Onehdy jsem trošku projížděla mé největší žrouty času, tedy YouTube a Pinterest (ten druhý je asi ještě horší). A vykoukla tam na mě recyklace, čemuž nikdy neodolám. Aspoň vyzkoušet to musím!
Byla to recyklace elastického prostěradla, z takové tričkoviny. Uchopila jsem nůžky, v televizi naladila dlouhou detektivku a pustila se do stříhání. Nejdřív se odstřihne guma, a pak se prostěradlo stříhá kolem dokola a navíjí na klubko. Je dobré tkaninu lehce popotáhnou, aby se stočila do žížalky.
Výchozí prostěradlo
Příze
První pokus byl s přidanou přízí – byla neděle a měla jsem jen obyčejný háček. Pomocí příze jsem obháčkovávala trikovinu od středu do kruhu. Vzniklo něco jako kulatá rohožka, kterou zvířata neustále okupují (psi i kočky), byť tak jako úplně placatá není a dneska vím, že je potřeba si kruh častěji položit na stůl, abych háčkovala relativně stejnoměrně a had z trikoviny se nikde nestahoval.
Jde to!
Povedlo se – potvrzuje Oriáš
Povedlo se – potvrzuje Karamel
Pak jsem vyrobila další klubko a koupila si háček, nebo spíš hák – velikost 12, nejčastěji používaný háček je 3,5 nebo 4. Děti to zaujalo natolik, že se ptaly, jestli budu mít na rameni i papouška, když mám hák…
Hák 🙂
Tentokrát jsem trikovinu použila jako přízi a pomocí vzoru Granny´s Square (je nejjednodušší, fakt pro začátečníky) jsem vyráběla děrovanou rohožku. Je plně funkční, mám ji na trase a podle Karamel se na ní dá ležet.
Uhákováno 🙂
Takže když vás něco zláká, není potřeba investovat do drahého materiálu – zkusit se dá všechno!
Dede: Děkuju kreativní Matyldě za nápady, článek i fotky 🙂 A hned se ptám – jestlipak jste někdy něco podobného zkoušely? (Hm, sexisticky předpokládám nedostatek pánů ve skupině kreativních výrobců – když tak se ohraďte!:))
A pak dotaz z jiného soudku – také hledáváte inspiraci na internetu? Jaké jsou vaše oblíbené zdroje? 🙂
pro JJ – O.T. jsem nadšená z vaší trilogie- to jste některá objela severní Evropu? Nebo všechny? Fascinuje mě jak jste to daly všechno do kupy. Moc jsem si odpočinula /dvakrát/
Kus objela Darka, Dánsko, Německo. Zbytek prstem po mapě 🙂 Google je dneska mocný nástroj. Děkujem!
Díky, Marsko.
Prima nápady – a když se jich chopí šikovné ruce, vznikne rohožka, na které se dá i ležet! 😀 Ta kulatá se mi moc líbí! No ale to už jsou desítky let, co jsem držela háček v ruce!
Momentálně se moje ruční práce omezily na zašívání triček, ponožek a dalších částí oděvu procvaknutých štěněčími zoubky.
A abych odpověděla na otázku – na internetu jsem naposledy, když zaútočil covid, hledala (a využila) návod na ušití roušky.
Jsou lidi, kteří vezmou neco do rukou a vypadne z nich praktický a hezký výrobek… a jsou lidi, kteří vezmou do ruky slušný materiál a vypadne jim z ruky neco, co se ani nedá pojmenovat. Hádejte, který jsem případ! 🙂 No co, někdo musí být v rodině za křemelu.
Recyklace starého prostěradla se opravdu povedla – jak ta dvoubarevná, tak ta jednobarevná. Inu, kdo umí, umí!
já se hlásím do klubu neumětelů (:
Teda Matyldo… tak tohle fakt neumím a obdivuju. A ta dečka dvojbarevná je úplně úžasná!
Dobrý nápad, jsi šikula! Však víme! Zvěř si hoví,recyklace provedena,všechno funguje jak má. Hezké, díky! 🙂
Matyldo dík, to je skvělý nápad ! Prostěradla i ten hák mám ! Ale bohužel, mám momentálně nějaký problém s krční páteří a zády jako celkem, řeka bych -)) a to s háčkováním a pletením moc dohromady nejde, bolí mě pak ramena a ruce a to tak, že velmi. Ale až se dám dohromady, určitě vyzkouším !
OT : zítra jde Pan Kocour Kája na kastraci. Prosím o palečky, nevím, jestli víc pro něj, nebo pro sebe, abych přežila ve zdraví – ulovila ho a zavřela do přepravky bez nutnosti lékařského ošetření :-))
Držíme všechny tlapky domácí!
Držím palce! Jemu i tobě. A dej vědět, jak to dopadlo ❤️
Držím vám oběma!
Držím!
Podobný kobereček, ale tkaný na stavu, měl náš Krejg od Myši. Byl to jeho oblíbený na zahradu.
Super nápad Matyldo! 🙂
A jinak inspiraci vídám všude, v poslední době asi nejvíc na IG.
Jo ještě k tomu vyhledávání – Pinterest je moje quilty pleasure 🙂 Všechny ty hodiny pátrání nad kostýmy jak pro divadelní hry tak pro Alžbětu znamenají, že mám feed plný historického oblečení a mě to pořád baví.
You Tube jsou pro mě písničky nebo návody – naposledy jsem hledala video s návodem, jak vyměnit baterie v klíčkách nového Subaru. Na rozdíl od starého nemají jediný šroubek!
(Eh, díkybohu. Ty staré klíčky měly dva malinké a pod nimi tři úplně maličkaté – tohle v nouzi měnit pouze s kapesním nožem coby nástrojem bylo peklo!:))
Výměna baterií v klíčku od Rapida je na YouTube taky- a vím to proto, že jsem to hledala! I když posledně mi vyměnil baterku v klíčích kolega, který mi zároveň daroval svou náhradní. Od té doby ji vozím v peněžence taky…
Až teď jsem si všimla- quilty pleasure 🙂 mělas na mysli patchworkové guilty pleasure? Ale je to boží 🙂
to nemáš dámskou sadu nářadí v růžové barvě 🙂 ? Já tedy jo a jak se chlapi, co mi přišli montovat K.linku divili co všechno obsahuje 🙂
Mám, ale doma- problémy řeším zásadně někde jinde 🙂
Ach můj oblíbenec Oriášek. To je ale krásný kocourek.
Matyldo nechceš něco napsat o vašich kočičácích.
Hmmm, tomu říkám inspirace.
Já vzala letos háček snad po xxxx letech do tlapek, dcera manželova chtěla naučit, jak se to, aby se to, protože chce háčkovat dětem zvířátka. A tak jsem tvořila medůzy. Teď si háčkuji vestu na sychravé školní dozory.
Ale díky tobě, Matyldo, už nebudu prostěradla elastická vyhazovat. A že jich doma mám 😀
Vždyť zvířátek mám plný dům.
Děkuji 🙂
Jsem zvědavá, co vytvoříš 🙂
Napadá mne, že by šly takto uháčkovat různé ošatky či dokonce koše… 🙂
Milá Matyldo, musím se přiznat, že s jistou fascinací sleduju tvoje kreativní recyklace 🙂 Začalas patchworkem (a nakazila soustu ostatních včetně Vave), přičemž jsi látky vždy kupovala jen do jisté míry – zbytek byl recyklace 🙂 Nebo zástěry ze starých pánských košil! Ty byly taky prima. No a teď tohle 🙂
Víš, občas si tě představím jako Annie Oakley, jak spravuje svůj ranč:)) Způsob, jakým vaříš, hospodaříš (pěstuješ kuřata:)), šiješ… A pak tě vidím na koni, jak s puškou na sedle před sebou objíždíš své pozemky a dbáš na to, aby věci byly v pořádku 🙂
Jinak mi pochopitelně nehrozí, že bych tě touto cestou následovala. Nicméně tvá zvěř ukazuje, že to není práce marná, pohodlí je pohodlí. A ještě se to určitě dobře pere!
Jo a moc se mi líbí ta dvoubarevná varianta, i když je určitě pracnější a ve výsledku dražší.
Kdybych měla ranč, asi by mě to i těšilo. Samozřejmě vím, že zvířata žerou i na Štědrý den a ven se musí i v dešti, ale už jsem nějak dospěla k tomu, že stačí dobrá bunda, boty a… klobouk 🙂 Potřebuju nepromokavý 🙂
Recyklace je pro mě způsob, jak pořád něco zkoušet a to levně. Navíc jsem s léty dospěla k názoru, že ani kontejnery na textil svět nespasí, tak z vyřazeného občas něco vyrábím, aniž bych měla dojem, že jsem sebrala kus odění bezdomovci.
Jo a pokud jde o dvoubarevnou variantu, vytáhla jsem zbylé klubko ze svetru, který jsem pletla, když byly děti malé. Tak zas tak drahý to nebylo 🙂
Je to opravdu pěkné – a navíc se to dá snadno prát, což je se zvířaty a dětmi v domě vždycky důležité 🙂
Matyldo krásné háčkování.
I když jsem z rodiny, kde ženy háčkovaly a pletly, mě nebylo dáno. Prostě to neumím. I když jsem to zkoušela.
Můj kamarád na netu je Google, tam si najdu, co potřebuju vědět nebo vidět.
Míšo, asi máš jiné talenty. Ale v minulosti by ti to neprošlo, ruční práce musela ovládat každá 🙂
Máte-li dpmt staré CD, udělejte si spektroskop typu „žába“. 🙂 Funguje skvěle, lepí se snadno. https://www.arvindguptatoys.com/toys/CDspectroscope0.html
Chtěola jsem se jako křupan zeptat, k čemu spektroskop, ale radši jsem prohlídla návod a pochopila. Zábava pro děti na deštivé odpoledne, pokud pak vyjde slunko…
Tak nějak. 🙂 A když nevyjde, máš lampu. Jinak máme teď nový předmět, ve kterém se budoucí učitelé učí vyrábět jednoduché pomůcky, toto byla jedna z nich. 🙂
Jinak jsou to stránky, podle kterých se opravdu vyrábět dá. YouTube a Pinterest tutoriály dost často některé méně atraktivní, ale důležité kroky zamlčují. 😀
Musím říct, Matyldo, že tenhle hakovaci
Tedy háčkovací materiál je pro mě velkým překvapením. Trochu mi to připomíná koberečky ze starých trik, ale ty se spojují tkaním, plátnovou vazbou. Ale výsledek je pěkný a funkční. Jen ten papouch je to poslední, co vám doma ještě chybí. 🙂
Moje oblíbené zdroje jsou vcelku překvapivě Fyzikální šuplík a úžasná kniha Učíme přírodní vědy ve válkou zbídačené Evropě (1. vydání tuším 1948). 🙂 Co taky ode mne čekat…
No papoucha mít doma nemůžu, ještě to tak. Dost na tom, co kočky zavraždí venku.
Já vím, kuřata, jinak už bys ho měla. 😀 Tak ony jsou papouši a andulky. V případě souboje papouch kontra kočka bych vsadila na papoucha. 🙂
A promiň, naskočil mi nezapomenutelný inspector Clouseau, tak se musím podělit. 😀
https://www.youtube.com/watch?app=desktop&v=CARc1uUq1lA
No, kamarádčiny kočky zavraždily na zahradě uprchlého kakadu… tak bych na papoucha nespolíhala. Fakt je, že mrtvolu sklízela stejně rychle jako já toho oranžovýho kanára, když jsem sbírala oranzové peří po celé zahradě.
Moje kočky měly Pepíčka rády,jen na něj občas zíraly(asi zálibně) ale jinak když zpíval tak nastražily ušiska. Klec jsem ponechala ,mám v ní antůrku a zelené listy,taky dva ptáčky ušité ze zbytků.
my o hodně dřív narozené pamatujeme, že se hadrové koberečky a předložky pletly na silných dřevěných jehlicích. Maminka a babička jich napletla hodně.