Dnes si povíme něco o kočičích jménech. Některé kočičky si přinesou jméno podle zabarvení svého kožíšku. Určitě znáte spoustu Zrzků, Mourků, Čertů, Snížků, Uhlíků a já nevím ještě jaká jména se dají vymyslet.
Další si je přinesou podle různých skvrnek nebo zajímavých barevných kombinací. Flíček, Ponožka, Punčoška, Pirát.
Samostatnou kapitolu tvoří jména podle vlastností svých nositelů. A že je vystihují přesně, o tom není pochyb. Naše bílomouratá kočka se jmenuje Sisi. Ano, pojmenovali jsme ji podle rakouské císařovny a dělá čest svému jménu. Pro pohlazení si přijde pouze tehdy, když to uzná za vhodné. Při chůzi se nese jako královna a jíst jde samostatně, nepotřebuje mít u něj společnost ostatních koček.
Murča
Nebo taková Vichřice, Tornádo či Uragán. Po jejich „průletu“ domem nebo bytem po nich zůstane jen spoušť. Našemu černému Uhlíkovi jsme dali přezdívku Zloděj, protože před ním není v bezpečí žádný kousek uzeniny či masa, který se nachází v jeho zorném poli. Dokáže mistrně využít i jen malinké chviličky naší nepozornosti a odměnou mu je uloupený kousek dobroty, se kterým se někam schová a tam si ho v klidu náležitě vychutná.
I kočičí jména podléhají módním trendům. Po shlédnutí kresleného seriálu o Garfieldovi byl nejeden zrzek nositel tohoto jména. My nemáme Garfielda, ale Zrzka. Taková perlička rezaví jsou většinou kocouři, rezavá kočka je vzácnost. U tříbarevných je to naopak. Tříbarevných koček je hodně, ale kocour s takovým zbarvením je vzácný.
Sisi
Zřejmě potkáte také dost černých kocourů se jménem Mikeš. Kdo by neznal hlavní postavu z Ladovy knížky, že? I my jsme doma jednoho kdysi měli, ale poté, co se mu narodila koťata, byl přejmenován na Mikešku. To je tak, když si skálopevně stojíte za svým přesvědčením, že je to kocour, až vás dotyčná čičina vyvede z omylu minimálně třemi roztomilými drobečky.
Určitě znáte i vy spoustu historek o záměně pohlaví u svých čtyřnohých mazlíčků. A o místech vybíraných pro porod a následné odchovávání koťátek si povíme jindy, protože to vydá na samostatné povídání.
Zrzek
Dede: Děkuju Majce za bezvadné povídání a hned se ptám – jak přišla ke jménům vaše zvířata? 🙂
Julián se jmenuje podle své mámy Julinky. Julián je forma jména Julius, tak se taky jeden netopýr u nás ve stanici jmenuje a taky je hodně plachý 🙂 Původ jména je taky nejasný.
Jména pro zvířata jsem kdysi obvykle vybírala se zvířaty, ale u Marielly to tak nějak přišlo samo – původně se jí říkalo Myotiska podle Myotis myotis, ale celkem rychle jsem jí začala říkat Mariella.
Později jsem jméno googlila a jak první našla kdovíproč jeden trajekt v Baltském moři a dvě další lodě 😀 Pak zdrobnělinu Marie, což je jména tajemného původu – ostatně taková je i Mariella!
bitevní kočka Pitipačka (pro mne Pit,Pitý,Pitinka,Píťa,Tulísek) jako malé nalezené kotě viděla rvačku v Trigger Whisky Saloonu a když ta rvačka, skončila,zalezlo si kotě pod deku,a spokojeně usnulo..a tak pro její zájem o bitky,bitvy a třaskaviny, jí bylo dáno jméno dle hrdinné bojové kočky Pitipačky z Příběhů kocoura Damiána.
Malej Kočka dostal indiánské jméno – nemohli jsme se dohodnout,jestli to pruchatý,co k nám nechce, je kluk nebo holka. Nakonec přišel..a tak z MK vzniklo Miňák, Mineček,Minér,Pan Kocour,Miný…
Kačenka si své jméno přinesla..
Bonsajka byla od narození maličká,taková kočičí Aťka Janoušková, takže se jí začalo říkat PIDIKOČKA – Pída, Pajduláček.
želvy byly Janinka a Jesika. z janinky byl aobratem Nenelka-modelka, indiánské jméno dostala Blonďatá noha a protož eje zvědavá,říkám jí i Rozvědčíku.
její sestra Jesika se tvářila jako Belzebub,takže z ní je Bezulka, Béza,Bubíček…
Po kačence zaplnila místo kačenka II.,ale protože je rarach, říkám jí Če-čen (Čingis néé, al ekdyby měl aděti,jedno by chtělo vládnout světu a hordě).
Tříbarevka s ofinkou je Malá mamina – její máma byla Mamina a ona je vzhledově její klon. Říkám jí Majča-Majolenka a nebo Bělouš – té barvy má nejvíc.
A cecilka si své jméno přinesla od Karolíny..a slyší na Cec,Cecí,Cíco,Syslíku,Sesil…
Norinka má útulkový jméno, pro mne to je Norče-morče,Noríš-korýš,paní Norísková , a když se mazlíme na pračce, tak je princezna,carevnička,panenka…
když jsem našla vlčici – bručela, tak byla Brundibára a nakonec Barunka-, Brunče moje…máma mýho Šarika – ten to měl daný,prostě 4 z tanku a pes..
Jé tady se to krásnými jmény jen hemží, radost číst :).
Fenku Trixie jsem si vzali se jménem a už jí zůstalo. Kočky dostávaly jména různě – Kotě (manžel chtěl vědět, jak se česky řekne „kitten“ a slovo se mu líbilo, i když Kotě jako „kotě“ velmi rychle přestala vypadat, byl ji pořádný kus!). Dixie byla „Jižanka“, navíc Alab. SPZ měla tenkrát motto „Heart of Dixie“(už nemá, jen v rohu maličký obrys srdíčka, které tenkrát bylo větší, červené a uprostřed motta). Smoky byla podle barvy, stejně jako Rusty. Woody „přišla z lesa“, Lucky měla štěstí že přišla k našemu domu, Bobík se narodil s krátkým ocáskem (zdejší druh „bobtail cat“), Ginger zase podle barvy. Poděděná bílá Indy také přišla se jménem, které dostala proteže jí jako maličké kotě našli na Indepencence Day.
Majko, máš krásné kočičky, Murča je bezva jméno a Zrzek je krasavec, který má takový štíhlý, skoro vlčí obličej. Kočička Sisi vypadá přesně jako nás zemřelý Bobík, kterého ale vzhledem teď nahradil „Bobík II“, který se k nám přitoulal do garáže (zítra o něm vyjde na ZV. článek).
Děkuji. Murča je náš největší mazel. Někdy mu říkáme Mourek Když byl malý, tak jsme mu občas říkali Kocourek Mourek, teď mu říkáme Kocour Mour.
U nás jednoduše dvěma ze tří psů jsme ponechali jméno z průkazu původu – takže bulík Alf si své jméno už přinesl, u druhého již strakáče bylo jasné, že DupiDupi mu říkat nechceme a z výběrového řízení, kde podmínkou bylo jméno na D, vyšel jako vítěz Denis. Současný malý strakáček je Culek, jak vymyslela paní chovatelka, protože jméno na C jsem nebyla schopná vybrat a mezitím jsem na štěňátko myslela pracovně jako na Culka, tak už mu to zůstalo. No většinová reakce lidí, kteří se ptají na jeho jméno, je „Cože?“, „Jak?“ případně „To jako fakt?“ 😀
Ale my už jsme si na Culka zvykli a on na Culí! slyší. 🙂
Psi a kočky s PP u nás většinou schytali nějakou zkomoleninu svého „papírového“ jména. Calibos byl Kalíšek, z Nightwish je Najtyna nebo Nána… Jenže toulavé kočky obvykle přijdou neznámo odkud a své jméno neprozradí. Tak vznikají jména jednoduchá až divná – sourozenci Felísek a Felínka (kdyby někdo nevěděl, Felis je vědecký název pro kočku), kocour Kocour, nejnověji Pan Černý. Ano, Panu Černému vykám. Jediná kočičí samice, která k nám přišla, byla nejprve Zelenoočka, ale bylo to neprakticky dlouhé, takže je z ní Madam. A její rezavý syn, kterého spolu s dalšími koťaty povila v naší stodole, má jméno od první chvíle, co jsem ho uviděla. Bylo to v době covidové, kdy snad nebylo známějšího zrzavého kocoura, než byl Micík prof. Flegra. Při pohledu na koťata jsem prohlásila, že „je tam jeden Micík“ – a už mu to zůstalo. Prostě pokud jde o vymýšlení jmen, moc kreativní nejsem. :-)
Taky se pridam – pisu z Japka takze pro ulehceni bez diakritiky Kdyz vezmu nejzasadnejsi chlupate cleny rodiny jak s nami postupne sli zivotem: sicacek Akim si jmeno prinesl v PP od chovatelky a rikali jsme mu tak. První kocicka Sheila si o jmeno rekla a uz ji zustalo celych 10 let co s nami byla od nalezeni. Basset Archibald, receny Arčí nebo Dedy jehoz objevitelske eskapady kdyz bylo ve hre jidlo byly nezapomenutelne dostal jmeno v utulku – byl to dustojny stary slechtic a to jmeno mu sedlo jak cepice kterou s oblibou nosil Snizek I. byl podle PP Leo z Haju ovsem kdyz jsem ho poprve videla byl to Snizek. Zvan byl Snizku Snehu Lemure podle barvy kozisku protoze byl fakt jako lemur. Snizek Ii. je obcanskym jmenem Conny jr. a rika se mu Malej Bilej Chlupatej – ted uz tedy Velkej Bilej pripadne Pane Kocourku a Snehulacku. Mia toto pronesla kdyz jsme ji jako kotatko poprve vzali do ruky a tak ji to zustalo. Pippi Kratka Ponozka ma na zadn8 tlapce kratkou sedou ponozku a kluci Eddie a Vincent se jmenuji podle maskota a rockoveho zpevaka – nasich oblibencu. Tak je to letem svetem u nas
Naše kočka je Tlapa, protože u nás se zdrobněliny moc nevedou. Pojmenovaná byla narychlo, aby bylo co zapsat na veterině. Dlouho to bylo prostě Kotě, protože měla jít o dům dál. Nakonec jsem rodinou byla přemluvena, ale tajemné jméno Pandora mi neprošlo 😀
Zajímavé je to se jmény koní, bývá tam vazba na matku, ale někdy i na hřebce, když je to zvlášť významný plemeník. Každý chovatel se snaží o unikátní jméno, což vede k tomu, že se občas hlasateli na závodech zauzluje jazyk, než ho vysloví. Doma se koni většinou říká mnohem jednodušeji. Dokonce znám koně, kterému se říká příjmením jeho původního majitele 🙂
😀 Tlapa je rozhodně kratší než Pandora 😀 nemáš nějaké příklady opravdu zajímavých koňských jmen? 🙂
Tak třeba Quaternei, Sešlost, Appocalypsa, O’So Easy, Zutterfly, Mon Cherry, Ozzák, Be My Guest, Lady Lower, Kreizy, Hillery
Ona ta angličtina chovatelům moc nejde 😉
A samozřejmě „slavná Catch Me If You Can
😀 Díky!
Tlapa je hezké jméno. Ve svém okolí jsem znala pejska, kterému říkali Tlapko.
Jména jsou udělována opravdu zajímavě.
Jen pár příkladů od posledních (už ta pamět tolik neslouží, pokud jde o ty uprostřed).
Mikeš je jasný, jak už píše Majka, a jeho dvojče Bobeš, aby se to rýmovalo.
Mandarinka byl postarší kocour, který jednoho dne vstoupil do domu, sdělil, že u nás bude bydlet, a uložil se do bedýnky na dosud neuklizené ovoce toho jména.
Z Čech na Moravu se s námi stěhovali černý Čandar (ano, Knihy džunglí), mourovaný Tygr a bílomourek Fištík. Ten zdědil jméno po své předchůdkyni, kterou jsme spolu s její sestrou dostali jako kocoury Pištu a Fištu.
Mými největšími mňoukavými láskami v Čechách byli sourozenci Ferda a Lízinka, kteří se jinak ani nemohli jmenovat, prostě tak vypadali. Jejich máteř jsem pojmenovala Matrona, protože už to byla zasloužilá kočičí matka. Poznala jsem ji krátce po svém přistěhování, dlouho si držela ode mne odstup, pak ale nějak přišla o koťata, už si nepamatuju jak, přece jen se to stalo někdy před 30 lety, a když naříkala a začala jsem ji konejšit, začala se mazlit od té doby jsme byly jedna tlapa.
V dětství jsem zvířátka mít nemohla, jen si vzpomínám na dva kocourky od sousedů z obou stran, kteří k nám chodili na návštěvu. Oběma jsme říkali Černoušek, jestli měli svá občanská jména, to už nevím, to bylo hluboko v minulém století.
Náš první pejsek byl velššpringlšpaněl a dostal jméno Gaston po filmovém Gastonovi, což ale byl baset. Druhý pochopitelně též Gaston. Bohoušek si jméno přinesl z útulku a když jsme si brali Mimi, Bimbo nechtěl zase Bohouše, takže to byl Bob, Bobánek, Mimi. Majda si jméno přinesla, tak zůstala Majdou. Koťata měla pojmenovat naše díťata, takže Kačenka vymyslela Princeznu a na kocourka jim došly nápady, takže to byl Bráška, zvaný Brašule. Přišedší kočička Valinka jméno dostala pro svoji obrovskost, Tjůsdík podle dne doručení. Okupanti podle toho, jak vypadali – Felix a Garfield. Monču pojmenovala kamarádka Monika podle jejich kocoura a Punťa má jméno po své babičce, které jsem ho dala už ani nevím proč. Venkovního dojídače našich zbytků ( teda zbytků po našich rozmazlencích) pojmenovala jeho paní Microsoft, fakt nevím proč.
Čitě a Miušce jsem ponechala zdděná jména. Kočindy od Karolíny byly Lady a Damián. Teď jsou Lidunka a Damík,někdy Kukulín,či Kuklouš, slyší na všechno. Boxerky byly Deny,Edy,a dvě Áji, Aidinky. Malá šedá nalezenkyně,pejska, byla hodně stará, tak byla Babu a kokr nalezenec byl původně Ben ,u nás Daník, zdálo se mi,že slyší na tu první slabiku, no tenkrát se na to zavolání otočil na mne, zkoušela jsem různé a reagoval na Dana.
Majko, díky, je to zajímavé téma a vzpomínky se vynořují spolu se jmény.
Lady máme doma taky. Je to kočičí dáma. Děcka jí občas říkají mňoukavka, protože je to naše nejhlasitější kočka.
Když jsem kdysi našla na kompostu černé odrostlé kotě, které zoufale hledalo něco k jídlu, ihned mi naskočilo jméno Čertina – to byla černá kočka mojí tety, která se dožila 17 let, teta 90 🙂 . Pak nám to kotě přivedlo ukázat svoje dvě černá koťata, kocourka jsme pojmenovali Mrouk ( na podzim ho srazilo auto) a kočičku Pepina, ta s námi byla 4 roky, potom taky auto. Po dlouhých letech přišla Ružena i s jménem, černé kotě Líza se k nám vmňoukala v únoru – Lízu jsem vymyslela já, protože jsem nevěděla, jestli je to kočka nebo kocourek a chtěla jsem kocourka Lojzu. Teď máme i kocourka – tedy kocoura obříka a nevím proč jsme mu začali říkat Kája.
Psi byli jasní, ti už s jménem přišli. Stř. knírač Dag, labroš Majk (v papírech měl Mike) a labroš Darek, ofiko Dar.
Kocoura, který se k nám před dvěma lety přistěhoval neznámo odkud, jsme pojmenovali Macek. Protože to je opravu macek. Letos k nám přibyla kočička Daisy, pojmenovaná podle mé oblíbené knížky z dětství Neplač, muchomůrko od Daisy Mrázkové.
U dědy a bábi byla kočka prakticky vždycky Micka, ať už vypadala jakkoli a pes byl Žeryk. 🙂
Když už je těch koček víc, tak to je s pojmenováváním pak větší zábava. 🙂
OT: Dede knížka je super, jsem ji přečetl za dva dny. Skvěle to odsýpalo. 🙂
Taky máme doma Míčku. U nás se dědí jméno Betynka a Macek. Betynka byla jedna z prvních koček, kterou jsme měli doma.
Davide, díky za zprávu – jak se zdá, jsi ve čtení rekordman:))
😀 Mno, Eva říká, že knížky žeru. 😀
Ale čtu jen o dovolených, protože bych se pak asi ani nevyspal, kdybych čtení kombinoval s prací. 😀
A musím konstatovat, že drablíky o Kristýně a Assanim skvěle dokreslily některé části knihy. 🙂
Čeněk se jménem přišel, Tobiáška pojmenovala dcera, Rozárka už taky měla jméno. Silver byl jasný – jednooký rváč jako by z oka vypadl kocourovi od Stařenky Oggové ze Zeměplochy. Barnabáš Barbucha dělal čest strašidlu z Kuby Kubikuly, zvlášť když přiletěl ověšený svízelem a další zeleninou a v ložnici mi vypustil živou myš. Jája vznikl od původního Já I. Veliký, protože tak se choval, Sofie měla podmalované oči jak Sofie Loren, Jack byl podle Jacka Sparowa, protože veterinářka říkala, že je takový rozcuchaný vrabčáček a Zorro dělala čest svému jménu taky. Pak tu byli další a další, Lupínek, Silverka, Adéla a já už ani nevím jací. Poslední trojčata si jména donesla, ale zůstalo jen Zuzance, Zuzi se mi líbilo. Goliáše dostal jméno podle pacek, protože vypadal, že vyroste hodně (a taky vyrostl), a Sára dostala své jméno proto, že se mi prostě jméno Sára líbí. A stejně jí občas říkáme Sašenka sušenka :)…
Naše fenky se jmenovaly Ajka – původní podle PP, Viki – podle PP Vistaria. V současnosti máme Agátu – podle PP Abigaile, a Stacy. Tu pojmenovala dcera podle nějaké herečky. Kočky nemáme, ale papoušci (ara ararauna) se jmenují Robík, Dorotka, Lara a Roky .
Ara ararauna? Vždycky jsem toužila po velkém papouškovi, i když primárně jsem chtěla žako. Teď mám utrum, protože kvůli práci nesmím, ale třeba jednou…. ach! Arové jsou krásní!
Krásní a hodně hluční
Oli , ahoj! Vy máte i papouchy, to jsem nevěděla. 🙂
Když jsem byla malá, tak jsme doma měli psa Arana. Byl pojmenovaný po vlčakovi, kterého měla doma maminka, když byla malá. Potom jsme měli psa Punťu. Ten si jméno přinesl. Zajímavé bylo, že na sobě neměl ani jeden puntík. Byl celý rezavý a byl to čistokrevný voříšek.
Velcí papoušci! 🙂 Ach… nebyl by článeček? Nebo aspoň pár fotek? Velcí papouši se mi moc líbí, leč s mojí alergií je to u nás doma pták nebo já… zatím dávám sobě přednost:))
Majko – tvůj Zrzek jakoby z oka vypadl našemu Zikmundovi von Garden (ano, i on má jméno dle barvy a nálezu), akorát ten už má úplně bílou bradičku.
Naši psí šlechtici 🙂 🙂 už se svým jménem došli. Caya Toya Pitrýsek doma slyšela na Toyo, Toyenko, Toysku a další tvary či patvary svého jména. Na Brooke bel Faaro voláme Brůčo, Brůčku, Broučku, Bubrle a kdysi i blbče (když prchla v dál či šíř). Fram z Krasového kraje je prostě Fram či Framíto nebo Framík. Jenom slovenskému korači jsem jméno vymyslela a za ne příliš nápadité Blecky (hádejte, jaké je barvy) jsem do očkováku dopsala Ernest 🙂 a oslovujeme jej tak – častěji však Erny, Erno či Erníku
Ernest je skvělé jméno – ohebné a znělé. Rozhodně to s ním malý korač vyhrál! 🙂
Když se naší Betynce narodila koťátka, tak mezi nimi bylo i jedno rezavé. Okamžitě jsem ho pojmenovala podle barvy kožíšku. Děcka nacrhovaly jméno Garfield, ale to jsem jim rázně zatrhla. Kreslený seriál s tímto hlavním hrdinou fakt nemusím.
Ernest je hezké jméno.
Musím říct, že vymýšlení jmen není úplně moje parketa:)) Náš první jezevčík se jmenoval Max a byla to tak trochu legrace, protože to byla záchranná akce, přišel k nám jako šestitýdenní a vešel se do dlaně – takže spíš Minimax 🙂 Jméno to ale bylo praktické a psu s velkým egem nakonec sedělo 🙂
Pak přišli Nazgúlové – hromadné jméno pro chodské psy Kazana a Daníka. Literárního Kazana jsem milovala od dětství a ten pes prostě kazanovitě vypadal – žádný problém 🙂 Navíc, průkazové jméno Erko jsem nehodlala používat. Druhé štěně mělo v průkazu Dandy, Daník tak přišel do používání velmi přirozeně.
U Berry jsem si mohla jméno zvolit (anglický Kennel club to dovoluje), takže když Matylda navrhla Blackberry (ostružina), byla jsem spokojená. Berry byla černá a ostružiny tehdy v Hurst Green rostly všude kolem. Pravda, někdy si lidé mysleli, že se jmenuje po telefonu…
U Ari mě chovatelka požádala i o nápad na oficiální jméno, mělo být od N. Tak jsem přišla se jménem Narya, Gandalfův prsten ohně. Myslím, že za tím tehdy byla taky Matylda! Ovšem to jsem tomu dala – nomen omen! Kvůli naší ADHD fence mi přibyl rekordní počet šedivých vlasů a zvlčela i do té doby andělsky hodnou Berry! 🙂
No a Rex… prostě jsem vždycky chtěla mít vlčáka Rexe 😀 Jméno Gandalf z průkazu se mi líbí, ale když Martin odmítl volat na psa Gándí 😛 snadno jsme se na Rexovi dohodli:))
Jo, pamatuju se, jak jsme hledaly něco z Pána prstenů- a od N toho zas tolik nebylo 🙂
Mojí první kočičku jsem dostala od kamarádky jako kotě. Byla to krásná šedivá dlouhosrstá lady. Pojmenovali jsme jí Hepinka, protože byla štěstí pro mého autistického syna. Kterého milovala a on jí.
Dva další kocouři byli z útulku a jména jsme jim nechali útulková. Byl to Honzík alias Honásek a Fousek.
Našeho posledního kocourka, kterého máme rovněž od kotěte, jsme pojmenovali Daník.
A kocourek u naší chaty, kterého krmíme, tak tomu říkáme Tuláček neboli Tulík.
Čiči – podľa volania , sestry Fíbi a Pinky -proste mi to tak sadlo na jazyk, a mačiatka Princezná-Princess, Leo, Chvostík, Škvrnka a Ťapko. Mačatá sme si nechceli nechávať a tak dostávali mená až postupne a niektorým zostalo to, ktoré bolo najskôr len poznávacím znamením.
Ke jménům zvěř přišla jednoduše- nechtěla jsem anglická, mám angličtiny za celý den plný kecky. Takže psice popořadě- Borůvka, Světluška, momentálně Karamelka a Vanilka. Kočky Polárka, Maceška, kocourům jsem nechala útulkoví Kili a Ori (modifikace dnešního Oriáš), ta sice anglická jsou, ale aspoň trpasličí. A Adélka mi připadala jako milé sebvědomé kotě s obrovskýma ušima a neskutečnými hlasovými fondy prostě jako Adele, tak jí útulkové jméno taky zůstalo.