LITERÁRNÍ LÉTO NA DEDENÍKU – Mamut: Ze života (3)

Tak jako poutník na cestách sbírá jedno za druhým zrnka prachu, která se potichu usazují na jeho širáku a pomaličku vybrušují do něj svůj jedinečný vzor, tak stejně se na mě usazují zrnka drobných i větších příběhů a vpisují se do mé kroniky života. Jeden po druhém, zrnko za zrnkem…

 

 

Nekonečné bílo

Téma: DMD č. 21. pro 21. 4. 2023. Téma: Výlet do prázdna

 

Drabble:

Je tady podivně bílo. Prázdné, jen… Jen tam daleko… nebo blízko?… Dvě tečky. Nehýbou se, ale?
Ne, nehýbou se, jsou pořád na stejném místě a stejně daleko od sebe, ale rostou.
Ne, nejsou to tečky jsou to dvojrozměrně viděné koule. Pořád stejně daleko… nebo blízko?… ode mne a pořád se zvětšují a přitom se nehnuly ani o kousek, pořád stejně blízko… anebo daleko?… od sebe?…

„To je pohotovost? Ano, dcera… tři roky… horečky čtyřicítka… zkoušeli jsme všechno… já už nevím… Přijeďte. Moc děkuji.“

Siréna.
Blikající modrý maják…

Je tady takové bílo… jen ty dvě tečky… rostou…
Nicota pohltila mou mysl.

Závěrečná poznámka:

Tenkrát, v mých třech letech, jsem dostala spálu a musela do nemocnice.
Tenkrát poprvé jsem si uvědomila někde uvnitř tenhle zvláštní sen – stav – bezvládí.
Od té doby se vracel a opakoval a dodnes opakuje, kdykoli je už moc zle. A já v tu chvíli vím, že „tuhle nezvanou návštěvnici – nemoc“ nepřečůrám a že to bude hodně špatné. Nechtěný výlet do nikam.
V ten čas jsem pro svět doslova skoro mrtvá.

 

 

Bonus 3.: Nechci pusu!

Téma: DMD Bonus pro 21. 4. 2023. Téma: Měsíc v jináči – one-man show

Drabble:

Já vám povím. To bylo úplně na mrtvici. Jako byste to neznaly, holky.
Přišel a že pusinku na rozloučenou. No to určitě.
Takhle to začíná: pusinku sem, pusinku tam, zlatíčko, že – víme svoje.
Však jsem ho poslala pryč, že teda neexistuje. Ať si to uvědomí, že nejsem hloupá, ani trošičku.
Protože, co si budeme nalhávat, následky známe. Taky se tady jenom pusinkujou, že se jako mají rádi a furt u sebe a vidíte to, jo.
Jako mě už to nebaví. Čtvrtej sourozenec na cestě. Matinka je už třetí měsíc v jináči.
Prostě jsem dědouškovi tu pusu nedala, to dá rozum.

Závěrečná poznámka:

Pravověrná historka, která dodneška baví celou naší rodinu, protože jsem odmítala políbení na rozloučenou nejen od dědouška, ale i od bábinky, abych neotěhotněla.
Bylo mi šest a maminka pod srdcem nosila mého nejmladšího brášku – páté dítě.
Tak chápejte 😀 😀 😀
Na čápy už nikdo nevěřil.

 

 

Snídaně jak z Alcrónu

Téma: DMD č. 22. pro 22. 4. 2023. Téma: Paralýza výběrem

 

Drabble:

K dobré pohostinnosti patří i dobré jídlo.
Myslím, že jsme velice zodpovědní hostitelé. Snažíme se volit přípravu pohoštění podle našich hostů. Je-li někdo bezlepek nebo vegetarián, rádi mu mňamku upravíme.
Ovšem, s pobídnutím k snídani dostávají se naši milí tak trošku do strnulého stavu.
„Co bude k snídani?“
A v tu ránu je na stole: máslo, džem, med, sýr, tavený smetanový či šunkový, šunka, pivní či jiný salám…
V nabídce jsou vajíčka – na hniličku, vaječina, na tvrdo…
Chléb, rohlík, bábovka…
Čaj ovocný, zelený, černý, s mlékem. Káva, caro, kakao…
„To nemají ani v hotelu.“
A v šoku baští suchý rohlík.

Závěrečná poznámka:

Takhle koukaj jak jelita, co k nám jezdí. Se divím, že se to ještě nenaučili.
Hosti jedni 😀
Já sama někdy taky nevím, co chci, a tak si toho nachystám na stůl od každého trošku – en ten ten – a vylosuji třeba meruňkový džem. A ten zbytek schovám.
Však se zužitkuje na večeři nebo na svačinku do práce.

 

 

Předlouhé čekání

Téma: DMD č. 23. pro 23. 4. 2023. Téma: Hrrr na ně!

 

Drabble:

Ten čas se táhl jako tér v asfaltovém jezírku. Jako lepkavá hmota obaloval všechny smysly a nutil jednoho k nekonečně chmurným myšlenkám, že to nikdy neskončí.
I když kalendář pomalu odtrhával den za dnem, za okny se nic neměnilo.
Pošmourná nálada převládala. Otupěle se choulili v huňatých svetrech a ještě druhých svetrech.
Titulky vesele hlásaly:
– Jaro v zahradě.
– Co je nutné stihnout do konce měsíce.
Březen se přeplazil přes práh, za ním zasněžené velikonoce. Aáách.
A tu!
Náhle!
Jako z jiného světa!
Slunce vykouklo a listy v tu ránu opustily své pupeny.
Konečně!
Zahradníčci se rozběhli na své milované zahrádky.

Závěrečná poznámka:

PS:
… i já 😀

 

 

Život na fotce

Téma: DMD č. 24. pro 24. 4. 2023. Téma: Omyly moderní drezury

 

Drabble:

Krásné šaty, boty sladěné s kabelkou pro každou příležitost, nové auto, dovolenou v nejluxusnějších hotelích, premiéry milovaného baletu, koncerty ve VIP zóně, módní přehlídky, zážitkový let balonem,…
Všechno, všechno to, na co si pomyslela, když byla malá.
Perfektní fotky na instáči, vždy krásně oblečená a nalíčená.
Spíš zalíčená, zakrytá, zamaskovaná.
Schovává před světem, to co už pochopila.
Nádherná klisnička pro chov, ale ještě prý není čas.
Až on řekne.
Až on rozhodne.
Do té doby se smí jen usmívat.
Do té doby musí poslušně čekat, jestli v jeho výchově uspěla.
Musí?
Nebo se dokáže vzepřít…
Dokáže žít…
Bez pozlátka…
Spokojená…

Závěrečná poznámka:

Je to tak snadné chytit se do pasti. Nabídka je lákavá, ale za jakou cenu.
Když nejsi poslušná, nemáš žádnou hodnotu.
Kolik snů se ztratilo, kolik jich nakonec tuhle drezuru přijalo.
Za hrst mincí, za kostku cukru, za fotky na instáči.

 

 

Působení síly na dvouramennou páku

Téma: DMD č. 25. pro 25. 4. 2023. Téma: Páka

 

Drabble:

Byl mladý, plný ideálů, byl plný – lásky.
Stalo se to jako tolika jiným. Láska vykvetla a přinesla plod.
Byl zodpovědný.
Ke škole práci, pak jen tu práci.
Odvodová komise.
Opustit rodinu… na dlouho… moc dlouho…
Jiný muž, jiný táta.

„Prosím tě, kolik máš té bakalářky?“ optala jsem se svého muže.
„Nóó, už sedm stránek.“ zahlásil mi hrdě.
„Úvod, abstrakt, poděkování…? Jsi se zbláznil. Makat! Jedem!“ zavelela jsem a pustila se do zapisování: Didaktické prostředky, Učitelovy pomůcky, Žákovské pomůcky, Výslednice soustavy sil působících ve společném působišti, Rozklad síly, Dvouramenná páka…
Kapitoly naskakovaly jedna za druhou.

V červnu si hrdě vyzvedl diplom.

Závěrečná poznámka:

Vysoká škola dovedla mého muže, tehdy mladíčka (a v té době jsme se poprvé potkali) ze Vsetína do Ostravy.
Volání lásky tomu chtělo, že školu kvůli rodině nedodělal.
Po letech jsme se opět potkali a potkávali a potkávali, až spolu zůstali.
Motivován mým příkladem (tady jsem trošku namyšlená, heč) a možností posunu v práci, se rozhodl školu – pajdák si dodělat.
Jen ta závěrečná práce – to byl „vořech“… Do té se mu moc nechtělo.
Ale zvládli jsme to společně a já od té doby s úsměvem líčím, že už znám: „Výslednici soustavy sil působících ve společném působišti mající různý směr – postupným skládáním sil či silovým polygonem“ 😀 😀 😀
Ale nechtějte to po mě, strojař ze mne fakt nebude.
Zlatý stromy, zlatý kytky, zlatý zahradník 😀 😀 😀

 

 

Bonus 4.: Pampeliška

Téma: DMD Bonus pro 26. 4. 2023. Téma: Na vlnách – plakát

 

Na vlnách

 

Úvodní poznámka:

Tento nápad je ode mne poklonou pro ženu, která ani v době lockdownu nevzdala svůj sen a postavila a otevřela si u nás v obci svůj vlastní kadeřnický salon a provozuje jej – Pampeliška.

 

Na kafíčku

Téma: DMD č. 26. pro 26. 4. 2023. Téma: Čerstvě nařezané kočičky

 

Kočička

 

Drabble:

Sedí naproti mě a vypráví.
Bezmyšlenkovitě dřevěným míchátkem proháním kávu v šálku a poslouchám příval slov promísených se slzami.
„… a on jí je odnes, všechny. Zrovna jsem je čerstvě nařezala do vázy…“
„Koho?“ zeptám se udiveně. „Kočičky?“
„Kočičky?!? vyprskne málem lok latte mým směrem. „Tulipány, všechny.“
A pak se začne smát.
Během poslouchání jsem na malé kousíčky nalámala nejen své, ale i její míchátko.
Na stole se začal odehrávat malý kočičí příběh.
Dokonale odvedl naši pozornost od nevěrného přítele.
Však co s chlapem, který neudrží kalhoty na místě – zapomenout, i s kytkama.
A my si zase dáme kafíčko ve Starbucksu.

Závěrečná poznámka:

Někdy člověk potřebuje jen tak posedět, někdy popovídat a někdy vyslechnout.
A já si právě uvědomila, že pro každou mou kamarádku mám jinou kavárnu. S Janinkou Starbucks, s Alex Costu a s holkama z práce Kafrárnu.
Krásné uspořádání 😀

 

 

Něžný výtržník

Téma: DMD č. 27. pro 27. 4. 2023. Téma: Známka punku

 

Úvodní poznámka:

Takže se do toho vložím a abych správně uchopila téma, poprosila jsem tetičku Wiki o pomoc. Citace (https://cs.wikipedia.org/wiki/Punk):
„Punk [pank] je hudební a životní styl.
V angličtině slovo punk znamená „výtržník“.
Punk jako hnutí vznikl primárně v New Yorku, v klubu CBGB (country-bluegrass-blues). Více ve filmu CBGB – Kolébka punku. V Evropě se nejvíce rozšířil díky Sex Pistols, jenž se zasloužili o proslavení punku ve Velké Británii, kde tento styl navázal na hnutí skinheads, jenž původně zastávali zdaleka jiné hodnoty, než jak je známe v Česku. Punk nemá žádný jednotný ideový směr, nejrozšířenější postoje jsou odpor vůči nacismu, bolševismu, diskriminaci, rasismu, předsudkům, politice, válčení, globalizaci, konvencím či komerci.[1] Mnoho punkerů má blízko k anarchismu.[2] Také se lze často setkat s tvrzením, že základem punku je provokace. Hnutí je obecně velmi tolerantní k měkkým drogám, hlavně marihuaně. Subkultura punku byla ovlivněna i subkulturou Oi! (ztotožňování se s dělnickou třídou, glády) – např. skotští The Exploited – a subkulturou glam (okouzlující, šokující a provokativní zjev jako jeden z prostředků, kterým punk bojuje proti normám, konvencím a předsudkům)…“

Drabble:

Bylo to jako každé první září. Rozhlédla jsem se po třídě na své nové drahoušky.
A jéje, prolétlo mi hlavou, když jsem vzadu spatřila do výšky trčící číro na hlavě dlouhána, doprovázené hrubým řetězem s visacím zámkem na krku, koženou vestičkou a gládama, že by mohl rozšlapávat kokosáky.
„Matěj K.?“ zeptala jsem se.
„Zde! Ale můžete mi říkat Matýsku, jako maminka. Já na to slyším.“ zazubil se tím nejrošťáčtějším úsměvem, jaký jsem kdy viděla.
A víte co?
Makal za tři, učil se za čtyři.

Na závěrečné zkoušky přišel – ostříhaný a v obleku.
„Už je čas dospět, paní učitelko.“ mrknul spiklenecky.

Závěrečná poznámka:

Dospěl, vážně.
Dnes má rodinu a malou firmu a je spokojený. Prý se tak akorát vybouřil – včas.

 

 

Jen chvilku…

Téma: DMD č. 28. pro 28. 4. 2023. Téma: Hluk ticha

 

Drabble:

Měla bych jet domů.
Odložit tužku, vypnout počítač, zasunout židli, zamknout dveře…
Jenže to nejde.
Cítím se šíleně vyčerpaná, jako bych přecházela celé pohoří And od severu k jihu.
Ten pocit, že už nezvládnu ani zvednout ruku, natož sebe.
Poslední už také odešel.
Zavřít okno a sednout si.
Na chvíli.
Na chviličku. Slibuji. Pak půjdu.
Jen z dálky ke mne doléhá tlumený hluk z křižovatky. Dnes obzvlášť rušné, bude dlouhý víkend, všichni jedou pryč.
A já poslouchám uklidňující klepání klávesnic ťuk… ťuk ťuk ťuk… ťuk ťuk jak vyklepávám své myšlenky třemi prstíky.
Ten klid a ticho…
Jemný podtón ticha…
Teď.

Závěrečná poznámka:

Dnešek byl obzvlášť náročný.
Jako by blížící se květen rozpoutal všechny erupce světa. Ke zkoušení a dohánění učiva nám z hůry spadl i školní požární poplach, k požárnímu poplachu řešení problémové situace mezi dětmi. Děkuji rodičům, že byli vstřícní a ochotní přijít a řešit vše hned.
Ale přesto si připadám jako vyždímaný mamut, co projel bubnovou ždímačkou.
Tak na chvilku klid. A pak půjdu.
Domů.

 

 

Jelínek

Téma: DMD č. 29. pro 29. 4. 2023. Téma: Držte mě!

 

Jelínek

 

Drabble:

„Klucí, já se bojím. Držte mě.“
„Neboj, brácha už taky skočil. Nic to není.“
„Ale já se tuze bojím, co bude pak.“
„Neboj, všichni skočí.“
hop

„Děcka, podívejte jaké krásné kaštany. Vezmeme si tady nebozízek, nůžky a špejle.“ začínám hodinu Zahradnictví s PŠ2A.
„Vzpomeneme si, jak jsme byli malí, ano. Dělali jste někdy zvířátka? Ne? Tak si to ukážeme.“
Beru do ruky nůžky a stříhám špejli tak, abych měla stejně dlouhé tyčinky na jedné straně trochu zkosené.
„A teď ho to trošku píchne, trošku zavrtám, ale nebojte se. Nakonec se mu to bude líbit.“

Malé stádečko si vyšlo na mýtinku.

Závěrečná poznámka:

Miluji podzim a kaštany, žaludy, šípky a kde jaké bukvice a podobné.
Vždycky, když jsme byli malí, vzali jsme s bráchou krabici od jarmilek a vystříhali do ní okýnka a dveře, místo venkovní lampičky zapíchli misku od žaludu na dlouhé stopce a z kaštanů a žaludů si dělali postavičky a zvířátka a hráli si na město. A z šípků a z jeřabin jsem měla vždy ty nejkrásnější korále na světě 🙂

 

 

 Až poslední hvězdy zhasnou

Téma: DMD č. 30. pro 30. 4. 2023. Téma: Poslední zhasne

 

Drabble:

Nadechni se.
Zklidni mysl.
Představ si něco krásného.
Koho máš ráda.
Pro koho tady chceš být, pro koho musíš žít…

Poprvé
mě polechtala jen tak peříčkem.
Bylo mi deset. Ještě zastavila to auto, když jsem utekla bráškovi, že budu na předehrávkách houslí první.

Podruhé
vztáhla prst a zahrozila.
Naštěstí doktor našel nádor včas a já se vyléčila. Třicet je málo a doma dva
kluky.

Potřetí
mi ukázala svůj svět.
Mezi hvězdy, do mlhovin. Bylo mi tam dobře.
A v občance jen padesát, ne se smrtí si nechceš hrát.

Na rozloučenou tiše zašeptala: „Máš čas, až poslední hvězdy zhasnou, přijdu zas.“

Závěrečná poznámka:

Žijte, veselte se a smějte. Občas plačte, truchlete, ale svou cestu k s srdci najděte.

 

 

Tak zase příště, mí milí.
Děkuji Vám všem.

 

Dede: děkuju moc, milá Mamut, za tvoje psaní od srdce. Nádherně se to čte… Pokračovala bych! 🙂 

OT: Ještě i dnes opakuju pozvánku 🙂

 

Aktualizováno: 17.9.2023 — 21:42

27 komentářů

PŘIDAT KOMENTÁŘ
  1. Děkuji všem za milé komentíky.
    Dnes jsem se trošku zpozdila s odpovídáním, o to větší radost mám, že se mé drabblíky líbí.
    A opět a znovu děkuji Dede za příležitost pustit je do světa k vám.
    🙂

    1. Četla jsem dnes pro ty různé chutě již podruhé . Poprvé v rychlíku, podruhé v podvečer bez spěchu. Opravdu voní člověčinou . Díky 🙂

    2. Moc děkuji.
      Dnes jsem se potřebovala zase jednou lehce nadechnout. Někdy je den veselý, někdy náročnější.
      Jsem tak moc ráda, když si u mne lidi něco svého najdou.

    1. Jajko, moc děkuji.
      Však víš, jaké jsem mluvidlo – pusu nezastavím, tak proč se nepodělit i se všemi, kdo chtějí 🙂

    1. Děkuji 😉
      Ano, občas potřebujeme tu mravenečkovu medicínu „pofoukat na bolístku a pohladit po čele“.

  2. Moc krásné příběhy, ráda jsem si je přečetla znovu. Umíš, tenhle tvůj mikrosvět je kouzelný.

  3. Dneska to bylo obzvlášť něžné. Ano, čekání na jaro je i u mne nekonečný volej a to ani nejsu zahrádkář. Snídaně pro tvé hosty mi připomněly sobotní snídaně mého dětství – to se taky na stůl vyskládalo všecko, na do by mohl mít kdo chuť a hodovalo se. Pravda, hlavně v zimě, v létě na posedávání u jídla nebyl čas ani v sobotu 🙂 .

    Přeji nám všem hezký a hvězdný den – a vůbec, na zhasnuté hvězdy máme ještě všichni čas!

    1. Teď se blíží pro mne nejkouzelnější období barev – podzim.
      A i když miluji courat v hromadách listí, jaro je jaro. Se svými čerstvými výhonky a vůní půdy mezi prsty. Áách.
      Moc děkuji 🙂

  4. Mamutku, jeden drabblík hezčí než druhý. Mně se teď z pochopitelných důvodů nejvíc líbí Matýsek. 😀

    1. Na Matýska nelze zapomenout.
      A co je nejlepší?
      Máme u nás farmu Bezdínek, pěstují a prodávají rajčata a okurky.
      A já tam jezdím – rajčata voní a chutnají úplně pohádkově.
      Tak nakupuji a platím a paní pokladní: „Nejste paní BJ? Učitelka zahradníků?“ A já: „Ano, jsem.“
      A už jdme se smály. Je to spolužačka Matýska – Jiřinka. Tak teď mám o to víc důvid si pro zeleninku zajet 🙂

  5. Mumutku, tvá drabble jsou silná a velmi upřímná – těžko hledat nejlepší!
    matylda má pravdu s tím asfaltovým jezírkem… počítám, že až do toho období zase spadneme, budu si s tebou říkat: asfalt, samý táhnoucí asfalt!
    Jo a s tou zubatou si už radši nezahrávej ❤️

    1. Děkuji, moc děkuji.
      S panem Smrtěm (mám ráda představu pana Pratchetta), jsme udělali dohodu, že budu zodpovědná a on se zatím bude starat jinde 🙂
      Slibuji.

  6. Mamutko jedno drabble hezčí než druhé. Jsou opravdu ze života.
    Krásně jsem si po ránu početla.
    Čeká mě dlouhý pracovní den a bude se mě pracovat, díky těmto drabblatům, o chlup lépe.

  7. To bylo hezké, Mamutku. Asi nejvíc mě to dostalo s tím instáčem. Spoustu věcí děláme, aby to nějak vypadalo a ta prezentace pro veřejnost byla co nejlepší.
    A taky to asfaltové jezírko předjarního času. je to přesné. Nekonečně se táhnoucí, kolikrát si říkám, že bych neměla utrácet ten čas zbůhdarma, ale stejně se tolik těším na zelené listí, kytky, pak plody a barevné zrání, vánoční světýlka… a pak zas asfaltové jezírko…

    1. Jsou to chvilky, kdy chceme aby čas letěl rychleji a jindy aby počkal.
      Teď by každý chtěl ještě kousek léta.
      Ale jaro bude, fakt. Jen teď si užiju podzim a žaludy a jeřabiny a listí a pak zimu a plácání andělíčků.
      A bude mi fuk, co si o tom jiní myslí.
      Auta budou škrábat stejně jako já 😀

      Moc děkuji.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


Náš Zvířetník - DeDeník © 2014 VYTVOŘENÍ NOVÉHO UŽIVATELE - PŘIHLÁŠENÍ SE NA STRÁNKY - ADMIN