BTW: Báječný koňak

Patří spolu se svařeným vínem mezi oblíbené vánoční alkoholické pití. Stejně jako u svařáku bývá jeho kvalita velmi různá a málem každý na něj má nějaký vlastní grif.

 

Vaječný koňak. Někdy neskutečně lahodný, jindy jen vysoce kalorický nápoj, kterému sluší ploché skleničky. Byl to vlastně první alkohol, který jsem jako dítě ochutnala. Omylem, samozřejmě:))

To bylo tak. Babička ho vždy na Vánoce vyráběla pro celou rodinu (i proto sháněla levnější vejce „křapky:)) a co se pamatuju, býval vždy jak ve verzi pro dospělé (s rumem), tak ve verzi pro děti (bez alkoholu). Lahve byly zřetelně označené, dospělí byli pozorní, takže děti dostávaly vždy to své.

 

 

Až na jednoho Silvestra, kterého jsme slavili všichni v domě u jedné z mých tet. Sešlo se dost lidí, jedlo se, pilo, zpívalo… jak už to bývá. Mně tehdy bylo asi tak pět, šest let. Jednu chvíli všichni vyšli ven, před dům, kde si navzájem přáli se sousedy (tehdy ještě bez rachejtlí). My, děti, jsme zůstaly doma a slídily po dobrotách, které momentálně nikdo nehlídal. Eh, pokud vám to připomíná kočky, tak mně taky 😛

Nepřekvapí, že jsem našla na stole skleničku s nalitým vaječným koňakem. Byla jsem přesvědčená, že je to koňak báječný, tedy ta dětská verze, a s chutí jsem nápoj vypila. Chutnal sice divně, ale ne špatně! Už si nepamatuju, jestli zůstalo jen u té jedné, nebo jsem si našla i nějaké další zbytky. Velmi přesně si však pamatuju, že se mi brzy začala pořádně motat hlava a měla jsem skutečný problém jít po schodech! Nakonec jsem je vylezla po čtyřech, došla do dětského pokoje, a tvrdě zaspala příchod nového roku.

 

 

 

Přiznám se, že mi slabost pro vaječný koňak zůstala. Výsledkem je, že si ho vůbec nekupuju!* Pro jistotu. Už proto, že pokud ho mám doma, vůbec v nějaké hodně dobré verzi, těžko mu odolávám. Navíc… on mi o Vánocích voní i těmi vzpomínkami. Umocňují je i skleničky po babičce, které jako by byly pro vaječný koňak dělané. Skleněný kalíšek na stopce je otevřený jako rozkvetlý vlčí mák, takže se snadno dají po důstojném popíjení nedůstojně vylízat. 🙂

 

* On mi ho obvykle stejně někdo daruje:))

 

Dnešní téma je tedy nasnadě. Máte rádi vaječný koňak? Vyrábíte si ho doma? Pokud ano, v jaké verzi? Je to pro vás také vánoční nápoj, nebo ho máte spojený i s jinými příležitostmi?

Aktualizováno: 2.1.2024 — 16:32

45 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Hmmm, už dlouho mám recept od Florentýny na koňak. Přibyl k němu recept na baileys a pořád ještě jsem ani jedno nevyrobila 😛

  2. Hmmm, dala bych si, kdyby byl doma ale není neb ho mám ráda, chutná mi velice ale všeho moc škodí,příliš sladké, přílš dobré. 🙂

  3. Zcela OT, právě zazvonil pan Rohlík a předal mi taštičku – v ní kytička mých oblíbených tulipánů, moje nejoblíbenější čokoládové bonbony (oříškové Nuxor Dark Chocolate od Lindtu) a moje nejoblíbenější sušenky (Shortbread Fingers od M&S), udělalo mi to velikou radost, tipuju to na dceru.

  4. Dede, takovou milou vzpomínku ti přeji je to článek do puzzlu dětství :). Když jsme začala číst, vzpomněla jsem si, že jsem na téma koňaku už jednou komentář psala. A vida, dole Šárka dala svůj odkaz, tak to bylo právě tam :). Stejný komentář platí dodnes, jen bych se opakovala. Tenhle jižanský vaj. koňak (Evan Williams egg nog – 15% alkoholu) máme stále rádi a pijeme každé svátky. Zrovna včera jsme si ho zase nalili, jako to děláme od začátku adventu, každý večer u TV. Je mírně hustý i sladký, alkohol je v něm chťově poznat. Upíjíme ho ze skleniček (tvar trochu jako otočený tulipán) o velikosi tak dvou klasických kalíčků na becherovku. Zcela nám ta dávka na večer stačí. Prodává se jako sezóní pití a bývá rychle vyprodaný. Takže manžel krátce před svátky koupil pro jistotu rovnou 4 lahve :). Včera jsme dopili třetí tu poslední načneme dnes večer. I kdyby se dal koupit celoročně, kupodivu v jinou roční dobu o něj zájem nemáme, máme ho spojený s vánoč. svátky a zimním počasí.

    Jinak vaj. koňak je tu během vánoc oblíbený a v obchodech se prodává řada dalších výrobců (pod názvem jen „eggnog“, nevím, jak by byl přesný český překlad). Ale ty jsou bez alkoholu, tedy i pro děti. Chutnala jsem ho, ale nezaujal mě. Jen hustá, hodně sladká tekutina, skoro krém. Takže já bych ho asi místo pití použila na přelití kopečku čokoládové nebo kávové zmrzliny (v Německu ráda dělala poháry z vanil. zmrzlina přelité českou griotkou – okoukané z české cukrárny – tak proč ne vaj.koňakem?).

    1. udělala bych s tím bezalkoholovým přeslazeným krémovým základem na ajrkoňak,to samé Maričko – přeliv na zmrzlinový pohár (dělají to i u nás v cukrárnách- nejen griotkový,al ei s vajákem..dokonce dělají i kávu s becherovkou a čepicí bílé smetany (nevyšlehané do šlehačky), říkají tomu káva Karla IV. .ovšem na pohár bych to lila pouze v případě, že bych ho nedoředila rumem nebo bourbonem…

  5. Maminka dělávala vaječný koňak, respektive eier koňak, jak se u nás říkalo, na Vánoce i na Velikonoce – vzpomínám si, jak jej tatínek naléval mým spolužákům ze základky, kteří přišli koledovat – ono na Moravě se to tak přísně nebralo. 🙂 Mně chutnal moc, byl opravdu jemný a sladký přiměřeně. Ale už jsem jej strašně dlouho nepila, a ten maminčin recept skončil bůhví kde.
    Ještě jsem si vzpomněla na silvestrovskou bowli, to byla zase tradice v rodině mého muže. Dělával ji zásadně tchán, který jinak o práci v kuchyni nezavadil. Ale tahle jeho specialitka byla taky moc dobrá!

    1. bowle-boule…jojo,taky jsem si na ni letos přewd silvestrem vzpomněla…ale jen vzpomněla,protože jinak bych tu dnes ještě asi nepsala 😀

  6. Moje maminka ho dělávala, když jsem byla malá.
    Pamatuji, že mi dávala trošinku ochutnat. Zřejmě tam dávala méně rumu, protože si vybavuji, že byl sladký a dobrý.
    Dnes už ho nedělá a já také ne.
    Ale je to moje vzpomínka na dětství.

  7. taková alžírská káva, dámy… kdo by odolal? dětskou verzi čili báječný koňak jsem neměla to potěšení ochutnat, takže zkušeností neposloužím. chystám se do cukrárny na třídě Míru, kde letos vyráběli vlastní vaječný a karamelový likér, to musím ochutnat, už jenom kvůli té krásné láhvi, ve které to mají. zbytek obsahu nějak postupně ulížeme s kamarádkami 🙂

  8. Tak tohle nepiji, natož dělám! Též je mi záhadou, proč se tomu říká koňak, když je to rum s vajíčky! Ale jo, párkrát jsem si lízla, když mi byl nabídnut, ale nezahořela jsem. Likéry všeobecně nemusím, ale jeden, který dělá kamarádka z pobřežních trnek, ten jooo! Tmavě rudá barva, delikátní sladkotrpká chuť v maličké stopce, paráda. Když se jí utrhne ruka a malou lahvičku mi dá, střežím ho a nabídnu jen VIP osobám. 🙂 Tak přijeďte!

    1. No tak to musí být dobrota. Kamarád kdysi dělával cosi podobného z višní a vínovice, snad to ani nedoslazoval a bylo to moc dobré.
      Jo, ještě něco: ty malé žluté věci, co se z nich dělá ta drahá zavařenina, se česky jmenují morušky.

      1. myslíš plody moruše bílé? velká dobrota…v botanické zahradě v Liberci roste ku potěše zaměstnanců, návštěvníků i ptactva velká a stará moruše, každoročně obsypaná závějí plodů 🙂 v předzahrádce pěstujeme moruši černou, ta nedorůstá takové velikosti a plody má rovněž velice lahodné. je z nich i delikátní zmrzlina.

        1. Ne, myslím ještě něco jiného, roste to v severských zemích, na přízemních keříčcích, plod vypadá jako žlutá malina/ostružina, možná trochu do oranžova. Prý je to druh ostružiníku: https://www.ireceptar.cz/zajimavosti/moruska-zluta-ostruzina-z-tundry.html
          Moruše znám, však jsu z jižní Moravy. 🙂 Moc velká dobrota. Máme tady v Brně vytipovaných pár míst, kde rostou. Nejvíc mi chutnají taky asi ty bílé, ale bohužel tomu jedinému volně přístupnému stromu, o kterém tady vím, se před pár lety v bouřce ulomila ta přístupná větev a ty další jsou fakt vysoko.

          1. Tak já se podělím. 🙂 Jedna prima moruše je těsně u botanické zahrady, v areálu SPŠ Sokolská, přesahuje přes plot. Další je v areálu kousek za Vojenskou nemocnicí a další bílá u Antroposu, na Veslařské. Ale nejvíc moruší, černých i bílých, je podél cyklostezky u kolejí nahoru k Ústřednímu hřbitovu – začít dole na Celní a projíst se až k tomu plácku nahoře na Jihlavské u parkoviště dá hodně zabrat. 😀

            1. Díky za tipy, zrovna tyhle jsem neznala.
              Ty moje jsou v Jundrově a pak kolem Mendelu.
              Kdysi jsme jich měli celé stromořadí u nás na veterině, tam jich bylo mraky, ale už je po nich; pak jich byla hromada na Chodské cestou na Kounicovou a v okolí.
              Kdysi jsme na té mojí alma mater taky měli stromořadí třešní. Na jaře to kvetlo jako sakury, fakt krásné květy, růžové, plnokvěté, v létě na tom normálně byly dobré třešně. Ale jak nejsem botanik, tak nevím, jestli je to možné, ale fakt si to tak pamatuju, asi ta už se mi dostavil ten vzpomínkový optimismus. 🙁

          2. Ten odkaz je přesný! Multer = ostružiník moruška. To už vím měla jsem tento ostružiník, pro mne tedy multe (multer mn.č.), na Nový rok jako desert. Šlehačka, pocukrované multer, koňak, nebo multelikér. Znám lepší, ale dobré to bylo!

            1. Protože jste o tom před časem psala (jak je ta zavařenina pro vás velká sváteční lahůdka), chtěla jsem napsat odkaz i české čtenářky, aby věděly, o co jde. Snad jsem to celé moc nepopletla. A jestli ano, omlouvám se.

              1. Přidávám ještě jednu lokalitu moruše: podhůří Bílých Karpat, Horní Němčí náves. Zmiňuji hlavně proto, že je báječná dostupnost a ekologická lokalita. A na konci dědiny rostou na mezi dřínky…

  9. Chutnal mi jako dítěti v dětské verzi, dospělá jsem ho nejdřív jakž takž snášela a pak už ho nemusela. Dělávala jsem ho ostatním, ale nějak upadl v zapomnění. Mimochodem, to je ten ubrus, co sis chtěla ušít? Pěknej.

  10. Vaječňák se u nás doma nedělal, natož aby se kupoval. Ale u kamarádky se dělal, byly jsme jak dvojčata :-), tak jsem si ho užila dosytosti už jako velká v „dospělé “ verzi. My ho doma taky neděláme, je pro nás moc sladký (MLP diabetik, já sladké nemusím). Ale letos přinesla snacha od rodičů, tak jsem po dlouhé době zas ochutnala. Nebylo to špatné (mňam), ale stačilo 🙂

  11. U nás doma se vaječňák nedělal, to až já jsem s tím začala. Jenže časem jsem zase skončila, protože Franta ani synek o něj nestojí – a není žádoucí, abych ho vypila celý sama (byť nikoliv najednou ;-))
    Ale synkova slečna ho dostává od svojí babičky a nepije ho, takže u nich na mne čeká :-))

    1. je skvělej v bábovkách..přidávám ho do hrníčkové-olejové…místo rumu a do těsta dávám méně cukru…

      1. Vidíš Sharko, to mě nikdy nenapadlo – možná i proto, že doma nebývá. Ale má to logiku… 🙂

    2. Zano, tak to jsme na tom stejně 🙂
      Já ho obvykle dostanu k narozeninám (prosinec, to už jsou skoro Vánoce:))

  12. Vaječný koňak mám od dětství spojený s Velikonocemi. Babička přes zimu vypálila slivovici, kterou pak použila. Pamatuji si jen, že nápoj nešel vylít z láhve, jak byl hustý. Nechutnal mi (zřejmě kvůli té slivovici 52%).
    MLP naopak tvrdí, že nápoj patří k Vánocům (i když pokud si může vybrat, tak raději má tu slivovici), tudíž vyrábím „symbolický vaječňák“ – Salko s rumem, stejně nezbude. Osobně nekonzumuji, je to sladké, což já nerada.

    1. Snažím si vzpomenout, jestli býval vaječňák i na Velikonoce, ale mám dojem, že ne. Bylo to čistě vánoční pití. Taky mě přes rok nenapadne ho chtít 🙂

      1. Pokud si pamatuju správně, tak u nás to bylo také na Velikonoce, když se vaječňák dělal a pak se dělal ještě i čokoládový.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN