Víte, kam pojedou na dovolenou britští kouzelníci, kteří touží po klidu a odpočinku od veškeré magie, ale zároveň po exotice a neobyčejných zážitcích? Přece do mudlovského světa. Na kontinent. Přímo do jeho srdce. Do Beskyd.
Téma: Rozsypaný vagon
Za hranice všedních dnů
Rýže.
Vagon rýže!
Bradavický expres plný rýže!
Svatebčané ji plnými hrstmi sypou na novomanžele.
Kdosi vytáhne hůlku.
Zrnka se změní v mraky magimravenců s obrovskými kusadly…
„Nééé!!!“ Hagrid vystřelil z postele.
„Copak drrahoušku?“
„Sem se lek, dyž tu rejži proměnil…“
„Kdo? Jakou rrýži?“
Hagrid Olympě povyprávěl svůj sen.
„Co na něm bylo tak strrašného? Veškerrou žoužel miluješ a kouzla také, nebo ne? Možná jsi přřeprracovaný.“ Zamyslela se. „Myslím, že nepojedeme na svatební cestu do toho magického safarri parrku.“
„Ne? Kam teda pojedem?“
„Někam, kde si od svého brradavického bestiářře a od magie dokonale odpočineš. Do nějakého malého tichého hotýlku. Mudlovského.“
Téma: Už troubějí
Nezbytnost
Bradavický expres byl připraven k odjezdu z Prasinek.
Olympa se natáhla a něco Hagridovi podala. „Je vyrrobena z materriálu, kterrý je u mudlů běžný. Naprrosto nenápadná, ale prro nás nezbytná.“
Hagrid si z výšky svých tří metrů smutně prohlížel okolí, jako kdyby to mělo být naposledy.
Jeho žena si stoupla na špičky a netrpělivě ho zatahala za rukáv. „Rrychle, prrosím! Výprravčí čeká jen na nás!“
Poloobr si povzdechl. Pak konečně malou plastovou trumpetku přiložil k ústům a mocně zatroubil. Vzápětí se stejně jako před chvílí Olympa zmenšil o metr.
Nastoupili do vagonu a vlak se rozjel.
Svatební cesta mohla začít.
Téma: Mozková gymnastika
Dvě základní pravidla
„Hagrride, než dojedeme do Londýna, zopakujme si, na co si dávat v mudlovském světě pozorr, abychom si cestu užili, ale zárroveň byli co nejméně nápadní.“
„Ale néé. Dyť sme to už vopakovali nejmíň stokrát!“
„Tak ještě po sté prrvé, drrahoušku. Prrosím.“
„Nesmíme nic řikat vo kouzelníkách.“
„Sprrávně. Co naše zmenšovací kouzlo?“
„Noo… vono tentononc… ubejvá a my kapánek rosteme.“
„Takže musíme pečlivě hlídat –„
„Abysme nevyrostli moc. Tak zasejc fouknem do tý trumpetky a drobátko se zmenšíme.“
„Výborrně. Když tato dvě jednoduchá prravidla dodrržíme, čeká nás bezprroblémová exotická dovolená,“ pronesla Olympa a spokojeně se opřela do polštářů v kupé Bradavického expresu.
Téma: Milujeme tvoji ženu
Třetí pravidlo
V Londýně vystoupili z vlaku, prošli magickou přepážkou a… ocitli se na staveništi. Nádraží opravovali. Dav se sunul po provizorních dřevěných chodnících kolem dělníků, kteří cosi bourali. Olympa zavrávorala a padla na jakousi zídku. Ta se poroučela k zemi.
Hagrid přiskočil, aby manželce pomohl.
„Pane,“ poklepal mu na rameno jeden z dělníků a napůl obdivně, napůl v legraci pronesl. „Nemoh byste nám vaši ženu půjčit? My se tu zeď snažíme rozebrat od rána, a vona to zvládla cobydup.“
Když poodešli, pošeptala Olympa Hagridovi. „Prrávě jsem přřišla na prravidlo číslo třři: Pozorr! Jsme sice menší, ale váhu a sílu máme původní!“
Téma: Umučená mučenka
Slasti mudlovského cestování
„Bradavickej expres byl eště v pohodě. Ale to londýnský metro! Já myslel, že nás tam lidi ušlapou, jak sme teď takový malý.“
„Pak ta hrrozná prrohlídka kufrrů na letišti…“
„Letadlo mrňavý, ani nohy sem si pořádně natáhnout nemoh.“
„A v Prraze ten taxikářř…“
„Další vlak, kerej se vlek jak slimejš.“
„To horrko bylo přříšerrné!“
„Prej pokažená klima… tentononc.“
„V půjčovně automobilů tak arrogantní člověk…“
„Že jo? Co je to za votázku, esli umím řídit! Ten květináč v cestě neměl bejt.“
Olympa i Hagrid sebou zmučeně plácli na postel v pokoji malého horského penzionu.
Zlověstně to zapraskalo a lůžko se rozpadlo.
Téma: Čí vzpomínky to jsou?
Romantika?
Leželi pohodlně v opravené a magicky zpevněné posteli. Hagrid se zasnil:
„Pamatuješ, holka, jak sme byli posledně na tom romantickym vejletě?“
„Na rromantickém výletu? Spolu? Kdy?“
„Jak sme tehdá šli za vobrama, přeci.“
„Aha, ty myslíš diplomatickou misi prro Brrumbála. Na ní ale nebylo nic rromantického.“
„Že ne? Krásný kraje, slunko se blejskalo v jezerech…“
„Neustále prršelo a byla zima i přřes ohřřívací kouzlo.“
„Spali sme pod hvězdama…“
„Do páteřře mě tlačilo kamení.“
„A na kopcích, dyž sme se rozhlídli…“
„Mlha. A než jsme se nahorru vyškrrábali, plíce mi to mohlo rroztrrhnout! Já nevím, Hagrride, hovořříme vůbec o stejné cestě?“
Téma: Inter arma silent Musae
Mudlovské magické obrazy
Hagrid zkoumal malou černou krabičku. Něco zmáčkl. Najednou se rozsvítil velký černý obraz na zdi naproti postele. Ozvala se hromová rána, strašný rachot, nějací lidé běželi a křičeli. Vtom na ně něco spadlo, hlína se rozstříkla a oni zůstali nehybně ležet. „Co to je?! Ty mudlové sou dočista mrtví!“
Olympa mu vzala z rukou ovladač. „Nejsou. To je televize. Podobnou má přřece naše přřítelkyně Herrmiona.“ Stiskla další tlačítko, válečná scéna zmizela a na obrazovce se objevil pěvecký sbor.
Hagrid si oddechl. „Dobře, že ti lidi vodešli z toho válečnýho vobrazu. V tom kraválu by vůbec nebylo slyšet, jak pěkně zpívaj.“
Téma: Svobodný duch
V Beskydech jako doma
„Moc dobře si to vybrala,“ pochvaloval si Hagrid. „Myslim, jako že sme jeli zrovínka sem. A dneska to byl vopravdu prima vejlet. Tady v těch kopcích se cejtím tak volnej a svobodnej! Ouplně jako doma.“
Hagrid si přitáhl svou ženu a vlepil jí velkou děkovnou pusu. „Vovce tady sou jako u nás. A hlídaj je taky border kolie. Zrovínka jako ve Skotsku! Vohnivou whisky tu sice nemaj, ale ta jejich slivovice, nebo mjodula, ty maj taky sílu, to ti povim. A všimla sis těch muzikantů? Jeden měl dudy! Jo, náš skotskej horal a tudle místní gorol, sou skoro jako příbuzný!“
Téma: Namaluj mi svět
Co je lepší?
„Vono je to něco podobnýho, jako Denní Věštec nebo Jinotaj,“ mudroval zase jednou Hagrid nad televizorem. „Dyž chceš, řekne ti, co je novýho ve světě. A k tomu ukáže hromadu pohyblivejch vobrázků. Takovejchch těch, co nejsou nakreslený, ale udělaný eee…“
„Fotoaparrátem,“ napověděla Olympa.
„Jo, přesně tim. Ale je to teda takový moc… neskladný. Kouzelnickej způsob je vo hodně lepší než mudlovskej. Noviny složíš a vezmeš do kapsy. A dyž je prohlídneš celý, pěkně shořej v krbu. Tendle hromskej krám není moc praktickej, co?“
„Urrčitě Hagrride. Ale teď ho prrosím zase nepouštěj. Nepůjdeme rraději na prrocházku? Je nádherrné rráno. Jako malované.“
Téma: Vrásky z lásky
Ztraceno v překladu
Olympa se shýbla a nadšeně vtančila do pokoje. Na stůl vyskládala hromádku přípravků na stárnoucí pleť z místního bylinného obchůdku.
„Prrodavač byl tak šarrmantní! Řříkal, že miluje moudrré grrandiózní dámy a já že jsem ta nejgrrandióznější!“
Hagrid sjel pohledem z manželky na její nákup. Pak statečně, ale opatrně pronesl:
„Holka, mám tě rád. Pro mě seš nejhezčí na celym světě. Ale myslim, že se nám něco stalo s překládacím kouzlem. Jo a nebylo by vod věci, dyby sis taky drobátko foukla do tej našej trumpetky. Já si už pár palců ufouk dneska ráno, dyž sem se praštil hlavou vo futra.“
Téma: Neslučitelné se životem
Dokonalý soulad
„Ten bylinný krrém stvořřil oprravdový odborrník. Tak jemná texturra! Navíc je naprrosto bez vůně, takže jsem mohla použít i svůj oblíbený parrfém, kterrý jsi mi dal k narrozeninám,“ rozplývala se Olympa. „Prrostě mudlovský a kouzelnický život a svět v dokonalé symbióze!“ Otočila se od zrcadla a rozzářeně pohlédla na manžela.
Hagrid zvedl oči od jakéhosi mudlovského časopisu a strnul. Na obličeji jeho ženy se objevily tmavě fialové skvrny, které stále rostly, měnily barvu do zelena a na jejích okrajích vyrážely drobné černé chloupky.
„Noo… já bych teda řek, že von ten mudlovskej nebude s tím naším dycky tak ouplně slučitelnej.“
Téma: Černá ovce a bílá vrána
Marnost nad marnost
Veškeré kouzelnické umění Olympě nestačilo, aby se zbavila toho nadělení. Navíc na ni úplně přestalo účinkovat zmenšovací kouzlo, takže vyrostla do své normální velikosti. Nakonec přesně opsala z krabičky složení toho nešťastného krému, a poslala sovu výrobci svého parfému, aby posoudil, které ingredience spolu tak podivně reagovaly, a navrhl nápravu.
„Do postele se nevejdu, musím spát na podlaze, ven jít nemůžu…“ lamentovala nešťastně.
Hagrid bezradně pokrčil rameny. „No to jo. Lidi by na tebe vejrali jak na bílou vránu.“
„Kdyby vrránu,“ Olympa rezignovaně popotáhla černé chloupky, které zatím povyrostly, zhoustly a začaly se jí na obličeji kudrnatit. „Spíše ovci. Čerrnou.“
Téma: Retenční schopnost sladu
Recept
Sova s dopisem od parfuméra konečně přiletěla. Olympa se začetla do hustě popsaného pergamenu. Nespokojeně potřásala hlavou. „Potřřebovala bych nejspíš přřekladový lektvarristický slovník. Nemohl to ten člověk napsat srrozumitelněji? Rretence? Exterrnum nebo interrnum? Nebo obojí? Corrium, degliaturr, forrtissimus, lagena, massa medicinalis… Rradegast? A co je to ten slad? Smysl mi to nedává…“
„Ukaž?“ Hagrid se natáhl pro pergamen. Chvíli do něj zíral, ale pak zachytil několik známých slov. Rozzářil se. „Dyť je to ouplně jasný! Zvenku si na vobličej naplácáš hromadu sladu a zevnitř se proleješ pivem. Du koupit basu. Nebo rači dvě. Přeci tě v tom kurýrování nenechám samotnou.“
Téma: Tichá voda
Po pařbě
Probudili se do kalného rána. Z olověné oblohy padal drobný hustý déšť a kapky vody tiše stékaly po okenních tabulkách.
Olympa se rozhlédla po pokoji. Všude se válely prázdné pivní láhve, na koberci se matně leskla sem tam poházená víčka. Ubrus na stole zmuchlaný a potřísněný sladem. Natáhla se pro zrcátko a s úlevou vydechla. „Jsem tak rráda, že už vypadám norrmálně. Zase můžu mezi lidi! Vůbec nevadí, že prrší. Pojďme na prrocházku!“
„Měl bych lepší nápad, dyž tak leje.“ zacukalo Hagridovi v plnovousu. „Co dybysme si rači pořádně užili, že můžeš zase bejt se mnou v týdle parádní posteli…“
Téma: Ježek v peci
Dobrou chuť
Odpoledne zašli do místní široko daleko vyhlášené cukrárny.
„Dám si krrémový košíček s ovocem, čokoládovou špičku a kávu se šlehačkou,“ objednala si Olympa. S chutí pak zabořila lžičku do prvního zákusku a uznale pokývala hlavou. „Oprravdu výborrné!“
Hagrid si z bohaté nabídky nemohl vybrat. „Dyť já nevim, co by mohlo bejt dobrý. Nic tady z toho sem eště nejed. Možná enom tadyhle ty griliášový ježky. Šak víš, že je taky peču.“
Olympa se na manžela pochybovačně zahleděla. „Myslíš ty tvrr… křřupavé hrrudky?“
„Jo. Sou přeci ouplně stejný! Šak uvidíš, až se mi aspoň jednou povede vyndat je
z trouby včas.“
Téma: Bujaré strkanice
Čtvrté pravidlo
Hagrid s Olympou strávili parádní den na folklórních slavnostech. Ochutnali bigos, žurek, bachoro, placki, koloče… popili mjodulu i vařonku. Slyšeli nespočet písniček a viděli spoustu temperamentních tanců.
Zábava neskončila ani večer.
„Za gurami za lasami za dolinami, pobili še dva gurale čupagami…“ zpíval s muzikanty nadšeně a falešně i Hagrid. Popadl Olympu v pase a roztočil se s ní v divokém tempu, jako ostatní páry.
Najednou hudba rozpačitě umlkla.
Zastavil se a udiveně rozhédl. Uprostřed parketu byli sami. Na okrajích se ztěžka zvedaly desítky povalených tanečníků.
„Asi sem přišel na štvrtý pravidlo,“ šeptl manželce. „Nesmim nikdá zapomenout na to třetí.“
Tak já se prochechtala až sem. 🙂 paráda Rregi. 🙂 Není to lehké v tom mudlovském světě a ještě tomu na Valachách. Mně sice černé chloupky nevyrostly zato občas zkouším Tořinu Oligátu a výsledek je skoro stejný. 🙂
Regi moc hezké. Z Harryho Pottera jsem viděla pouze první film a knížky nečetla, takže Hagrid a Olympa jsou mi neznámí. Přesto jsem se rychle zorientovat a drabble se mi líbily. Navíc, jak pokračovaly, čím dál víc jsem se nejen bavila, ale už i smála. („Kdyby vrránu,“ Olympa rezignovaně popotáhla černé chloupky, které zatím povyrostly, zhoustly a začaly se jí na obličeji kudrnatit“) :). No a u posledního drabble jsem se už fakt chechtala nahlas 😀 .
U drabble „Romantika“ se mi navíc vybavila duo písnička ze starého, velmi známého muzikálu „Gigi“. Je pouze anglicky, ale kdo trochu angl. umí, mohl by rozumět
https://www.youtube.com/watch?v=NR276afhX-I
Díky, Maričko. Jsem ráda, že je seriál srozumitelný i „neznalcům“ Harryho Pottera. A písnička – i když jsem s mou tragickou angličtinou rozuměla jen málo – je trefná. Hercům by bylo rozumět i beze slov.
Hagrid je moje oblíbená postava 🙂 , s o to větší chutí jsem si početla. Prima příběh!
Mimochodem člověk se pořád učí – mjodulu jsem si musela vygůglit! 🙂
Příběhu je zatím jen půl. Druhá půlka se tady určitě objeví co nevidět. A mjodula? V kraji, kde je tohle fajn pití doma, bydlím už skoro dvacet let.
Moc hezká svatební cesta – opravdu exotická 🙂 . Určitě na ni budou vzpomínat ještě o diamantové svatbě! Ej veselo na Valachoch bylo a bude…
A nejen na Valachoch. Pojala jsem to tak nějak celobeskydsky. Ale je to teprve první část! Dobrodružstvím v mudlovském světě ještě zdaleka není konec 😉
🙂 🙂 a jestlipak víš jak blízko jsi byla. (Hranice)
Pobavila jsem se, dík 🙂 Jo a alergie, spec. na vyhlášenou kosmetiku, to je moje 😀 Sice jsem takhle hrozně ještě nedopadla, ale nateklej obličej s různými fleky do červena a místo očí škvírky, to znám dost důvěrně. Takže už před lety zvítězila obyčejná hydratační Nivea 😀 a mám klid.
Nikdy mi žádaná kosmetika nevadila, ještě nedávno jsem se na to téma chlubila Matyldě 🙂 Nicméně i mě cosi dohnalo a teď se holt vzdělávám v úplně jiné části kosmetiky, než předtím. Aneb nikdy neříkej nikdy 🙂
Bláhově jsem si myslela, že když je kosmetika bio, tak mi musí sedět- no… i Havlíkova apotéka má pro mě dobré a špatné 🙂 ale našla jsme si tam, to zas jo! Ale to zkoušení je děsnej vopruz 🙂
Rádo se stalo 🙂 A s tou kosmetikou – sice alergická nebývám, ale taky mám nejraději věci (i kosmetiku) co nejjednodušší.
Zbožňuji tyto Hugridovy příběhy a Olympu a vůbec 🙂
Tak to jsme nejméně dvě. Víš jak ráda je píšu? 🙂
Čáry máry,
hezky trub.
Ať hezký
je ze mne kluk.
Já se jenom
trochu zmenším.
Jako poloobr
jsem o kus větší.
Pojď vyrazíme
do světa.
Než nám to zatrhne
ministr Popletal.
Pojedeme na výlet
trubku sbal,
zmenšíme se,
jedem hned.
Nastavíme pravidla
nebudeme bořit zdi
ať se neprotrhnou stavidla
prosté lidské závisti.
Nejsem mocný čaroděj,
ale světe div se,
skutku se děj,
páru mám a silný jsem.
ÓÓÓ Hagrid s Olympou jsou nadšeni touto oslavnou básní! A já taky. Děkujeme!
🙂 paráda!
A to je hezké 🙂 byť někdy mám u kosmetiky pocit, že bych si v podivných účincích s Olympou nezadala 🙂
Díky, No jo, alergie dokážou hodně potrápit. Ale tak strašně jako Olympa jsi snad nikdy nedopadla… 😉
Fleky už jsem měla hodně různé a jednou mi barva na vlasy chytla nazelenale- od té doby neriskuju světlý oříšek a nechávám si dát hnědou se šmrncem do rezava 🙂
Já byla jednou nečekaně svítivě oranžová. Od té doby už taky sama neexperimentuji. 😉
Milá Regi, bavila jsem se v dubnu, bavím se i teď 🙂 Umíš krásně pracovat s magií ve všedním světě a vypadá to, že tě témata nikdy nijak zvlášť nezaskočila – aspoň, když to člověk čte 🙂 Hagrid s Olympou jsou v tvé režii moc fajn…
Děkuji, Dede. Máš pravdu, témata mě fakt nezaskočila. Ono je to spíše naopak. Čím praštěnější téma, tím lépe se příběh rozvíjí. 😉
To je bezva čtení 🙂
Díky, to mám radost. 🙂
Drablátka jsou super a dobře se čtou. 🙂
Drabblátka jsou moje oblíbená disciplína 🙂 Děkuji!
Regi, ten seriál mě bavil už na DMD a při druhém čtení mě baví taky. Nejlepší je postupný nárůst počtu pravidel. 🙂
Díky! A tobě ještě speciální dík za pomoc s názvem seriálu.
Nemáš vůbec zač. Opravdu jsem to byla já? Už se nějak nepamatuji.
Byla 🙂