Knih, kde se hlavní postava propadne do knihy, za zrcadlo, nebo do jiného pohádkového světa, je spousta. Tak jsem napsal příběh, kde se knižní hrdina dostane do reálného světa. Ale protože by to byla celkem nuda, tak jsem ho hned poslal zpátky. Což znamená dvě věci: Zaprvé, že musí napravit svůj domovský svět, kde se pokazilo vše, co se pokazit mohlo. A zadruhé, že příběh Adama pokračuje.

Tak dlouho se chodí pro inspiraci do cizích knih, až…

Napsat prostý příběh o putování dvou šlechtických dětí za králem, to je už ohrané. Ale příběh chlapce, který čte knihu o putování a tak dále, tu byl jen jednou. Nebo dvakrát? Tak nic, nechal jsem ho do té knihy rovnou propadnout. Děj uháněl vpřed jako dobře namazaný vagón. Tak dlouho, dokud Adamovi nedošlo, že je jen další literární postavou. A dokud se z knihy nedostal ven, aby mi za to odhalení rozbil ústa. Teď se válí na mém gauči, jí moji pizzu a kritizuje moje psaní. A kniha? Ztratila logiku a připravený děj se rozsypal! Takhle to, Adame, teda nepůjde!

Téma: Rozsypaný vagón

Návrat nepočká

Tak Adame, ty se do knihy prostě vrátíš! Kniha se bez hlavního hrdiny jednoduše neobejde. Už na tebe určitě všichni čekají.

„A co když ne? Například Elišku jsem spíš štval.“

Ale nikoho jiného ne. Vsadím se, že ti už troubějí fanfáry a bujaře oslavují tvůj návrat. Jen si sedni tady na moje křeslo, zavři oči a objevíš se v knize. V té s Jiřím a Anežkou, aby bylo jasno.

„Tak teda fajn…“ usadil se Adam. A z mého pokoje zmizel. Neptejte se mě jak. Je to Deus ex Machina.

***

Adam se probral na travnaté louce. A hned si zacpal uši!!!

Téma: Už troubějí

Staří známí s novými názory

Adam ještě se zacpanýma ušima vzhlédl. Uviděl známou postavu, jak se snaží vytroubit fanfáru na vydlabaný jelení paroh. Pak Eduard pokrčil rameny, paroh vyměnil za svitek a začal vyzpěvovat:

„Slyšte píseň barda Eduarda:

Jednoho dne jeden bůh se zved,

a ozbrojen jen motykou svou,

vydal se za širou oblohou,

by zlu do očí vzhléd!“

Tohle Adama zarazilo. Bůh nebyl žádný bojovník se zlem, spíš naopak. To ho ale už zaskočila druhá sloka:

„By postavil se zrádcům,

proradné Anežce a Jiřímu,

jó tomu duu podlýmu…“

Adam polkl! Buďto Eduard trénoval místo hry na loutnu myšlenkové kotrmelce, nebo je něco hodně špatně.

Téma: Mentální gymnastika

Frejíř, rváč a vína pi/ytel

Adam a Eduard vstoupili do hospody Na Holičkách. Adam sice neměl nejmenší chuť barda hostit, ale potřeboval, aby na chvíli zmlkl. Chtěl se ho zeptat, kde na všechny ty šílenosti přišel. Eduard cestou v jednom kuse upíjel vína ze starého měchu, takže byl ještě ukecanější než obvykle.

„Hostinský! My milujeme tvoji ženu!“ spustil bujaře hned ve dveřích Eduard.

„On miluje,“ zabručel Adam s vidinou masivní kuše pod pultem.

„A taky tvoji dceru!“ začal to přehánět Eduard.

„A já ti na ty kecy…“ usadil dvojici krčmář. „Co si dáte?“

„Dvě polévky,“ objednal s úlevou Adam. Dnes ještě kličkovat mezi šípy nemusí.

Téma: Milujeme tvoji ženu

Když bard hrábne do strun

Misky s polévkou byly už skoro vyprázdněné, a troubadůr střízlivý. Zjistil totiž, že mu kamarádi z mokré čtvrti vyměnili víno za obyčejnou šťávu, což však nepoznal, a tak si vsugeroval, že je opilý. Styděl se.

„Můžeš mi vysvětlit, proč Anežce a Jiřímu říkáš zrádci?“ začal křížový výslech Adam, „A proč děláš z toho zatraceného boha hrdinu???“

„Nač vysvětlovat, složil jsem o jejich zradě baladu!“ nadchl se Eduard. Vytáhl loutnu a prohrábl struny. Kytice mučenek vypadla z vázy a sesypala se ze stolu. Adam nepoznal, jestli se jednalo o sebevraždu, nebo o pokus zachránit se z nádoby, která se vzápětí roztříštila.

Téma: Umučená mučenka

Bylo, nebo nebylo?

„Myslím, že bude stačit, když mi tu baladu předneseš,“ vydechl Adam a začal urychleně uklízet střepy z vázy. Všiml si totiž hostinského blížícího se ke stolu. Bez kuše, ale s rukama jak medvěd.

„Baladu o zradě Jiřího a Anežky?“ zeptal se hostinský, „To ti řeknu sám, tenhle troubadůr falešně i přednáší!“

Začal vyprávět:

„Ti dva nesli králi nějaký poklad. Ale pak se rozhodli zradit. Roucho dali jakési čarodějnici, vypálili celý les, aby se zbavili důkazů, a pohrozili královraždou…“

Takhle si to Adam nepamatoval. Ale všichni ostatní ano. Někdo jim musel podstrčit zmanipulované vzpomínky, nebo tak něco. Adam už tušil, kdo.

Téma: Čí vzpomínky to jsou

Staré klišé v novém světle

„Eduarde, mám skvělý nápad!“ řekl Adam, „Vyrazíme spolu na cestu. Já přemůžu Jiřího a Anežku a ty o tom složíš píseň!“

„Blázníš? Ani nápad! Inter arma silent Musae, ve válce mlčí můzy!“ vymlouval se bard.

„Tohle není válka, jen normální hrdinský čin,“ utěšoval ho Adam.

„Tak teda dobrá,“ souhlasil troubadůr.

Adam si mnul ruce. Také nebyl zrovna bojovník, ale to mu nevadilo. Spíš než přeprat chtěl zkusit své kamarády přemluvit, aby mu pomohli proti tomu, kdo má tohle zmatení vzpomínek na starosti. Ale barda potřebovat bude. Kdyby se cokoliv pokazilo, vždycky je lepší mít po ruce nějaké zbraně hromadného ničení.

Téma: Inter arma silent Musae – lat.Ve válce mlčí můzy

Není duch jako duch

Adam s bardem usínali v hostinském pokoji. Vtom ale zahřmělo a uprostřed místnosti se objevila průsvitná postava.

„Jsem svobodný duch Boulemír a přišel jsem vás strašit,“ prohlásila nadšeně.

„Co znamená to svobodný?“ zajímalo Adama.

„Běžní duchové straší v domě jeho obyvatele, dokud se neodstěhují. Ale svobodní duchové se v nějakém hostinci přilepí na cestovatele, a provází je, dokud se nevrátí domů,“ vysvětlil duch.

„Určitě to chceš?“ zeptal se Adam, „Já jsem z jiného světa.“

Eduard se přidal: „Já se narodil v kočovném divadle. To se kvůli mně rozpadlo. Doslova. Dodnes tam najdete prkna z maringotek. Tahle práce ti zůstane navždy!“

Téma: Svobodný duch

Strašit se znalostí věci

Z jakého dřeva je vyrobena Eduardova loutna?

1. A) bukového B) dubového C) ebenového D) modřínového

Který stařecký problém má otec Jiřího a Anežky?

1. A) krátkozrakost B) impotenci C) sklerózu D) koktání

Čím je ozbrojen bůh ze stroje?

1. A) zlatým mečem B) teflonovou pánví C) velikonoční pomlázkou D) růžovou motyčkou

Deus Machina vypadá jako…

1. A) křeslo B) umyvadlo C) je neviditelná D) automobil

V co vás může proměnit Oldřichova matka?

1. A) v macaráta B) v žábu C) v gekona D) v myš

Jakou schopnost má roucho Evino?

1. A) zkrášlí ženu, co ho nosí B) zneviditelní vás C) vyléčí vás D) žádnou

Téma: Bonus – Kvíz

Geografie podle hostinského

„Pane hostinský, namaloval byste nám mapu kraje? Nejsem místní, moc se tu nevyznám,“ poprosil Adam, když vyrážel z hostince.

„Jistě!“ nadchnul se hostinský a vytáhl plánek blízkého města.

„Tady má hostinec můj švagr,“ zakroužkoval jeden domek, „tam to doporučuju, skvělý podnik.“

Pak zaškrtal pár jiných domků: „Těchto míst se vyvarujte. Tam má hospody konkurence, samí šibalové a podvodníci.“

„Spíš namalujte větší území, hlavně hvozdy a bažiny. Nebo nějakou hodně zapadlou sluj. Prostě ta místa, kde se budou schovávat Jiří a Anežka,“ upřesnil Adam.

„Takže skrýše darebáků, kapsářů a hrdlořezů?“ zamyslel se hostinský. „Tak to bude tady, u toho mého švagra!“

Téma: Namaluj mi svět

Rytíř na obzoru

Adam s bardem kráčeli úzkou polní cestou. V tom se ale zpoza kopce vynořila známá postava v brnění.

„Nejste vy otec Jiřího a Anežky?“ vyhrkl Adam.

„Ano, jsem to já,“ odvětil rytíř.

„Myslel jsem, že jezdíte na koni,“ znejistěl Adam.

„Jezdil jsem. Ale pak jsem ho někde uvázal a zapomněl jsem kde,“ vysvětloval otec. „Ale ty děti mi teď dělají vrásky. Člověk jim dává všechnu svou lásku a péči, a oni mu ji ani trochu neopětují. Jen dělají problémy. Krále provdali za čarodějnici, spálili roucho a pohrozili lesovraždou. Nebo tak něco, já si ty hrozné zvěsti radši ani pořádně nepamatuju.“

Téma: Vrásky z lásky

Pokračování příště 