Milí čtenáři, nechce se mi tomu ani věřit, ale drabble, literární miniútvary přesně o sto slovech píšu již jedenáctým rokem. A jedenáctým rokem píši i fandom Věda ve sto slovech, který si klade za úkol popularizovat různé vědní obory, v mém případě fyziku. Takže – co letos do fandomu přibylo? Začněme poněkud netradičně – verši a úplně z nevědeckého soudku.
První téma bylo Už troubějí. Poté, co jsem zavrhla jeleny a jinou lesní havěť, začal se mi více a více vnucovat Dopplerův jev. Až z toho byl drabblík, a dokonce i ve verších:
Trubači na nádraží
(psáno na téma Už troubějí)
Úvodní poznámka:
Už jste někdy dostali pokutu za překročení rychlosti v obci nebo vám měřili průchodnost cév? Obě použitá zařízení využívají tzv. Dopplerův jev – při přibližování zdroje zvuku vnímá pozorovatel vyšší frekvenci než při jeho vzdalování, přičemž velikost změny závisí na rychlosti pohybu.
Úplně první experimentální ověření bylo provedeno přesně podle zadání tématu – pomocí trubačů. Takže: píše se rok 1845 a Holanďan Buys Ballot zvedá taktovku a vysvětluje, co se bude dít.
Drabble:
Princip vzniku zvuku
už je známý roky,
jestli ho chceš vydat,
učiň tyto kroky:
Tlak vzduchu se promění,
když nastane zředění,
popřípadě zhuštění.
Foukej tedy do nátrubku,
naplň vzduchem celou trubku.
V kovu vznikne chvění,
za což může tření,
jak se vzduch po stěně smýká
přestává být trubka tichá.
Všechno tohle svištění
se v jasný tón přemění,
za to může rezonance,
lesklý kov se dá do tance
ať ty nebo ony
zesiluje tóny.
Stojím vedle kolejí,
na vagóně
v stejném tóně
tři trubači troubějí.
Když se blíž k nám rozjedou,
slyš frekvenci vyšší,
Dopplerů jev prokázán
snad to každý slyší!
Závěrečná poznámka:
Opravdu, ten pokus byl realizován pomocí vagónu a lokomotivy. Dneska si stačí počkat, až kolem pojede houkající sanitka.
Druhé téma vyvolalo krizi, a to velmi kvalitní. Opravdu jsem nevěděla, co s tím – přesněji bylo tolik možností, co s tím, že jsem si nemohla vybrat. A nakonec se prosadil úplně jiný fandom – jeden z mých oblíbených, protože tu knihu v českém překladu prostě miluji. A téma? To se dozvíte až na konci.
Geniální idea profesorky Higbyové
Fandom:
Pan Kaplan
Úvodní poznámka:
Tohle prostě JE téma pro třídu profesorka Parkhila. 🙂
Drabble:
„Panprésor!“ zazněl dotaz. „Já myšlénkoval a nepřichodil. Co je momumentální hymna zticha?“
Vyučující vytřeštil oči. Pan Kaplan často předkládal oříšky, ale toto byl paraořech.
„Monumentáľnyj, éto sičas? V ten čas?“ zeptala se Olga Tarnovská.
„To je momentální,“ zavrtěla hlavou Róza Mitnicková.
„Kaplan je momentálně zavostalej,“ zavrčel pan Bloom. „Hymna nemůže být zticha.“
„Gymna?“ zareagoval Gus Matsukas. „Gymnos je žečky nahý. Kdo tu nahý?“
„Gymnázium je škola pro nahaty? Joj!“ zděsila se pani Moskowitzová.
Profesor Parkhil raději diskuzi uťal.
„Pane Kaplane, odkud to máte?“
„Profesorka Higbyová žíkala. Bude dělat cvikání v myšlenkování.“
„Tos poslal, Kaplan,“ vrkl Bloom. „Ona hekla Mentální gymnastika!“
Téma:
DMD č. 2. pro 2. 4. 2023. Téma: Mentální gymnastika
Mentální gymnastika se třídou profesora Parkhilla mi natolik utřídila všechny ty vědecké nápady, že vzniklo drabble o gymnastice tenzorové. Přikládám odkaz, ale vstup je na vlastní nebezpečí. : D Tensorové zdvihy a úžení, konec je intelektuálnímu soužení (https://sosaci.net/node/53811).
Příští výběr už bude jednotnější – bude se držet jak vědy, tak i poezie.
Rád jsem si přečetl znovu.
Díky. 🙂
Po celodenním výletování je zo krásné, milé a hlavně poučné čtení.
Moc díky, těším se na další, i když v fubnu čtu jak divá 😀
V dubnu 😀
Díky, Mamut. Těším se, až se uvidíme.
Jé, pan Kaplan… dneska jsem se při čekání na celnici i bavila, když jsem to četla 🙂
To je dobře, Matyldo. Pan Kaplan děkuje, že ti mohl zpříjemnit čekání. 🙂
Jedním slovem – paráda !!!!!
Díky!!!
Milá JJ , skvělé, usmívám se. Co já se navysvětlovala občánkům jak se šíří zvuk,pořád si stěžovali, že špatně slyší místní rozhlas. Každý starosta si myslel, že to vyřeší a přidával a ubíral tam i tuhle ampliony,které ovšem v zástavbě udělaly leckde medvědí službu. 🙂
Jenny, díky za pochvalu. No, ozvučení není vůbec jednoduchá záležitost, jak si poradit se šířením zvuku do stínu.
Rezonance, nevídáno,
i o ní ve Starém zákoně je psáno.
Píše se v knize Jozue
o městě hrdém, pohanském.
Z područí otrocké práce uniklý
přišel národ k branám města mohutným.
Kanaánejci na svých hradbách,
pohlížejí na národ zpatra.
I přemýšlí Jozue,
jak dobýt město zpyšnělé.
Zkoušel všechno, co dá
i šel žádat o radu Hospodina.
Radu Hospodin mu dal,
vezmi trubky a na město trub ze všech stran,
Sedmého dne, když trubky zněly
hradby Jericha se zvukem rozpadaly.
A tak bylo dobito
slavné město Jericho.
… a konečně bylo ticho ! 🙂
Jojo, přesně tak. 😀
Objev je to veliký, že i Bible může býti učebnicí fyziky.
Díky, Davide. 🙂
Tak popis teorie superstrun si člověk může teoreticky najít hned na začátku knihy Genesis. 😀
Stejně tak, když člověk chce, tak tam najde, jak Velký třesk, tak i vlastně popis evoluce. 😀
Pravdu máš. 🙂
Joshua fought the battle of Jericho
Jericho, Jericho
Joshua fought the battle of Jericho
And the walls came tumbling down!
Sotva dotroubili trubači,
sotva usadil se prach,
celý svět se divit nestačí,
město leží v sutinách.
To město bylo Jericho…
Díky, tu já moc ráda.
Opakování není nikdy dost, ráda jsem si to přečetla znovu
Díky, Aries.
Milá JJ, tobě prostě nestačí, že jsi neskutečně obeznalá v oblasti odborných témat – ty napíšeš zábavné (fakt dobré:)) drabble ve verších na téma Dopplerův efekt! 😀 Víš co? Četla jsem tu básničku minimálně dvakrát a pořád mi připadá úžasná! 🙂
No a pan Kaplan je prostě báječnej:))
Díky, Dede. Básničky se tak nějak píší samy. 🙂
Můj oblíbený pan Kaplan… momentálně mě blbne klávesnice takže bez oprav by to bylo napsané jako od něho
🙂 díky Marsko, já ho taky moc ráda.
Dobrá témata. 🙂
Na principu Dopplera jsme stavili na konci devadesátých let radary, ať již aktivní či pasivní. 🙂 Na přelomu milénia jsem se vydal na samostatnou dráhu.
Pan Kaplan
měl vždy třídu rád,
cvičení mnohá
tam utvářely řád.
Učil a snil,
co vše žáci dokáží,
jen co se rozletí,
když překročí školy zápraží.
Nevadí, že někteří
byli při studiu pomalejší.
I ten nejhorši se vždy domluvil,
když na otázku o Vánocích,
prohlásil,
„I fish kill“.
A tak pan Kaplan dále snil
o úspěších žáků svých.
A kdo ví, se usmívá
pan Kaplan, má stále třídu rád.
Davide, to jsem nevěděla, že jsi pracoval s radary. A básnička je skvělá.
jojo, je zajímavé vidět, jak Pán Bůh míchá lidským těstem, aby nezkyslo 😀 dům, ve kterém bydlíme, David koupil, aniž to v tu chvíli tušil, od syna tehdejšího spolupracovníka 🙂 přišli jsme na to úplnou náhodou díky kočkám 🙂
Pěkně jsem si početla.
Fyzika mi sice není vlastní, ale Dopplerů jev je jev velmi zajímavý. To jsem fakt nevěděla.
Druhé téma je bližší.
A doufám, že když jsem se v Římě pokoušela mluvit italsky, tak to znělo lépe, než jako od pana Kaplana.
Já se snažívala.
Díky, Míšo. Je fajn, když se člověk občas dozví něco nového.
Nepochybuji, že italský mluvíš dobře. Nemusíš jako rodilá mluvčí , v drobných chybičkách spíš vynikne, jak se snažíš zvládnout jazyk, který není tvůj mateřský.
Dobré ráno všem, přeji úspěšné přežití veder a hezké počtení.