HOST DEDENÍKU – Alex: Jak na Nový rok, tak po celý rok

Toto heslo mi zní v uších už desítky let, a to přesto, že jsem člověk pragmatický. Co když je na tom trochu pravdy? Takže jsem i člověk pověrčivý. Snažím se tedy pokaždé na Nový rok prožít den co nejlépe, slušně, zdravě.

 

Když jsme jezdili na novoroční vyjížďky na koních do lesů – nespadnout, nepodvrknout si nohu na náledí při výstupu na Babí lom, neopít se na Silvestra tak, že bych celý příští den strávila na toaletě… brrr. A tak poslední roky vyrážíme s kamarádkou a kníračkama ven, do přírody. Letos jsme si vyjely k Velké Bíteši do lesů s cílem podívat se na další díla Mistra Laciny, který v tomto kraji vytváří plastiky, většinou sakrálního charakteru, umístěné v krajině, pod širou oblohou.

V plánu jsme měly Hostinu na kamenném stole v Níhově, cestou dále křížový kámen, sošku sv. Jiljí, křížovou cestu na vrchol kopce i se závěrečným skleněným křížem a výklenkovou kapli se sochou Jana Křtitele s mušlí u Níhovského rybníka. Bohužel v celé krajině je vidět pohroma v lesích, kůrovec. Stále nezvládnutá těžba, na horizontech jsou vidět mrtvé lesy suchých z kůry opadaných smrků, všechny ty hezké, panem Lacinou vytvořené krajinné prvky stávaly na pozadí lesních zákoutí, dnes je okolo nich jenom buš.

Všechno jsme zvládly, popojížděly jsme autem, chodily pěšky, fotily. A bloudily.

Níhov je malá, krásná víska, ale plná záludných křivolakých uliček, mrňavých náměstíček, a slepých cílů, alespoň pro nás. Už několikrát, když jsme obcí projížděly jsme tápaly, jestli jedeme správně. A tak to bylo i na letošní Nový rok. Hlavní náves s kaplí jsme objevily hned napoprvé, proti kapličce stůl s připraveným jídlem. Pan Lacina vytvořil gurmánské hody.

Potom jsme vyjely dál do krajiny. Při návratu do vesnice jsme hledaly odbočku k rybníku a opět se motaly s autem na návsi. Po shlédnutí přírody v okolí rybníka jsme se opět ocitly na příslušné návsi a opět přišly ke slovu Mapy.cz. Nemohly jsme se trefit na příslušnou hlavní silnici, protože to po čem jedeme, plné výmolů a zatáček není to, po čem jsme přijely, že.

Nakonec mi došlo, že dámy za záclonami už jistě postřehly to stejné auto, které se motá okolo jejich domů. „Jsou to určitě typařky“, slyšela jsem až do auta opatrná slova. „Fotí, stále něco hledají v mobilech, dělají si poznámky o svých tipech na loupení!“ To všechno jsme si v jednom okamžiku s kamarádkou uvědomily a mohutně jsme se rozesmály, protože jsme se celé to odpoledne takhle skutečně chovaly.

Bloudily jsme kouzelnou vesničkou, trefovaly se do nesprávných odboček, couvaly, odjížděly, zase se vracely a z pohledu starousedlíků jsme se musely chovat naprosto podezřele. Nakonec, už za šera jsme trefily správnou cestu ven a vyrazily k domovu.

Ale celé odpoledne stálo za to. Chvíli sluníčko, chvíli poprchalo, bylo nádherně. V Níhovském rybníku kromě krásných slunečných odrazů jsme zahlédly i pána, který hrdinně nakráčel do vody v plavkách, udělal pár temp k ledové ploše na vodě, otočil se zpět a zmizel ve vrbičkách. Otužilec samotář. Měly jsme krásný první den nového roku. Kéž by takhle pokračoval dál.

P.S. A příště, až pojedu přes Níhov si zapnu GPSku 🙂

 

01 Hostina, Níhov

 

 

02 Od pana Laciny tlapatý křížový kámen na křižovatce za Níhovem do Lubné

 

03 Kaplička sv. Jiljí

 

04 Takovými krásnými plochými kameny s obrazy je tvořena křížová cesta

 

05 Na vrcholu je skleněný kříž

 

06 Zapadající sluníčko u rybníka

 

07 Výklenková kaple nedaleko rybníka

 

08 Uvnitř Jan Křtitel s mušlí v pravé ruce

 

 

Dede: Děkuju Alex a souhlasím! Taky mi na Nový rok zní v hlavě tohle pravidlo a snažím se, abych zařadila aspoň ty podstatné aktivity, na které ten den dosáhnu:)) Takže se ptám – na co se na Nový rok snažíte nezapomenout vy? 

A pak ještě jedna zvědavá otázka – také máte nějaké místo, kde máte tendenci šlápnout na bludný kořen? 🙂

 

 

Aktualizováno: 3.1.2024 — 10:44

33 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Letos jsem na silvestrovský víkend a Nový Rok absolvovala otužilecká lezení do stojaté vody (asi na pět sekund a v jednom případě až po krk). Hned druhý den roku jsem ulehla a virozou a doufám, že tady nebyla příčinná souvislost 😀

  2. Alex,krásná procházka a ta umělecká díla, úžasné ! Ovšem já jako bloudič bych tam asi byla dodnes. 🙂 Neý jsem se naučila jezdit k Pájí, projela jsem jednu zakletou dědinu asi 7x.

  3. Milá Alex, moc hezké povídání a krásné fotky (na té jedné ti to moc sluší). Hihi, možná u vás bloudění patří do novoročního rčení. Tedy pokud bloudíte jen vy dvě a dokážete se tomu zdravě zasmát – takže smíchem ku zdraví, že ! (ale samozřejmě souhlasím, že s chlapem by to bylo zcela jinak)

    S manželem jsme skoro bloudili ráno a Silvestra, když jsme se šli projít – teď už bývalou divočinou na konci naší čtvrti. Už týdny to tam kácejí¨, právě teď kolem oken projela další nálož kmenů, dnes už několikerá – nemám tušení, kam s tím jezdí. Zřejmě pro novou domkovou výstavbu. Kam oko dohlédne, smutná spoušť a mě je nejvíc líto zvěře, která přijde o další kus domova (tedy ta která přežije).

  4. Kouzelné povídání i s blouděním. Občas se taky někde ztratím 🙂
    To pořekadlo znám – jak na Nový rok i s tím prádlem.
    Neperu, nevěším, nesuším.
    Ale vařit jsem musela, přišli vnoučci na návštěvu, tedy se těším, že budou chodit stále 🙂

    1. Ach jo, uklepla jsem se. To patří až dolů pod JJ. Akce na prochajda, udolím říčky Halda.

  5. To byla opět nádherná vycházka! Alex, s tebou se tak dobře bloudí tvým krajem, je to prostě radost. Tu kapli sv. Jiljí bych chtěla vidět – je to patron našeho kostela a častým námětem soch či dokonce obrazů.

    Na Nový rok dodržujeme jedinou věc a to je poslech novoročního koncertu vídeňských filharmoniků. No a letos byla i čočková polívka 😉 .

    Já bloudím často a všude, zřejmě si bludný kořen nosím sebou 🙂 .

    1. Prohlídni si baťoh, jestli tam není někde zašitý. Vzpomínám si, myslím že to bylo setkání na Býčí skále, kde se váš rodinný bludný kořen dost zviditelnil 🙂 !

  6. na Nový rok jsme společně posnídali a pak jsme si povídali, koukali na filmy, četli si, vyráběli něco lehkého na zub a mezitím venčili kočičí smečku na zahradě 🙂 pohoda, jakou chceme mít celý rok 🙂 neprala jsem, protože byl Nový rok a protože jsem věděla, že mám na to včera celý den – byla dovolená 🙂

    1. Taky jsem neprala a hleděla, aby z roku na rok neviselo prádlo 🙂 Znám tu pověru, i když vím, že se o ní mluví i v souvislosti se Štědrým dnem. U nás doma se to bere novoročně:))

      1. znám tu pověru v souvislosti se Štědrým dnem – na Nový rok je to „jak na Nový rok, tak po celý rok“ a uvíznout v prádelně každý den rozhodně nehodlám 😀 ( v realitě je to ob den, chlupatá domácnost, no)

  7. Alex! ještě jednu věc potřebuju vědět – tlapatý kámen! 😀 Je to opravdu proto, že ty konce kříže vypadají jako tlapky?

  8. Jo a můj Nový rok… Hm, nic moc. Martin musel odjet z rodinných důvodů do Košic, takže jsem ho vezla ráno do Pardubic na vlak. Byl prakticky nulový provoz, takže se dobře jelo.
    Když jsem později byla se psima, utekl mi na konci vycházky (už poblíž auta) Rex s přátelským chrtem a oběhli si několik svižných kol. Byla bych v podstatě nadšená, kdyby si jedno kolečko neprotáhli až na silnici – to jsme byly s paničkou od chrta na mrtvici. Naštěstí to byla jen slepá ulice k bráně nemocnice, takže tam byl ve svátek minimální provoz.
    Ne, že by Rex přišel na přivolání (v honičce ani omylem), ale jak chrt začínal a končil kolečka poblíž své paničky, podařilo se mi stoupnout si mu skoro do cesty a uřvat ho na povel sedni a lehni 😀 Fakt poslechl!
    To byl asi největší úspěch Nového roku, jinak by tak ti dva asi lítali dokud by Rex nepadl (uštvat greyhounda by určitě nesvedl:)) Chrt svou paničku taky jaksi neslyšel:))

    1. a je v Košicích všechno v pořádku? Rex a chrt, to je představa dvou létajících raket…ale kdo ví, Rex by možná zvolil taktiku “ nadeběhnu ti zkratkou“ a vidělo by se, kdo by odpadl dřív 😀

      1. Není – pohřeb. Naštěstí ne v úplně blízké rodině.

        Rex na chrta nemá 🙂 I tak bylo poznat, že si hrají, protože kdyby zapnul třetí chrtí, Rex by viděl jen jeho rychle se vzdalující záď 😛

        1. Smutný důvod pro Martina jet do Košic.

          Musela být radost sledovat honičku chrta s Rexem. Jak asi známo, že nejstarší a největší am. autobusový dopravce se jmenuje Greyhound a běžící chrt je vyobrazen na stěnách jejich autobusů.

        2. smutná příležitost k cestě 🙁 kdyby chrt zapnul třetí kosmickou, neměl by zábavu, kámoše by nechal zaparkovaného na stanovišti a asi to ví 🙂

  9. Milá Alex, vy jste si ale užily! Fotky jsou parádní. Ty drobné plastiky jsou moc krásné – kraj má štěstí na svého sochaře.
    To vaše motání sem a tam po městečku si dovedu živě představit, včetně toho smíchu:)) Tedy, být u toho chlap, patrně by byla při bloudění nálada jiná 😛
    Víš, ten smích byl pro Nový rok asi nejlepší!

    1. He, he, Dede a víš, že to jsme si také říkaly, že být tam chlap, tak by to už od toho bloudění vypadalo jinak. A bylo by po smíchu.

  10. Na Nový rok jsem se snažila nedělat NIC, ale tak docela se mi to nepovedlo. Ale rozhodně jsem neprala a nežehlila, to byly u nás práce zcela zakázané 🙂
    A bludný kořen? Ten je fšude !! Mám naprostý orientační nesmysl, Jsem schopná zabloudit v lese za humny, kam chodíme skoro 30 let :-)). A zlatá navigace v mobilu, která mluví, protože MLP buď může koukat v brýlích na mobil, nebo bez brýlí řídit :-)), nebýt té, tak ještě dneska rotujeme po pražském okruhu, kam jsme jeli před dvěma lety do Davle pro dlažbu :-)))).

    1. Pro mě je začarovaný sever Prahy 🙂 Umím jednu trasu (když je ucpaná Štěrboholská radiála nebo Jižní spojka a já se musím dostat z východu Prahy na její JZ konec), ale běda, pokud bych z ní sjela… Tam zapínám v autě navigaci vždycky:))

  11. Já jsem také jen lehce pracovala, spíše odpočívala.
    Tu pověru s prádlem znám na Štědrý den, u nás se to tradovala neprat a nevěšet prádlo na tento den.
    Vařila se u nás na Nový rok čočka s uzeným, aby se nás drželo štěstí a “ peníze “ .

  12. Na Nový rok jsem háčkovala, malovala a četla. Tedy všechno, co chci dělat celý rok 🙂 Šli jsem ven se psy, ti nezdrhli (kéž by jim to vydrželo) a moc se nezabahnili (taky tak). Kočka s kocourem se pošťuchovali a honili po domě (co už). Pověru s prádlem jsem dodržela (neprat a nevěšet prádlo, jinak někdo v domě umře, moje babička morbidně říkávala, že se někdo oběsí). A vařila jsem s rozmyslem a to, co nám chutnalo, to by mohlo vydržet taky 🙂

  13. Tak hlavně se snažím nevařit a nepracovat, ale oboje si mě během roku stejně najde. 🙂

    Alex, díky za pěkný tip na výlet (jste tipařky, ne že ne 🙂 ). Ty sochy a stavby se mi moc líbí, zajedeme si je určitě prohlédnout.

    1. Ten kraj je ještě hromadnou turistikou nepolíbený. Ale je plný zajímavých zákoutí a tu a tam jsou turistické cesty. A když nejsou, tak Mapy.cz a jejich Stopař to jistí. Vísky jsou neskutečně krásné. Zajímavá údolí a ty výhledy! Škoda lesů…. Je to kraj čundráků, chalupářů a přátelských starousedlíků.

      Fuj, omlouvám se, ypsilonek se mi tam vloudil. Ráda budu dávat tipy na toulání. Nedaleko odtud je i údolí Haldy, kam Němci ke konci války schovali výrobu letadel Messerschmitt. Psala jsem o továrně Diana tady:
      https://1url.cz/OuCOq

      1. Na ten článek si, Alex, taky pamatuji. Určitě tam na jaře vyrazíme. Nepojali bychom to jako skupinovou akci?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN