy zánět okostice na dlouhých kostech. Jak je to hrozné se na něj dívat, pořád je to slušná varianta, protože by se to mělo vyléčit bez následků 🙂 Tedy mimo stavu mých nervů, samozřejmě 😛

        1. Sice hrůza, ale alespoň ta z nejlepších variant. Stav tvých nervů naprosto chápu a nepřestáváme držet všechny palce, co máme.

        2. Dede, to se mi to mluví, ale nenervuj se, když specialisté tvrdí, že bude dobře, jen potřebujete čas. Máš tam mladé ošetřovatele,tak má pejsek aspoň nějakou radost. Držíme palce co to dá.

          1. Když to vysoké CRP (u psa je 20 hodně) naměřili po pěti dnech braní atb a léků proti bolesti, které jsou zároveň protizánětlivé. A pokud se pes snaží odlehčit dvě nohy ze čtyř, je jeho pohyb minimálně strašný na pohled…
            A nejí a nejí.

            1. je to nerv pro páníčky, když se děje s miláčky chlupatými cokoliv… vydržte, zlepší se to… ať Brandy zlatě fouká na tlapky, to přece pomůže. a na Vás všechny ostatní v domečku budeme myslet my tady a posílat palcodržení – vždyť víš, že to zabere vždycky 🙂

              1. Díky všem, přijde mi to nekonečné. Pořád si musím připomínat, že ještě předminulou sobotu ten pes vesele běhal s větrem o závod.

                1. jak to rychle přišlo, tak to určitě i rychle odejde, jak se nasadí ta nejsprávnější medikace…vydrž!

                  1. Musím 🙂 V pátek mu změní ty léky na bolest (které jsou i protizánětlivé). Tak uvidíme, třeba se to pohne k lepšímu rychleji…

  8. Obě fotky jsou moc povedené! Ta se stromem by stála za zarámování.
    Spoustu let jsem měla svoji pracovnu, kde byly dva obrazy – stará středověká mapa světa a poušť. Každý koukal na tu mapu, ale já jsem milovala tu bohatou škálu oranžové, žluté a pískové v kontrastu s barevnou oblohou. Ten obrázek se stromem je opravdu moc hezký…

    1. Děkuji. Byla z toho velká fotka A0, zůstala v předchhozím přechodném bydlení. Další bude 🙂

  9. Jeden vtip k tématu:
    Skot se přestěhuje do Ameriky, zakoupí za všechny úspory půdu, samý suchopár a bodláčí, vykope studnu, začne zavlažovat, udělá si zahrádku, postaví dům, začne chovat dobytek,… Jede okolo pastor, a tak ho Skot pozve na večeři. Pastor pronese modlitbu a dodá: „Hezky to tu s Pánem Bohem vedete.“ A Skot se usměje a hrdě pronese: „A to jste to tady měl, otče, vidět, když to tu Pán Bůh vedl sám.“

  10. Dojmy?

    …den temný byl a ševelil
    dech větru v stéblech trav.
    Tu honec k nebi pohleděl
    a v hrůze zůtal stát,
    když z rozedraných oblaků….

    Naskočila mi písnička a jede, mikrofon si předávají různí zpěváci. Romantika Divokého Západu je krásná věc, nic proti, ráda si ji užiji, ale ve skutečnosti to byla neskutečná dřina a každodenní boj o život. 🙁

    Martine, klobouk dolů, to jsou fotky s atmosférou. A vyfotit přistávajícího krkavce takhle úžasně ostře! Koukám a zírám.

    1. … když z rozedraných oblaků
      viděl stádo krav se hnát…

      Působivý text. Záblesk, poslední mihnutí života starého honce. I když tedy nejsem honec, to dunění stovek kopyt jsem z té písně vždycky slyšela.

              1. „Mám sílu ještě na jednu proměnu.“ “ Myslíš, že mi stačíš?“
                „Chacha“ 🙂 smlouva San Vengeanzy …

                1. Chacha, když mně se nakonec taky víc líbil ten jezdec na koni, Nicolas Cage promine. 😀 (A měl lopatu, i když ne archeo 🙂 .)

    2. Díky. Ti nebeští jezdci tam ještě chybí 🙂 Našel jsem si slova od Johnny Cashe: If you wanna save your soul
      From hell a-riding on our range
      Then, cowboy, change your ways today
      Or with us you will ride
      Trying to catch the devil’s herd
      Across these endless skies

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN