Dnes vám nabízím první výběr (z opravdu mnoha:)) fotek ze svého putování Fannskými horami v Tádžikistánu. Dnes jsou to daleké výhledy a neuvěřitelně barevná voda… Článek k celé výpravě najdete zde.
01: Výhled na hřeben Mirali od jezera Kuli Siyoh
02: Potok mezi jezery v oblasti Kuli Kalon
03: Stoupáme do sedla Alaudyn, jezero asi 400 výškových metrů pod námi
04: Ledovec
05: Jezero Alaudyn
06: Výstup do sedla Čimtargy
07: Sestup od Čimtargy
08: Ledovec v údolí Energie a Čimtargy
09: Velké jezero (na mapách rusky Bolšoje)
10: Každé údolí mělo jinou barvu vody
11: Vegetace houstne, jak sestupujeme
12: Kámen, kámen, kámen…
13: Výhledy do nekonečna hor
14: Dlouho jsme hledali, kde to přeskočit
Příště budou fotky s lidmi, zvířaty a občas nějaká rostlina
Dede: Tak tady máte další porci divokých zatím nezkrocených hor. Tak co, která fotka je vaše nej? Kde byste se chtěli aspoň na chvilku ocitnout? A proč? 🙂
Žiji v zalesněných horách, takže holé skály neee. Tudíž za mě 11.
Ale krásné jsou všechny fotky, děkuji za ně…
Moc krásné fotky. První fotka je jak to rčení „ohýbej stromek, dokud je mladý“ – tedy předpokládal ohýbal, přesněji stromek kroutil silný vítr.
Vybrat tu nej nedokážu, ale ta č. 13 má zvláštní kouzlo – taková opravdu „drsná“ jeden ostrý vrch za druhým. No poslední „hopa skok“ je též velmi názorná.
Těším se na další.
Díky 🙂
Všechny jsou krásné, ale za mne nejhezčí je 05: Jezero Alaudyn. Díky!
Děkuji
Nádherné fotky divoké krajiny s neuvěřitelně barevnou vodou jezer! Těžko vybrat jednu jedinou, hlasovala bych pro č. 1 se zakrouceným kmenem stromu a pro č. 2 – má krásnou kompozici. A zvláštní cenu by bral Skok přes potok! 🙂 Skvělá momentka pohotového fotografa!
Kolega Ivo nezaváhal 🙂
Nádhera,kamenná krajina hor a jezer. Díky! Mně se nejvíc líbí fotka zkrouceného stromu a pak 08: Ledovec v údolí Energie a Čimtargy. Krásně zvrásněný šutr. Musel to být všechno zážitek!
Celé to bylo jako procházka učebnicí geologie
Jů, to bude seriál, super! Nádherné fotky, opravdu. Martine, závidím. Upřímně závidím (ale v dobrém, samozřejmě zároveň ti to i moc přeju, že jsi měl možnost si to tam projít). A moc děkuji za možnost aspoň trochu nahlédnout do toho, co jsi tam prožil. Skvělý článek i fotky.
Díky
krásné fotky, záviděníhodné dobrodružství… trošku nestíhám, dočítám a komentuji nárazově ( před odjezdem na dovolenou je vždycky veselo ) 🙂
Děkuji
Těžko vybírat, mně se líbí všechny 🙂 , ale nejvíc asi fotka č. 2 , snad že tam je od všeho trochu, hory, voda, zeleň, strom… Je to nádherná, nedotčená (zatím) divoká příroda.
Zatím, tak snad jim ještě chvíli vydrží
1,2,3,5,8,12,13…je tam nádherně..těším se na oslíky….
jestlipak mají svého „Krakonoše“ ?
Jejich Krakonoše jsem neodhalil, ale určitě jenom proto, že jsem nerozuměl místním 🙂
Krásné fotky, určitě jste měli neobyčejné zážitky… ale kámen, kámen, kámen. Mně se líbí dvojka a desítka, oživené zelení a těším se na lidi, zvířata a nějakou tu rostlinu. A vůbec, něco je špatně! Kde jsou davy turistů? 🙂
Davy se tam teprve chystají 🙂
Dalo mi hodně přemýšlení, abych vybrala aspoň z této série nej fotku! Nakonec jsem zjistila, že mi je asi bližší takový ten bližší pohled… Takže moje č.1 je pokroucený strom, č. 2 potom ten následující potok. No a pak ta poslední! Přes potok skákající Martin totiž uvádí celý ten obrovský kraj do nějaké perspektivy.
Jo a velké jezero jsem zkoumala hodně podrobně na nezmenšené fotce a fakt není domalované! I když tak vypadá:))
Moc bych to chtěla vidět, ale jsem na tom jako JJ – musela bych tam letět vrtulníkem:))
Mě se líbí fotka – potok mezi jezery v oblasti Kuli Kalon.
Je taková pro mě až tajemná a snová.
Ale i ostatní fotky jsou nádherné.
Je to takový exotický, turistů prost, ráj na zemi.
Ovšem já bych to, se svým zdravotním stavem, nedala.
Já tak můžu chodit po galeriích, kde se dá si sednou a dát bolavým nohám odpočinout.
Děkuji, je to nádherný (a drsný) kout
Krásné fotky, děkuji.
Díky
To Velké jezero, to tam vůbec nebylo, že jo?! Martin ho tam domaloval… 🙂 .
Pro mne nejkrásnější fotka je ta první – zkroucený strom. Zrovna nedávno jsme se zanou dumaly, čím to, že některé stromy vypadají, jako by je chtěl nějaký obr vyždímat (u nás potkávám hlavně borovice, i když ani zdaleka nejsou tak stočené). A veselá fotka je ta poslední – jestli pak jste si nabrali do botek?!
Jinak se přiznávám – ty hory jsou impozantní, ale pochmurné. Ta kamenná pustina není nic pro mne, potřebuju kolem sebe barvy. A představa, že se tam vydám dobrovolně… inu, děvčica z rovin 😉 .
Nenabrali, měl jsem vysoké boty 🙂
Já bych chtěla, aby mě Martin příště přibral!
Akorát bych jim občas do některého jezera vlezla, to je pak zážitek umocněný na druhou.
Nejlepší fotka je 13. 9 je opravdu neskutečně „fotošopová“.
Já jsem vlezl – po kolena a pak rychle vylezl. Studná ledovcová voda 🙂
JO! Křišťálově čistá a stejně tak ledová. Taky bych se v ní neráchala hodinu 😉
Jestli ještě nahlédneš – jak dlouho jste to vlastně šli?
Šli jsme to 10 dní (denně 3-8 hodin), celkem asi 110 km, celkové převýšení asi 5000m. Před byla drobná aklimatizace ve vesnici, po ještě jeden den v Samarkandu.
Super fotky. 🙂
Díky
Je zajímavé, jak je voda v horách barevná. Když jedeme přes Alpx do itálie, vždycky mě udiví, jak jsou říčky světle modré do zelenava…
Zajímavý je ten zakroucený strom na první fotce.A Velké jezero vypadá, jako by ho tam někdo domaloval 🙂
Taky jsem si při prvním pohledu říkali, že to nikdo neuvěří 🙂
Martine, to jsou opravdu dechberoucí výhledy v každém smyslu slova. Dede, mě by tam museli shodit z vrtulníku, v takových horách bych vyplivla plíce. Ale je tam nádherné.
Díky. Z toho vrtulníku by museli fakt shodit, asi by neměl rovnou plochu na přistání 🙂