HOST DEDENÍKU – Topi Pigula: Prak – zbraň z doby Davida a Goliáše znovu objevena

V oblasti biblického příběhu o Davidovi a Goliášovi, kde dnes hlídají moderní vojenské technologie, byly objeveny důkazy o nejstarší výrobně zbraní.

 

Zkušený vrhač kamení může pomocí starodávného praku skutečně vyřadit jednotlivého vojáka z boje. Absolutně se nedá srovnat se současnými GPS nebo laserem naváděnými raketami, ale někde to hromadné zbrojení začít muselo.

 

 

Foto: Juan Costa / wikimedia commons / CC BY-SA 3.0

Kopie odstředivého praku

 

Žižkova práčata neměla prak v tom slova smyslu, jak ho dnes známe, tedy vidlicovou větev s gumou, která silou napětí vystřeluje projektily. Důvod je jednoduchý, Evropa v té době neznala gumu. Prak se sestával z pásu kůže, který se roztočil nad hlavou a ze kterého puštěním jednoho konce vylétl kámen. Stejný prak se používal ve starověku, a při pouličních výtržnostech je používán na Blízkém východě palestinskými výrostky i dnes.

 

 

 

Foto: Library of Congress‘ / wikimedia commons / public domain

Arabský pastevec se v oblasti dnešního Izraele učí vrhat kameny prakem.

 

Dost možná, že právě v této oblasti začala průmyslová „výroba zbraní“. Archeologové našli na prehistorických izraelských lokalitách ‘En Esur a ‘En Zippori více než čtyři stovky projektilů sloužících jako střelivo do praků. Nálezy svědčící o sofistikované výrobě zbraní před tisíci lety. „Všechny mají délku zhruba 52 milimetrů, šířku 31 milimetrů a váží 60 gramů,“ píše Stanislav Mihulka na serveru Osel.cz. Vrhání odstředivým prakem, což byl vlastně jen provázek nebo pás kůže s kapsou uprostřed, vyžadovalo spoustu praxe.

Podle stáří lokality se zde „prakové valouny“ vyráběly už před 7 200 lety. „Období pozdního neolitu/raného chalkolitu (cca 5800-4500 př. n. l.) je obdobím pozdní keramiky. Existují nejstarší jednoznačné archeologické doklady o používání praků v jižní Levantě.

Tyto rané formalizované prakové střely jsou rozpoznatelné především podle jejich bikonických tvarů, které byly používány v různých dobách a na různých místech světa,“ píší autoři studie, která se nálezům prakových střel věnovala.

 

Foto: Marie-Lan Nguyen / wikimedia commons / public domain

Řecké prakové valouny

 

Prak využívali k boji Skotové i Peruánci, a pokud se s ním umělo zacházet, byl ve své době opravdu obávaný. „Zkušený střelec vrhal projektily rychlostí přes 200 km/h a dokázal trefit člověka až na 400 metrů. Historické prameny uvádějí, že zkušený prakovník zvládl vystřelit až 12 střel za minutu,“ lze se dočíst na armywebu.

 

Davidova zbraň má současné jméno

Biblický David zabil kamenem z praku Goliáše, který urážel Izraelity a stal se tak symbolem vítězství slabšího nad silnějším a malého nad velkým. Tento dávnověký příběh, dost možná pouhý mýtus, je natolik silný, že současná Izraelská armáda pojmenovala jeden ze svých vzdušných obranných systémů Davidův prak.

Jde o nový protiraketový systém, který má doplnit proslulý Iron Dome, a ještě víc chránit zemi před útokem nepřátelských raket. Nejde jen o ty běžné s krátkým doletem, které Palestinci v poslední době střílejí na Izrael po tisících, ale i těch technicky komplexních, balistických střel.

 

Další články autora najdete zde: https://medium.seznam.cz/autor/topi-pigula-39

 

Dede: I dnes jsem zvědavá – zkoušeli jste někdy střílet z praku, luku nebo jiné historické zbraně? 🙂

Aktualizováno: 7.12.2023 — 07:46

20 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Velmi zajímavá zbraň,mám s ní,tedy variantou zkušenosti neb jsem byla bratrova mladší sestra a tohle se vždy hodilo. Měli jsme doma slušnou sbírku zabavenin.Bratr používal leteckou gumu.Díky za podňetný článek.

  2. Mám doma klasický vidlicový, gumový. Když mrouskávaly nekastrované kočky, v noci, potmě jsem po nich střílela hrstku malých kamínků. Nikdy jsem samozřejmě netrefil a, ale jak to zašustilo, operní pěvkyně se rozprchly a mohlo se dál spát. Poslední roky je už klid, sousedé kočky kastrují, guma na praku zteřela.

  3. Zkušený vrhač kamení může pomocí starodávného praku skutečně vyřadit jednotlivého vojáka z boje. No, i sám sebe nebo spolubojovníka..jde to velice snadno… a vyřadí i nepřítele,neb ten se při spatření nezdařené akce,svíjí na zemi – smíchy.

    1. Tak to jsme říkali, když jsme došli na vojnu a uviděli jsme techniku se kterou jsme měli bojovat.

      Jediná možnost jak zvítězit nad nepřítelem, je vyjet s technikou na hranice, stounout za techniku a počkat až nepřítel umře smíchy.

      A když jsem ze služby odcházel, tak jsem parafrázoval Césara slovy: „Přišel jsem viděl jsem, nepochopil jsem, odcházím.“

  4. Díky Topi, tohle je prp mě dvakrát zajímavé čtení 🙂 Jednak proto, že jsem zvědavá, a jednak proto, že píšu příběhy – a tyhle vědomosti obvykle více či méně složitě hledám.
    Prak jsem měla jako holka, ale dopadlo to jako vždy, když se pokouším zamířit 😛 Jak říká můj prostořeký mladší syn – když střílí maminka, je nejbezpečnější místo hned za ní! 😀

    1. máš to do Čáslavek u Jaroměře kousek, tam je skvělý kušobijec a prakostřelec..od něj bys získala spoustu informací…

  5. Velice zajímavé čtení.
    Netušila jsem, že starověký prak vypadl takhle. Ale má to svou logiku.
    Jen škoda, že lidé nebyli raději více vynalézaví v jiných oblastech než je boj. Ale život není peříčko a oni si museli hájit svá obydlí a potravu.

    1. Míšo, ta poslední věta sedí. Kdo se nebránil, neměl šanci. Mám dojem, že my jsme tady na to za poslední historicky zcela nezvykle klidné období nějak zapomněli…

  6. Milý Topi, až na ty poslední dva odstavce to bylo zajímavé pohodové historické čtení, díky za něj.
    K prakům mohu dodat osobní vzpomínku, kdy Regi psala nějakou povídku a uvažovala, že by hrdinka potřebovala na lov zvěře něco, co tak úplně nevypadá jako zbraň. (Oni ti pastevci stejně měli prak i na vlky a jinou stádožravou havěť.) Volba padla a autorka začala hlasitě uvažovat, jak se vlastně prakem vrhá. Do půl minuty jsem tam stála s podprsenkou v ruce a ládovala do ní Indířina plyšáka. 😀 Ano, i moderní Evropanka může po nějaké době získat určitou zručnost a slušnou mušku, jak se dočtete v jedné knize.
    Je to docela fajn cvičení, až bude venku procházkové počasí. A máte-li čtyřnohý podavač, tím lépe.
    Přeji všem hezký den.

    1. JJ, na popis toho vašeho tehdejšího experimentu si pamatuju! Některé věci člověku fakt utkví v hlavě:))

    2. Chtěla bych být u toho 🙂 Prak mě nikdy nepotkal, na rozdíl od jiných zbraní. Ale zajímavý je, to zas jo!

    3. ten experiment si pamatuji, jak jste ho barvitě ztvárnily do Statku 😀 při té představě jsem se chechtala nahlas, až se kočky přišly podívat, co se děje 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN