Máme advent, blíží se Vánoce a nastává čas zranitelnosti. Není to překvapující, vždyť jde snad o jediné období roku, kdy existuje nesmírně silné společensky podmíněné očekávání, které se však ve skutečnosti ne vždy vyplní.
Co tedy očekáváme? Měli bychom zažívat klidný advent, věnovaný rozjímání, radostnému těšení, přípravě dokonalých Vánoc a pomoci druhým. V rámci oné radostné atmosféry je žádoucí napéct vánoční cukroví – a užít si to, a také důkladněji uklidit – to si už naštěstí užívat nemusíme.
A jaká je realita? Ve většině firem se ke konci kalendářního roku finišuje s prací, tedy nároky na zaměstnance stoupají. Obchody, začínají být plné i v poledne, stejně jako parkovací místa. Pak stačí málo, aby se emoce nebezpečně čeřily. Ona ta hladina stresu není zas o tolik vyšší než obvykle, ale když se setká s výše naznačeným očekáváním, podstatně efektivněji drásá duši zúčastněných.
Nemyslete si, ani děti nejsou ušetřeny. Na jednu stranu sní o tom, co dostanou pod stromeček, na druhou se bojí zklamání. Pokud samy vyrábějí dárky pro své blízké, tak do toho obvykle dávají srdce. Je tedy jasné co je bolí, pokud nervózní dospělý dárek neocení tak, jak by měl.
Advent a Vánoce po nás chtějí, abychom se citově otevřeli a angažovali, což obnažuje zranitelné kousky našich srdcí. Tajné touhy a přání, stejně jako bolavá místa, u každého jiná. Chystání těch pravých rodinných Vánoc pak tak trochu připomíná tanec mezi křehkými bublinami citů všech zúčastněných.
Jistě, dá se tomu předejít – stačí vztyčit ochranné zdi, nenechat se dojímat a okouzlovat. Říct si, že je to jedno, že jsou to dny, které se přece od jiných nijak neliší. A budeme mít pravdu. Jenže potom ty správné Vánoce prostě přijít nemohou.
A tak vám přeju, abyste si užili těšení a nikdo vás – ani omylem – netrefil tam, kde to opravdu bolí. Přidejte na laskavosti a pochopení. Když nic jiného, budete se v tom předvánočním sprintu cítit líp:))
Dnes se zvědavě ptám: Pokud jde o dárky, máte radši překvapení nebo do předběžnou domluvu s dárci i obdarovanými? 🙂
Zrovna minulý týden jsem vynechala studentský vánoční večírek, protože jsem měla nějakou počínající chřipku a narůstá teď covid, čemuž přecpané nákupáky fakt nepomůžou.
Doufám, že dalších pár vánočních sešlostí stihnu. Chtěla bych se někdy projít po vánočních trzích se svařákem a oslavit zimní slunovrat. Štedrý den nějak moc neřeším. Spousta lidí ho neslaví nebo slaví jen tak pro pořádek, protože je třeba zrovna skolil nějaký zimní bacil, mají kolem sebe velmi malé děti, mají už odrostlé děti, jejich náboženství slaví nejdelší dny v roce jinak, mají vánoční službu, leží v nemocnici nebo mají ještě větší smůlu v životě…
Volno na konci roku trávím (mimo návštěvy rodiny a přátel) reflektováním roku a přemýšlením nad dalším rokem. Předsevzetí si nedávám (ale to by bylo na článek :), spíš plánuji, čeho bych chtěla dosáhnout.
Vidíš, taky bych moc chtěla na nějaký adventní trh a dát si svařák 🙂 Moc nadějí si nedávám (tedy s tím svařákem), protože prakticky vždycky se na trhy dostanu jen tak, že řídím! 🙂
Peču jenom tři druhy cukroví z receptů mé babičky. Už roky. S úsměvem vzpomínám, jak se kolegyně předháněly kolik (10,12 atd.) už mají napečeno a já hodila do kolektivu bombu. TŘI.
Za to věnce na dveře, na stůl, venkovní světýlka na stromy, stálá velká (10 kg) zásoba slunečnice pro ptáky, vycházky do spících lesů. Nějaký ten koncert v kostele, to je pro mne advent už léta letoucí. Pokud jedu do chrámu obchodu pro jídlo pro nás, dostávám regulérní bolení břicha.
Jsem ráda, že jsme všichni spolu, že se navzájem máme i s přáteli. Ale to platí po celý rok.
Jsi prostě šikulka 🙂
Jo, tak na adventním koncertě jsem nebyla už roky. Obvykle je to tak, že pokud je něco blízko, já nemůžu. A daleko se mi večer nechce… Moje škoda.
No jo, Vánoce! Vlastně já je mám moc ráda – těch spousty volných dnů, kdy nevadí, že vlastně nic nedělám (:o))… A nestresuju se – raduju se z drobných radostí. Návštěva předvánočního Brna (a setkání s Dede a ostatníma děckama), sněhová nadílka, nějaký ten předvánoční pouliční koncertík – pohoda, klid, tabáček…
Letos po dlouhých letech budeme u štědrovečerní večeře tři. Terka se vrací z daleké ciziny (Čech 🙂 ) do rodného hnízda. Po prohlédnutí účtu, který se stěhováním tak nějak vyprázdnil, se na nás zářivě usmála a pronesla „Letošním dárkem pro vás budu já pod stromečkem!“ A bude to dárek nejkrásnější.
Jinak ty pravé Vánoce pro mne vypuknou 27. prosince, kdy se zase sejde naše rozšířená rodina (Tři sestry and company) – už několik let dáváme dárečky jen té poslední generaci + já dávám ségrám narozeninový dárek, protože je to kalendář a ten darovat v půli roku (květen – červenec) je takové ne moc praktické 🙂 . A děckám dávám spotřební dary – omalovánky, skládačky či ministolní hry, aby nezabraly místo a po upotřebení se dají s lehkým srdce do zběru.
zcela OT otázka – a co koník Mafin? přestěhoval se taky do moravské stáje někam poblíž?
Makfi zatím zůstává v Čechách – měl se stěhovat v tuto sobotu, ale s ohledem na počasí to padlo; jak to vypadá, stěhovat se bude až na rok, až se počasí umoudří (a taky s ohledem na Silvestra a místní bouchaly).
Terka to odhadla:))
No, pokud se stěhuje ona, koně taky… To chápu.
Vaše velkorodinné Vánoce musejí být něco! 🙂 Maminka byla taky ze tří sester (nejstarší), a když se rodiny u babičky sešly, bylo to velký! 🙂
taky bych se o vánocích chtěla sejít se Třema ségrama 😀 to by byl hukot….
Normálně mívám vánoce ráda, jen letos se o ně vůbec nesnažím, tedy toho 24.
Ale na Štěpána se sejdeme u dcery a to budou ty pravé vánoce, nějaké dárky taky mám
Těším se na vnoučata a na jejich radost
Víš, došla jsem k názoru, že někdy nepomůže ani to snažení. Či spíš, když se snažíš, aniž bys to vlastně chtěla, hrozně to vyčerpává a slavnostní náladu to taky neudělá.
jelikož jsem jako správná kočičí osoba kombinace starého cynika a jedné z posledních žijících a doufajících romantiček, miluju advent a těšení na Vánoce…sníh či nesníh, světýlka na domech, vymýšlení dárků ( většinou přijde inspirace takhle nějak kolem 10. prosince a to pak sednu k netu, všechno to objednám a pak zabalím s přípomocí kocoura, který do všeho skáče a loví stužky a papíry), kafíčka s vůní perníku ( tradice v Perníčkově), svařené víno od Hrušky, co voní až na ulici…tak nadvakrát se vyrazí do obchodu na velký nákup, ať je lednička a špajz plný. standardně dojde na poslední chvilky, kdy kolegové najdou na stole/pod stolem nějaký hořák – co jde, zachrání se. to pak syčím a štěkám 🙂 odmítám se nervovat – byla bych potom nepříjemná na svoje blízké a pak by mě to mrzelo…to už fakt ne. úklid – s pěti kočkami se kmitá pořád, ale našli jsme perfektní paní na úklid pro nás i sousedy, to je taková pohoda! cukroví objednáváme z cukrárny a my pečeme vanilkové rohlíčky, linecké a letos se možná vrátíme k vosím hnízdům ( máme formičku, co je spíš na sršní hnízdo, s tou to půjde samo :-)))
Jo, advent je bezva- miluju světýlka a tak. Koupila jsem si ochranovskou hvězdu v Lidlu a nepodívala se na rozměr- mám báječnou venkovní svítící hvězdu 🙂 Tůje před domem je omotaná světýlky, dekoraci u dveří nasněžilo na novou čepici a šálu- vytáhla jsem jednu porcelánovou panenku a testuju, jestli vydrží…. Chtěla jsem zrušit výzdobu ošklivého zábradlí na schodišti v domě, páč jsem si vyslechla, že se pak za zábradlí nedá chytit- a následně byla požádána, ať to tam zase dám, že je to hezké 🙂 Adventní věnec na dveřích už něco zažil, ale nový jsem nekoupila, páč se mi žádný nelíbil. Adventní věnec na stůl dodal místní zahradník. Už máme ve sklenicích všechny svíčky- Adéla zase doutnala… Takjže advent je zahájen a dál se uvidí.
zimní věnec dodala osvědčená autorka U tří ještěrek z Fleru, váže nám jarní i podzimní menší věnečky na vstupní dveře 🙂 rozsvítili jsme hrušeň, kiwi a moruši v předzahrádce. a svítí zimní vesnička z Lidlu, na kterou jsi mne cca před čtyřmi lety upozornila… k velké radosti mojí i starší ze sousedek 🙂 zbytek zahrady je totálně zasněžený… jen jsem ometla keramické kočky, aby jukaly ze závějí 🙂 budu muset dojít ještě pro další světelné řetězy na baterie, dva z předloňských jaksi dosloužily.
S tou hvězdou to bylo vtipný- v krabici byla složená jak lampión a po rozklapnutí jsem zírala na půlmetrovou prostorovou věc- no, ale je i na použití ven, tak asi dobrý (nikdo v ulici takovou obludku nemá a jak svítí!)
https://www.lidl.cz/p/livarno-home-svitici-led-hvezda/p100367660003?mktc=shopping&gad_source=1&gclid=CjwKCAiAjrarBhAWEiwA2qWdCAHpHdFfVxMf8xHGwDeQIdzRjVb1f9EX15jAi3iX0NFfYsv67vggAhoCtjYQAvD_BwE
no ta je parádní! máte tím pádem nepřehlédnutelný dům U dvou koček a dvou kavalírů 🙂
Evo, tvoje znalost cizích řečí (kočkovštiny i psovštiny:)) mě nepřekvapuje 😀
Jo a na vosí hnízfda taky mám jakýsi verk – mohla bych ho konečně použít! 🙂
díky, Dede… vloni si kolega vzpomněl, že mu hoří odeslání dopisu na jakýsi úřad..bylo 21.12..napsat jsem mu ho napsala. když žádal, abych ho taky vytiskla a odnesla na poštu ( místo aby ho prohnal datovkou), zasyčela jsem jako Papinův hrneček a odešla jsem se dotázat jeho velitelky, zda má pocit, že jsem poštovský panáček?
už spoustu let říkám, že k Vánocům chci svatej klid a pokoj…co je nas tom nejasnýho???
Nic 🙂 Tedy pro tebe 🙂
Podle mě nejlíp kouzlo Vánoc popsala Dede v nedopovídce Vánoční. Moc doporučuju si ji přečíst. Ve zkratce pro ty co nečetli: Když obdaruješ ty, které máš rád, pochopil jsi princip. Kdyz obdaruješ i toho, koho rád nemáš, pochopil jsi podstatu Vánoc.
Já tohle obdobi miluju a přeju vám všem, abyste měli sílu a chuť užít si ho podle svého.
Děkuju 🙂
Já se přiznám, že mě to běsnění kolem Vánoc čím dál víc nebaví. Kdyby nebylo vnoučat, Vánoce škrtám. Neuklízím nijak extra, protože uklízím vlastně pořád, takže to musí stačit. A rozhodně nečistím okna, to mě v téhle zimě ani nenapadne. Peču jen pár druhů cukroví, ty doby, kdy jsem jich mívala 10 i víc, už dávno odvál čas :-). Já to nemusím (mám radši čabajku :-))) ), MLP nesmí a snacha peče s nadšením a s mamkou :-)) – svojí. Dárky vybíráme po domluvě, i dětem (po domluvě s rodiči) , aby vnuk nedostal 158 autíčko a vnučka 158 panenku :-). My si kupujeme dárky veskrze praktické, protože nic nepotřebujem. Takže můžu prozradit, že letos to bude pro mne takovej vynález na mytí podlahy, zvláště dlaždby od firmy Karcher (nevím, kde jsou ty dvě tečky nad a 🙂 ), už jsem vyzkoušela a bezva, pro MLP sluchátka, aby mohl poslouchat, co chce, když já koukám na detektivku, a společně jsme si pořídili remosku – ta by měla snad zítra dorazit 🙂
Alimo, dárek sis vybrala skvělý – Kärcher máme my i švagrovci a nemůžeme si ho vynachválit 🙂 navíc, ten náš vypadá trochu jako žlutočerná verze R2D2, což pro milovníky Star Wars představuje další plus 🙂
Dede, nemáš úplně pravdu. Stačí postavit ochranné zdi, vypustit všechno komerční a „musí se“ a máš vánoce, které si můžeš vychutnat v klidu, bez měsíce stresování.
Národ ateistů a takhle blbne kolem narození Ježíše??? Proč? No, protože se přitom náramně dobře prodá téměř cokoliv…
Nepeču. Ta trouba doma je zoufalost, ale nepekla bych ani kdybych měla v čem. Chci-li cukroví, objednám. Neobjednám = nesežeru = nepřiberu (tolik). Chytne-li mne nálada, upéct či vyrobit mohu, taky to jednou za pár let udělám, ale nemusím.
Neuklízím. Teda ne jako vůbec, ale právě proto, že uklízím, nevidím důvod nějak extrémně blbnout zrovna teď.
Nesrážím se. Nemám ty různé obědy, večírky a, ó ty hrůzo, úžasné společné zážitky, ani trochu ráda. Jakože ale vůbec, utrpení nejvyšší. Takže po letech kdy jsem k tomu byla nucena už jsem dokázala stopnout i tohle. Ať si jdou ti, kterým se to líbí a baví je to. Brrr.
Nedárkuju. Jak píše JJ, co chceme, to máme. A co nechceme, to nám sakra necpěte. Jaký to má smysl? Jedině vyházet spousty peněz za zbytečnosti a předraženosti.
Takže co mi to z vánoc zbylo? No právě! Klid a pohoda. Chci-li, trochu nazdobím byt. Mám-li volno, užiju si ho naplno, nejlépe i s lidmi okolo. Bude-li padat sníh, prostě vezmu lopatu a půjdu pomoct svému muži, který má službu, a nebudu se hroutit že přece vánoce. Řízky mi chutnají celoročně, takže pokud by bylo jako teď v sobotu, klidně si dáme namazaný chleba a čaj z termosky. A pak si nechám namasírovat záda, co mě z toho budou bolet a bude nám spolu dobře. Nebo padat nebude, ty řízky uděláme a slupneme… a zas nám bude dobře.
Petro, po osobní vánoční krizi, která rostla a rostla až loni vyústila ve Štědrý den v Negevské poušti v Izraeli, kdy jsme jedli u arabské benzínky (jinde nebylo otevřeno:)) arabský chleba, avokádový hummus (brr) a zapíjeli to kefírem, jsem přístup k Vánocům v duchu konečně dokázala změnit. Letos budu mít doma celou smečku a dokážu se na to víc těšit, než se toho děsit. Stromek miluju, ten máme vždycky. Jídlo bude různorodé, kulturních vlivů máme v rodině opravdu hodně. A pokud jde o úklid, cílem bude, aby kolem nebylo příliš mnoho Rexových chlupů! 😛
koukám, že na tom jsme stejně 😀
Tak my to máme často půl na půl. Nějaké blbinky jsou jako překvapení, podstatnější věci se domlouváme. 🙂
Pracovní shon bývá před Vánoci většinou větší už jen z toho důvodu, že firmy počítají peníze a často je to pak: „A mohli byste nám do konce roku dodat ještě?“ Pak se také klasicky dotahují věci u zákazníků, co si navymýšleli práce na poslední chvíli.
Čím víc dospělých v rodině, tím víc pracovních vánočních stresů se nakonec kumuluje. Zvládnout za takových okolností přípravy na Vánoce bez toho, aby na sebe členové rodiny syčeli nebo štěkali 😛 chce poměrně velkou sebekázeň 🙂 Tvoje zákazníky to jistě nezajímá:))
co se týká hlasových projevů, umím štěkat i syčet 🙂 snažím se to nechávat povolaným ( kočkám a Terezce minipsíkovi) 😀
vlastně jsem nikdy nepochopila, proč firmy už v listopadu netuší, kolik jim zbyde peněz na drobné či větší rozmařilosti do konce roku 🙂 o expertech, kteří kašlou na inovace a údržbu a pak by firmu uhonili, ani nemá cenu mluvit…
Já se musím přiznat, že Vánoce nějak nemusím. Vánoční úklid jsem už před hodně lety přesunula na jarní, protože v nevytopitelné vile co jsem v prosinci namočila, zůstalo mokré do jara. Dárky pro vnoučata už leta kupuji jen takové, jaké si přejí. Teda pro ta menší co si pro ně přejí rodiče. Ale musím se přiznat, že nás strašně bavilo pořizovat dárky našim dětem. Mívali jsme je schované v práci, takže slídilové vyslídili maximálně měkouše. Zvládli jsme propašovat první kola, obří kosatku, vytouženou krosnu a dokonce jsme oknem stěhovali kajak. A pak to překvapení, to nemělo chybu.
Bimbo se s dárky občas trefí, občas je trochu mimo, ale oceňuji tu velkou snahu.
Naše maminka dárky kupovala také od léta a postupem česu pozapomněla, kde co má, takže pravidelně odbíhala po nadílce hledat nedarované.
Ale jo, asi se těším
Tak ten kajak mě dostal! 😀
Jo, pro děti jsme toho dokázali taky zvládnout hodně! Včetně magického Vánočního zvonění (přišel Ježíšek:))
Hezky napsané DEDE a pravdivé.
Já jsem kdysi bojovala s mojí představou o dokonalých Vánocích, které jsem nemohla vždy mohla dostát.
Bývala jsem nervózní a popudlivá. A hlavně jsem začala vše dělat s pocitem, že je to z donucení a neužívala jsem si to.
A pak jsem si řekla rázně dost, a začala jsem plánovat. Dárky kupuji průběžně už od léta, uklízím už v listopadu a peču v prosinci. A ono to jde. Co stihnu to stihnu, co nestihnu, tak holt nebude.
Snažím se v adventu sejít na přátelská popovídání, zajít na adventní trh.
A víte co, vrátila se mi radost z Vánoc.
Dárky se snažím vymýšlet a dávat překvapení. Ale svým blízkým naslouchám a podle toho dárky vybírám.
Míšo, tvoje původní a současné pocity jako by vypadly z Vánočnic (ta moje už druhá vánoční hra:))
Děláš to skvěle a počítám, že se k tomu taky někdy dohrabu! 🙂
Dede, tvoje hry bych moc ráda viděla – když nám to jednou mělo konečně vyjít, stopnul to kovid. Není nějaké představení třeba aspoň natočené? Že bych si to pustila místo vánoční pohádky 😀
Aktuální Vánočnice budou natočené na představení 16. prosince. Dodám odkaz jako vánoční dárek 🙂
Jůůů, tak tenhle dárek ale fakt beru! Díky!
Jelikož napíšu Ježíškovi a pošlu mu to mejlem, vím, že dostanu, co chci (a vím, že si to členové rodiny přeposílají s komentářem, kdo co už ze seznamu odebral). Rodiče si zvykli nám kupovat poukázky na lístky do divadla. A jinak se ráda nechám překvapit.
A ano, je to citlivé období na všech stranách. Někdo Vánoce rád nemá a byla bych ráda, kdyby tito lidi taky pochopili, že není hezké se je snažit ostatním otrávit, neb jejich světonázor je tento. U nás jsme ustoupili i z představy, že Vánoce jsou 24.prosince- prostě nemusí být, protože hasičský sbor ty služby obsadit musí. Jsou tehdy, kdy se domluvíjme a sejdeme se. A vím, že to spoustě lidí připadá divné až nepřijatelné. Jenže my se chceme sejít všichni.
Proč ne? Přesně jak píšeš, Vánoce jsou, když se sejdeme, případně i několikrát, v různé sešlosti. 🙂
Jestli myslíš lidi, jejichž světonázor je otrávit komukoliv cokoliv, tak ty se snažím ignorovat, jak se jen dá. Já spíš nemám ráda Silvestr, ale pokud chce někdo (přiměřeně) slavit, tak mu to nevymlouvám.
Silvestr pro mě není svátek, je to den nuceného veselí dříve podporovaný superveselými televizními estrádami, ale nikomu ho neberu. Dřív jsme se na Silvestra scházeli s přáteli, ale pak s dětmi už to bylo komplikované a se zvířaty vůbec.
Dtto
Nesnáším Silvestra odmala (a to ani nepočítám povinné pracovní večírky) a vzhledem k tomu šílenému randálu ani nikam nechodíme – je potřeba být doma se psy…
Máš pravdu – Výnoce jsou v nás a jestli to vyvrcholí 24. prosince nebo plus mínus dny kolem není podstatné.
je to úplně normální a pohodové – proč byste se měli řídit tím, co si myslí ostatní? a vůbec – v každé zemi se slaví Vánoce v jiný den, tak si klidně můžete říkat, že letos jste v USA, jiný rok v Čechách, jindy ve Francii 🙂 my taky jezdíme za moravskou rodinou na Tři krále nebo podle okolností. jen dárky pro malé synovečky ( a dřív neteře, dokud byly malé ) posíláme, aby je měli pod stromkem na Štědrý den/Boží hod.
Ámen, Dede. Naprosto s tebou souhlasím.
Dárky mám radši po domluvě a doufám, že už to dobrodružnější části rodiny konečně došlo. Moc mi totiž nejde projevovat pod stromečkem radost nad něčím, co bych obratem vrátila tam, odkud se to vzalo. Navíc, jak se říká, my už máme všechno. 🙂 Takže jen krém na xicht a šampón a budu spokojená, LJežíšku. 🙂
nějak jsem se dostala do věku, kdy ty dárky fakt nepotřebuju (trochu mě to znepokojuje:)). Stačí pozornost – a pokud bude vtipná, tím lépe…
I když musím tu prozradit, že Martin má neskutečnou ruku na kosmetické dárky. Už několikrát mi koupil něco úžasného a… nikdy se už nedalo sehnat totéž! (fakt nevím, jak to dělá:))
povídej, co to bylo…jsem zvědavá 🙂