Letos jsem se již jedenáctým rokem zúčastnil akce Duben měsíc drabble (DMD) na webu Společnosti pro osvětu spisovatelů, a tak si dovoluji předložit zdejšímu čtenářstvu něco z toho, co jsem v tomto ročníku vytvořil. V dnešním výběru to budou drabblata ze zavedeného fandomu Šoustek-Šuk-Tydlitát. A začnu hned prvním dubnovým drabbletem.

Povedený vodní pták

Psáno na téma Už troubějí.

Drabble:

Jeda po stezce okolo řeky, zří Lev ve své jízdní dráze turistku. Zatroubí houkačkou, žádná reakce. Zatroubí znovu, dáma konečně uskakuje se slovy:

„Já myslela, že je to nějaký vodní pták.“

Jede dál, v dráze hned dvě dámy. Po zatroubení se jedna ze seniorek otáčí:

„Jéžišmarjá, to jsem se lekla!“

Lev vyhodnocuje, že montovat si na kolo houkačku, kterou svého času dostal bůhví proč od tchána k ježíšku, nebyl dobrý nápad.

Opouští břeh, míří do terénu, po chvíli sjíždí z kopce. Stačí malé zaváhání, padá přes řídítka. Přežívá ve zdraví, pouze houkačka je rozbitá.

Je rozhodnuto. Pořídí si klasický zvonek.

Další dvě drabblata prožívají protagonisté fandomu ve svém tradičním prostředí, hospodě U Médi.

O zrádnosti materiálů sypkých

Psáno na téma Retenční schopnost sladu.

Drabble:

„Tak jsem slyšel,“ praví Lev kamarádům, „že se prý někde chlápek utopil v pivním tanku.“

„Kdoví, zda je to pravda,“ oponuje Tadeáš. „Nevím, zda má nějakej takovej tank otvor, aby jím mohl propadnout člověk.“

„Copak pivo,“ praví Jimram, „to je kapalina fyzikálně podobná vodě, ale takový slad, do něj spadnout, to by bylo něco! Sypkej materiál, v tom se nedá pořádně pohybovat. Takovej tě vtáhne a zadrží jedna dvě. O utopeným ve sladu jsem sice neslyšel, ale stát by se to mohlo.“

„Z toho plyne poučení,“ odvětí Lev, „stýkat se s pivem jenom ve standardním množství. Méďo, další pivečka prosíme!“

Kterak Lev své jméno své jméno nepotvrdil

Psáno na téma Páka.

Úvodní poznámka:

Po pár pivech mají někdy chlapi v hospodě i divočejší nápady.

Drabble:

„Ten Ota mi už přerůstá přes hlavu, on by mne snad i přepral. Naštěstí spolu žádné bojové sporty nepěstujeme,“ konstatuje Lev.

„Tebe by přepral kdekdo,“ zaprovokuje Tadeáš.

„Oho, o metr piv, že mě v páce nepřetlačíš.“

„Kopyto, jelito, platí to!“

Nastává zápas. Za mohutného fandění spoluštamgastů oba vytrvale bojují, dlouho je to nerozhodné. Leč nakonec Lev přece jen povoluje. Realita tentokrát neodpovídala jeho sebedůvěře, nomen omen nepotvrdil.

„Slovo dělá muže,“ uznává porážku Lev. „Méďo, metr piv na mě!“

„Moment, chlapi, jak ten metr naměříme?“ napadne Jimrama.

„V pohodě, na klíčích mám metrové pásmíčko,“ nenechá se vyvést z míry vítěz Tadeáš.

Závěrečná poznámka:

A naši hrdinové onen metr piv družně spolu vypili, i na další štamgasty se dostalo. Méďa si mnul ruce nad tržbou zvýšenou. Lev se tentokrát finančně prohnul, ale zachoval si čest a to je nad všechny prachy.

Pokračujeme něčím z jiného soudku, hrdina se vrací vzpomínkami do mládí.

Před slezinou

Psáno na téma Svobodný duch.

Úvodní poznámka:

Blíží se kulaté výročí maturity a Tadeáš probírá se spoluorganizátorkou přípravu sleziny.

Drabble:

„Tadeáši, kolik lidí se ti už ozvalo?“

„Všichni, tedy kromě několika chronických absentérů.“

„Co Neklan Straširybka?“

„Ten se mi neozve zcela určitě, je už dvacet let nebožtík. Jémináčku, proč já po každé slezině rozesílám aktualizovaný seznam spolužáků?“

„Jsou po něm nějací potomci?“

„Byl svobodnej. O eventuálních levobočcích nemám potuchy.“

„Víš co, Tadeáši? Zkusme si na slezině vyvolat jeho ducha. Určitě si vzpomínáš, jak jsme zkoušeli spiritismus na rajčatové brigádě.“

„To víš, že si na to vzpomínám. Tvůj návrh má ovšem jeden zásadní háček. Vyvolávali jsme duchy z knížek a Neklan na rozdíl od Remarquea, Turgeněva či Feuchtwangera žádnou knihu nenapsal.“

Dnešní výběr zakončíme crossoverem mezi fandomy Šoustek-Šuk-Tydlitát a Zlámaljelitovi, který od doby, kdy se seznámili Zdirad a Tabita, nesmí chybět v žádném ročníku.

Dialog o mládí nevybouřeném

Psáno na téma Tichá voda.

Drabble:

„Kde je Tabita?“ táže se Tadeáš.

„Se Zdiradem,“ odvětí Timea.

„Doufám, že ve vší počestnosti!“

„Prosím tebe! Takový decentní jinoch! A ze solidní rodiny!“

„No právě. Tichá voda břehy mele. Kromě toho, že je mládí nevybouřené, to platí napříč společenskými a vzdělanostními vrstvami.“

„Ty jsi v jejich věku řádil tak, jak naznačuješ?“

„No, to ne…“

„Tak vidíš. Kromě toho, dnes už na to mají ve škole výukové programy, takže jsou poučenější než my za prudérní totality. Já s Tabitou o tomto také mluvím. I ty bys měl takto činit s Tobiášem. A konečně, meze jsou stejně ještě mokré a studené.“

Čtenářstvo zde asi zajímá, co tedy Tabita a Zdirad spolu dělají. Na to odpoví navazující drabble, které bude v příštím výběru věnovaném fandomu Zlámaljelitovi.