Někdo ty fotky první poslat musí – bylo mi řečeno. Takže jsem se zadíval do svých loňských úlovků a (těžce) vybral ty, o kterých si myslím, že se mi opravdu povedly. Které z nich se nejvíc líbí vám?
01 Květinu nenapadne soutěžit s květinou vedle ní. Prostě kvete (Japonské přísloví). Sakura na naší zahradě vítá jaro.
02 Ptačí strom
03 Mosty spojují lidi, města, země. Tento je hranicí mezi Portugalskem (Valenca) a Španělsko (Tui)
04 To jste rádi, že mě tady máte! Nové štěně Rex si dovoluje na starší dámu Ari.
05 Mysl je jako voda. Když je klidná, vše se vyjasní (Budha). Moře na západním pobřeží Jutského poloostrova.
06 Arhus, Dánsko.
07 Soustředění mladého pastevce. Tádžikistán.
08 Nemám nic jiného, ale vezměte si. Tádžická pohostinnost.
09 Bílá nebo černá? Mumlava na podzim
10 Zlatá. Mumlava na podzim
11 První sníh v Krkonoších
12 Živlové. Krkonoše.
13 Naše víska navečer.
Forky super. 🙂 Nejvíc mne zaujal most a vesnice. 🙂
Díky Davide 🙂
Krásné fotky. Nejveselejší je Ari s Rexíkem – tam je vidět ta psí radost.
Jinak musím vyzvednout fotky architektonické – ten most je famózně vyfocený, je to tak příjemně strohé. No a pak červený dánský dům se zeleným stromem – klidně na titulku časopisu Architektura. A nejkrásnější je vaše vesnička v noci – v duchu vidím se vznášet nad ní anděly s transparentem Aleluja a slyším z dály Narodil se Kristus pán, veselme se 😉 .
děkuji 🙂
Nadchla mě hned první fotka, protože sakura je můj srdeční strom. Stávala před naším domem v Olomouci a v květnu byla vždy rozkvetlá celá ulice. Však jsem si ji taky musela pořídit na zahradu.
A opravdu jsou i všechny další fotky náramně povedené – ať jsou to momentky či portréty nebo krajina a rozsvícená vesnička na závěr, ta je jak z pohádky!
Sakury jsou fotogenické :-), díky
Všechny jsou krásné, protože všechny vyjadřují zachycený okamžik života. To na fotkách mám ráda. Osobně, mě lahodící, je záběr mostu mezi Španělskem a Portugalskem. Neskutečná, ale přitom reálná hra geometrických tvarů.
Díky -:)
Všechny fotky jsou krásné, moc těžké vybírání. Ale nakonec jsem vybrala 3.
1. – sakura, to proto, že už se těším na jaro a před domem, kde jsme bydleli v Mostě a kde dnes bydlí syn s rodinou je alej sakur. Když rozkvetou, je to růžová nádhera.
2. – Ari a Rex. Jsou kouzelní a moc vám je přávidím. Oba -)
3. – Živlové. To je fotka hodná profesionála a pevně věřím, že by i v nějaké soutěži stála na bedně 🙂
Díky 🙂
Fotografie jsou prof! Pro mne je libý Ptačí strom a Živlové. Klid s tušenou aktivitou a dynamika přírody. Vidíš – máš holt to voko! Zase se s něčím pochlub!
Díky Jano 🙂
Pěkné fotky, děkuji.
Děkuji 🙂
Fotky jsou nádherné, opravdu TOP výběr. Jedna povedenější než druhá. Nemohla jsem se vynadívat na zlatou Mumlavu, jak jsi tohle vůbec … a pak jsem sjela dolů. Já vím, že stačí stativ a hrát si s nastavením foťáku a … ale to je FOTKA! To je pro mne vítěz. Ale na kalendář jsou všechny.
Děkuji 🙂
Úžasné, krásné fotky, potěcha pro duši, díííky! Ariška se směje! 🙂
Jak polární lištička. 🙂 Jsou oba kouzelní.
Martine, nemůžu si vybrat jednu fotku, tak se kochám všemi. Máš fotografické oko.
Děkuji 🙂
Díky, Ari je celá oživlá co tady má Rexe
líbí se mi všechny… máš dar oka a techniky, Martine, to nemá každý 🙂 vidět krásu a kouzlo okamžiku a zároveň ho zvládnout zachytit tak, aby fotka vypověděla o té neopakovatelné chvíli. v tom si můžeš podat ruku s Davidem, oběma Vám upřímně přávidím 🙂 sama mám to oko, techniku neovládám 🙂 a tak si nadšeně užívám těch krásných snímků a děkuji za ně 🙂
Děkuji 🙂
Jsou tajuplné, jsou krásné
Díky 🙂
Všechny fotky jsou krásné. Mně se nejvíc líbí vesnička – úplně z ní vyzařuje pohoda. Mohla by být jako vánoční pohled. Taky mě zaujala fotka mostu – ta hra světla a stínů.
Ten most je zajímavý tím, že ten den už jsem měl pochodu plné zuby, chtělo se mi jenom složit bágl a zout boty – a ten most byl posledním větším milníkem, tak jsem i dost spěchal. Ale povedla se 🙂
Martine všechny fotografie jsou krásné.
Mě nejvíce zaujala tato – Soustředění mladého pastevce. Tádžikistán.
To je jak od profesionálního fotografa. Výborné zachycení pomíjivého okamžiku života.
Ty dvě fotky z Tádžikistánu jsou táta a syn. Táta byl příjemný mladý muž, pečující o syna. Ten kluk v sobě měl takovou přirozenou hrdost a sílu potomka Džingischánů…
Negativní pocit. Nemám ráda hůl ve zfvižené ruce. Ten kluk se soustředí na to, jak nejlíp třísknout do zvířete, které konečně našlo trochu zeleného k snědku.
Jako fotka výborná, leč…
Jano, pochybuju, že by ho praštil – na těch oslících závisí jejich život, stejně jako na kozách a kravách. Počítají se dokonce i do podmínek nutných, aby mohl muž uzavřít manželství. I kdyby ta zvířata neměli osobně rádi (což mi u denního soužití a závislosti na nich nepřijde úplně pravděpodobné), nebudou ubližovat cennému majetku. Navíc ti osli nemají uzdu, všimla sis? Podle mě poklepání holí na jednu nebo druhou stranu krku prostě znamená způsob, jak osla řídit.
Dobrá, Martin říká, že jo 🙁 Asi ne tak, aby ublížilii, ale jo.
Nojo, no. Buďme schovívaví, zvíře má na sobě nějaké hadry. Nojo, no. Dyš já schovívavá nejsem 🙂 . Kluk má slušně napřáhnuto a tvrdej výraz!
Ale co já mám co kafraf! Panička z města, kluk v tom žije, vidí to jinak.
Naprosto tě chápu.
Rozhodně je to dobrá fotka. Zachycený okamžik a člověk pak přemýšlí.
Ta fotka je skutečně meveselá, taky jsem dlouho uvažoval jestli ji tam dát. Podle mého názoru ale v sobě koncentruje život Tádžiků. Jsou z našejho pohledu chudí, živí si tím, co si dopěstují, nějaká sociální síť fakticky neexistuje – jsou závislí na rodině a komunitě v nemoci a stáří. S omezenými zdroji, které mají k dispozici musí šetřit a být velice efektivní. Myslím, že to je příčinou, proč nedávají své city a emoce zvířatům (ani jim nedávají jména), šetří je pro sebe navzájem. Zvíře je pro ně zdroj práce v tomto případě. Nic víc, nic míň. Nechtějí si jej poškodit, protože znamená majetek a příležitost přežít. Ale už nemají energii na luxus, který máme my – brát zvířata jako bytosti s emocemi a potřebami jinými než jídlo a občas teplo. Smutné, ale z toho, co jsem viděl po světě více časté než to, co známe z bohatého severu. U nás to bylo taky – rozdíl tak 50 možná 80 let, kdy slušné chování ke zvířatům nebylo ani náhodou pravidlem.
Howgh!, Martine.
Mně se líbí zlatá Mumlava a sakura. Na fotky sněhu mě nikdo neutáhne, zebe mě už z toho pohledu 🙂
Jak říkají v Norsku: Není špatného počasí, jenom vhodně zvoleného oblečení :-). Díky
Nejvíc se mi líbí vaše víska. Při pohledu na tuhle fotku mě napadlo, jak úžasný byl dar ohně pro naše dávné předky. Ve studených nocích s chladným světlem hvězd nad hlavou měli zdroj tepla a světla, kolem kterého mohli sedět, rozvíjet schopnost komunikace a pospolitost… Prostě takový malý ostrůvek civilizace.
A musím moc pochválit všechny fotky, Martin prostě umí…
Děkuji 🙂