BTW: Vánoční straka

Vánoce u nás na horách bývaly vždy kouzelné. Ve studené tmě osamělého údolí hřejivě svítila okna, lidské hlasy a hudba na chvíli oživily okolní hluboce spící přírodu. Stromek z našeho lesa býval řídký, s tenkými větvičkami. Nikdo by přece neuřízl pro těch pár vánočních dnů pěkný strom! Jen takové… podokapníky, jak jim říkal tatínek.

 

 

Větvičky pak zdobily převážně ozdůbky z foukaných perliček, kdysi vyráběné právě v tomto domě mojí babičkou a tatínkem. Aby ne, když tohle údolí je nedaleko Poniklé – dnes už chronicky známého centra tohoto specifického umění. Před třemi lety se dokonce dostalo na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Takto ozdobený stromek pak jemně zářil starým barevným sklem, a s darovníky, tedy velkým betlémem postaveným opodál, tvořil jeden ze základů mého vnímání Vánoc.

 

 

U druhé babičky býval stromek veselý, s mnoha barevnými kuličkami. Není divu, ve Dvoře Králové je doteď výroba foukaných vánočních ozdob jednou z ceněných tradic. Nezůstalo však jen u tradice – jejich moderní nabídka svojí krásou a nápaditostí doslova bere dech. Moc se mi líbí jejich pravidelně prezentovaná vkusně sladěná vánoční výzdoba, jejíž barvy se v souladu s módními trendy každoročně mění.

Nic z toho se však netýká našeho domácího vánočního stromku. Ovlivněna svým dětstvím a… řekněme… kulturním dědictvím, potřebuju stromek zářící všemi barvami, plný lesklých skleněných kuliček a třpytivých ozdůbek. Výsledek je spíš domácký, než moderní či elegantní. Přiznávám, že na spodních větvích dokonce bývají zavěšené stejně lesklé kuličky plastové – to kvůli mávajícím psím ocasům a nenechavým ručkám malých dětí.

 

 

Někdy zatoužím po změně směrem k eleganci, ne že ne. Ale nakonec ji vlastně nikdy nechci zrealizovat. Ať se na to dívám z kterékoliv strany, vychází mi jediné – jsem prostě taková nenapravitelná vánoční straka:))

 

Napsáno pro ČRo Hradec Králové, 2023

 

Dnes je otázka jednoduchá: Jak je ozdobený stromek vašeho srdce?  

A pak ještě takovou anketu: který druh stromu máte na ten vánoční nejradši?

 

 

Aktualizováno: 26.11.2023 — 18:32

52 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Ještě k typu stromku.
    Nejradši jsem mívala smrk (viz hory:)) Jenže ten v bytě nevydrží.
    Takže občas bývaly borovice. Jsou hezké, vydrží, ale nejsou smrk:))
    Takže jsem s velkou radostí kvitovala příchod jedlí. Obvykle mám jedličku z výřezu od místních lesáků. Sama mám ráda velké stromy, ale třeba letos bude stromek malý, aby mohl být na stolku. Přece jen všechna vnoučata naráz + puberťák Rex… 🙂 Někdy je lepší být méně emotivní a katastrofám radši předcházet, i za cenu úlitby v očekávání 🙂
    Jo a ke tvaru stromků – už dávno oceňuju „stromek do rohu“, takže kupuju i takové, které vyznavači souměrnosti neberou 🙂

    1. Týraný král a stromeček s ozdobami? Dede, vzpomeň na předky, co zavěšovali stromek ke stropu… 😉

  2. Dede, od dětství jsem zvyklá na stromeček v barvách, jako ty. Jako Straka. Do dnešních dnů máme pár koulí ještě z mého dětství, které jako zázrakem přežily ty věky! Dokonce mám i korálkovou ozdůbku, žebříček jak po něm nahoru leze žába. Když jsem se před sedmdesáti lety učila mluvit říkala jsem k žábě říkanku:
    „Zába leze do kaluze,
    na rybictku repetá.
    Pojď rybictko na slunícto,
    podívat se do světa.“
    Ano to byl a je můj vrcholný projev poezie.

      1. Já znám tuhle:
        Leze žába do bezu, já tam za ní polezu.
        Kudy ona, tudy já, až ji chytím bude má!

  3. Jasně, že nejúžasnější stromeček, nazdobený byl ten mého dětství a doufám, že i synova dětsví etc. Ozdoby jsem dochovávala dlouho, vlastně až do loňského roku,kdy ty z mého mládí už tak nějak nevydržely. Občas jsem dokoupila něco nového , dokonce i vyrobila za dozoru školitelky ,takové ty korálkové. Hlavně kočárek, ten z mého mládí se ztratil a já jsem ho tak dlouho želela až jsem si s paní,co u nás předváděla,udělala nový. Snacha má vždycky stromek ,jedličku, těšívám se na to jaký bude. My pořizuje rostlý v květináči a pak dosadíme někde venku, kde se to hodí.Děláme to od té doby, co se synek osamostatnil,což je,no, raději počítat nebudu ale spějeme k zlaté svatbě.

    1. Také jsme mívaly rostlý – jeden jsme zasadili před domem a vyrostl veliký převeliký 🙂 Stříbrný smrk, strašně pichlavý. Mívali jsme na něm namotaná světýlka a byl moc krásný. 🙂
      Proč byl? Protože ho zahubil kůrovec, i když jsme se mu snažili pomáhat, jak to šlo. Letos na jaře jsme ho nechali pokácet – bylo to už beznadějné a navíc by si kůrovec mohl smlsnout na smrcích v okolí. Chjo, pořád tam chybí…

  4. Jéje, vánoční stromeček, to je téma!

    Vzpomínka na dětství, kdy stával stromeček na stole ve světnici tak šikovně, že jsem z postýlky jenom natáhla ruku a už jsem baštila tu raka, tu autíčko, tu páva (ale ten nebyl plněný!) – jestlipak si ještě vzpomenete na kolekce, které na stromeček našeho dětství neodmyslitelně patřily? A to nemluvím o polo či celomáčených kolečkách ze želé!! 🙂

    Dále vzpomínám na stromečky naší mladé rodiny – ty byly pohříchu plastové. Já je zdobila na balkoně (a že tenkrát byly mrazy!), abych následně vyexpedovala Jeníka s Terezkou ven na vycházku „vyhlížet Ježíška“, rychle ho přenesla do obýváku, rozžla a poklusem se vyřítila za nimi. To bylo překvapení, když se otevřely vchodové dveře a přes vzorované sklo obývákových se linula tajemná záře elektrických svíček. Tenkrát jsem se upnula na monotématické zdobení – jeden rok byl stromeček modrostříbrný a druhý červenozlatý!

    Čas oponou trhnul, do domácnosti vtrhnul Zikmund a po prvních Vánocích, kdy stromek víc ležel než stál jsem přešla ke slaměným ozdobám – a u těch jsem zůstala. Přidávám k nim háčkované andělíčky a baňky od Verenky (apropó – už se dlouho neozvala, doufám, že je v pořádku!), háčkované hvězdičky po mamce a je tuze tuze – asi už u tohoto zdobení zůstanu.

    Jelikož jsme kolenovrti a na těch pár dnů křesťanských svátků je nám líto vyhodit nekřesťanské peníze za norskou jedli, kupujeme stromečky místní – buď z vyřezávky (a ty se už moc nemusí zdobit, neb je na nich ještě loňská tráva 🙂 ) anebo z místní školky. Takže borovičky – a jsou krásné!!!

    1. Ještě jsem zapomněla – samosebou že na stromku musí být perníčky. Ale jak jsem už líná, tak je peču ob rok (teda ob rok na stromeček, jinak peču pokaždé)… to mi připomnělo, že letos bude jejich čas. Vlastně bych pomalu měla dělat těsto 🙂

    2. Ege, já první snědla zavírací čokoládovou kudličku-měla nejlepší náplň…páva měla mamka 😀

    3. Samozřejmě, že si pamatuju na kolekce a polomáčená kolečka za želé. Mám dojem, že jsem stála hlavně o to oranžové (pomerančové?) želé. Kolekci jsem moc nemusela, ale nakonec jsme ji obvykle snědli 🙂

    4. Tak sa ozývam.ˇZijem,som po závažnej operácii srdca/výmena chlopne/,som v pohode. Stroček mávam vzdy čiry-biry.Tp jest strakatý,hýriaci farba,i, s ozdobami viacgeneračnými,taký môj.ignorujem modne trendy.Cez sviatkz pri ňom sedím a prezerám si vianočne ozdoby,každá má svoj príbeh a ja pekne spomienky.

      1. Verenko! To jsou dobré zprávy a já ti blahopřeju ❤️
        A mám radost, že ses ukázala 🙂
        A ozdoby s příběhem jsou ty nej 🙂

        1. verenko, to je dobře, že ti je dobře..to by bylo dobré téma: příběhy vánočních ozdob..

  5. U nás vždycky jedle, základ červené a zlaté koule v různých velikostech, ale nejradši mám dřevěné malované a lakované figurky, vyvedené ve starém designu. Houpací koníky, psíka, kočičku, srnečka, domeček, grenadýry a pod. Když byly holčičky malé, rády si je na stromečku ukazovaly a brebentily s nima. To už je pryč, ale i teď je nenápadně zaregistrují… jé, kde je ten… už ho nemáš?!
    Ou ou, blíží se to, blíží a zase mě na Boží hod čeká záhul pevného menu, které obnáši nejlepší rybí polévku na světě, svíčkovou, knedlíky a hvězdu z malin, rybízu a mandlí, zalitých malinovorybízovou želatinou. Bohužel je rudá, ale tady to tak nevnímají 🙂 .Je to dobré, ale dyš já nerada vařím a z toho menu nesmím uhnout! 🙂
    Ehm, jako vždy jsem se poněkud rozkecala, že ano.

    1. Jano, naprosto chápu, že se ti do toho menu nechce – tedy do vaření. Ale zase je fakt, že pokud něco uvaříš, je to prostě skvělé – takže chápu ty ostatní, že se na tvoje vaření těší! 🙂
      Dřevěné ozdůbky jsem snad ani neviděla… 🙂
      Což asi nevadí, já jsem prostě naprosto oddaná sklu 🙂

  6. My míváme jedličku, nazdobenou taky jako straka. Mám i krásné skleněné ozdoby, řadu jsem jich nakoupila v průběhu let sama, ale mám i vzácné, památeční, po mojí babičce a po rodičích. Teď většinou odpočívají v krabicích, protože psi a teď kočky a na stromek dávám plastové. Ty, když se poničí, je mi to jedno.

    1. Naprosto chápu schované vzácné ozdoby, pokud je šance na jejich zničení vysoká (dle zdroje škod: kočky, malé děti, psi, jiné katastrofa:))
      nakonec, Vánoce by teoreticky neměly být zdrojem stresu a úzkosti, ne? 🙂

  7. Pro dvojčata jsme vymysleli tradici: Jedeme si pro stromek.
    Jezdíme na plantáž, vyzvedneme si pilky, prochodíme stráň, probereme možnosti, odhlasujeme, uřízneme společně, necháme si ho zabalit a Vánoce mohou začít.
    Parametry výběru se postupně mění. Dnes už netrváme na souměrnosti ze všech stran. Tatínek zatrhl stromy do stropu. Musí se líbit všem.
    Ozdob je doma tolik, že je nemůžeme dát všechny.
    Když jsem byla malá, rozbitá ozdoba znamenala tragédii. S vlastními dětmi jsem pochopila, že nehody přicházejí a není potřeba smutné dítě deptat. Je to příležitost koupit novou ozdobu.:)

  8. Já zdobím stromeček úsporně právě z důvodů koček. 🙂

    Takže jen nějaký sříbrný nebo červený řetízek a pak pár dřevěných a látkových ozdob.

    U našich je připravený stromeček a pravidelně tam je baňka, kterou jsem jako malý, když jsme ještě jako Jiskry byli na Purkrabských slavnostech na Pražském hradě, dovezl z vánočních trhů, které byly na Václaváku. 🙂

    1. A co nějaké plastové koule, právě pro kočky? Prolézačku už mají, tak aby si měly čím pinkat. 😀

      1. To se právě rozfláká, ty plastové. Když shodí látkovou kuličku, tak se nic neděje. 😀

        1. Část plastových vždycky vydržela, když se stromek poroučel na zem (apk jsme už přivažovali).Značná část. Ulomila se občas jen ta část u ouška.

          1. Tak zatím se nám stromeček k zemi neporoučel, ale přivázání bych nějak vymyslet mohl. 🙂

    2. Když jsme měli malé děti nebo kočky, stromek jsme přivazovali – dvěma směry, obvykle. Ke stropu (tam byl trvale v rohu místnosti nenápadný háček, a k oknu. Fungovalo to…
      Ovšem když stromek zdobí hlavně kočky, to je jiná:))

      1. My stromek pravidelně přivazujeme k obývákové stěně.
        Danda už ho porazil a od té doby se sichrujeme.

  9. Už delší dobu mám červenozlaté ozdoby a měnit se mi to nechce. Dole jsou plastové- kočky a psi- nahoře krásné skleněné. Kupodivu ty plastové se rozbíjejí taky (u ouška) a mizí z nich třpyt, tak je občas musím vyměnit. No a stromek máme menší koupený v IKEA, kde nám k němu dají poukázku na nákup jejich zboží. Původní myšlenka byla, že poukázka bude po Vánocích, když jim lidi stromek vrátí a oni ho ekologicky zlikvidují, ale to nějak neklaplo, tak je poukázka rovnou k nákupu.

    1. Červenozlatá je krásná kombinace, ještě taky stříbrná a modrá. To musí vypadat opravdu dobře.

      1. Stříbrná a modrá je taky fajn. Až se mi bude chtít, pořídím druhou sadu, ale zatím to zvládáme dobře pořád s tím stejným 🙂

    2. Červeno – zlatá je klasika… 🙂
      Napadla mě poťouchlá myšlenka – v jak malých kouscích byl ten stromek zakoupen? 😀

  10. Doma jsme mívali velkou borovici a na ní krásné staré ozdoby, které maminka rok co rok doplňovala něčím novým, protože stromeček býval u nás v pokojíčku a nevyhnul se pádům a jiným nehodám. My s Bimbem máme leta stromek umělý, o kterém pravidelně říkáme, že letos ho už opravdu předáme kontejneru. No a tři sady ozdob – modrá + stříbrná, zlatá + měděná a slaměné. Co Bimbo ten rok najde, to navěsí. A hlavně světýlka

    1. To je pěkné, mít oblíbené sady! Zlatá a měděná – to si musím představit, měděné kuličky doma nemám 🙂
      Borovice je krásný strom. Mívali jsme je kdysi v Praze, to nebyly jedle a ona přece jen v bytě lépe vydržela. Ale z mého pohledu to nebylo ono… (ten smrk z hor se zapsal hluboko:))

    1. stromek několik let nezdobím,protože kočky..ale jednou stál u popelnic už na Štědrej den večer po 22h malý,krásný ustrojený smrček..tak jsem ho vzala domů..byl na balkoně,chráněný před kočičíma packama a zdobil až do Tří králů..ozdoby jsem sundala a mám je v krabici…
      jinak mám ráda staré ozdoby, kartonové,prvorepublikové,i ty korálkové a perličkové..a staré foukané..a slaměnky..a s těmi si vystačím, taky mám dvě kočičky-foukané a malované,ty jsem dostala od Bedy…a můj sen,je jednou si upéct a namalovat perníčky a ty mít na stromku s ozdobičkami z ořechů…a hačkovanými figurkami z nití…

      1. Vidíš, máš zase jeden dobrý skutek, vánoční stromeček měl u vás krásné Vánoce, ne jako u předchozích majitelů (nechápu, proč už v deset večer na Štědrý den?).
        Perníčky… nejsem v tom sama. Vždyť my letos do některých udělali i dírky! Bude voňavo. 😀

        1. Chápet netřeba, možná se rodina pod stromečkem šíleně pohádala, tak ty Vánoce utnuli 🙂

          1. možná jeli ještě na noc někam na dovču..tak si předali dárky, a co se stromkem-nechat v bytě? nevím..já šla prostě po druhé večeři vyhodit kapří kosti..a on tam stál opuštěněj..

      2. Řekla bych, že tvé volby jsou do jisté méry volby kočičí 🙂
        Perníčky chci zkusit letos. Mám noví nevánoční vykrajovátka (pějsek, kočka, ježek a veverka:)) a chtěla jsem to dělat s dětma. tedy… pokud se sem děti do Vánoc vůbec dostanou! Tento víkend jsem v Brně, další by to šlo, další týden máme v řadě tři představené a pak už jsou Vánoce… No, snad to klapne, i když jak to dopadne, to netuším! premiéry sice bývají nezapomenutelné, ale málokdy v IA kvalitě! Něco o tom vím:))

    2. U tebe mě minimalismus nepřekvapuje 🙂 A jo, taky volba, tak nějak k němu pomalu přicházím také. Ale zatím ne o Vánocích 🙂 A je hezkej!

  11. Nejraději mám jedličku. Tolik neopadává a je pěkná.
    Stromeček zdobím ne podle nejnovějších trendů, ale podle momentální vánoční nálady. Buď do modrostříbrna, zlata nebo červena. Mám různé sady kouliček v těchto barvách.

    A protože taktéž nostalgicky vzpomínám na stromek mého dětství s vánočními figurkami, tak v kuchyni mám velkou větev na poličce a tam dávám různé motivy.
    Mám pražské Jezulátko, miminko, kočičku, louskáčka, kolotoč, traktor, kapříka a dvě ozdoby, které jsem si privezla z Norska. V Drobaku jsem si je koupila ve vánočním domě.

    1. Míšo, to není špatná myšlenka – stromek v kombinaci barev a na větvích milované jednotlivosti! 🙂
      Mimochodem modrostříbrnou kombinaci miluju – mám kuličky jak tmavě modré, tak ledově světlemodré – se stříbrem.

  12. Tak u nás je to araukárie. 🙂 Kytka nafasuje hodně světýlek, vánoční ozdoby a tváří se pár týdnů, že je stromeček.
    Já potřebuji světýlka, případně vosk a slámu, LJ má oblíbené ozdoby po předcích, tak to zkombinujeme. Výsledek je taky mimo veškeré trendy. 🙂

    1. Jak kytka snáší tuhle svoji vánoční kariéru? 🙂 Rozhodně je to způsob, pokud člověk nemá místa na rozdávání 🙂
      Kombinování ozdob sice občas vede k tak trochu excentrickým výsledkům, ale to je věc té rodiny, ne? Já to mám ráda…

      1. Kytka to vždycky vcelku udýchá. Není to dlouho a není jí od těch ledek horko. Navíc naše kytky už jsou zvocelené. 😀

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN